23 C 40/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Džuberovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 656 s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení - z částky 153 026 Kč ve výši 8,5 % ročně od 9. 10. 2009 do 4. 12. 2009, - z částky 148 049 Kč ve výši 8,5 % ročně od 5. 12. 2009 do 31. 12. 2009, - z částky 148 049 Kč ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 5. 1. 2010, - z částky 143 072 Kč ve výši 8 % ročně od 6. 1. 2010 do 10. 2. 2010, - z částky 138 112 Kč ve výši 8 % ročně od 11. 2. 2010 do 9. 3. 2010, - z částky 133 152 Kč ve výši 8 % ročně od 10. 3. 2010 do 6. 4. 2010, - z částky 128 192 Kč ve výši 8 % ročně od 7. 4. 2010 do 3. 5. 2010, - z částky 123 232 Kč ve výši 8 % ročně od 4. 5. 2010 do 11. 6. 2010, - z částky 118 272 Kč ve výši 8 % ročně od 12. 6. 2010 do 30. 6. 2010, - z částky 118 272 Kč ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 21. 7. 2010, - z částky 113 312 Kč ve výši 7,75 % ročně od 22. 7. 2010 do 11. 8. 2010, - z částky 108 352 Kč ve výši 7,75 % ročně od 12. 8. 2010 do 14. 9. 2010, - z částky 103 392 Kč ve výši 7,75 % ročně od 15. 9. 2010 do 20. 10. 2010, - z částky 98 432 Kč ve výši 7,75 % ročně od 21. 10. 2010 do 15. 11. 2010, - z částky 93 472 Kč ve výši 7,75 % ročně od 16. 11. 2010 do 16. 12. 2010, - z částky 88 512 Kč ve výši 7,75 % ročně od 17. 12. 2010 do 20. 1. 2011, - z částky 83 552 Kč ve výši 7,75 % ročně od 21. 1. 2011 do 28. 2. 2011, - z částky 78 592 Kč ve výši 7,75 % ročně od 1. 3. 2011 do 16. 3. 2011, - z částky 73 632 Kč ve výši 7,75 % ročně od 17. 3. 2011 do 26. 4. 2011, - z částky 68 672 Kč ve výši 7,75 % ročně od 27. 4. 2011 do 27. 5. 2011, - z částky 63 712 Kč ve výši 7,75 % ročně od 28. 5. 2011 do 30. 6. 2011, - z částky 58 752 Kč ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2011 do 20. 7. 2011, - z částky 53 792 Kč ve výši 7,75 % ročně od 21. 7. 2011 do 31. 8. 2011, - z částky 48 832 Kč ve výši 7,75 % ročně od 1. 9. 2011 do 30. 9. 2011, - z částky 43 872 Kč ve výši 7,75 % ročně od 1. 10. 2011 do 24. 11. 2011, - z částky 40 432 Kč ve výši 7,75 % ročně od 25. 11. 2011 do 31. 1. 2012, - z částky 36 992 Kč ve výši 7,75 % ročně od 1. 2. 2012 do 30. 6. 2012, - z částky 36 992 Kč ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 4. 9. 2012, - z částky 25 192 Kč ve výši 7,5 % ročně od 5. 9. 2012 do 21. 12. 2012, - z částky 13 392 Kč ve výši 7,5 % ročně od 22. 12. 2012 do 31. 12. 2012, - z částky 13 392 Kč ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 21. 3. 2013, - z částky 7 691 Kč ve výši 7,05 % ročně od 22. 3. 2013 do 26. 5. 2014, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 656 Kč spolu s úrokem z prodlení -) z částky 61 132 Kč ve výši 8,5 % ročně od 9. 10. 2009 do 31. 12. 2009, -) z částky 61 132 Kč ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, -) z částky 61 132 Kč ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, -) z částky 61 132 Kč ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, -) z částky 61 132 Kč ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 26. 5. 2014, -) z částky 57 058 Kč ve výši 7,05 % ročně od 27. 5. 2014 do 10. 7. 2014, -) z částky 51 357 Kč ve výši 7,05 % ročně od 11. 7. 2014 do 18. 8. 2014, -) z částky 45 656 Kč ve výši 7,05 % ročně od 19. 8. 2014 do 31. 12. 