27 C 110/2022
č. j. 27 C 110/2022-123
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 142 § 150 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6 § 7 § 9 § 13
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 158
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2068
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 68
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věci, a to pozemku st. p. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada o výměře , Anonymizováno, m2, vše v obci a katastrálním území , adresa, , se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 18 575 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. z důvodu, že odvolal jejich dřívější darování pro nouzi. Vymezené nemovitosti daroval žalovanému dne , datum, za současného zřízení věcného břemene doživotního užívání části stavby pro žalobce. Žalobce, po iniciativě jeho bývalé manželky a matky žalovaného, daroval nemovitosti žalovanému. Tehdy mezi nimi panovala citová vazba a soucítil s ním z důvodu nepokojů na Ukrajině, zpětně ví, že to byla chyba. Žalovaný se oproti svému slibu do domu nenastěhoval, odjel na Ukrajinu a do domu se naopak nastěhoval bratr žalovaného který v domě až donedávna bydlel. Žalobce dne , datum, odvolal darování z důvodu nouze, neboť nemá prostředky na zajištění základních potravin, hygienických prostředků, ošacení, léků ani na zajištění energií. Jeho situace se zhoršila v posledních třech letech, kdy v souvislosti s covidovou situací došlo k prudkému zdražování a nárůstu cen. Musí si sám přešívat ošacení, kupuje jen ty nejzákladnější potraviny, dům je ve špatném stavu. Žalobce není ženatý, je bezdětný a jeho jedinými příjmy jsou invalidní důchod ve výši 7 834 Kč a příspěvek na bydlení ve výši cca 2 000 Kč, přitom jen na inkasu hradí 5 995 Kč. Po darování mu byl odebrán příspěvek na bydlení a po nastěhování bratra i dávka hmotné nouze. Žalobcův zdravotní stav je v důsledku dávného úrazu a poškozené , Anonymizováno, nepříznivý, dlouhodobě nemůže pracovat a nebude toho schopen ani do budoucna. Ke své výživě potřebuje zhruba 30 000 Kč.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nebyly splněny podmínky pro odvolání daru pro nouzi. Žalobce minimálně 15 let nepracuje, jeho majetkové a životní poměry jsou dlouhodobě stejné. Darování nelze odvolat jen proto, že v důsledku současné ekonomické situace dochází ke zdražování. Žalobce má možnost se domáhat dávek státní sociální podpory. Oproti jiným osobám má sice nižší příjmy, má ale zjevně i nižší výdaje, jeho dům je obyvatelný, bydlí v něm doživotně a bezplatně, za léky hradí částky v řádu 100 Kč měsíčně. Žalovaný poukázal na žalobcem nedávno pořízenou optiku na noční vidění v ceně 18 000 Kč, což nevypovídá o jeho nouzi. Žalobce je pouze v dočasné pracovní neschopnosti, může pracovat. Žalobce nemovitosti daroval ze svého svobodného rozhodnutí se zřetelem na rodinné vazby, rozhodně nebyl podveden ani na něj nebyl vyvíjen nátlak. Žalobce tehdy deklaroval, že nemovitost nepotřebuje. Při darování se neřešilo, že by žalovanému mělo jít o život a ani ve smlouvě nebylo dohodnuto, že by žalovaný musel v domě s žalobcem bydlet. Žalovaný to sice měl v plánu, ale situace na Ukrajině to změnila. I pokud se žalovaný žalobci neozývá, není to důvodem pro odvolání daru pro nouzi. Žalovaný vyloučil, že by jeho bratr , jméno FO, žalobci ztrpčoval život, nebo, že by mu bránil v užívání jeho části nemovitostí. Naopak, žalobce užívá předmětné nemovitosti i nad rámec svého oprávnění. Bratr žalovaného se z domu již odstěhoval a žalobce si tak může znovu zažádat o příspěvek na bydlení. Bratr i matka žalovaného žalobce opakovaně finančně podporovali. Žalovaný označil jednání žalobce za rozporné s dobrými mravy, motivované snahou vylákat po rodině žalovaného další finanční prostředky, aby nadále nemusel pracovat. Žalobcem navrhovaná částka 30 000 Kč měsíčně je přitom zcela nadsazená.
3. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinami, výslechem žalobce a svědků. Na základě takto provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.
4. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti domu a pozemků, kterou žalobce daroval žalovanému nemovitosti vymezené ve výroku I. rozsudku. Současně smlouvou došlo ke zřízení služebnosti doživotního užívání části nemovitostí pro potřebu žalobce a jeho domácnosti. Žalobce může bezúplatně užívat stavbu č. p. , Anonymizováno, ve dvorní části domu, v rozsahu vstupu ze dvora, , Anonymizováno, , koupelnu v I. NP, schody do obytné části ve II. NP a tam pak obývací pokoj, kuchyň a ložnici a dále pozemek st. p. č. , hodnota, a zahradu na p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Účastníci ve smlouvě shodně prohlásili, že se jedná o projev jejich svobodné a vážné vůle, smlouvu neuzavřeli v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek.
5. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, k 13. 9. 2022 a rovněž výpisu z katastru nemovitostí ke dni 25. 4. 2023 je žalovaný zapsán coby vlastník předmětných nemovitostí. Současně je zapsána služebnost užívání pro žalobce.
6. Žalobce dne , datum, odvolal vůči žalovanému dar pro nouzi a odstoupil od darovací smlouvy z důvodu, že se dostal do takové nouze, že nemá ani na vlastní nutnou výživu. Žalobce současně předložil souhlasné prohlášení o zániku práva k nemovité věci s odkazem na § 2068 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého došlo k odvolání darování a k zániku vlastnictví žalovaného i služebnosti. Tato listina není žádným z účastníků podepsána. Žalovaný si tato podání převzal na Ukrajině dne 30. 4. 2022, podle informací o sledování zásilek (PoštaOnline) již dne 29. 4. 2022.
7. K prokázání svých majetkových poměrů žalobce předložil oznámení České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ze dne 23. 8. 2022, podle kterého mu náleží od října , Anonymizováno, invalidní důchod prvního stupně ve výši 7 834 Kč měsíčně. Rozhodnutím ČSSZ ze dne , datum, mu byl přiznán invalidní důchod ve výši 6 664 měsíčně s tím, že nárok na tuto dávku vzniká doplacením pojistného na dobrovolné důchodové pojištění, tj. od , datum, . Žalobce dále doložil doklady o měsíční výplatě invalidního důchodu ve výši 8 146 Kč čistého v období od 16. 1. 2023 do 15. 5. 2023; 7 805 Kč v období od 16. 9. 2022 do 15. 1. 2023; 7 610 Kč od 16. 6. 2022 do 15. 9. 2022; 7 326 Kč v období od 16. 1. 2022 do 15. 6. 2022 a 6 635 Kč v období od 16. 4. 2021 do 15. 1. 2022.
8. Žalobce není schopen z důvodu dočasné pracovní neschopnosti od , datum, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Podle potvrzení praktické lékařky žalobce z 16. 4. 2020 není schopen vykonávat fyzicky náročnou práci se zvedáním a přenášením těžkých břemen, v nucené poloze nebo klimaticky nepříznivém prostředí.
