23 C 56/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Džuberovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o vrácení daru

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je podílovým spoluvlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt k bydlení č.p. , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , kdy jeho spoluvlastnický podíl na těchto nemovitých věcech činí id. ½ vzhledem k celku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 25 005 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalované, , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, advokátky.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení za vyplacené svědečné ve výši 1 092 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované, své dceři, vrácení daru, a to id. ½ následujících nemovitých věcí: pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt k bydlení č. p. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „předmětné nemovité věci“). Žalobce uvedl, že tyto nemovité věci vlastnil společně s bývalou manželkou , jméno FO, a darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 15. 2. 2000 je bývalí manželé darovali žalované. Po darování však ze strany žalované došlo k takovému jednání, které hrubě narušovalo dobré mravy. Žalobce žalované zejména vytýká, že v letech 2007 až 2011 jí posílal finanční prostředky na rekonstrukci domu, žalovaná však tyto finanční prostředky nikdy žalobci nevyúčtovala ani je nevrátila, žalobci není zřejmé, na co je měla použít. Dále jí vytýkal, že poté, co byl pracovně v zahraniční, jeho byt v předmětném domě nechala pronajmout a on po svém návratu nemohl byt obývat. Žalovaná ani neprojevovala o žalobce zájem a nenabídla mu žádnou pomoc v době, kdy byl po operaci s kyčlí. V květnu 2019 pak žalovaná po žalobci požadovala zrušení věcného břemene, vyhrožovala mu pokutou katastrálního úřadu ve výši 50 000 Kč, sdělila mu také, že je v domě pouze trpěný a že žalované ničím nepřispívá. Žalobce žalované dále klade za vinu, že dne 10. 4. 2019 přijala od své matky dar, a to rodinný dům v , adresa, , a to i přesto, že věděla, že v rámci rodiny byla uzavřena dohoda, na základě které měl dům v , adresa, připadnout sestře žalované. Žalovaná v roce 2020 také zbořila terasu, která přiléhala k obývacímu pokoji žalobce, znemožnila mu tak přístup na zahradu přes balkonové dveře. V průběhu rekonstrukce v roce 2020 žalovaná nechala vybourat okapové betony, které sloužily jako chodníky, povrch pozemku nijak neupravila, proto se stalo, že žalobce při cestě domů dvakrát na tomto neupraveném povrchu upadl. Seřezala také spodní větve stromů, aniž by to jakkoliv konzultovala s žalobcem. V únoru 2020 si žalobce musel nechat opravit WC, které nebylo zcela funkční. Žalovaná dále bez vědomí žalobce odmontovala jeho satelitní přijímač. V létě 2020 bylo také odmontováno osvětlení před vstupem do žalobcova bytu, které sám žalobce nechal nainstalovat. Žalovaná také nechala demontovat jeho klimatizaci, která žalobci sloužila i k topení. Stalo se tedy, že po návratu ze zahraniční pracovní cesty si žalobce nemohl ve svém bytě nijak zatopit a byl nucen obrátit se na policii. Žalobce žalované vytýká, že má zablokované jeho telefonní číslo, je tak znemožněna vzájemná komunikace. Dále žalobce uvedl, že v průběhu září 2020 došlo k vytopení jeho kuchyně, přičemž pojistnou událost vyřizoval sám žalobce. Pojistnou částku však obdržela přímo žalovaná a ta mu ji vyplatila až po výzvě žalobce, navíc poníženou o částku za služby, které dříve hradila sama žalovaná. Pokud truhlářská firma následně hotovou kuchyňskou linku přivezla žalobci, žalovaná automobil této firmy vykázala z pozemku. Žalobce žalované dále vytýká, že v září 2020 sdělila sestře žalobce, že si nepřeje, aby na pozemek žalované chodila. Žalovaná v průběhu roku 2020 také zrušila tři původní brány, nahradila je pouze dvěma bránami pro vjezd aut, přičemž jednu určila pro používání žalobci. Tato brána však není na elektrický pohon a žalobce nemá dostatek síly k otevření brány. Žalobce tvrdil, že na žalobě má naléhavý zájem, neboť žalovanou vyzval dopisem ze dne 31. 3. 2021 k vrácení daru. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala. Zápis v katastru nemovitostí tak neodpovídá skutečnému stavu.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Uvedla, že problémy s otcem začaly až v roce 2019, kdy od své matky přijala dar, a to rodinný dům v , adresa, . K jednotlivým vytýkaným skutkům se vyjádřila následovně. Nepopřela, že by jí žalobce poskytoval prostředky na rekonstrukci domu. Uvedla však, že žalobce nikdy nežádal vyúčtování těchto prostředků. Podotkla dále, že velká část rekonstrukce byla prováděna svépomocí, bez nároku na mzdu nebo její náhradu. Pokud pronajala byt žalobce, pak se to dělo za souhlasu žalobce. Žalobce se vrátil ze zahraničí nečekaně, žalovaná okamžitě podnájemní vztah ukončila a v průběhu jednoho měsíce bylo žalobci umožněno se do bytu zpět nastěhovat. Není také pravdou, že by v době, kdy byl žalobce operován, o něj nejevila zájem. Několikrát se v nemocnici informovala na jeho zdraví. Žalobce si sám vybral pooperační pobyt u sestry, neboť nebylo v časových možnostech žalované celodenně o žalobce pečovat. Žalovaná také popřela, že by nevybíravým způsobem požadovala po žalobci zrušení jeho věcného břemene na domě. Sám žalobce původně projevil vůli zrušit věcné břemeno užívání domu, neboť byly proti němu vedeny exekuce a tímto způsobem chtěl zabránit vstupu exekutorů do domu žalované. Zároveň chtěl zamezit přístupu své bývalé manželky do nemovitosti. Důvodem, proč byl podán návrh na vklad smlouvy o zrušení věcného břemene na katastr nemovitostí, bylo, že to požadovala banka k zajištění úvěru žalované. Nakonec však ke vkladu této smlouvy nikdy nedošlo a původní věcné břemeno platilo i nadále v nezměněném rozsahu. Pokud přijala dar od své matky, nespatřuje v tom žalovaná nic, čím by měla hrubě narušovat dobré mravy. Je pravdou, že na domě probíhaly rozsáhlé rekonstrukční práce, které si vyžádaly nutná omezení všech osob bydlících v domě. Přístup na terasu byl žalobci obnoven, k té má přístup ze svých vstupních dveří vzdálených 3 m od terasy. Pokud byly v průběhu rekonstrukce odstraněny okapové betony, přístup do domu byl vždy vhodně zajištěn, na nezpevněný povrch byly položeny široké desky pro průchod, navíc přístupové chodníky a dlažba byly v polovině roku 2021 obnoveny. Žalovaná skutečně ořezala spodní větve ze stromů, které sadil sám žalobce, došlo však k odstranění pouze suchých větví, navíc tento zásah nebrání žalobci sbírat plody ze stromů. Žalovaná nebyla žalobcem informována o vadě WC, tato skutečnost jí tak nemůže jít k tíži. Demontáž satelitního přijímače byla s žalobcem dopředu konzultována a není ani pravdou, že by nedošlo k nápravě. Žalovaná potvrdila, že osvětlení vstupu žalobce do domu není doposud v provozu, k nápravě však nedošlo zejména z toho důvodu, že žalobce neumožňuje žalované přístup do svého bytu. Pokud se týká demontované klimatizace, tu provedla odborná firma a žalobce byl o tom informován, po 7 dnech byla klimatizace zpět odbornou firmou nainstalována. Blokaci telefonního čísla si žalovaná provedla proto, protože ji žalobce obtěžoval vulgárními esemeskami. K vytopení kuchyně žalobce se žalovaná vyjádřila tak, že žalovanému pojistné plnění ihned k jeho žádosti vyplatila. Částku pojistného však ponížila o dluhy, které za žalobcem evidovala. Když stolařská firma dovezla žalobci kuchyň, skutečně požádala zástupce této firmy, aby nevjížděl nákladním vozidlem na pozemek, bylo to však z důvodu, že venkovní brána nebyla zcela dokončena a mohlo dojít k jejímu poškození. Pokud žádala sestru žalobce, aby nevstupovala na její pozemek, pak se to stalo v době, kdy žalobce bez vědomí žalované předával své klíče od vstupní brány neurčitému množství osob a žalovaná tak měla starost o bezpečí své rodiny. Ani námitka žalobce, že nemůže otvírat vstupní bránu, nemůže být důvodná, protože tuto branku dokáže otevřít i 15letá dcera žalované. Elektrický pohon na tuto bránu pořizovat nechce. Na závěr žalovaná namítla, že žalobce nedodržel lhůtu pro odvolání daru pro nevděk. Pro případ, že by soud nároku žalobce vyhověl, žalovaná namítla, že hodnota domu se v důsledku rekonstrukce zvýšila natolik, že není možné jeho vrácení, v úvahu by připadala toliko finanční kompenzace.

3. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav. Dle darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 15. 2. 2000 byla mezi žalobcem a jeho bývalou manželkou , jméno FO, na jedné straně a žalovanou na straně druhé, uzavřena darovací smlouva, na základě které rodiče darovali žalované nemovité věci, jež jsou předmětem této žaloby. Zároveň bylo touto smlouvou zřízeno věcné břemeno ve prospěch rodičů žalované, a to právo doživotního a bezplatného užívání domu a zahrady.

4. Z informací o pozemku má soudce za prokázané, že nemovité věci, jež jsou předmětem žaloby jsou ve výlučném vlastnictví žalované.

5. Dle rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bylo manželství žalobce a , jméno FO, rozvedeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 11. 7. 1996.

6. Dopisem ze dne 31. 3. 2021 vyzval žalobce žalovanou k vrácení daru. Uvedl, že po darování se žalovaná začala vůči němu chovat způsobem, který hrubě porušuje dobré mravy. Součástí výzvy je i výpis jednotlivých jednání žalované, které žalobce vedly k rozhodnutí žádat vrácení daru. Tato výzva byla žalované doručena dne 11. 5. 2021.

7. Z doložené fotodokumentace je zřejmé, že na domě a na přilehlém pozemku probíhaly rozsáhlé stavební úpravy. Ze stavebního povolení ze dne 13. 9. 2005 soud zjistil, že stavební úřad povolil žalované provádění rekonstrukčních prací na domě v rozsahu přístavby, terasy k rodinnému domu. Zároveň bylo povoleno užívání nástavby rodinného domu žalované. Žalovaná zároveň doložila výčet prací, které byly v rámci rekonstrukce provedeny a odhad jejich ceny.

8. Podle potvrzení o provedené lustraci v ISZR soud zjistil, že žalobce měl trvalý pobyt v předmětných nemovitostech od 23. 3. 2006 až doposud. Z výpisu soudních řízení soud zjistil, že v minulosti byly na žalobce vedeny exekuce i výkony rozhodnutí. Totéž bylo zjištěno i z rejstříku zahájených exekucí. Z výpisu soudních řízení však nezjistil, že by kdy byla v rámci exekuce vedené na žalobce podána žaloba na vyloučení věcí z exekuce či výkonu rozhodnutí.

9. Nedatovanou smlouvou o zřízení služebnosti bylo mezi žalovanou, její matkou a žalobcem dohodnuto, že stávající věcné břemeno váznoucí na předmětných nemovitých věcech zaniká a zřizuje se nová služebnost užívání ve prospěch žalobce a jeho bývalé manželky. Předmětem služebnosti je však pouze přízemní byt nacházející se v přízemí stavby o rozloze 102,32 m².

10. Z výzvy katastrálního úřadu ze dne 23. 5. 2019 soud zjistil, že katastrální úřad vyzval žalovanou k odstranění nedostatku návrhu na vklad a požádal ji o opravu zde vytčených chyb. Usnesením ze dne 23. 5. 2019, č. j. V-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , pak katastrální úřad vkladové řízení přerušil. Usnesením ze dne 6. 6. 2019, č. j. V– , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo vkladové řízení zastaveno, neboť účastníci vzali svůj návrh zpět.

11. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 13. 8. 2019 soud zjistil, že žalované a jejímu manželovi byl poskytnut úvěr na bydlení ve výši 2 miliony Kč. Úvěr byl zajištěn bytem ve vlastnictví žalované.

12. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5, 2015, sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, -A-2, bylo zahájeno insolvenční řízení na žalobce. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. KSBR , spisová značka, -, právnická osoba, , bylo schváleno oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. KSBR , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo rozhodnuto, že žalobce se osvobozuje od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Z emailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla informována o zahájení insolvenčního řízení na žalobce.

13. Darovací smlouvou ze dne 10. 4. 2019 darovala , jméno FO, , bývalá manželka žalobce, žalované nemovité věci, a to rodinný dům a pozemky v obci , adresa, .

14. Dále byla soudu předložena sms a emailová komunikace mezi stranami. Ta je plná výčitek a urážek.

15. Dle souhlasu s přijetím do ústavní péče ze dne 18. 4. 2019 žalobce udělil souhlas s poskytováním informací a s nahlížením do dokumentace žalované.

16. V notářském zápisu sepsaném dne , datum, notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , sp. zn. N , Anonymizováno, /2022, NZ , Anonymizováno, /2002, , jméno FO, prohlásila, že bývalá manželka žalobce před ní prohlásila, že má v úmyslu darovat pozemky v , adresa, své dceři , jméno FO, . Nakonec bylo ale dohodnuto, že tyto pozemky prodá sama a kupní cenu z nich pak dceři dá. Dále před ní bývalá manželka žalobce tvrdila, že dům v , adresa, vlastní pouze formálně, přičemž dům v , adresa, má slíbený dcera , jméno FO, .

17. Z potvrzení ze dne 21. 4. 2023 soud zjistil, že žalobce požádal , jméno FO, o opravu klimatizační jednotky. Ten zjistil, že klimatizace byla neodborně demontována, a proto provedl její servis v hodnotě 6 000 Kč.

18. Soud neprovedl důkaz fakturou společnosti , právnická osoba, ., fakturou společnosti , právnická osoba, ., či fakturou společnosti , Anonymizováno, , s.r.o., neboť je nepokládal za důležité pro rozhodnutí soudu. Dále soud neprovedl ani důkaz fotografiemi, které měly znázorňovat poškození nemovitosti v důsledku provedené rekonstrukce, když tato otázka nebyla předmětem řízení. Soud neprovedl dále důkazy výpisem z běžného účtu žalované a potvrzením žalobce o převzetí částky 76 500 Kč, neboť tyto důkazy byly předloženy až po koncentraci řízení, nicméně žalobce skutečnosti, které mají tyto důkazy prokázat, ani nerozporoval.