2017, - z částky 45 656 Kč ve výši 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, - z částky 45 656 Kč ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, - z částky 45 656 Kč ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 18. 2. 2019, - z částky 30 656 Kč ve výši 8,75 % ročně od 19. 2. 2019 do 19. 3. 2019, - z částky 15 656 Kč ve výši 8,75 % ročně od 20. 3. 2019 do 30. 6. 2019, - z částky 15 656 Kč ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, - z částky 15 656 Kč ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 214 158 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyní žalobkyně, společnost [právnická osoba] Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 197 100 Kč na pořízení vozidla Škoda Octavia, za což se žalovaný zavázal uhradit celkem 434 448 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v celkem 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 034 Kč sestávajících z jistiny a úroku ve výši 4 116,23 Kč, kdy úroková sazba činila 14,52 % ročně, dále poplatku za zpracování úvěru ve výši 626,53 Kč, havarijního pojištění ve výši 582,17 Kč a povinného ručení ve výši 709 Kč. Jelikož žalovaný řádně uhradil jen prvních 15 splátek, právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu ukončila ke dni 13. 4. 2009. Dne 25. 7. 2009 došlo k realizaci zajišťovacího převodu práva a vozidlo bylo prodáno v dražbě za částku 47 000 Kč, která byla odečtena od celkového závazku žalovaného. Žalobce byl současně vyzván k úhradě zbylé dlužné částky ve výši 214 158 Kč. Tato částka sestávala a) z částky 31 816,02 Kč představující neuhrazené splátky č. 16 - 21 ve výši 30 204 Kč, dlužný úrok ve výši 965,86 Kč za dobu od 13. 4. 2009 do 28. 4. 2019, pojištění za totéž období ve výši 645,58 Kč a částku 0,58 Kč představující zaokrouhlení u předepsaných splátek; b) z částky 154 537,98 Kč představující nesplacenou jistinu obsaženou ve splátkách č. 22 až 72; c) ze 2 smluvních pokut v celkové výši 10 000 Kč vyměřených dle bodu 5. 1. písm. b) všeobecných obchodních podmínek za prodlení žalovaného s úhradou splátky vedoucí ke zesplatnění úvěru a za neuhrazení zesplatněného úvěru; d) z nákladů spojených s vymáháním závazků v celkové výši 22 695 Kč sestávající z ceny za odtah vozidla ve výši 16 851 Kč, z nákladů na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 1 500 Kč, z provize ve výši 1 309 Kč za změnu v registru motorových vozidel, z nákladů za noční přejímku vozidel ve výši 238 Kč, z odměny komisionáře ve výši 2 797 Kč (5 % z dosažené ceny vozidla v dražbě); e) z nesplaceného povinného ručení za období od 29. 4. 2009 do 20. 8. 2009, tj. do převodu vozidla na třetí osobu ve výši 2 278,75 Kč; f) z poplatku za předčasné ukončení smlouvy ve výši 7 727 Kč vyměřeného dle čl. 10 1. 1. písm. i) všeobecných obchodních podmínek jako 5 % z nesplacené jistiny 154 537,98 Kč; g) z poplatku za zpracování smlouvy o úvěru ve výši 31 953 Kč vyměřeného dle čl. 10 1. 1. písm. h) všeobecných obchodních podmínek jako paušálního poplatku za správu úvěru ve výši 626,53 Kč za 22. až 72. splátku a jehož výše odpovídá pojistnému, ke kterému je věřitelka povinna po dobu od ukončení úvěrové smlouvy do dne převodu vlastnictví vozidla na třetí osobu; a g) z částky 150 Kč představující poplatek za odeslanou upomínku ze dne 15. 4. 2009, který byl vyměřen v souladu s čl. 5 1. písm. e) všeobecných obchodních podmínek.

