27 C 10/2025

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 23 414,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroku ve výši 28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 14 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. spisová značka 1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím z titulu dvou smluv o zápůjčce (spotřebitelském úvěru), které se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Ta před sjednáním obou smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet zápůjčky, a to na základě informací a dokladů od žalované. Jejich pravdivost žalovaná potvrdila podpisem zákaznických karet. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti takto získaných údajů. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé či hrubě zkreslené údaje nebo zamlčela podstatné údaje, mohla by se dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Žalobkyně rovněž poukázala, že případné nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost klienta v případě smlouvy uzavřené za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., nezpůsobuje její absolutní neplatnost. Žalobkyně nemá k dispozici všechny kopie dokladů poskytnutých žalovanou, nicméně je zcela dostačující, že věřitelka měla k dispozici listiny týkající se majetkových poměrů žalované ke dni sepsání smluv, tyto nemusí uschovávat. U nižších zápůjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravdivosti a pravosti sdělených informací a předložených dokladů.

2. Na základě smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit částku částka, která sestává z úroku ve výši částka (sazba 28 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši částka a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši částka, a to vše v 60 týdenních splátkách po částka do datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh totiž uhradila jen částka do datum. Žalobkyni tak nadále dluží na jistině částku částka a poplatek ve výši částka. Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka (úrok ve výši 28 % ročně z částky částka od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum) a dále úroků ve výši 28 % ročně a zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně, a to vždy z částky částka datum do zaplacení.

3. Na základě smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit částku částka, která sestává z úroku ve výši částka (sazba 14 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to vše v 15 měsíčních splátkách po částka do datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh totiž uhradila nepravidelně jen částka do datum. Žalobkyni tak nadále dluží na jistině částku částka a poplatek ve výši částka. Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka (úrok ve výši 14 % ročně z částky částka od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum) a dále úroků ve výši 14 % ročně a zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně, a to vždy z částky částka od datum do zaplacení.

4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná podepsaly smlouvu o zápůjčce (měsíční splácení) č. hodnota dne datum, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku částka. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši částka, spisová značka který představuje úrok ve výši částka (zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 27,96 %), částku za administrativní činnost ve výši částka a částku za hotovostní režim splátek ve výši částka, a to vše v 15 měsíčních splátkách po částka (poslední splátka činila částka).

6. Společnost právnická osoba a žalovaná dále podepsaly smlouvu o zápůjčce - ZELENÁ v hotovosti č. hodnota dne datum, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku částka. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši částka, který představuje úrok ve výši částka (zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 28 %), částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši částka a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši částka, a to vše v 60 týdenních splátkách po částka (poslední splátka činila částka).

7. Z předložené tabulky umoření vyplývá, že žalované byla zápůjčka ve výši částka z titulu smlouvy č. hodnota poskytnuta v den podpisu smlouvy datum, přičemž na svůj dluh uhradila postupně částka do datum. Zápůjčka ve výši částka na základě smlouvy č. hodnota byla žalované rovněž poskytnuta v den podpisu smlouvy datum, přičemž na svůj dluh uhradila postupně částka do datum.

8. Ze zákaznické karty ze dne datum ve vztahu ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně právnická osoba sdělila, že je svobodná, bydlí v nájmu, má 1 nezaopatřené dítě, má učňovské vzdělání a je zaměstnána na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem částka. Dále pobírá státní podporu/přídavky ve výši částka měsíčně. Běžné měsíční výdaje žalované byly následující: za nájem částka měsíčně, telefon částka měsíčně, částka externí splátky zápůjček, částka výdaje žalované na domácnost. Žalovaná uvedla, že nemá zápůjčku u jiné společnosti. Dle zákaznické karty měla žalovaná předložit občanský průkaz, pracovní smlouvu na dobu neurčitou, 3 výplatní pásky za květen, červen a červenec 2016, SIPO za květen, červen, červenec 2016 a nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Žádné z těchto dokladů nebyly soudu předloženy.

9. Ze zákaznické karty ze dne datum ve vztahu ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je zaměstnána na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem částka, její ostatní blíže nespecifikované příjmy činily částka, další blíže nespecifikované příjmy domácnosti byly částka měsíčně. Hradila interní splátky pro právnická osoba ve výši částka měsíčně a její odhadované měsíční výdaje byly částka. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že nemá sjednanou zápůjčku u jiné společnosti. Dle zákaznické karty měla právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná doložit pracovní smlouvu ze dne datum a výpisy z bankovního účtu.

10. Dále žalobkyně předložila výpis z osobního účtu žalované za dobu od datum do datum. Výpisem z účtu za září 2016 soud zjistil, že žalovaná měla u právnická osoba. sjednaný kontokorentní úvěr ve výši úvěrového rámce částka. Splácela dále tři úvěry na bankovní účty č. č. účtu (splatila částka), č. účtu (splatila částka), č. účtu (splatila částka, předtím úvěr čerpala v částce částka). Dne datum obdržela mzdu částka a nemocenskou za dobu od datum do datum ve výši částka (z toho srážka na exekuci byla částka). Počáteční zůstatek na účtu žalované byl minus částka a konečný zůstatek byl minus částka.

