27 C 139/2022
č. j. 27 C 139/2022-981
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 146 § 148 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 12 § 7 § 13
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 158
- o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, 503/2012 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2221
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Anonymizováno - Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků
I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků: , Anonymizováno, – , Jméno žalovaného, IČO: , IČO žalovaného, se sídlem , adresa, (dále jen „převodce“) a , Jméno žalobce, nar. , Datum narození žalobce, bytem , Anonymizováno, , , adresa, (dále jen „nabyvatel“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: I. , Anonymizováno, – , Jméno žalovaného, jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“): - část parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , zapsanou na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to část o výměře , Anonymizováno, m² oddělenou geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , dne 7. 7. 2025, kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. , Anonymizováno, ,Uvedený geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, tvoří nedílnou součást této smlouvy; - část parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , zapsanou na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to část o výměře , Anonymizováno, m² oddělenou geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , dne 7. 7. 2025, kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. , Anonymizováno, ,Uvedený geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, tvoří nedílnou součást této smlouvy; - část parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , zapsanou na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to část o výměře , Anonymizováno, m² oddělenou geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , dne 7. 7. 2025, kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parc. č. , Anonymizováno, ,Uvedený geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, tvoří nedílnou součást této smlouvy;- parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .
II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , adresa, ze dne 4. 2. 2009, č.j. , Anonymizováno, , rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 29. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 18. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 16. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , a rozhodnutí , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , adresa, ze dne 16. 12. 2009, č. j. , Anonymizováno, .
III. Na uspokojení nároku nabyvatele dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatel je přijímá do svého výlučného vlastnictví.Převodce: Nabyvatel: ______________________________ __________________ , Anonymizováno, – , Jméno žalovaného, , Jméno žalobceII. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 210 827 Kč k rukám , Anonymizovánozástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v , adresa, na náhraděnákladů řízení státu částku 7 838 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
I. Vymezení věci a stanoviska účastníků řízení1. Žalobce (resp. jeho právní předchůdce , jméno FO, , který po podání žaloby zemřel) se podanou žalobou domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním smlouvu o převodu nejprve pozemků parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Po dvou částečných zpětvzetích a změně žaloby se domáhal nahrazení projevu vůle jen ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a dále k částem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , které byly nově odděleny doloženým geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Žalobce je držitelem restitučních nároků týkajících se pozemků, které nebyly vydány zpět jeho právním předchůdcům. Rozhodnutími , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , adresa, ze dne 4. 2. 2009, č. j. , Anonymizováno, a ze dne 16. 12. 2009, č. j. , Anonymizováno, a dále rozhodnutími , právnická osoba, ze dne 16. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , ze dne 18. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, a ze dne 29. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že právní předchůdce žalobce není vlastníkem následujících pozemků: , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ; částí pozemků , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ; , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ; , Anonymizováno, , id. ½ pozemku , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Podle žalobce evidoval žalovaný jeho restituční nárok v nesprávné výši 309 831,98 Kč, jelikož podle jím zadaných znaleckých posudků tento činí 973 520 Kč. Pozemky byly k datu odnětí určeny ke stavbě , Anonymizováno, , adresa, a navazujících funkčních staveb (komunikace), pročež měly být oceněny jako stavební. Již před samotným započetím stavebních prací musely několik let probíhat přípravy a bylo mj. nutné zajistit převod potřebných pozemků do vlastnictví státu. Podle žalobce je podstatné to, že , Anonymizováno, stojí, a proto pozemky nelze navrátit. , Anonymizováno, , adresa, není jen , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , ale tvoří ji i další plochy, např. komunikace v okolí. Žalobce považuje postup žalovaného za liknavý a svévolný, jelikož ani po 30 letech nebyl nárok plně uspokojen. Přitom poukázal na nedostatečnou kvalitu i kvantitu veřejných nabídek způsobenou konzistentní praxí žalovaného, který dlouhodobě v rozporu s judikaturou Ústavního soudu (viz nález ze dne 30. 10. 2007, sp. zn.
III. ÚS 495/05) upřednostňoval úplatné převody pozemků dle jiných právních předpisů. Žalovaný v nabídkovém řízení postupuje netransparentně a diskriminačně. Do veřejné nabídky zařazuje malé množství pozemků, často nevhodných např. co do rozlohy a tvaru. Žalobci proto vzniklo právo domáhat se přímého převodu pozemků mimo veřejné nabídky, jichž se předtím neúspěšně účastnil, a proto navrhl, aby jeho restituční nárok byl uspokojen převedením shora specifikovaných náhradních pozemků, byť nebyly zařazeny do veřejné nabídky. Hodnota náhradních pozemků nepřesahuje cenu nevydaných pozemků. Ve vztahu k náhradním pozemkům není dána žádná překážka bránící jejich převoditelnosti. Tou není zařazení pozemků do plochy bydlení v rodinných domech územním plánem obce, sjednání nájmu či pachtu, oplocení pozemku ani absence přístupu na pozemek z veřejné cesty.