2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět s odůvodněním, že v žalobě nezohlednila částečné plnění žalovaného za dobu od 4. 12. 2009 do 19. 3. 2019 v celkové výši 198 502 Kč. Žalovaný v období od 4. 12. 2009 do 21. 3. 2013 uhradil na svůj dluh částku 145 335 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila na žalobkyni pohledávku ve výši 68 823 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 58 673 Kč, poplatku za upomínku ve výši 150 Kč a ze dvou smluvních pokut ve výši 10 000 Kč. Na tento postoupený závazek uhradil žalovaný ještě částku 53 167 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu jistiny a žalovanému tak zbývá uhradit 15 656 Kč s příslušenstvím.

3. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], řízení zastavil do částky 198 502 Kč. Předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobkyně na zaplacení jednak částky 15 656 Kč sestávající z dosud neuhrazené jistiny ve výši 5 506 Kč (zbytek dlužné jistiny z neuhrazené 22. až 72. splátky), dvou smluvních pokut po 5 000 Kč a poplatku za odeslanou upomínku v částce 150 Kč a jednak ze zákonných úroků z prodlení, počínaje částkou 214 158 Kč při zohlednění postupného plnění ze strany žalovaného.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav: Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [anonymizována dvě slova] [rok] sjednána úvěrová smlouva č. [anonymizováno] [číslo] za účelem financování koupě vozidla Škoda Octavia za pořizovací cenu 219 000 Kč. Žalovaný uhradil přímo část kupní ceny 21 900 Kč a výše úvěru tak činila 197 100 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal uhradit v 72 měsíčních splátkách ve výši 6 034 Kč nejpozději do 13. 7. 2013.

6. Každá splátka sestávala z částky 4 742,83 Kč, ve splátkovém kalendáři podepsaném žalovaným označená jako„ splátka“, z částky 709 Kč za povinné ručení a částky 582,17 Kč za havarijní pojištění. Dle dalšího splátkového kalendáře splátka 4 742,83 Kč v sobě zahrnovala poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 626,53 Kč a dále jistinu a úrok, kdy se jejich vzájemný poměr postupně měnil.

7. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. V čl. 5 1. písm. b) byla stanovena smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každou povinnost nesplněnou řádně a včas dle úvěrové smlouvy. V čl. 5 1. písm. e) byla stanovena smluvní pokuta ve výši 150 Kč za každou písemnou upomínku upozorňující na nesplnění jakékoliv povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy. V čl. 10 1. 1. písm. b) bylo sjednáno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s předčasným ukončením smlouvy, včetně nákladů vzniklých v souvislosti se zabavením vozidla. V čl. 10 1. 1. písm. h) bylo sjednáno, že v případě zesplatnění úvěru vzniká věřiteli právo na poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 5 % z dosud nesplacené části jistiny a dále na poplatek za zpracování ve výši 626,53 Kč za každou nezaplacenou splátku.

8. Z přehledu plateb žalovaného plyne, že žalovaný za dobu od 13. 8. 2007 do data ukončení smlouvy uhradil 117 028 Kč.

9. Dopisem ze dne 13. 4. 2009 právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 28. 4. 2009, neboť u žalovaného evidovala dlužné platby v celkové výši 24 320 Kč (5 splátek po 6 034 Kč + 34 Kč) za 16. až 21. splátku. Vedle toho požadovala zaplacení částky 150 Kč za odeslanou upomínku a současně uplatnila právo na zajišťovací převod a vyzvala žalovaného k odevzdání vozidla.

10. Dle protokolu o dražbě a faktury č. [anonymizováno] vystavené dražební [právnická osoba], [anonymizována tři slova] bylo vozidlo dne 25. 7. 2009 vydraženo za cenu 47 000 Kč, odměna komisionáře byla stanovena v částce 2 797 Kč coby 5 % z vydražené ceny a DPH.

11. Podle protokolu o konečném vyrovnání ze dne 21. 9. 2009 činil konečný dluh žalovaného 214 158 Kč a sestával z dlužných splátek před ukončením smlouvy ve výši 31 816,02 Kč, nesplacené zbylé jistiny ve výši 154 537,98 Kč, smluvních pokut ve výši 10 000 Kč, nákladů spojených s vymáháním závazku ve výši 22 695 Kč, pojištění vozidla od zesplatnění smlouvy do převodu vozidla na třetí osobu ve výši 2 278,75 Kč, poplatku za předčasné ukončení úvěrové smlouvy ve výši 7 727 Kč a poplatku za zpracování smlouvy ve výši 31 953 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 14 dnů od doručení tohoto protokolu. Tato výzva byla žalovanému doručena na adresu jeho bydliště dne 29. 9. 2009.

12. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vystavenou [právnická osoba] [anonymizováno] byla původní věřitelce vyúčtována cena za odtah vozidla ve výši 16 851 Kč. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala tatáž společnost původní věřitelce částku 1 904 Kč coby provizi za změnu v registru motorových vozidel. Fakturou [číslo] vystavenou [jméno] [příjmení] bylo původní věřitelce vyúčtováno vypracování znaleckého posudku ve výši 1 500 Kč.