9. Rozhodnutím Úřadu práce ČR, Krajská pobočka Brno, Kontaktní pracoviště , adresa, (ÚP) z 15. 6. 2016 byl žalobce zavázán k vrácení neoprávněně vypláceného příspěvku na bydlení v částce 20 541 Kč z důvodu, že není vlastníkem domu. V této souvislosti ÚP dne 26. 4. 2016 rozhodl o odejmutí příspěvku na bydlení od 1. 4. 2016. ÚP dne 3. 4. 2023 informoval žalobce o snížení příspěvku na bydlení od dubna 2023 z částky 8 582 Kč na 8 463 Kč měsíčně. Od října 2022 došlo ke zvýšení tohoto příspěvku z 3 998 Kč na 5 744 Kč a s účinností od září 2022 došlo ke zvýšení měsíčního příspěvku z 3 944 Kč na 3 998 Kč. Žalobci byly vyplaceny příspěvky na bydlení, a to v září 2022 ve výši 3 944 Kč, v říjnu 2022 ve výši 4 052 Kč, za listopad 2022 až leden 2023 v částce 5 744 Kč a za únor až duben 2023 pak ve výši 8 582 Kč.
10. Rozhodnutím ÚP ze dne 4. 3. 2021 byl od 1. 3. 2021 žalobci odejmut příspěvek na živobytí s odůvodněním, že žalobce je posuzovanou osobou společně s , jméno FO, , který se k žalobci přistěhoval do společné domácnosti, a přitom pobíral vysoké nemocenské dávky.
11. Z předložených platebních dokladů SIPO soud ověřil že žalobce za elektřinu, plyn, vodné, stočné a poplatky ČRo a ČT v dubnu 2023 hradil 9 225 Kč, v lednu až březnu 2023 pak 8 155 Kč, v listopadu a prosinci 2022 shodně 6 365 Kč, v říjnu 2022 pak 3 818 Kč, v dubnu až v červnu 2022 a v září 2022 částku 5 995 Kč, v únoru a březnu 2022 částku 5 925, od dubna 2021 do ledna 2022 částku 4 795 Kč a od ledna do března 2021 částku 4 175 Kč.
12. Podle předloženého vyúčtování dodávek elektřiny žalobci za období od 25. 10. 2022 do 10. 12. 2022 vznikl u dodavatele , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nedoplatek ve výši 2 233 Kč, který řádně uhradil. Za období od 3. 3. 2022 do 2. 3. 2023 mu vznikl u téhož dodavatele nedoplatek za dodávky plynu ve výši 3 537,28 Kč, který rovněž uhradil. Dle předloženého rozpisu záloh a plateb na období od 3. 3. 2023 do 2. 3. 2024 je žalobce zavázán hradit zálohy ve výši 3 370 Kč za odběr plynu a za období od 11. 12. 2022 do 10. 12. 2023 zálohy na spotřebu elektřiny ve výši 5 290 Kč měsíčně. Žalobce od září 2022 odebírá elektřinu od , právnická osoba, , předtím měl sjednánu smlouvu s obchodníkem , právnická osoba, , Anonymizováno, , u něhož měl hradit zálohy ve výši 12 120 Kč měsíčně.
13. Žalobce během svého účastnického výslechu vypověděl, že s matkou žalovaného byl v době darování již rozvedený. V roce , Anonymizováno, žalobci navrhla, ať na žalovaného přepíše dům, protože má obavy o jeho život kvůli situaci na Ukrajině. Žalobce nejprve nechtěl, ale s žalovaný měli dobrý vztah, proto s darováním souhlasil za podmínky, že bude moci v domě doživotně bydlet. Žalovaný žalobci slíbil, že se do domu nastěhuje i s rodinou, a bude se o něj bude do konce života starat. Po darovaní se ale vrátil zpátky na Ukrajinu a od té doby nejsou v kontaktu. Do domu se několikrát nastěhoval bratr žalovaného , jméno FO, , který se k žalobci nechová dobře, např. po něm vyžaduje, ať opravuje dům, i když není jeho. Sice mu přispíval na inkaso, ale vždy až po žádosti žalobce. V domě žila do roku , Anonymizováno, i matka žalobce. Už za jejího života na tom byl žalobce finančně špatně, ale nepřál si, aby mu cokoliv přispívala. Co se týče zdravotního stavu, i v době darování měl bolesti, jedná se o setrvalý stav. Asi ve , Anonymizováno, letech měl vážný úraz a od té doby má problémy s , Anonymizováno, , ke kterým se nově přidaly i problémy s klouby. Aktuálně dochází na , Anonymizováno, , bolesti se postupně zhoršují. Zhruba 17 let pobíral částečný invalidní důchod, nyní je v prvním stupni invalidity, výhledově chce požádat o vyšší