19. Ve věci byla slyšena i řada svědků. , jméno FO, , druhá dcera žalobce a sestra žalované, uvedla, že v roce 2000 byla mezi rodiči uzavřena dohoda, že nemovitost v , Anonymizováno, dostane žalovaná a druhou nemovitost v , adresa, dostane svědkyně. K tomu ale nakonec nedošlo, když matka převedla oba domy na žalovanou. Na konkrétní rozpory mezi žalobcem a žalovanou, si svědkyně nepamatuje. Pokud se vrátil otec z Velké Británie, bydlel u ní. Svědkyně v rámci své svědecké výpovědi nebyla schopna určit, jak dlouho u ní otec bydlel (jednou zmínila čtyři měsíce, podruhé pouze jeden měsíc), na závěr se však s otcem nepohodla a otec šel bydlet ke své sestře. Po operaci kyčle bydlel otec u svědkyně, ta mu to sama nabídla. Žalobce by byl doma sám, navíc nesouhlasil s probíhajícím vkladovým řízením týkajícího se domu v , adresa, . Rekonstrukce venkovních prostor probíhala asi 2 roky. V tu dobu tam otec chodil po blátě, řekl jí, že několikrát na blátě i uklouzl. Svědkem konfliktu mezi otcem a sestrou svědkyně nikdy nebyla.

20. Bratr žalobce , jméno FO, vypověděl, že žalované na pokyn žalobce vyplatil částku 20 000 Kč. Na žádný konflikt mezi žalobcem a žalovanou si ale nepamatuje. Když žalobce přijel z Velké Británie, bydlel asi půl roku u své matky, celkem rok tak nemohl bydlet ve svém bytě. Pokud předával žalované peníze, bylo to jenom jednou. Má za to, že tyto peníze nebyly účelově určeny, jednalo se o peníze „na přilepšenou“.

21. Sestra žalobce , jméno FO, vypověděla, že žalované předávala peníze od bratra ve třech případech. Bylo to celkem 110 000 Kč. Neví o tom, že by žalobce požadoval nějaké vyúčtování těchto peněz, ani tyto peníze nebyly určeny na nic konkrétního. Sestra žalobce potvrdila, že od října 2008 až do března 2009 bydlel žalobce u ní. Přítomna žádného konfliktu mezi žalobcem a žalovanou však nikdy nebyla. Pokud probíhala rekonstrukce v domě žalované, pak to vypadalo, jak to je při rekonstrukci běžné.

22. Švagr žalobce , jméno FO, vypověděl, že žalobce u nich bydlel asi půl roku. Mezi žalobcem a žalovanou docházelo ke schválnostem, neví ale, kdo je prováděl.

23. Ve věci byl slyšen i známý žalobce, , jméno FO, . Ten vypověděl, že slyšel žalobce telefonovat. V telefonu slyšel ženský hlas, který mu vytýkal, že na domácnost nic nepřispívá, a že je v domě pouze trpěný.

24. Matka žalované , jméno FO, vypověděla, že společné jmění manželů nebylo nikdy vypořádáno. Matka potvrdila, že podepsala dohodu o nevyužívání věcného břemene, a že s touto dohodou souhlasil i žalobce s tím, že se z nájmu uhradí jeho dluh na elektrice. Žalobce odjel do ciziny, následně se nečekaně vrátil a bydlel u dcery , jméno FO, 14 dní až 3 týdny, než se vystěhoval nájemník z jeho bytu. Pak se přestěhoval žalobce k sestře.

25. Manžel žalované , jméno FO, vypověděl, že se na jejich pozemku začaly pohybovat cizí lidé, a to zejména v době, když byl žalobce pracovně v cizině. To se mu nelíbilo. Vztahy v rodině se narušily poté, co byl dům v , adresa, převeden na žalovanou. Mezi stranami dochází k různým schválnostem. Žalobce například volal bezdůvodně policii, měl za to, že mu byla ukradena klimatizace, která ležela pár kroků od něj. Satelit byl odstraněn na jeho žádost. Když byly zrušeny okapové chodníky, byly na zem položeny dřevěné desky, než byla položena finální dlažba. Pokud byla namontována nová vjezdová brána, nesmělo se zpočátku do brány vjíždět, aby nebyla porušena záruka dodavatele. Proto žalovaná správně vykázala nákladní auto, které dovezlo novou kuchyň žalobci. Do bytu žalobce skutečně umístili nájemníka, ten se však do jednoho měsíce poté, co se žalobce vrátil zpět, vystěhoval. Ke druhé smlouvě o zřízení věcného břemene svědek uvedl, že si není jist, že by žalobce informoval o tom, že tuto smlouvu hodlá zavkladovat.

26. Svědek , jméno FO, , který prováděl rekonstrukční práce na domě, uvedl, že nikdy nebyl přítomen konfliktu mezi žalobcem a žalovanou. Naopak uvedl, že vztahy mezi nimi byly dobré.

27. Svědek , Anonymizováno, potvrdil, že při rekonstrukčních pracích byl pozemek rozkopaný, vždy tam ale byla nějaká lávka, po které se dalo přejít a nelze říct, že by žalobce měl zamezen přístup do domu.28. , jméno FO, také nebyl přítomen žádného konfliktu mezi žalobcem a žalovanou. Provedl pouze demontáž klimatizace a následně její zpětnou montáž. Před dokončením prací klimatizaci odzkoušel a ta byla plně funkční.29. , jméno FO, vypověděl, že vezl pro žalobce kuchyň, vjel autem do dvora, nicméně žalovaná jej z dvora vykázala, proto byl nucen nosit věci z auta ze vzdálenosti asi o 5 m delší.