13. Na základě Smlouvy o převodu vybraného portfolia pohledávek a movitých věcí ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti [právnická osoba] (právní nástupkyně původní věřitelky) na žalobkyni.

14. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 23. 3. 2020 k úhradě dlužné pohledávky ve výši 214 158 Kč s příslušenstvím a současně informovala žalovaného o postoupení pohledávky.

15. Soud v dané věci aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“). S ohledem na § 3028 odst. 3 ve spojení s § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

16. Dle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se smlouva o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem. Dle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta první obch. zák. je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Dle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. V souladu s § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

17. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Podle § 553 odst. 1 obč. zák., splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva).

19. Soud má na základě provedených listinných důkazů za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 197 100 Kč, účelově vázané na pořízení vozidla Škoda Octavia, za což se žalovaný zavázal uhradit celkem 434 448 Kč, a to v celkem 72 pravidelných měsíčních splátkách po 6 034 Kč. Každá splátka sestávala z částky 4 116,3 Kč obsahující v sobě jistinu a úrok, poplatku za zpracování úvěru ve výši 626,53 Kč, z částky 709 Kč za povinné ručení (ve smlouvě sjednané ve výši 8 508 Kč ročně) a částky 582,17 Kč za havarijní pojištění (ve smlouvě sjednané ve výši 6 986 Kč ročně). Část obsahu smlouvy o úvěru byla určena odkazem na obchodní podmínky, které byly žalovaným podepsány. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradil řádně pouze prvních 15 splátek a následně se dostal do prodlení. Věřitelka proto v souladu s čl. 8 obchodních podmínek úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala úhradě všech nesplacených závazků a odevzdání vozidla. Žalovaný vozidlo neodevzdal, právní předchůdkyně proto nechala vozidlo odtáhnout a toto následně prodala v dražbě. Původní věřitelka přitom řádně odečetla výtěžek z prodeje předmětu financování od celkového dluhu dlužníka z předčasně ukončené úvěrové smlouvy.

20. Jelikož žalovaný svůj závazek, původně vyčíslený částkou 214 158 Kč, postupně splácel, žalobkyně požadovala po částečném zpětvzetí žaloby částku 15 656 Kč, kdy soud má v zásadě za důvodný (ke konečnému nároku viz níže) požadavek na zbylou část jistiny po zesplatnění úvěru v částce 5 506 Kč a dále 150 Kč coby poplatek za odeslání upomínky, sjednaný v obchodních podmínkách podepsaných žalovaných.

21. Vedle toho žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení 2 smluvních pokut sjednaných v čl. 5 1. písm. b) obchodních podmínek za každou povinnost nesplněnou řádně a včas dle úvěrové smlouvy. Soud předně konstatuje, že ujednání o smluvní pokutě bylo sice sjednáno toliko v obchodních podmínkách, nicméně tyto obsahují podpis žalovaného a jsou obsaženy v čl. 5 nadepsaném jako smluvní pokuty. Soud má tudíž za to, že ujednání o smluvní pokutě není v obchodních podmínkách záměrně skryto a žalovaný měl dostatečnou možnost se s ujednáním o smluvní pokutě seznámit. Přiměřenost výše smluvní pokuty je vždy nutno poměřovat ve vztahu ke konkrétní povinnosti. Podle vyjádření žalobkyně byla jedna smluvní pokuta vyměřena za splátku, po které došlo k zesplatnění úvěru a druhá za prodlení žalovaného s úhradou zbytku jistiny po zesplatnění úvěru. Soud považuje v obecné rovině za oprávněný požadavek žalobkyně zaplacení smluvní pokuty za prodlení úhradou nesplacené části jistiny po zesplatnění úvěru. Nedůvodným je však nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky, po které došlo k zesplatnění úvěru. Takto sjednaná smluvní pouta představuje 83 % splátky a je tudíž zcela nepřiměřeně vysoká ve vztahu k zajišťované smluvní povinnosti a jako taková v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák., a proto ji nelze žalobkyni přiznat.