2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uznal, že žalobce disponuje restitučním nárokem za nevydané pozemky, nicméně pouze v částce 116 270,59 Kč. Z důvodu dodržení rovnoprávného přístupu převádí náhradní pozemky pouze na základě veřejné nabídky dle § 11a odst. 1 zákona o půdě. Nemá povinnost připravovat individuální nabídku náhradních pozemků jednotlivým oprávněným osobám a nabízet jim různé způsoby uspokojení nároku. Žalobce se nabídek aktivně zúčastnil v letech 2006, 2007 a 2010 a poté až 2020 a 2022. Teprve v roce 2021 požádal o přecenění nároku, do té doby výši určenou správními orgány nezpochybňoval. Postup žalovaného v dané věci není liknavý, původnímu žalobci byli již v roce 1997 přiznány některé nároky. Restituční nárok nebyl dosud plně vypořádán, jelikož se žalobce a jeho právní předchůdce přestali hlásit do veřejných nabídek a neposkytovali tak nezbytnou součinnost. Od 4. 9. 2023 do 10. 11. 2025 bylo vyhlášeno 10 veřejných nabídek. V dané věci mělo na délku řízení rovněž vliv zkoumání, zda byl původní žalobce vůbec oprávněnou osobou. Pozemky neměly být přeceněny jako stavební. Takový závěr nelze učinit jen na základě pouhého geologického průzkumu. Většina pozemků přešla na stát dne 16. 12. 1948. Přípravné stavební práce , adresa, byly zahájeny v roce 1954 a výstavba , Anonymizováno, započala až v dubnu 1957. K datu přechodu nemovitostí do vlastnictví státu se pravděpodobně o budování , Anonymizováno, ještě ani neuvažovalo. Ne všechny pozemky byly , Anonymizováno, , a ne všechny tvoří jeden funkční celek se stavbou , Anonymizováno, . Nároky na převod náhradního pozemku lze uspokojovat jen pozemky, které jsou pro tento účel vhodné a zařaditelné do veřejné nabídky. Podle žalovaného by se v zásadě neměly vydávat propachtované či pronajaté pozemky, neboť tato skutečnost by v budoucnu mohla způsobit právní spory a vady. Ohledně pozemků parc. č. , Anonymizováno, nejprve namítal, že se nachází za bytovým domem a rodinnými domy, nemají zajištěn volný přístup a nejsou zemědělsky využitelné, a proto jsou vyloučeny z převodu a pozemky parc. č. , Anonymizováno, jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou – komunikací. V průběhu řízení však žalovaný sdělil, že ve vztahu k žádnému z navrhovaných pozemků neexistuje překážka převoditelnosti a ani si není vědom veřejného zájmu na zachování státního vlastnictví.II. Provedené dokazování a skutková zjištění soudu3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.
4. Žalobce je držitelem restitučních nároků týkajících se v minulosti odňatých pozemků (, tituly před jménem, , jméno FO, , resp. , jméno FO, či , jméno FO, ), které nebyly vydány zpět jeho právnímu předchůdci – původnímu žalobci , jméno FO, . Ten v průběhu řízení dne 13. 9. 2023 zemřel. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 6. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto, že právním nástupcem po zemřelém žalobci se ve vztahu k restitučním nárokům stal , Jméno žalobce, .
5. K otázce, zda byl postup žalovaného při uspokojování restitučního nároku žalobce liknavý a svévolný a dále, zda byl žalobce naopak při uplatňování svého restitučního nároku dostatečně aktivní soud provedl důkazy a učinil z nich následující zjištění. Žalobce předložil aktuální nabídku pozemků pro oprávněné osoby dle zákona č. 229/1991 Sb. (celkem 92 stran) v rámci celé ČR a 18 výňatků z veřejné nabídky z 3. 3. 2022, jimiž poukazoval na skutečnost, že navrhované náhradní pozemky odpovídají pozemkům zahrnovaným žalovaným do veřejných nabídek. Některé takto zařazené pozemky jsou v územním plánu zahrnuty do ploch bydlení, do ploch individuální rekreace – zahrádkářské osady, rodinné rekreace a u některých nevyplývá přístup k veřejné komunikaci.
6. Kupní smlouvou ze dne 2. 10. 2003 , právnická osoba, převedl na kupujícího , tituly před jménem, , jméno FO, pozemky v k. ú. , adresa, , když touto smlouvou byl částečně uspokojen restituční nárok kupujícího, na zbylou část kupní ceny byly dohodnuty splátky na dobu 30 let. Podle smlouvy o převodu pozemků ze dne 11. 12.2002 převedl , právnická osoba, na , jméno FO, pozemky v , adresa, (resp. podíl na nich) v hodnotě 6 059 260 Kč, čímž uspokojil restituční nárok, který nabyla od dalších restituentů, přičemž postoupené nároky se vztahovaly k pozemkům zabraným na území celé , Anonymizováno, a nejen v , Anonymizováno, .
7. Žalobce doložil usnesení , Anonymizováno, ze dne 27. 3. 2018, č. j. , spisová značka, , v němž je konstatováno, že soudu prvního i druhého stupně je z jeho úřední činnosti známa nedostatečnost vyhlašovaných veřejných nabídek z hlediska kvantitativního i kvalitativního, a to zejména s ohledem na množství obdobných sporů. V rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 2. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , je konstatováno, že je nepřijatelné odkazovat oprávněnou osobu po 28 letech po řádném uplatnění restitučního nároku na povinnost účastnit se veřejné nabídky v situaci, kdy jí špatně stanovená výše restitučního nároku (cca 30krát nižší) fakticky bránila v řádném uspokojení nároku, a navíc v situaci, kdy právě oprávněná osoba sama aktivně přispěla ke zjištění jeho správné výše. Na liknavý a svévolný postup žalovaného a na nízkou kvalitu veřejných nabídek poukazoval , Anonymizováno, v rozsudcích ze dne 6. 9. 2018, č. j. , spisová značka, , a ze dne 30. 5. 2019, č. j. , spisová značka, . Stejně tak žalobce odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, v němž kvalifikoval postup předchůdce žalovaného jako svévolný, když upřednostňuje převody na jiné osoby, které se o pozemky ucházejí neveřejnou cestou. Osoby oprávněné k převodu náhradních pozemků jsou tak diskriminovány. Ústavní soud mimo jiné v nálezu ze dne 13. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 3169/07, označil postup předchůdce žalovaného v restitučních věcech za liknavý a svévolný, čímž dochází k poškozování ústavně chráněného zájmu oprávněných osob na tom, aby jim stát vytvořil takové podmínky, aby na ně byl v přiměřené době převeden náhradní pozemek.