30. Svědek , jméno FO, vypověděl, že na domě žalované prováděl rekonstrukční práce. Celkem proběhly dvě rekonstrukce. Jedna byla 10 let nazpět, kdy se rekonstruoval byt žalobce, druhá proběhla před 3 až 4 lety, kdy se opravovala fasáda na domě. Při rekonstrukci žádný problém mezi stranami nezaznamenal, naopak, spoustu věcí řešil právě i s žalobcem. Až v průběhu druhé rekonstrukce zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou jsou jisté problémy, proto s žalobcem spíše komunikoval on. Pokud odmontovávali klimatizaci, zajistil firmu, která demontáž provedla a žalobce informoval telefonicky o tom, že klimatizace bude demontována. Pokud by žalobce s tímto postupem nesouhlasil, nedělali by to. Přímým svědkem konfliktu mezi žalobcem a žalovanou nebyl.

31. Svědek , jméno FO, vypověděl, že bydlel v bytě žalobce v době, kdy on byl v zahraničí. Když se žalobce vrátil, do 3 týdnů se vystěhoval, neboť se takto dohodl s žalovanou.

32. Na závěr vypovídal také sám žalobce. Ten vypověděl, že žalované poskytoval peníze na rekonstrukci domu. Takto jí poskytl asi 1 milion korun. Po dceři žádné vyúčtování nežádal, neptal se jí ani, na co tyto prostředky použila. Domníval se, že je použila na rekonstrukci domu. Pokud se žalobce vracel z Anglie, věděl o jeho návratu pouze jeho bratr a jeho dcera , jméno FO, , která jej vyzvedávala na letišti. Ta jej také informovala o tom, že v jeho bytě v , Anonymizováno, bydlí nájemník, proto šel bydlet ke své dceři , jméno FO, do , adresa, . Nevyptával se na to, kdy se bude moci vrátit zpět do , Anonymizováno, , nepovažoval to za nutné, byl s nastalou situací srozuměn a návrat do domu ani nijak nevyžadoval. Po operaci šel bydlet k dceři , jméno FO, , která mu vše zajistila. V , Anonymizováno, se o něj neměl kdo postarat, neboť žalovaná chodila do práce, kdežto jeho dcera , jméno FO, byla v té době doma. Terasa byla skutečně zrekonstruována. V současné době je tam ale 70 cm schodek z jeho balkonových dveří. Pokud se chce dostat na terasu, musí vyjít vchodovými dveřmi z druhé strany. Na fasádu si nechal nainstalovat světelná čidla, ty ale žalované strhla, namontovala tam dvě nová světla, která ale nefungují. Byla mu zničena i kuchyň. Žalovaná dostala z pojistky vyplacenou částku 80 000 Kč. Jemu vyplatila pouze 70 000 Kč s tím, že 10 000 Kč si zadržela jako poplatek za vodu a popelnice, tyto poplatky v této době on sám neplatil. V rámci své účastnické výpovědi dále potvrdil, že má klíč od brány a nemá problém s tím, že by nemohl bránu otevřít. Pokud jej žalovaná v rámci rekonstrukce informovala o tom, jaké práce budou uskutečňovány, bylo mu to jedno, řekl jí, ať si dělají, co chtějí. Následně jej už o rekonstrukci neinformovali. Pokud měl žalobce nějaké požadavky, tyto žalovaná nevyslyšela. Tyto požadavky (například požadavek na doplnění zábradlí) ale vznesl až před rokem. Když měl pokaženou toaletu, o tomto problému žalovanou ani neinformoval. Pojistné plnění za vytopenou kuchyň po žalované nijak neurgoval, pouze požádal bratra, aby vyzval žalovanou k vyplacení pojistného plnění a ta tak ihned učinila.

33. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

34. Dle § 628 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák“) platí, že darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.

35. Dle § 630 obč. zák se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

36. Žalobce se svou žalobou domáhá vrácení daru, přičemž darovací smlouva mezi stranami byla uzavřena před účinností o. z. Ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. je pak nutno na podmínky pro vrácení daru aplikovat ustanovení obč. zák., konkrétně § 630 obč. zák. (k tomu podrobněji rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1841/2020 nebo rozhodnutí ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019). Ustanovení § 630 obč. zák. hovoří o tom, že se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu , datum, , sp. zn. , spisová značka, pak platí, že právo dárce domáhat se vrácení daru, není právem z porušení darovací smlouvy, nýbrž právem sui generis. Hrubě nemravným chováním vůči dárci nebo členům jeho rodiny, neporušuje obdarovaný žádné ujednání vyplývající z podstaty darovací smlouvy, ale dopouští se jednání, které má své specifické právní důsledky upravené v § 630 obč. zák. Pro obnovení vlastnického práva dárce je rozhodným okamžikem dojití jeho projevu vůle odvolání daru obdarovanému. K zániku darovacího vztahu tak dochází na základě dvou po sobě následujících právních skutečnostní: a) hrubé porušení dobrých mravů chováním vůči dárci nebo členům jeho rodiny a b) jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému.

