27 C 105/2025

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 322 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 500 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 822 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 322 Kč od 31. 10. 2023 do 25. 11. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 882 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 8 500 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 427 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 12 322 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované dne 30. 9. 2023 poskytnut úvěr ve výši 8 500 Kč, který se žalovaná zavázala splatit do 30. 10. 2024. Žalovaná však nesplnila své povinnosti ze smlouvy, když nevrátila poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky v dohodnutém termínu a ocitla se v prodlení. Žalobkyně požadovala uhradit jistinu ve výši 8 500 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 3 570,49 Kč, úrok ve výši 251,51 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 12 322 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení. Dle vyjádření žalobkyně neuhradila žalo vaná na pohledávku žalobkyně ničeho. Její úvěruschopnost byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně posouzena, a to lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Klientům je ponechána 10% rezerva mezi příjmy a výdaji mimo splátku, která se musí rovnat minimálně životnímu minimu, tj. částce 4 860 Kč. Na základě provedené lustrace věřiteli nevznikly pochybnosti ohledně platební schopnosti žalované.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena dne 30. 9. 2023 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout bezúčelový úvěr ve výši 8 500 Kč. Smlouva byla uzavřena tak, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně na adrese , Anonymizováno, zadáním svých osobních údajů, včetně telefonního čísla, následně jí byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, jejíž znění žalovaná odsouhlasila verifikačním kódem zaslaným prostřednictvím SMS zprávy na telefonní číslo , tel. číslo, v žádosti. Žalovaná se touto smlouvou zavázala uhradit jistinu 8 500 Kč, úrok ve výši 251,51 Kč a poplatek za sjednání úvěru 3 570,49 Kč.

4. Žalobkyně dne 30. 9. 2023 poskytla dle výpisu z účtu za měsíc září 2023 žalované částku 8 500 Kč.

5. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 (seznam postoupených pohledávek). Dopisy ze dne 17. 11. 2024 bylo žalované oznámeno jednak postoupení pohledávky a jednak byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů; oznámení o postoupení i upomínka jí byly odeslány dne 17. 11. 2024.

6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2395 odst. 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaná podepsaly dne 30. 9. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byla poskytnuta žalované na jí určený bankovní účet částka 8 500 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ve smyslu § 1879 o. z., která je tak aktivně legitimována k vymáhání zažalovaného dluhu.

12. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.

13. Žalobkyně v rámci žaloby a jejího doplnění stručně obecně vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalované, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila žádné údaje či podklady týkající se majetkových poměrů přímo ve vztahu k žalované a nepředložila ani výsledky lustrace žalované v poukazovaných registrech, jimiž by proces posuzování úvěruschopnosti žalované prokázala. Není pak nadále vůbec zřejmé, z jaké výše příjmů a výdajů právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žadatelky vycházela, zda je vůbec zjišťovala, posuzovala, ani zda si tyto nějak ověřovala. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací příjmy, základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a rovněž dosavadní dluhové zatížení klienta. Soudem současně musí být přezkoumatelné, že úvěruschopnost byla posuzována, proto musí být žalobkyní k posouzení této skutečnosti předloženy doklady. Jelikož toto prokázáno nebylo, soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, pročež žalobkyni vzniklo právo pouze na zaplacení jistiny se zákonným úrokem z prodlení z neuhrazené jistiny.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 8 500 Kč, ze které žalovaná po jejím poskytnutí nevrátila dle tvrzení žalobkyně ničeho. Žalovaná žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, proto nadále dluží 8 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Soud žalobkyni vedle poukazované jistiny přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny z důvodu prodlení žalované s úhradou – vydáním bezdůvodného obohacení. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslanou předžalobní výzvu, jejíž odeslání dne 17. 11. 2024 žalobkyně prokázala podacím lístkem. V této výzvě byla žalované pro úhradu určena lhůta 3 dnů. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ V souladu s § 573 o. z. se má za to, že odeslaná zásilka došla žalované třetí pracovní den po jejím odeslání, tj. dne 20. 11. 2024. Žalovaná byla proto povinna plnit do 20. 11. 2024. Vzhledem k tomu, že byla žalované pro úhradu určena lhůta tří dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byla žalovaná povinna provést úhradu do 25. 11. 2024 (srov. § 607 o. z., dle kterého: „Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.“) a ode dne následujícího, tj. ode dne 26. 11. 2024, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z.: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky 8 500 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení.

15. Soud žalobu zamítl co do požadovaného poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 570,49 Kč a úroku ve výši 251,51 Kč, neboť smlouva o úvěru byla shledána absolutně neplatnou a žalobkyni tak na tyto položky nevznikl nárok. Stran požadovaného úroku z prodlení soud připomíná, že žalovaná se dostala do prodlení až dne 26. 11. 2024, a to pouze s částkou 8 500 Kč, tudíž na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 322 Kč od 31. 10. 2023 do 25. 11. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 882 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 8 500 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení žalobkyni taktéž nárok nevznikl a soud žalobu v této části také zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala po žalované ke dni vyhlášení rozsudku (včetně požadovaného příslušenství) zaplacení částky 15 567,92 Kč, přičemž byla úspěšná co do částky 9 239,33 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 59 % úspěšná a z 41 % neúspěšná. Náklady řízení v dané věci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 1 000 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni započetí každého úkonu, za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení a předžalobní výzva k plnění) a za úkon právní služby (písemné podání soudu – žaloba) 400 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč. Žalobkyně má ovšem právo pouze na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu, a proto jí přísluší náhrada odpovídající 18 % shora vyčíslených nákladů řízení, tedy částka 427 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení postupoval dle § 14b vyhlášky, neboť se jedná o řízení zahájené ustáleným a opakovaně používaným vzorem, který žalobkyně používá u tohoto soudu ve skutkově a právně obdobných věcech (například řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).