8. Právní zástupce žalobce požádal žalovaného o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., z nichž dne 13. 11. 2014 vyplynulo, že od roku 2011 se na žalovaného obrátilo celkem 110 osob s žádostí o přecenění. V období od r. 2007 do r. 2014 došlo v celkem 422 rozhodnutích k navýšení restitučního nároku ve vztahu k celkem 839 oprávněným osobám. Průměrná doba vypořádání restitučního nároku za náhradu v dané době činila 71,05 měsíce. Z poskytnuté informace o převodech pozemků v , adresa, ze dne 10. 3. 2017 a ze seznamu vyhlášených veřejných nabídek bylo zjištěno, že veřejná nabídka v daném okrese se v letech 2006-2015 týkala celkem 159 pozemků, 97 z nich bylo převedeno oprávněné osobě. Z výpisu z katastru nemovitostí a z doložených ortofoto map ohledně některých pozemků převáděných v rámci veřejných nabídek (např. pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v k. ú. , adresa, ) vyplývá, že mezi nabízené pozemky byly zařazeny i pozemky velmi malé, nepravidelného tvaru, částečně zastavěné či bez přístupu. Z Věstníku , právnická osoba, z roku 2003 nebyl restituční proces ani po 12 letech ukončen a v roce 2002 zbývalo vypořádat 44,9 % nároků.
9. Z protokolů o vyhodnocení výzvy soud ze dne 8. 9. 2020, 11. 11. 2021 ověřil, že původní žalobce se účastnil veřejných nabídek, aniž by s ním byla následně uzavřena převodní smlouva. Podle Přehledu žádostí klientů do veřejných nabídek pozemků se žalobce zúčastnil veřejných nabídek dne 14. 7. 2006, 3. 10. 2007, 10. 5. 2010, 29. 6. 2020, 7. 10. 2020, 12. 4 2021 (ve vztahu k deseti parcelám), 28. 6. 2021, 6. 10. 2021, 15. 12. 2021 (ve vztahu ke dvěma parcelám) a naposledy dne 11. 4. 2022. Ve třech případech s ním byla uzavřena převodní smlouva.
10. Rozhodnutím , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , adresa, ze dne 4. 2. 2009, č. j. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že původní žalobce je držitelem restitučního nároku ve vztahu k pozemkům , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , o výměře 42 353 m2 (dle KN nyní pozemky parc. č. st, Anonymizováno, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ); PK , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , o výměře 4 355 m2 (dle KN pozemky parc. č. , Anonymizováno, a č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ). Tyto pozemky nebylo možné vydat, protože byly zčásti zastavěny – na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, se nachází , adresa, (, Anonymizováno, pozemek s přístupovou cestou k , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, ), na pozemcích parč. č. , Anonymizováno, se nachází silnice , Anonymizováno, , vybudovaná v rámci výstavby , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, je ve skutečnosti , Anonymizováno, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, jsou , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, je zdrojem , Anonymizováno, . Zčásti jsou ve vlastnictví nepovinných osob – pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, ). Původní žalobce uplatnil restituční nárok v r. 1996 a v r. 2000. Pozemkovému úřadu se nepodařilo dohledat konkrétní listinu dokládající datum přechodu na stát, je třeba mít za to, že se tak stalo po 25. 7. 1958, popř. dne 16. 12. 1948 na základě Výměru o provedení výkupu veškerých nemovitostí dle zákona č. 46/1948 Sb. Žalovaný oba pozemky včetně porostů ocenil částkou 234 658 Kč jako , Anonymizováno, dle § 14 odst. 5 oceňovací vyhlášky ministerstva financí č. 182/1988 Sb., a to dle rovněž předloženého znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne 29. 3. 2009, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, je ocenila jako stavební částkou 669 790 Kč, a to při ceně 12,32 Kč/m2 a při použití srážek za umístění, nemožnost napojení na veřejný vodovod, rozvod elektřiny a veřejnou kanalizaci a při zohlednění hodnoty porostů (2,02 Kč), kterou převzala ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .
11. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 16. 12. 2009, č. j. , Anonymizováno, , bylo rozhodnuto, že původní žalobce není vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , o výměře 1 979 m2. Pozemek nebylo možné vydat, neboť byl po přechodu na stát zastavěn místní komunikací v obci , adresa, . Původní žalobce uplatnil restituční nárok v r. 1996 a v r. 2000. Pozemkovému úřadu se nepodařilo dohledat konkrétní listinu dokládající datum přechodu na stát, je třeba mít za to, že se tak stalo po 25. 7. 1958, popř. dne 16. 12. 1948 na základě Výměru o provedení výkupu veškerých nemovitostí dle zákona č. 46/1948 Sb. Žalovaný tento pozemek ocenil jako , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) dle § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky, stejně jako , tituly před jménem, , jméno FO, , a to ve shodné výši 13 160 Kč.
12. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 29. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , bylo rozhodnuto, že původní žalobce je držitelem restitučního nároku k , právnická osoba, ), a to vše k. ú. , adresa, – nyní k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Původní žalobce uplatnil restituční nárok v r. 1996, 2000 a 2018. Pozemky nebylo možné vydat, protože pozemky parc. č. , Anonymizováno, jsou zastavěny stavbou trvalého charakteru – , Anonymizováno, . Stejná překážka vydání byla tvrzena i k části pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Pozemkovému úřadu se nepodařilo dohledat konkrétní listinu dokládající datum přechodu na stát, proto je podle něj třeba vyjít z toho, že přešly do vlastnictví státu dne 25. 7. 1958, popř. dne 16. 12. 1948 na základě Výměru o provedení výkupu veškerých nemovitostí dle zákona č. 46/1948 Sb. Ze strany žalovaného byly pozemky oceněny celkové výši 45 401,80 Kč. Pozemky , Anonymizováno, ocenil jako , Anonymizováno, dle § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky, pozemky , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, dle § 14 odst. 4 oceňovací vyhlášky, pozemky PK , Anonymizováno, , , právnická osoba, a , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, podle § 14 odst. 5 oceňovací vyhlášky a pozemek , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky. , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, pozemky ocenila na 250 300 Kč po zaokrouhlení, a to jako stavební při ceně 12,32 Kč/m2 při použití srážek za umístění, nemožnost napojení na veřejný vodovod, rozvod elektřiny a veřejnou kanalizaci a při zohlednění hodnoty porostů (2,02 Kč), kterou převzala ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .
13. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 18. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , bylo rozhodnuto, že původní žalobce je držitelem restitučního nároku ve vztahu k pozemkům , Anonymizováno, , a to vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Původní žalobce uplatnil restituční nárok v r. 1996, 2000 a 2018. Pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, nebylo možné vydat z důvodu, že byly součástí privatizovaného majetku. Pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, je ve vlastnictví třetí osoby a pozemek parc. č. , Anonymizováno, je stavbou , Anonymizováno, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, nebylo možné vydat, protože byl zastavěn , Anonymizováno, . Uvedené nemovitosti přešly do vlastnictví státu dne 25. 7. 1958, jak uvádí ve svém sdělení Krajský pozemkový úřad , adresa, ze dne 19. 1. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, (popř. dne 10. 9. 1953, což vyplývá z knihovní vložky č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , ev. dne 22. 5. 1958 dle knihovní vložky č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ). Ze strany žalovaného byly nevydané pozemky oceněny , Anonymizováno, částkou 13 094,60 Kč; pozemky PK , Anonymizováno, ocenil jako , Anonymizováno, dle § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky, pozemek PK , Anonymizováno, – , Anonymizováno, ocenil jako , Anonymizováno, podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky a pozemek PK , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, podle § 14 odst. 5 oceňovací vyhlášky. Znalkyně , tituly před jménem, J. , jméno FO, je ocenila jako , Anonymizováno, v částce 35 740 Kč, při ceně 12,32 Kč/m2 při použití srážek za umístění, nemožnost napojení na veřejný vodovod, rozvod elektřiny a veřejnou kanalizaci.
14. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 16. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , bylo rozhodnuto, že původní žalobce je držitelem restitučního nároku ve vztahu k pozemku PK , Anonymizováno, , o výměře 1 241 m2 (dle KN nyní pozemek parc. č. , hodnota, ); PK , Anonymizováno, , o výměře 104 m2 (dle KN pozemek parc. č. , Anonymizováno, ); a dále k id. polovině pozemku PK , Anonymizováno, o výměře 166 m2 (dle KN pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, ), vše v k. ú. a obci , adresa, . Původní žalobce uplatnil restituční nárok v r. 1996, 2000 a 2018. Pozemky nebylo možné vydat z důvodu, že jsou ve vlastnictví nepovinných osob. Jednotlivé převodní listiny nebyly dohledány, má se tak vyjít z toho, že uvedené nemovitosti do vlastnictví státu dne přešly k 25. 7. 1958. Ze strany žalovaného byly nevydané pozemky oceněny jako , Anonymizováno, dle § 14 odst. 4 oceňovací vyhlášky částkou 3 517,58 Kč. , tituly před jménem, , jméno FO, tyto shodně ocenila dle zápisu v katastru nemovitostí jako , Anonymizováno, při sazbě 3 Kč za 1 m2 dle § 14 odst. 5 oceňovací vyhlášky.
15. Dle dokumentu „Přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby“, Přehled nároků oprávněné osoby“ a „Nároky vybraných oprávněných osob“ žalovaný eviduje aktuální restituční nárok ve výši 116 270,59 Kč.
16. Původní žalobce dne 23. 12. 2021 vyzval žalovaného k přecenění výše restitučního nároku na částku 973 520 Kč s odkazem na znalecké posudky vypracované , tituly před jménem, , jméno FO, . Ta v posudku č. , hodnota, ze dne 30. 11. 2021 ocenila hodnotu pozemků zahrnutých do rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, částkou 669 750 Kč a č. j. , Anonymizováno, částkou 250 300 Kč. V posudku č. , hodnota, ze dne 30. 11. 2021 ocenila hodnotu pozemků zahrnutých do rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, částkou 35 740 Kč, č. j. , Anonymizováno, částkou 4 530 Kč a č. j. , Anonymizováno, částkou 13 160 Kč. Z posudků plyne, že nevydané pozemky jsou dnes zčásti zastavěné , Anonymizováno, , adresa, , zčásti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vybudovanými jako součásti , Anonymizováno, , adresa, . Z výslechu znalkyně vyplynulo, že ty pozemky, které ocenila jako , Anonymizováno, , bezprostředně po přechodu na stát byly zastavěny , Anonymizováno, . Vycházela ze svých znalostí i zkušeností z oboru; příprava stavby , Anonymizováno, obecně trvá 10–15 let. Dle archivních dokladů je zjevné, že stavba , Anonymizováno, se začala připravovat již před válkou, o výstavbě , Anonymizováno, se uvažovalo již v době tzv. druhé pětiletky, během války probíhal geologický průzkum. V některých případech bylo přímo řečeno, že k přechodu na stát došlo v roce 1958, tedy po zahájení stavby , Anonymizováno, . Není důležité, kdy přesně došlo k započetí stavby, ale to, že se jedná o pozemek, který byl bezprostředně určen k zastavění. Některé pozemky jsou přímo zastavěny , Anonymizováno, , jiné jsou , Anonymizováno, , zbylé pozemky jsou tzv. , Anonymizováno, – např. , Anonymizováno, . I , Anonymizováno, pozemky znalkyně posoudila jako , Anonymizováno, z důvodu, že tvoří s , Anonymizováno, jeden funkční celek. Pokud by posudek vypracovávala dnes, neaplikovala by v něm srážky, neboť přípojky či ne/srostlost není dle aktuální judikatury podstatná. K výtce žalovaného, že nezohlednila srážku za nepříznivou docházkovou vzdálenost uvedla, že tuto srážku lze aplikovat jen u funkčního celku s rodinným domem.
17. Ze sdělení Krajského pozemkového úřadu , adresa, ze dne 19. 1. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , plyne, že způsob převzetí nemovitostí státem byl sporný. Ze zemských desek a knihovních vložek vyplývá, že pozemky byly nejprve konfiskovány jako židovský majetek v r. 1941 ve prospěch Německé říše a dědici původního vlastníka je již nenabyli zpátky. Pozemkový úřad z důvodu nedostatku dokladů a neúplných zápisů v zemských deskách a knihovních vložkách nakonec po různých úvahách dovodil, že k zápisu vlastnického práva došlo po 25. 7. 1958. Tím bylo podle pozemkového úřadu prokázáno převzetí nemovitostí státem.