stupeň. Je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Neví, zda měl v době darování práci, vybavil si, že v minulosti příležitostně pracoval pod Obecním úřadem v , Anonymizováno, , jednalo se o úklid , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Peníze si nepůjčuje, uskromňuje se zejména v jídle a oblečení, které si po večerech přešívá. Svou nouzi začal pociťovat v posledních 3 letech s ohledem na celkové zdražování, má velký problém vyjít, uhradit inkaso, potraviny i oblečení. Bere léky proti bolesti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , doplatek činí zhruba 100 Kč a více, zpravidla každý měsíc. Dům chátrá, je 100 let starý. Občas mu někdo vypomůže s krmením pro slepice. Na zahradě by si sice mohl něco vypěstovat, ale v poslední době nemůže používat zahradní náčiní. Naposledy žádal o dávky hmotné nouze, ale nemohl je získat, protože v domě tehdy bydlel bratr žalovaného. Po jeho odstěhování již nežádal, možná to zkusí. Pokud by nemovitosti znovu získal, nic by si to nezměnilo, neměl by více peněz, ale má strach, že dům spadne a že by po něm někdo žádal náklady za úklid. Dům by mohl pronajmout, ale nejprve by se musel opravit.
14. Svědkyně , jméno FO, se s žalobcem rozvedla asi v roce , Anonymizováno, . Během manželství žalobce nepracoval, snad proto, že si nemohl najít práci, rodinu finančně zabezpečovala svědkyně. Ke zdravotním potížím žalobce se nedokázala vyjádřit. Předpokládá, že k darování došlo z iniciativy žalobce. Bližší okolnosti nezná, myslí si, že se nedomlouvali na nějakých podmínkách ohledně darování. Žalobce v minulosti pracoval v , Anonymizováno, , ale již před darováním odjel zpátky na Ukrajinu, výhledově by se nebránil návratu, vše záleží na vývoji na Ukrajině. V domě s žalobcem bydlel druhý syn , jméno FO, , ale odstěhoval se zhruba před rokem. , jméno FO, přispíval žalobci na inkaso a dělal tam různé práce, např. vyměnil okno nebo dveře.
15. Svědek , jméno FO, , bratr žalovaného, měl s žalobcem, který byl jeho otčímem, zpočátku hezký vztah, poté vztah ochladl. S ohledem na dobu, která uplynula od darování, si nevzpomíná na přesné okolnosti. Bratr se vrátil na Ukrajinu, během podpisu darovací smlouvy zde byl na pracovní cestě. Žalovaný by chtěl dům zbourat a postavit nový. S žalobcem žil v domě od r. , Anonymizováno, do rozvodu v r. , Anonymizováno, , poté se ještě před darováním domluvili, že se nastěhuje zpátky. Žalobce mu zařídil trvalý pobyt v domě. Poté spolu bydleli od r. , Anonymizováno, do přelomu roku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Svědek následně dostal invalidní důchod druhého stupně, a i když si s žalobcem moc nerozuměli, domluvili se, že se nastěhuje zpátky. Opětovně zde pak žil od konce r. , Anonymizováno, do srpna , Anonymizováno, . Žalobce svědkovi kupř. vyčítal, že k němu chodí návštěvy, část domu obývanou žalobcem však užíval minimálně. Matka žalobce s nimi žila do roku , Anonymizováno, , poté se o ni starala sestra žalobce a dožila v domově důchodců. Inkaso hradil každý měsíc alespoň z poloviny. Svědek opakovaně žalobci přispíval na ruku, např. mu s matkou darovali 70 000 Kč na doplatek vůči OSSZ, aby mohl získat invalidní důchod prvního stupně. Po odstěhování mu přispěl 6 000 Kč. Svědek následně zjistil, že si žalobce koupil optiku na noční vidění za 18 000 Kč. Svědek žalobci několikrát nabízel, že mu sežene práci, ten to vždy odmítl s tím, že se musí starat o domácnost. Žalobce si nikdy práci výrazněji sháněl, co si svědek vybavuje, měl jen jednu zhruba týdenní brigádu. Zdravotní stav žalobce je podle něj od roku 2015 stejný, nevybavuje si, že by byl hospitalizován nebo podstupoval nějakou léčbu. Dům je od darování v podobném stavu.