22. Jelikož žalobkyně požadovala rovněž zaplacení úroků z prodlení počínaje částkou 214 158 Kč, musel se rovněž soud zabývat tím, zda měla žalobkyně nárok na jednotlivé požadované částky, specifikované v protokolu o konečném vyrovnání ze dne 21. 9. 2009, neboť pokud by požadavek na úhradu jednotlivých vyčíslených položek nebyl od počátku oprávněný, byť není požadován v žalobě coby vlastní uplatněný nárok, nebylo by možné žalobkyni ani přiznat požadované příslušenství z těchto částek.

23. Soud na základě předložených důkazů a rovněž shora uvedeného shledal jako důvodný požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 154 537,98 Kč, představující zčásti nesplacenou a zčásti opožděně uhrazenou jistinu obsaženou ve 22. až 72. splátce; z částky 150 Kč představující poplatek za odeslanou upomínku ze dne 15. 4. 2009; z jedné ze smluvních pokut ve výši 5 000 Kč; z nákladů spojených s odtahem a prodejem vozidla v celkové výši 22 695 Kč (sestávající z ceny za odtah vozidla ve výši 16 851 Kč, z nákladů na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 1 500 Kč, z provize ve výši 1 309 Kč za změnu v registru motorových vozidel, z nákladů za noční přejímku vozidel ve výši 238 Kč a z odměny komisionáře ve výši 2 797 Kč); z nesplaceného povinného ručení za období od 29. 4. 2009 do 20. 8. 2009, tj. do převodu vozidla na třetí osobu ve výši 2 278,75 Kč; z poplatku za předčasné ukončení smlouvy ve výši 7 727 Kč, představující paušální odškodné za předčasné ukončení smlouvy; dále z neuhrazených splátek č. 16 - 21 v celkové výši 20 147,44 Kč; z pojištění ve výši 645,58 Kč a z částky 0,58 Kč představující zaokrouhlení u předepsaných splátek.

24. Naopak jako nedůvodný shledal soud požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení ze smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za prodlení žalovaného s úhradou jedné dlužné splátky, jak bylo zdůvodněno výše. Žalobkyně se nemůže domáhat ani zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužného úroku obsaženého v 17. až 21. splátce v celkové výši 10 056,56 Kč a úroku ve výši 965,86 Kč za dobu od 13. 4. 2009 do 28. 4. 2019. Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňovali věřiteli požadovat po dlužníku úrok z prodlení pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky. Tím nebylo dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Ve smlouvě ani v obchodních podmínkách nebylo sjednáno, že by příslušenství úvěru přirůstalo k jistině, a proto žalobkyni nelze přiznat právo na úroky z prodlení z úroků.

25. Důvodným není ani nárok na zaplacení úroku z prodlení z poplatku za zpracování smlouvy o úvěru v celkové výši 45 109,85 Kč (71 splátek po 626,53 Kč a 72. splátka ve výši 626,22 Kč). V samotné smlouvě o úvěru je výslovně uvedeno, že výše jednorázového poplatku za uzavření smlouvy činí 0 Kč a stejně tak poplatek za správu úvěru splatný v měsíčních splátkách činí 0 Kč. Soud nepřehlédl, že zatímco smlouva hovoří o„ poplatku za správu splatném v měsíčních splátkách“, příp. o jednorázovém poplatku za uzavření smlouvy, všeobecné obchodní podmínky pracují s termínem„ poplatek za zpracování“. Z hlediska gramatického se dle soudu jedná o obsahově tentýž poplatek, zahrnující stejné služby, kdy i sama žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 20. 8. 2020 poplatek za zpracování vymezila jako„ paušální poplatek za správu úvěru“. Mimo to, pokud by mělo jednat o dva různé poplatky při podobném významu termínů„ správa“ a„ zpracování“, jednalo by se dle soudu o ujednání záměrně matoucí spotřebitele, kterému by nemylo možné přiznat právní ochranu. Nadto, ani v obchodních podmínkách není právo věřitele na měsíční splátku poplatku za zpracování úvěru stanoveno jasným a srozumitelným způsobem. Žalobkyně svůj požadavek opřela o čl. 10 1. 1 písm. h) obchodních podmínek, který se však vztahuje k výpočtu poplatku za zpracování pouze v případě předčasného ukončení smlouvy, kdy měl být vyměřen z celkové sumy pouze nezaplacených částek. Soud má za to, že ani z čl. 4 2 obchodních podmínek neplyne, že by žalovanému vznikla povinnost v každé splátce hradit uvedený poplatek, neboť zde je toliko uvedeno, že poplatek za zpracování je uveden v odstavci 10. 1.