18. K okolnostem výstavby , Anonymizováno, , adresa, byly žalobcem předloženy výňatky z publikace , jméno FO, a , jméno FO, : , Anonymizováno, ; výňatky z publikace , Anonymizováno, , adresa, (, Anonymizováno, ); výňatky z knihy , Anonymizováno, ); , Anonymizováno, od , tituly za jménem, , jméno FO, (viz , Anonymizováno, ), přehled archiválií vedený , Anonymizováno, k výstavbě , Anonymizováno, ; Zápis presidia Ministerstva techniky č. , Anonymizováno, ze dne , datum, (fond , Anonymizováno, , inv. č. , hodnota, , karton č. , hodnota, , Národní archiv), Zpráva a návrh Ministerstva techniky k dvouletému budovatelskému plánu (, hodnota, , karton č. , hodnota, , Národní archiv), dobové fotografie (z Městského muzea , adresa, a webových stránek , Anonymizováno, ), historické mapy, letecké měřičské snímky z r. 1951 a 1952 a části pozemkových knih. Z nich bylo zjištěno, že poprvé byl záměr výstavby , Anonymizováno, , adresa, doložen v r. , Anonymizováno, , kdy vznikl projekt k , Anonymizováno, . Další návrh pochází z r. , Anonymizováno, . V r. , Anonymizováno, započaly práce na jejím , Anonymizováno, . Geologické výzkumy probíhaly v letech r. , Anonymizováno, a byly zaměřeny na , Anonymizováno, , jednalo se zejména o úsek mezi , adresa, . Mezi lety , Anonymizováno, bylo rozhodnuto o určení definitivního profilu , Anonymizováno, a jeho definitivního ověření (, Anonymizováno, ), a to , Anonymizováno, a řešily se otázky , Anonymizováno, . V r. , Anonymizováno, a v r. , Anonymizováno, byly vytvářeny studie , Anonymizováno, . V , Anonymizováno, došlo k zadání úvodního projektu investorem. O výstavbě , Anonymizováno, , adresa, bylo rozhodnuto v zápisu presidia Ministerstva techniky č. , datum, , obsahující soupis projektů , Anonymizováno, (č. , hodnota, ). Do dvouletého budovatelského plánu byla zařazena potřeba na včasné zajištění řádných projektů mimo jiné , adresa, . Ve Zprávě a návrhu ke dvouletému plánu, zpracovanému presidiem Ministerstva techniky, je řešeno zbudování , Anonymizováno, [„(t)yto projekty mají býti ve , Anonymizováno, připraveny tak, aby po roce , Anonymizováno, mohlo býti přikročeno k jejich realisaci (…) Tyto stavby musí být letošního roku , Anonymizováno, a zadány tak, aby v r. , Anonymizováno, bylo možno tyto stavby rozvinouti a v r. , Anonymizováno, dokončiti“]. Dle Technicko-hospodářské zprávy k , adresa, (fond , Anonymizováno, , inv. č. , hodnota, , karton č. , hodnota, , Národní archiv) je obsahem dvouletého budovatelského plánu plán výstavby , Anonymizováno, , adresa, . Jeho součástí je , Anonymizováno, ; z její legendy vyplývá, že , Anonymizováno, měla být započata po r. , Anonymizováno, .
19. K charakteru odňatých pozemků žalobce doložil následující podklady: části map dřívější pozemkové evidence – , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, ; bývalý PK pro k. ú. , adresa, , mapový list , Anonymizováno, , obec , adresa, pro oblast , Anonymizováno, (č. , datum, ) a zachycující pozemky , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , mapový list , Anonymizováno, , obec , adresa, z 3. 9. 2020; Průvodní zprávu k návrhu podrobného územního plánu území dotčeného vodním dílem , adresa, z 30. 9. 1953; Průvodní zprávu k návrhu územního plánu pro území dotřené výstavbou , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, ; Studii , Anonymizováno, , adresa, z listopadu 1955 – , Anonymizováno, ; Mapu „, Anonymizováno, „, adresa, , Anonymizováno, “, Mapa „, Anonymizováno, „, adresa, “ – , Anonymizováno, “; , Anonymizováno, , adresa, ; Korespondenci dokládající schválení , Anonymizováno, z 26. 7. 1957; historickou mapu z leteckých snímků z roku 1952 zobrazující oblast pozemků , Anonymizováno, ; letecké měřičské snímky daných pozemků č. , hodnota, , , Anonymizováno, z r. 1958; letecký měřičský snímek daných pozemků č. , hodnota, z r. 1961 č. , hodnota, z r. 1964. Ve vztahu k pozemku , Anonymizováno, byl doložen letecký měřičský snímek z r. 1958 a 1964, historická mapa z leteckých snímků z r. 1952; dále bylo doloženo Sdělení Státního výboru pro výstavbu z 20. 6. 1957 ve věci výstavby , Anonymizováno, na , adresa, včetně map. K prokázání existence , Anonymizováno, již před odnětím bylo provedeno dokazování dobovými fotografiemi (dostupnými z: , Anonymizováno, ), historickou mapou z 19. století (dostupná z https://www.mapy.cz/), ortofoto mapami dotčeného území z r. 1951 a 1952, dobovými fotografiemi zachycujícími , Anonymizováno, , fotografiemi obce , adresa, z 30. let 20. století z , Anonymizováno, (z archivu muzea , adresa, ) a fotografiemi téhož území z přelomu 50. a 60. let, na kterých je zachycena , Anonymizováno, . Dále žalobce doložil historické fotografie , Anonymizováno, , adresa, , které ústilo do , Anonymizováno, , adresa, . K budování , Anonymizováno, v souvislosti se stavbou , Anonymizováno, byly doloženy podklady dostupné z webu , Anonymizováno, Z výsečí z archivních map pozemkového katastru bylo možno porovnat polohu původního odňatého pozemku a jeho vymezení dle aktuálních výpisů z katastru nemovitostí.