16. Žalovaný je občanem Ukrajiny, s trvalým pobytem tamtéž. S odkazem na čl. 50 smlouvy mezi ČR a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (uveřejněné pod č. 123/2002 Sb. m. s.) platí, že právní vztahy k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nachází. Forma právních úkonů týkajících se nemovitého majetku se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Pro řízení o věcech týkajících se uznání vlastnického práva k nemovitému majetku je dána pravomoc soudu té smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí. Toto ustanovení pak koresponduje s § 68 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle kterého rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území ČR, přísluší výlučně českým soudům. S ohledem na to, že se posuzované nemovitosti nachází v , adresa, , je v tomto řízení dána příslušnost soudu českého, a to zdejšího, a rozhodným právem je právo české.
17. Podle § 2068 odst. 1 o. z., upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.
18. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření darovací smlouvy, na základě které žalobce daroval žalovanému shora předmětné nemovitosti. Z ničeho soudu nevyplynulo, že by žalobce tyto nemovitosti daroval žalovanému, který býval jeho nevlastním synem, nedobrovolně, na základě lsti, pod nátlakem anebo uvedením v omyl. Soud sice nepokládá za pravděpodobné tvrzení bývalé manželky žalobce, že by to byl žalobce, kdo inicioval darování nemovitostí, nicméně tato skutečnost nemá vliv pro posouzení rozhodné věci, když sám žalobce uvedl, že ačkoliv matka žalovaného chtěla, aby nemovitost převedl na bratra žalovaného , jméno FO, , sám žalobce se rozhodl nemovitosti darovat právě žalovanému, kterého považoval za „lepšího člověka“ a ke kterému ho vázalo citové pouto plynoucí z předchozích rodinných vazeb. I kdyby žalobce spoléhal na to, že se žalovaný k němu do domu nastěhuje a bude se o něj starat, nejedná se o skutečnost, která by byla sama o sobě způsobila zapříčinit neplatnost darovací smlouvy ani následně možnost odvolání darování pro nouzi žalobce. Nouzi žalobce nelze jakkoliv vyvozovat ani z doby spolužití žalobce s , jméno FO, .
19. Na základě sjednané darovací smlouvy následně došlo k přepisu vlastnického práva ve prospěch žalovaného. Jelikož je žalovaný v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník nemovitostí, jejíchž vlastnictví se žalobce domáhá touto žalobou, je zde ve smyslu § 80 o. s. ř. dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť dosáhnout stavu před darováním lze v posuzované věci právě určovací žalobou.