11. Z výpisu z osobního účtu za říjen 2016 soud zjistil, že žalovaná splácela dva úvěry na účty č. č. účtu (splatila částka) a č. č. účtu (splatila částka). Dne datum obdržela nemocenskou za dobu od datum do datum ve výši částka (z toho spisová značka srážka na exekuci částka). Počáteční zůstatek na účtu žalované byl minus částka, konečný zůstatek byl minus částka.

12. Z výpisu z osobního účtu za listopad 2016 soud zjistil, že žalovaná splácela úvěry na účty č. č. účtu (splatila částka), č. účtu (splatila částka). Dále žalované dne datum přišla nemocenská za dobu od datum do datum ve výši částka (z toho srážka na exekuci byla částka). Počáteční zůstatek žalované byl minus částka a konečný zůstatek minus částka.

13. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum. Žalovaná v něm byla současně vyzvána k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení dopisu. Následně byla vyzvána k úhradě dlužných částek nejpozději do datum předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou jí téhož dne.

14. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2390 odst. 1 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum do datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum do datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném od datum do datum, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od datum do datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je spisová značka smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Soud má po zhodnocení předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaná podepsaly dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, které svým obsahem odpovídají smlouvě o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., a to smlouvu č. hodnota ze dne datum a smlouvu č. hodnota ze dne datum. Na základě obou smluv žalovaná obdržela v hotovosti částku částka a částka, tj. celkem tedy částka. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., která je tak aktivně legitimována k jejich vymáhání.

22. Žalovaná vystupovala v rámci smluvních vztahů jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smluv nevyplynulo, že by je žalovaná sjednala z pozice podnikatele. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelských úvěrů proto bylo v obou případech zkoumat schopnost žalované úvěry splatit. Z konstantní judikatury plyne, že pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., neboť dané porušení povinnosti poskytovatele zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud se proto musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy zkoumal tzv. bonitu spotřebitele (viz např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C-76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k zákonu č. 257/2016 Sb.).

23. Povinnost posouzení tzv. bonity spotřebitele chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Tato povinnost přitom dopadá na všechny zamýšlené žádosti o úvěr, které spadají do působnosti daného zákona a poskytovatel se jí nemůže zprostit jen tím, že výše spotřebitelského úvěru není dle jeho názoru nikterak vysoká nebo smluvní vztah nepokládá za rizikový. Bez dostatečného posouzení bonity klienta nelze podle soudu učinit závěr o nerizikovosti smluvního vztahu v tom směru, že bude celý závazek bez problémů splacen. Rovněž je třeba přihlížet k celkové sumě, tj. i k poplatkům, které se dlužník podpisem smlouvy zavazuje uhradit, stejně jako je nutno zohlednit i další částky, které spotřebiteli plynou z dalších jeho závazků. Má-li být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně spisová značka očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dále pak na dopravu, stravování apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

24. Žalobkyně v žalobě předně uvedla, že její právní předchůdkyně převážně vycházela z údajů, které žalovaná uvedla v zákaznických kartách s tím, že neměla důvod pochybovat o věrohodnosti žalovanou sdělených informací. Co se týče samotných těchto listin, soud konstatuje, že poskytovatel úvěru nemůže bez dalšího vycházet z toho, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že informace zaznamenané v zákaznické kartě jsou úplné a pravdivé. Prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka, nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany. Je obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často své výdaje zkreslují a často nesdělí poskytovateli úvěru všechny své faktické závazky či pravidelné výdaje, popř. ani neuvedou pravdivě výši příjmu. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má zákonem dánu jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Jedná se o jeho veřejnoprávní povinnost nezávislou na obecné povinnosti osob jednat ve vztazích poctivě, tuto nelze jakkoliv přenášet na spotřebitele a poskytovatel spotřebitelského úvěru se jí nemůže zprostit prostým spoléháním se poctivost dlužníka. adresa ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany s sebou zákonitě nese větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele coby poskytovatele spotřebitelského úvěru. Jak kupř. konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, „(s)oučástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ 25. Žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně před uzavřením smluv o zápůjčkách žádala od žalované informace o její finanční situaci, u smlouvy č. hodnota ze dne datum přitom žalobkyně nepředložila žádné doklady k prokázání příjmů a výdajů žalované. Při podpisu smlouvy ze dne datum č. hodnota byly doloženy příjmy žalované uvedené ve výpisu z jejího účtu. Nelze však přehlédnout, že zjištěný příjem žalované byl velmi nízký, když denní vyměřovací základ pro nemocenskou byl částka, v měsících před podpisem smlouvy pobírala nemocenskou pouze ve výši okolo částka měsíčně, to ji při zohlednění jejích nákladů činilo neúvěruschopnou. Další blíže nespecifikované příjmy domácnosti žalované nebyly doloženy, navíc není zřejmé, jak by se mohly projevit při posouzení schopností žalované dostát svým závazkům ze smluv. Bez dostatečně ověřených údajů o příjmech a výdajích řádnou analýzu finančního rozpočtu žalované nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelky a posoudit její schopnost spotřebitelské úvěry splácet. Za situace, kdy předchůdkyně žalobkyně nemá informace o finanční historii žalované, nepokusí se zjistit si údaje o žalované z veřejně přístupných databází a vychází u příjmů a výdajů výlučně či převážně z tvrzení žalované, které si dostatečně neprověří, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost žalované rezignovala. Navíc, u smlouvy č. hodnota nebyla doložena ani nájemní smlouva žalované prokazující její výdaje na bydlení a ani jiné doklady prokazující její další náklady. Náklady na bydlení jsou významnou položkou rozpočtu spotřebitele a jejich ověření není spojeno s nepřiměřenými překážkami, když je možno snadno provést fotografii /kopii nájemní smlouvy či dokladu SIPO i pouze prostřednictvím mobilního telefonu. Žalobkyně rovněž neprokázala, že žalovanou její předchůdkyně případně lustrovala v registrech dlužníků a CEE, z výpisů z účtu žalované přitom soud zjistil, že účet žalované byl každý měsíc se záporným zůstatkem, každý měsíc splácela 2-3 úvěry a nadto kontokorentní úvěr, a rovněž byly z její mzdy prováděny exekuční srážky. spisová značka Proto má soud za to, že předchůdkyně žalobkyně právnická osoba dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované.