20. Ve vztahu k charakteru pozemku , Anonymizováno, bylo v předmětném restitučním rozhodnutí poukazováno na vyjádření , právnická osoba, , , Anonymizováno, z 10. 11. 2000, č.j. , Anonymizováno, podle kterého pozemek parc. č. , hodnota, byl zastavěn cestou k , Anonymizováno, , zároveň tvoří , Anonymizováno, . Dle vyjádření Správy a údržby silnic z 18. 6. 1997, č. j. , Anonymizováno, , a ze dne 14. 4. 2007, č.j. , Anonymizováno, jsou části pozemku , Anonymizováno, zastavěny , Anonymizováno, . V Průvodní zprávě k návrhu územního plánu pro území dotčené výstavbou , Anonymizováno, , adresa, – , datum, , se uvádí: „(, Anonymizováno, .“ Z Průvodní zprávy k návrhu podrobného územního plánu území dotčeného , Anonymizováno, , adresa, z , datum, vyplývá, že pro řešení komunikačních potřeb , Anonymizováno, byla zvolena ta varianta, která vedla přes pozemek , Anonymizováno, . V průvodní zprávě bylo uvedeno, že „(, adresa, ).“ Cílem Průvodní zprávy ke Studii rajonového plánu roku 1955 bylo mj. navrhnout rekonstrukci komunikační sítě a organizaci dopravy v oblasti , Anonymizováno, pro zajištění plynulé a hospodárné výstavby , Anonymizováno, , adresa, . Výstavbou , Anonymizováno, se měla značně změnit silniční síť: některé úseky silnic měly být , Anonymizováno, a dále měly být budovány nové silnice ke stavbám, staveništi i novým sídlištím. Ve Studii rajonového plánu , Anonymizováno, , adresa, z roku 1955 – Komunikační a dopravní studie je vymezena plánovaná příjezdová silnice , adresa, , zajišťující příjezd na staveniště , Anonymizováno, k sociálním a provozním zařízením staveniště a provizorním , Anonymizováno, . , adresa, byla plánována jako definitivní komunikace na příjezd k , Anonymizováno, , adresa, , k , adresa, . Dle dané Studie „(, adresa, Vyhovuje jak pro účely stavby, tak pro účely definitivní. Tato komunikace umožňuje „, adresa, .“ Komunikační a dopravní studie z roku 1955 zmiňuje další úseky silnice vedené přes pozemek , Anonymizováno, a to , Anonymizováno, , adresa, a , Anonymizováno, , adresa, .“ Úsek , Anonymizováno, „, adresa, -, Anonymizováno, “ byl ve studii popsán coby , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, . K úseku , Anonymizováno, „, adresa, -, Anonymizováno, “ studie uvádí, že „slouží po dobu stavby jako spojovací komunikace provozních a sociálních zařízení v , Anonymizováno, s provozním zařízením v prostoru , Anonymizováno, ). Dle úvodního projektu je hlavní funkce této komunikace po dohotovení , Anonymizováno, vytvořit definitivní propojení , Anonymizováno, .“ Grafické znázornění úseků plánované silnice je obsaženo ve Studii rajonového plánu , adresa, – Komunikační a dopravní studie vyplývá z mapy „Studie rajonového plánu „, adresa, síť silnic“. Plánovaná silnice na pozemku , Anonymizováno, je součástí mapy „Studie rajonového plánu „, adresa, “ – , Anonymizováno, “ a mapy úvodního projektu coby „, Anonymizováno, “. Tato komunikace je na leteckých snímcích z r. 1952 vybudována zčásti a dosud nebyla všude zpevněna, na leteckých snímcích z r. 1958 je komunikace více zřetelná a rozšířená a na následujících leteckých snímcích z r. 1961 a 1964 je již dobudována.
21. K charakteru pozemku , Anonymizováno, žalobce předložil dále Vyjádření , právnická osoba, , , Anonymizováno, ze dne 10. 11. 2000, č. j. , Anonymizováno, , podle kterého byla na části parcel č. , Anonymizováno, zřízena stavba , Anonymizováno, , adresa, : jedná se o , Anonymizováno, . Zatímco na historických mapách z leteckých snímků z r. 1952 nejsou zřetelné stavební úpravy, na leteckých snímcích z roku 1958 je již započata výstavba , Anonymizováno, , adresa, .
22. K charakteru pozemku , Anonymizováno, bylo zjištěno, že v historické mapě původního PK je zobrazena trasa nynější silnice , Anonymizováno, vedoucí , Anonymizováno, , která vede přes daný pozemek. Na historické mapě z r. 1952 je na daném pozemku rozpoznatelná původní nezpevněná komunikace, na snímcích z r. 1958 a 1961 je patrné, že výstavba silnice a spojené stavební úpravy již byly zahájeny.
23. Z výseče z mapy dřívějšího PK vyplývá, že části , Anonymizováno, byly dotčeny stavbou , Anonymizováno, v úseku „, adresa, “, dle předmětného restitučního rozhodnutí byly potřebné k zastavění , Anonymizováno, . Na historické mapě z roku 1952 je vidět původní nezpevněná komunikace na pozemku , Anonymizováno, , na leteckých měřičských snímcích z roku 1958, 1961 a 1964 je patrné, že výstavba silnice a s tím spojené stavební úpravy byly zahájeny. Dle současného stavu je pozemek parc. č. , Anonymizováno, zastavěn , Anonymizováno, .
24. Pozemek PK , Anonymizováno, (nyní pozemek , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ), je zastavěn , Anonymizováno, . Ze sdělení Státního výboru pro výstavbu ze dne , datum, ve věci výstavby silniční spojky na , adresa, vyplývá, že dojde k výstavbě silnice za účelem zefektivnění komunikační sítě. Dle přiložené mapy vedla silnice i přes uvedený pozemek. Na historické letecké mapě z r. 1952 je komunikace již vybudována. Letecké měřičské snímky z r. 1958 a 1964 dokládají, že došlo ke zpevnění a rozšíření, resp. drobnému posunutí komunikace.