20. V soukromoprávních vztazích platí zásada, že pokud si někdo dobrovolně vezme určitý závazek, má svému slovu dostát (pacta sunt servanda). I v bezúplatném právním poměru, založeném darovací smlouvou, proto platí, že ani dárce nemůže jednostranně rozhodnout o jeho zániku, nejde-li o některý z případů předvídaných zákonem nebo ujednaných účastníky. Možnost odvolat dar pro nouzi je výjimečným institutem, který má zohlednit případy zvláštního zřetele hodné, kdy porušení zásady pacta sunt servanda má ospravedlnitelný důvod a které je obecně považováno až jako poslední možnost při řešení těžké životní situace dárce, kterou nemůže řešit jinak. Za nouzi je obecně považována situace, kdy dárce nikoliv vlastním zaviněním nemá ani na nutnou výživu. Pojmem nutná výživa je třeba chápat zajištění základních potravin nezbytných k přežití, zajištění základního ošacení, zajištění možnosti základního bydlení a případně zajištění léků nezbytných k životu dárce. Při poskytnutí nutné výživy je současně třeba zohlednit i další dávky, které může dárce získat, např. dávky v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení apod. (viz komentář k § 2068 In: Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 17 -19).
21. Soud po provedeném dokazováním neshledal, že by se žalobce po uskutečnění darování ocitl v takové nouzi, pro kterou nemá ani na nutnou vlastní výživu a která by mohla mít za následek znovuobnovení jeho vlastnického práva k darovaným nemovitostem.
22. Žalobce označil za příčinu své nouze nárůst životních nákladů a cen energií v „postcovidové“ době. Naopak nepovažoval za podstatné své poměry v době darování. Soud má naopak za to, že pro posouzení poměrů a životní situace žalobce je třeba přihlížet i k době darování. Lze vyjít z premisy, že pokud majetkové i zdravotní poměry žalobce v době darování mu nebránily dobrovolně převést majetek na žalovaného, není pak důvodu, aby došlo k možnosti odvolání darování v situaci, kdy se tyto poměry zásadně a kategoricky nezměnily ani po dobu následujících 7 let, kdy došlo k odvolání darování, případně po dobu 8 let, než došlo k rozhodování soudu o této věci. Pokud je životní situace žalobce setrvalá po dobu mnoha let předcházejících tomuto řízení i samotnému darování, bylo by podle soudu vůči žalovanému nespravedlivé „odebrat“ mu jeho vlastnictví a zavázat jej k vrácení darovaných věcí, příp. k zaplacení obvyklé hodnoty darování či poskytováním výživy jen s odkazem na všeobecnému zdražování.
23. Žalobce nebyl zaměstnán v době před darováním, v době darování ani po darování. Svědek , jméno FO, poukázal, že žalobci nabízel, že mu sežene práci, žalobce to však odmítal. Sám žalobce si nedokázal vybavit kromě brigády na Obecním úřadě v , Anonymizováno, , sjednané prostřednictvím Úřadu práce, žádnou práci (formou pracovního poměru, práce malého rozsahu nebo vykonávané alespoň nepravidelně), kterou vůbec v posledních mnoha letech vykonával. Naopak i před soudem deklaroval, že považuje za vyloučené, aby v budoucnu začal pracovat. Bylo prokázáno, že má jistá, shora uvedená, pracovní omezení, co se týče namáhavosti práce, nicméně žalobce se nachází „pouze“ v dočasné pracovní neschopnosti, a ačkoliv je poživatelem invalidního důchodu I. stupně, současně nebylo vyloučeno jeho znovuzařazení do pracovního procesu, respektující jeho zdravotní omezení. Sám žalobce ani netvrdil, že by si hodlal „přilepšovat“ formou příležitostným brigád nebo jiných obdobných přivýdělků. Pokud má naopak za to, že jeho stav je natolik špatný, že došlo k dalšímu poklesu jeho pracovní schopnosti, může tuto situaci řešit žádostí o zařazení do invalidity vyššího stupně. I když žalobce o tom uvažoval, nedoložil, že by za tímto účelem podnikl nějaké konkrétní kroky. Žalobce označil svůj zdravotní stav za dlouhodobě nepříznivý. Podle potřeby bere léky na bolest, na které doplácí částku v řádu sto korun. Stávající výdaje na léky tedy žalobce nemohou přivádět do stavu nouze.