1. Z těchto ustanovení ve spojení s nulovou výší uvedeného poplatku dle smlouvy o úvěru nelze podle soudu dovodit právo věřitelky na započtení tohoto poplatku do všech 72 splátek úvěru. Ani z předloženého splátkového kalendáře není na první pohled zjevné, že v položce„ splátka“ ve výši 4 742,83 Kč je vedle jistiny a úroku zahrnut rovněž poplatek za zpracování úvěru, když ve smlouvě je výslovně uvedeno, že poplatek za správu úvěru není obsažen v žádné splátce. Soudu dále není zřejmé, z jakého důvodu původní věřitelka požadovala po dlužníkovi hrazení poplatku za zpracování úvěru za každou jednotlivou nesplacenou splátku, když úvěr byl již zesplatněn a žalobkyně ani netvrdila, že by žalovanému nadále poskytovala služby spjaté se zpracováním a administrací úvěru. S ohledem na to, že tento poplatek byl zahrnut v každé splátce, nezávisle na případném porušení smluvních povinností, nemohl soud považovat uvedený poplatek ani za skrytou smluvní pokutu, jelikož právo na smluvní pokutu má být aktivováno až v případě porušení smluvené povinnosti, což není tento případ s ohledem na zahrnutí daného poplatku do každé splátky úvěru. Podle soudu nelze rovněž z ničeho dovodit, že by předmětný poplatek ve výši 31 953 Kč měl současně představovat pojistné za dobu vlastnictví původní věřitelky k vozidlu, jak žalobkyně tvrdila v doplnění žaloby ze dne 20. 8. 2020. Soud navíc považuje výši požadovaného poplatku za zcela neadekvátní k výši poskytnuté jistiny 197 100 Kč a tudíž v rozporu s dobrými mravy. Poplatek má v sobě obecně zahrnovat náklady spojené s administrací úvěru a poskytováním faktických služeb klientovi a nemá sloužit k umělému navyšování dluhového zatížení příjemce úvěru.

26. Žalobkyně tudíž neměla se zřetelem ke všemu uvedenému na shora uvedený poplatek od počátku nárok a v tomto směru se tak na úkor žalovaného, který jí ho v plné výši uhradil, bezdůvodně obohatila. Jestliže žalovaný svými platbami s přihlédnutím k neplatným smluvním ujednáním plně uhradil nebo přeplatil dluh ze smlouvy, na který vznikl žalobkyni nárok, není již žalobkyni dlužen ničeho a není v tomto směru potřebná jeho další procesní aktivita stran započtení jím poskytnutého protiplnění (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Jinými slovy, tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně 27. Soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl co do požadované jistiny. Byť by žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky 10 656 Kč, bylo nutno zohlednit, že žalobce v prvních 16 splátkách řádně hradil rovněž poplatek za zpracování a posléze svým postupným plněním uhradil i jednorázově zbylý poplatek, žalobkyní původně požadovaný ve výši 31 953 Kč a je tak zjevné, že žalovaný z požadované částky 15 656 Kč nedluží ničeho.

28. Žalobkyně má naopak právo na úhradu zákonných úroků z prodlení, nicméně pouze ve výši počínající částkou 153 026 Kč, kdy soud zohlednil, že žalovaný plně uhradil poplatek za zpracování, na který právní předchůdkyně žalobkyně neměla od počátku nárok a stejně tak, že nemá nárok na úroky z prodlení z jedné smluvní pokuty a úroků, pročež nemá nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení počínaje částkou 61 132 Kč.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Nahlíženo ryze z procesního hlediska, žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby zavinila částečné zastavení řízení. Žalobkyně proto měla v řízení pouze částečný úspěch a soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně byla co do zaplacení částky 214 158 Kč a dále části požadovaných zákonných úroků z prodlení neúspěšná a úspěšná byla naopak toliko co do zaplacení zákonných úroků z prodlení, jak jsou vymezeny ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Je tak zcela zjevné, že v řízení byl více úspěšný žalovaný, který by tak měl mít právo na náhradu nákladů řízení. Ze spisu se však nepodává, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly, neboť žalovaný zůstal po celou dobu nečinný. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.