25. Pozemek PK , Anonymizováno, (tj. parc. č. , Anonymizováno, ) v k.ú. , adresa, , je zastavěn stavbou trvalého charakteru – , Anonymizováno, .
26. Obvyklá cena veškerých náhradních pozemků byla stanovena ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 877 838,75 Kč. Tuto částku učili účastníci nespornou.
27. K otázce převoditelnosti náhradních pozemků provedl soud dokazování ortofoto mapami, informativními výpisy z katastru nemovitostí, výpisem z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, a rovněž znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , obsahujícím fotografie pozemků. Z těchto důkazů plyne, že všechny označené náhradní pozemky byly ve vlastnictví státu s právem hospodaření žalovaného a nebylo k nim evidováno žádné omezení vlastnického práva. Ke každému pozemku žalovaný dokládal průběžně aktualizované hodnocení, v němž posuzoval, zda je pozemek dotčen překážkou vydání dle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi, zda bylo třetí osobou uplatněno právo na nárokový převod, zda byl zařazen do probíhající veřejné nabídky, zda je zcela či zčásti zastavěn stavbou ve vlastnictví třetí osoby, resp. je s touto stavbou funkčně spojen, zda je dán souběh s jiným soudním řízením nebo zda bylo nařízeno předběžné opatření blokující dispozici, nebo zda je pozemek dotčen privatizačním projektem. Dalšími kritérii bylo hodnocení existence překážek ve smyslu § 6 odst. 1 písm. a) - h) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Dále dokládal, ke kterým pozemkům byla sjednána nájemní/pachtovní smlouva. Stanoviska žalovaného k překážkám převoditelnosti vycházela z jednotlivých předložených podkladů od žalovaného (viz vyjádření , datum, ), dále od Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 21. 11. 2022, z nabídky obce , adresa, k náhradním restitucím, vyjádřeních obce , adresa, a sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne 16. 12. 2022 ohledně určení pozemků k zastavení VPS dopravní infrastruktury.
28. V průběhu řízení bylo ohledně pozemků parc. č. , Anonymizováno, doloženo, že žalovaný dne 1. 10. 2006 sjednal nájemní smlouvu č. , spisová značka, (ve znění dodatku č. , hodnota, z 10. 5. 2022) se společností , právnická osoba, . coby nájemcem za účelem provozování , Anonymizováno, na dobu neurčitou. Ve vztahu k pozemkům parc. č, Anonymizováno, byla uzavřena nová nájemní smlouva č. , Anonymizováno, se společností , právnická osoba, . Ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, byla sjednána pachtovní smlouva č. , spisová značka, ze dne 9. 4. 2018 (ve znění Dodatku č. , hodnota, ze dne 1. 7. 2019 a Dodatku č. , hodnota, ze dne 28. 6. 2021) mezi žalovaným coby propachtovatelem a spol. , právnická osoba, . coby pachtýřem za účelem provozování , Anonymizováno, na dobu neurčitou. Ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, byla sjednána pachtovní smlouva č. , spisová značka, ze dne 22. 8. 2016 s pachtýřkou , jméno FO, za účelem provozování , Anonymizováno, na dobu neurčitou.
29. Ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, , před jejich oddělením geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , žalovaný dokládal, že jsou vyloučeny z převodu, neboť jsou zčásti určeny k zastavení stavbou dopravní infrastruktury. Z informací od obce , adresa, , včetně doložení textové a grafické části územního pláno obce , adresa, účinného od 26. 1. 2023 bylo zjištěno, že předmětné pozemky leží převážně mimo zastavěné území obce, v plochách zemědělských (ozn. , Anonymizováno, ), částečně v zastavitelném území obce, dle územního plánu obce v se nachází v , Anonymizováno, . Pozemky jsou přístupné z nezpevněné polní komunikace. Dle sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne 16. 12. 2022 jsou určeny k zastavení veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury rozhodnutím o umístění stavby (, Anonymizováno, ). , právnická osoba, , adresa, dále dne 13. 12. 2024 sdělil, že v současné době nebylo vydáno žádné územní rozhodnutí či stavební povolení pro veřejně prospěšnou stavbou. Toliko (mimo jiné) ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v r. 2013 vydal územní rozhodnutí o umístění dopravní stavby – , Anonymizováno, , adresa, a dále stavební povolení a kolaudační souhlas pro stavbu , adresa, , , Anonymizováno, . Přes uvedený pozemek však aktuálně prochází pouze , Anonymizováno, . Dle aktuálního územního plánu obce , adresa, vede přes uvedený pozemek , Anonymizováno, ; k tomu doložil výňatky z grafické části územního plánu.
30. Žalobce předložil geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, , odsouhlasený Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , dne 7. 7. 2025, kterým došlo k oddělení předmětných pozemků tak, aby nezasahovaly do plánované veřejně prospěšné stavby. Žalobcem požadované plochy jsou vedeny pod původními parcelními čísly.
31. Z důvodu procesní ekonomie soud nehodnotil důkazy provedené ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , neboť ohledně nich bylo řízení zastaveno. Stejně tak se blíže nezabýval námitkami žalovaného o jejich nepřevoditelnosti. Ty spočívaly např. ve skutečnosti, že se jedná o , Anonymizováno, , jsou zatíženy nájemní či pachtovní smlouvou, v jednom případě, že na , Anonymizováno, nebo si o úplatný převod požádaly další osoby dle § 10 odst. 3, 4 a 5 zákona o Státním pozemkovém úřadu, nebo obec , adresa, si požádala o bezúplatný převod. Otázky stran nemožnosti jejich převoditelnosti soud hodnotil toliko ve vztahu k otázce procesního zavinění žalobce na zastavení řízení, jak je uvedeno níže.
32. Soud ve věci neprovedl navrhovaný revizní posudek ohledně nevydaných pozemků, neboť shledal, že je možné vycházet z podkladů již předložených. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, sice při svém výslechu uvedla, že dnes by v některých případech nepoužila srážky, čímž by nárok žalobce byl ještě vyšší, avšak sám žalobce v průběhu řízení uvedl, že s jejím oceněním, i když je v nižší částce, souhlasí a bude z něj vycházet.III. Rozhodná právní úprava33. Dle § 4 odst. 1 zákona o půdě, je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.