24. Žalobce má zajištěno doživotní bydlení v části darovaného rodinného domu, stejně jako má možnost užívat přilehlou zahradu. Žije zde bezplatně a ani netvrdil, že by žalovaný do jeho práva plynoucího ze služebnosti bezplatného užívání nějak zasahoval. Dům je sice starý, nicméně nelze tvrdit, že by nebyl obyvatelný. Žalobce hradí pouze náklady spojené s užíváním dané nemovitosti, tyto by však nepochybně hradil i coby vlastník a musel by je hradit i v případě, kdyby bydlel kdekoliv jinde. Žalobce sám není zavázán vůči nikomu vyživovací povinností. Soud nepopírá, že v posledních letech došlo k nárůstu cen za energie a v důsledku inflace i ke všeobecnému zdražování, nicméně tato skutečnost, bez přihlédnutí k poměrům žalobce, nemůže sama o sobě vést k platnému odvolání daru. Nedostatek příjmů z pracovního poměru či vlastních zdrojů je žalobci saturován dávkami invalidního důchodu prvního stupně a nedostatek vlastních prostředků na pokrytí nákladů na bydlení je rovněž státem kompenzován vyplácenými příspěvky na bydlení v částkách uvedených v narační části tohoto rozsudku. I když byl žalobci odebrán příspěvek na živobytí z důvodu, že byl posuzovanou osobou společně s , jméno FO, , je zjevné, že ten v domě nadále nebydlí a žalobce má možnost si o tento příspěvek znovu zažádat. V řízení tak nebylo prokázáno, že žalobce není schopen zajistit si svou výživu prostřednictvím sociálních či důchodových dávek (nadto prostřednictvím alespoň brigád či podobných přivýdělků po skončení jeho dočasní pracovní neschopnosti), pročež by měl být touto výživou povinen žalovaný. Tyto dávky se navíc v průběhu doby postupně, úměrně, zvyšují a současně tak kompenzují zvyšující se životní náklady, které tak samy o sobě nemůžou být důvodem pro odstoupení od smlouvy.
25. Žalobce s ohledem na své příjmy žije dlouhodobě skromně, nicméně svou situaci nemusí řešit tím, že by si na svůj zavedený životní standard musel půjčovat, všechny své základní potřeby je schopen uspokojovat ze svých vlastních prostředků a nijak nevyplynulo, že by byl motivován si shánět alespoň příležitostný přivýdělek odpovídající jeho zdravotním možnostem. Žalobce poukazoval na to, že mu byla předepsána záloha na úhradu elektřiny přesahující 11 000 Kč, jednalo se však o jediný měsíc. Žalobce bezprostředně poté změnil dodavatele s nižšími zálohami a není tak zavázán k pravidelné úhradě těchto částek. Nedoplatky na energiích po vyúčtování záloh řádně uhradil. Žalobce namítal, že mu nelze vyčítat, pokud si pro výkon , Anonymizováno, pořídil optiku s nočním viděním za 18 000 Kč, což bylo tvrzeno svědkem a žalobcem potvrzeno. Nicméně tato skutečnost dle soudu nesvědčí o tom, že by žalobce musel veškeré své potřeby směřoval pouze k hrazení svých základních životních potřeb, ale je schopen alespoň částečně uspokojovat i své nemateriální potřeby. Nelze odhlédnout ani od tvrzení samotného žalobce, že ani v případě „obnovení“ vlastnictví by se pro něj z finančního hlediska nic nezměnilo.
26. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
27. Za situace, kdy soud neshledal splnění zákonných předpokladů pro odvolání daru pro nouzi, nezabýval se tím, zda se žalovaný mohl zprostit povinnosti vydání daru zaplacením jeho obvyklé ceny nebo poskytováním toho, co je výživě žalobce potřeba (a zda částka 30 000 Kč odpovídá skutečným potřebám a výdajům žalobce) a ani tím, zda žalobce tento požadavek náležitě uplatnil a doložil. Proto pak soud považoval za nadbytečné k návrhu žalobce ustanovovat soudního znalce ohledně určení hodnoty nemovitosti. Soud nepovažoval za potřebné pro posouzení zažalovaného nároku doplňovat dokazování (a za tímto účelem odročovat jednání) o zdravotnickou dokumentaci ohledně žalobcova zdravotního stavu a jeho výdajů na energie a další náklady na živobytí od uzavření darovací smlouvy doposud. Pokud žalobce tvrdil, že důvody pro odvolání daru spočívají v jeho poměrech v posledních třech letech, což bylo náležitě podloženo důkazy a netvrdil-li ani, že jeho situace byla v době darování v zásadě jiná, nebylo třeba tuto skutečnost prokazovat dalšími důkazy. Soud primárně vycházel z tvrzení i výpovědi žalobce, který svůj stav označil za dlouhodobě nepřiznivý, přičemž v době od darování do odvolání daru neoznačil žádný okamžik, mimo všeobecného zdražování, který by se dal označit za změnu v jeho poměrech a pro který se dostal do nouze. Na posouzení věci by nemohlo mít vliv ani žalobcem navrhované doplnění dokazování o jeho pracovní smlouvu s Obecném úřadem , adresa, . Soud konečně neprovedl žalobcem navrhovaný účastnický výslech žalovaného k okolnostem sjednávání smlouvy, neboť ten s tím prostřednictvím svého právního zástupce nesouhlasil (s odkazem na procesní ekonomii řízení, kdy žalovaný žije na Ukrajině) a jednak to nebylo rozhodující pro posouzení nouze žalobce.
28. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení souvisejících se zastupováním žalovaného advokátem, jemuž náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Advokát žalovaného učinil v řízení celkem 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu trvajícím 5 hodin, kdy se tak jedná o 3 úkony právní služby), za které mu náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu v částce 3 100 Kč za každý z uvedených úkonů, celkem tedy 15 500 Kč. Za každý provedený úkon žalovanému dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 1 500 Kč. Dále náhradu nákladů řízení představuje náhrada za promeškaný čas advokáta žalovaného strávený cestou k soudu ve výši 300 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky za 3 půlhodiny po 100 Kč a náhrada cestovních nákladů v částce 1 275 Kč podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 467/2022 Sb. za cestu k jednání soudu na trase , adresa, a zpět, celkem 153 km, při spotřebě nafty pro kombinovaný provoz podle norem ES 7,1 litrů na 100 km. Právní zástupce žalovaného není plátcem DPH. Dohromady přiznal soud žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 18 575 Kč.
29. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud může stanovit lhůtu k plnění delší, nežli jsou 3 dny. S přihlédnutím k majetkovým poměrům žalobce soud konstatuje, že pro žalobce nemusí být zcela bezproblémové uhradit částku přisouzených nákladů řízení v zákonné třídenní lhůtě. Proto mu soud uložil povinnost zaplatit tuto částku ve lhůtě delší, a to ve lhůtě 1 měsíce. Soudu z ničeho přitom nevyplynulo, že by tento postup představoval nepřiměřené znevýhodnění žalovaného. Pro úplnost lze poukázat, že soud současně ve věci neshledal podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř., tedy, že by žalobce měl být soudem, byť i zčásti, zproštěn povinnosti k úhradě nákladů na zastupování žalovaného. Postup dle tohoto ustanovení má být toliko výjimečným, jen při zjištění a prokázání důvodů hodných zvláštního zřetele. Tyto předpoklady nebyly v řízení splněny, a to ani přes nepříznivé majetkové poměry žalobce. Žalovaný zahájení tohoto řízení nezavinil a neinicioval, v řízení se bránil nedůvodnému nároku žalobce a soudu se proto nejeví spravedlivým, aby žalovaný, byť i jen zčásti, měl nést náklady tohoto řízení ze svého, aniž by mu byly nahrazeny.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.