37. Chování vůči dárci musí mít určitou intenzitu, nebo musí být soustavné a po dlouhou dobu (může se jednat např. o fyzické násilí, hrubé urážky, neposkytnutí potřebné pomoci apod.). „Běžné“ poručení dobrých mravů nebo pouze nevhodné chování obdarovaného nepostačuje, dobré mravy musí být porušeny hrubým (zásadním) způsobem, a to z objektivního hlediska, subjektivní pocit dárce není rozhodný. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, tak naplňuje znaky § 630 obč. zák.

38. Naplnění předpokladů pro vrácení daru je nutné zkoumat pouze ve vztahu k těm konkrétním skutečnostem, které dárce ve výzvě k vrácení daru obdarovanému vytkl a v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů. Soud se tedy zabýval jednotlivými skutky žalované, které žalobce uvedl jako důvod pro vrácení daru. Předně žalobce žalované vytýkal, že jí poskytl finanční prostředky, ona ale neprokázala, na co tyto finanční prostředky použila a nepředložila mu ani žádné vyúčtování, ani tyto prostředky nevrátila. Z výpovědi samotného žalobce vyplynulo, že žalobce dával žalované tyto finanční prostředky dobrovolně a nikdy po ní žádné vyúčtování nežádal, to ostatně vyplynulo i ze svědeckých výpovědí bratra i sestry žalobce. Důvod pro vrácení daru tak v tomto chování spatřovat nelze, neboť žalovaná zde očividně žádnou povinnost neporušila. Darovací smlouvou, kterou žalobce spolu se svou bývalou manželkou darovali předmětné nemovité věci žalované, bylo současně zřízeno věcné břemeno užívání domu a zahrady. Je pravdou, že pokud byl žalobce v zahraničí (Velká Británie), pak žalovaná do bytu, který byl vyčleněn pro žalobce, ubytovala nájemníka. Tvrdila, že se tak stalo po dohodě s žalobcem. Tuto dohodu však žalovaná neprokázala. Na druhou stranu však z výpovědi žalobce vyplynulo, že žalobce nežádal žalovanou, aby se mohl do „svého“ bytu vrátit. To, že bydlel u své druhé dcery nebo u své sestry, mu vlastně ani nevadilo a víceméně mu to vyhovovalo (ve výpovědi žalobce výslovně uvedl: „Mně to bylo jedno, kde v té době bydlím, návrat do domu v , Anonymizováno, , jsem nijak nevyžadoval.“). Ani v tomto jednání tak hrubé porušování dobrých mravů spatřovat nelze. Žalobce dále žalované vytýkal, že o něj neprojevila zájem, když byl po operaci s kyčlí. Je pravdou, že po ukončení své léčby, se žalobce odstěhoval ke své dceři , jméno FO, , což bylo prokázáno, jak z jeho účastnické výpovědi, tak z výpovědi jeho dcery , jméno FO, , ostatně tuto skutečnost ani žalovaná nerozporovala. Z výpovědi žalobce ale vyplynulo, že tuto cestu zvolil proto, aby se o něj dcera , jméno FO, mohla postarat, když žalovaná byla celodenně zaměstnaná, její péče o něj by tak nemoha být v takovém rozsahu. Z žádného důkazu nevyplynulo, že by žalovaná žalobci pomoc a podporu odmítla. Ani toto jednání pak nemůže naplňovat podmínku pro vrácení daru. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce uzavřel druhou smlouvu o zřízení věcného břemene, na základě které se vzdal původního věcného břemene bezplatného užívání domu a bytu a nově bylo zřízeno věcné břemeno žalobce pouze k bytové jednotce, která byla součástí domu. Žalobce tvrdil, že žádal zrušení této smlouvy a že nikdy nedal souhlas s tím, aby nová smlouva byla zavkladována. Výše popsané skutečnosti soud vnímá jako nejzásadnější z vyjmenovaných důvodů pro vrácení daru. Na druhou stranu ani takové jednání žalované soud jako hrubě porušující dobré mravy neshledává. Nutno podotknout, že uzavření této smlouvy zpočátku žalobce sám inicioval. Když byla tato smlouva podána na katastr nemovitostí, mylně se domníval, že tak chce žalovaná žalobce z domu vystrnadit. Tak tomu ale nebylo. Svůj omyl žalobce přiznal i v účastnické výpovědi. Novou smlouvou bylo sice původní věcné břemeno žalobce zrušeno, současně ale bylo zřízeno nové věcné břemeno, a to v rozsahu, v jakém jej žalobce ve skutečnosti i doposud využíval. Pro žalobce by tak fakticky nedošlo k žádné změně. I když bylo novou smlouvu věcné břemeno omezeno a návrh na vklad do katastru nemovitostí žalovaná podala i přes nesouhlas žalobce, soud ani v tomto jednání nespatřuje hrubý rozpor s dobrými mravy, navíc žalovaná následně od svého záměru upustila a návrh na vklad vzala zpět. Důvod pro vrácení daru soud nevidí ani v tom, že žalovaná přijala jako dar od své matky rodinný dům v , adresa, . Dům v , adresa, byl ve výlučném vlastnictví matky žalované a závisí tedy pouze na ní, jak se svým majetkem naloží. Pokud kdy v rodině existovala nějaká dohoda o vypořádání rodinného majetku, pak to byla zejména matka žalované, která tuto dohodu porušila. To, že žalovaná sama dar přijala, jí nemůže být kladeno za vinu a hlavně to nemůže být důvodem pro vrácení „jiného“ daru. V řízení bylo dále prokázáno, že na dané nemovitosti žalované byly prováděny dlouhodobě rekonstrukční práce. Jednak byl zrekonstruován byt žalobce, resp. byla postavena samostatná bytová jednotka pro žalobce, jednak byly provedeny venkovní úpravy zahrady a zateplení domu. Všem obyvatelům domu muselo být zřejmé, že tyto rekonstrukční práce si vyžádají značnou míru tolerance a určité osobní nepohodlí, tak jak je to u rekonstrukčních prací naprosto běžné. Z jednotlivých jednání souvisejících s rekonstrukčními pracemi, které žalobce žalované vytýkal, však nevyplývá, že by těmito jednáními byly dobré mravy porušeny hrubým způsobem. Žalovaná je vlastníkem domu, není povinná s žalobcem konzultovat to, jaké úpravy domu provede. Ostatně žalobce s opravami své bytové jednotky souhlasil, na tyto poskytoval i finanční plnění. To, zda se má zrekonstruovat terasa přiléhající k domu, či se má udělat brána na elektrický pohon či ne, však je v plné kompetenci již pouze žalované. Ostatně, pokud se týká zbořené terasy, není pravdou, že by byl žalobci zamezen přístup na tuto terasu. Stejně tak bylo prokázáno (svědecká výpověď jednotlivých pracovníků provádějících rekonstrukci), že přístup po staveništi byl možná komplikovaný, nicméně vždy byl zajištěn. Ostatně do domu nechodil pouze žalobce, chodila sem celá rodina žalované včetně jejích dětí. Pokud měl žalobce výtky vůči nefungujícímu WC, pak žalobce sám v rámci své účastnické výpovědi potvrdil, že tuto vadu ani žalované neoznamoval, nemůže jí tedy klást za vinu, že se vyskytla vada na tomto zařízení. Pokud byl žalobci odmontován satelitní přijímač, je otázkou, zda se tak dělo se souhlasem nebo bez souhlasu žalobce. I kdyby byl ale satelit odmontován bez jeho vědomí, sama o sobě by tato jednotlivá skutková podstata jako podmínka pro vrácení daru, nepostačovala. Stejně tak, pokud bylo odmontováno osvětlení, žalobce vypověděl, že jej žalovaná namontovala na fasádu zpět, resp. zajistila své osvětlení. Pokud toto osvětlení nefunguje, je druhá věc. Bezesporu však ale nefungující osvětlení vstupu do bytu žalobce nemůže být samo o sobě (ani ve spojitosti např. s odmontovaným satelitem, příp. s jednáním žalované souvisejícím s pokusem o zavkladování nové smlouvy o zřízení věcného břemene), důvodem pro vrácení daru. K demontáži klimatizační jednotky vypovídali jednotliví svědci. Ti vypověděli, že jednak žalobce informovali o demontáži a jednak zajistili zpětnou montáž klimatizace, přičemž provedli její následné odzkoušení a přesvědčili se tak o funkčnosti klimatizace. V tomto směru je výtka žalobce taktéž neprokázána. To, že si žalovaná zablokovala své telefonní číslo, bylo mezi stranami nesporné a pokud vzájemné vztahy mezi žalobcem a žalovanou byly napjaté, není takové jednání nepochopitelné. Ostatně žalobce v rámci své účastnické výpovědi ani neprojevil jakoukoliv vůli či potřebu s žalovanou v té době komunikovat. Stejně tak incident, který se týká vytopení kuchyně, byl v žalobě zveličen. V řízení bylo prokázáno, že pojistné plnění bylo vyplaceno žalobci. Ten vyplacení pojistného plnění sám potvrdil, dokonce potvrdil i to, že částka 10 000 Kč mu byla stržena za služby, které do té doby žalované nehradil. Mezi stranami sice byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, která spočívá v bezplatnému užívání domu, nicméně to neznamená, že se žalobce nebude na nákladech bydlení (resp. na energiích a dalších službách) podílet vůbec. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalovaná sdělila sestře žalobce, že si nepřeje, aby do domu a na pozemek žalované chodila v době nepřítomnosti žalobce. Takové jednání skutečně lze vytknout žalované. Soud má však za to, že i toto jednotlivé jednání nedosahuje intenzity, že by jím žalovaná hrubě porušila dobré mravy. Pokud žalobce v žalobě tvrdil, že byly odstraněny tři původní brány, které byly nahrazeny novými branami, přičemž on má přístup pouze k jedné z nich, která není na elektrický pohon a otevření této brány je pro něj fyzicky obtížné, toto sám žalobce ve své účastnické výpovědi vyloučil. Neprokázáno zůstalo i nařčení žalované, že žalobci sdělila, že je v domě pouze trpěný (svědek, Anonymizováno, , jméno FO, byl značně nevěrohodný, nevěděl ani, s kým žalobce telefonuje, pokud k této skutečnosti vypovídal bratr žalobce, nebyl ničeho osobně přítomen, informaci měl pouze z doslechu), navíc svou intenzitou toto sdělení hrubého porušení dobrých mravů ani nedosahuje (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3012/2009). Požadované intenzity nemůže dosáhnout ani jednání žalované spočívající v ořezání spodních větví stromu, proto soud k němu ani žádné dokazování neprováděl.