26. Žalobkyně soudu sdělila, že ona ani její právní předchůdkyně nemají k dispozici kopie dokladů, které žalovaná měla předložit při sjednávání smluv kromě výpisu z jejího účtu za dobu od datum do datum, s tím, že zájemci o spotřebitelský úvěr dokumenty a doklady pouze předkládají původní věřitelce při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně v tomto směru argumentovala (s odkazem na rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, jehož názorem však není soud v posuzované věci zavázán), že postačí, pokud listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Soud setrvale zastává názor, že jestliže má z úřední povinnosti hodnotit, zda poskytovatel úvěru řádně zkoumal tzv. bonitu spotřebitele, musí mít nejen věřitel, ale také sám soud k dispozici podklady, z nichž je možné ověřit správnost informací sdělených spotřebitelem. Bez toho, aby poskytovatel úvěru doložil soudu veškeré doklady, jež měly být dle tvrzení uvedených v zákaznické kartě spotřebitelem předloženy, nelze mít za prokázané, že tyto doklady byly skutečně prověřeny a jde tak prakticky o pouhá tvrzení.

27. Soud tedy nemá za prokázané to, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba jednala s odbornou péčí a že zkoumala jednotlivé příjmy a výdaje žalované, aby bylo možné posoudit a ověřit si, že údaje obsažené v zákaznických kartách jsou správné a celistvé a rovněž si učinit úsudek o celkové majetkové situaci žalované, aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla pravidelně splácet po sjednanou dobu splátky zápůjček. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.

28. Soud proto obě smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil jako absolutně neplatné, když smlouva č. hodnota byla neplatná v souladu s § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a smlouva č. hodnota byla neplatná v souladu s § 86 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., a to vždy ve znění účinném ke dni sjednání každé smlouvy. Žalobkyně, na kterou byly pohledávky postoupeny, tak měla vůči žalované od počátku právo pouze na zaplacení poskytnutých jistin. Na základě obou smluv žalovaná obdržela celkem částku částka, přičemž již uhradila částka (částka a částka), a proto žalobkyni nadále dluží jistiny v celkové výši částka, z titulu bezdůvodného obohacené ve smyslu § 2991, § 2993 o. z.

29. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost dnem, do kterého byla žalovaná povinna plnit na základě výzvy žalobkyně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). K vrácení jistiny – bezdůvodného obohacení – ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy byla žalovaná vyzvána dopisem odeslaným dne datum. V souladu s § 573 o. z. pak platí, že zásilka byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne datum. Žalovaná byla vyzvána k plnění do 10 dnů od doručení, tj. do datum. Žalobkyni tedy vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. z přisouzené částky částka od datum do zaplacení, a to v žalobkyní požadované výši 8,05 % ročně.

30. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., stejně jako desetidenní lhůtu k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě, od níž se odvíjí prodlení žalované, soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení pasivní, pročež soudu nejsou známy její aktuální majetkové poměry a finanční možnosti.

31. Ve zbytku nároku žalobkyně (tedy co do částky jdoucí nad rámec dlužné jistiny, co do smluvních úroků a úroků z prodlení ohledně částky a doby, kdy žalovaná v prodlení nebyla) soud žalobu zamítl, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku, jelikož se jedná o nároky vyplývající z neplatných smluv.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, a to včetně úroků z prodlení i smluvních úroků, které žalobkyně požadovala k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku. S ohledem na to, že v řízení byla zcela zjevně úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.