39. Soud tedy uzavírá, že většina z vytýkaných jednání žalované nebyla prokázána. Pokud některé jednotlivé skutky byly prokázány, např. odmontování satelitního přijímače, zákaz vstupu sestry žalobce na pozemek žalované, či podání návrhu na vklad smlouvy o novém věcném břemeni přes nesouhlas žalobce, pak se jedná pouze o jednotlivosti, které ani ve vzájemné souvislosti nemohou naplnit podmínku pro vrácení daru, neboť nedosahují takové intenzity, že by dobré mravy byly porušeny hrubým způsobem. V řízení bylo prokázáno, že rodinné vztahy mezi stranami nejsou skutečně dobré a že mezi stranami dochází k neshodám. Tyto neshody (v některých případech možná i naschvály) jistě znepříjemňují život v domě jak žalobci, tak ale i rodině žalované. Vzájemné soužití účastníků v jednom domě je tak pro většinu běžných lidí naprosto nepředstavitelné. Na druhou stranu, jak soud již výše naznačil, jednotlivé vytýkané jednání nedosáhlo takové intenzity, aby bylo možné říct, že se žalovaná dopustila hrubého porušení dobrých mravů. Darovací smlouva byla uzavřena a pokud zákonodárce poskytuje možnost jednou řádně uzavřený právní akt odklidit a jeho účinky vyloučit, musí se to stát za zákonem předvídaných podmínek. Zákonem stanovené podmínky však v tomto případě naplněny nebyly, soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

40. Na závěr si soud neodpustí jistý apel na obě strany sporu. Ty by si měly uvědomit, že pokud své chování nezmění, není vyloučeno, že toto soudní řízení mezi nimi nemusí být poslední. Setrvávání v zajetých stereotypech jednání nastalou rodinnou situaci nevyřeší a k poklidnému soužití v domě nepovede. Strany by si měly uvědomit, že záleží jen na nich obou, jak bude jejich vzájemné soužití v domě vypadat. Obě strany by tak měly své dosavadní jednání přehodnotit a měly by se pokusit chovat se k sobě s respektem a vzájemnou úctou, tak jak to vztah otce a dcery vyžaduje.

41. Ohledně nákladů mezi stranami rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná, která byla procesně úspěšná ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 25 005 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) vypočítaná z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 a. t. na 1 500 Kč za každý z 10 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – vyjádření k žalobě, účast na přípravném jednání dne 20. 4. 2023, účast na jednání soudu dne 25. 5. 2023 přesahujícího 7 hodin – tj. 4 úkony, vyjádření žalované ze dne 19. 6. 2023, účast na jednání soudu dne 29. 6. 2023 přesahujícího dvě hodiny – tj. 2 úkony), celkem 15 000 Kč. Kromě mimosmluvní odměny za úkony právní služby přísluší advokátce dále náhrada hotových výdajů v paušální výši dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, která činí 300 Kč za každý úkon právní služby, celkem 3 000 Kč. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení cestovních výdajů ve výši 5 205 Kč (3x vzdálenost , adresa, , Anonymizováno, – , adresa, a zpět, tj. celkem 720 km, průměrná spotřeba dle TP 4,6 l/100 km, cena pohonných hmot 44,10 Kč/l, sazba základní náhrady 5,20 Kč/km) a náhrady za promeškaný čas ve výši 18 půlhodin á 100 Kč dle § 14 a.t. Náklady žalobkyně tudíž celkem činí 25 005 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH. Právní zástupkyně žalované žádala přiznat odměnu za jeden úkon právní služby podle § 8 odst. 1 a.t., přičemž se mělo vycházet z obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí (resp. z ceny podílu ve výši ½ na těchto nemovitých věcech) stanovené realitní kanceláří , právnická osoba, . Stanovisko realitní kanceláře však žalobce rozporoval, navíc realitní kancelář nemohla mít dostatečné informace o nemovitosti tak, aby mohla cenu stanovit objektivně (nemovitost byla prohlédnuta pouze zvenčí). Za této situace, kdy by si objektivní stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí vyžádalo nepoměrné obtíže (ve věci by musel být vypracován znalecký posudek, což by si vyžádalo další náklady stran sporu a značné prodloužení délky sporu), má soud za to, že podmínky pro aplikaci § 9 odst. 1 a.t. byly splněny.

42. V průběhu řízení vznikly náklady státu na dokazování, a to svědečné v celkové výši 1 092 Kč. V souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, soud žalobce zavázal k úhradě těchto nákladů.