1. Dle § 4 odst. 4 zákona o půdě, v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.
34. Dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou, nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. 6. 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.
35. Dle § 11a odst. 1 zákona o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle § 11a odst. 8 zákona o půdě, s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti.
36. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě se cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.
37. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby: zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné (…).IV. Posouzení věci soudema) Možnost žalobce domáhat se vydání náhradních pozemků38. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, a mezi účastníky to ani nebylo sporné, že žalobci svědčí dle § 4 odst. 1 a 4 zákona o půdě restituční nároky týkající se pozemků, které byly v minulosti odňaty jeho právním předchůdcům, a které nebyly vydány zpět původnímu žalobci , jméno FO, , jak plyne ze shora vymezených restitučních rozhodnutí. Stávajícímu žalobci svědčí tento nárok z titulu usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 6. 6. 2024, č. j. , spisová značka, -137, kterým bylo rozhodnuto, že je ve vztahu k restitučním nárokům právním nástupcem po zemřelém , jméno FO, .
39. Z jednotlivých rozhodnutí dále plyne a mezi stranami rovněž nebylo sporné, že odňaté pozemky nebylo možné vydat, a to primárně proto, že došlo k jejich zastavení, příp. jsou ve vlastnictví třetích nepovinných osob nebo byly zahrnuty do privatizačního projektu. Žalobci proto coby oprávněné osobě vzniklo právo na převod náhradních pozemků. Z již konstantní judikatury plyne, že toto právo lze realizovat i mimo režim veřejné nabídky dle zákona o půdě, a to právě prostřednictvím žaloby na uložení povinnosti žalovaného uzavřít převodní smlouvu ohledně konkrétních náhradních pozemků. Přitom není podmínkou, aby takový pozemek byl dříve zařazen do veřejné nabídky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4180/2007, ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 a ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016).
40. Možnost domáhat se žalobou přímého uspokojení restitučního nároku je vázána primárně (a mimo jiné) na prokázání a) liknavosti, svévole či diskriminace ze strany žalovaného a jeho předchůdců (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2772/2015 a ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2040/2017); b) na prokázání, že se oprávněná osoba nemůže dlouhodobě domoci svých práv ani přes svůj aktivní přístup (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5721/2017 a ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4078/2015); c) vhodnosti požadovaných pozemků k vydání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5721/2017 a ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2430/2016); a d) doložení ekvivalentnosti nároku žalobců a ceny požadovaného pozemku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2844/2017).
41. Původní žalobce uplatnil své restituční nároky v roce 1996, 2000 a 2018. O jeho nároku bylo rozhodnuto jednotlivými shora specifikovanými rozhodnutími vydanými v roce 2009 a 2018. Žalobce se opakovaně účastnil veřejných nabídek (ve vztahu k celkem 20 parcelám) v letech 2006, 2007, 2010, 2020, 2021 a 2022, jeho nárok však nebyl v dosud plně uspokojen. Původní žalobce dne 23. 12. 2021 vyzval žalovaného k přecenění výše restitučního nároku plynoucí ze shora specifikovaných rozhodnutí v souladu s žalobcem opatřenými znaleckými posudky , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný chybné ocenění nároku neuznal.
42. Ze zákona ani judikatury neplynou konkrétní kritéria posouzení, zda žalobce je dostatečně aktivní a neúspěšný, aby se mohl domáhat svého nároku přímo žalobou. V poměrech posuzované věci lze nicméně konstatovat, že žalobce, resp. jeho předchůdce, nebyl pasivní, naopak v domáhání se svého nároku postupoval aktivně. Veřejných nabídek se před podáním žaloby účastnil z pohledu soudu v dostatečném množství, rovněž aktivně přistupoval k vyčíslení svého nároku. Soud poukazuje na náročnost samotného restitučního procesu, a to jak ve fázi uplatnění nároku (zjišťování, zda byl žadatel , jméno FO, oprávněnou osobou, zjištění, zda byl pozemek odňat neprávem a kdy se tak stalo, zda jej ne/lze vydat a správné ocenění restitučního nároku), tak i ve fázi, kdy se restituent musí, zpravidla opakovaně, ucházet o vydání náhradního pozemku ve veřejných nabídkách v případě nemožnosti vydat odejmuté pozemky. Nutno také podotknout, že náhradní pozemky by měly být ekvivalentem nevydaných pozemků, co do výměry i kvality, proto pozemky zahrnuté do veřejných nabídek nemusely být vždy pro oprávněného vhodné, o čemž ostatně svědčí žalobcem předložený seznam s náhodně vytipovanými pozemky do veřejné nabídky. V daném případě byly mimo jiné odebrány velké plochy pozemků, které veřejné nabídky neobsahují. Oprávněná osoba by tak byla opakovaně „tlačena“ do nabývání „rozkouskovaných“ pozemků v různých částech republiky, což není vhodné ani ekvivalentní odejmutým pozemkům. Účast na veřejných nabídkách v různých částech republiky proto nelze za každého případu „vynucovat“ až do úplného uspokojení restitučního nároku. Za situace, kdy oprávněná osoba se opakovaně účastní veřejných nabídek, opakovaně „soutěží“ o pozemky a ani po vyvinuté aktivitě po dobu mnoha let nedojde k plnému uspokojení jejího nároku, nelze jí klást k tíži, že se rozhodne veřejných nabídek nadále neúčastnit, ale zvolí možnost se domáhat svých zákonem garantovaných práv soudní cestou. I když se žalobce určitou dobu veřejných nabídek nezúčastňoval, nelze mít za prokázané, že pokud by se jich účastnil s vyšší frekvencí, pak by jeho nárok mohl být v přiměřené době zcela uspokojen. Žalobce se totiž začal opětovně pravidelně účastnit veřejných nabídek po r. 2020, přesto jeho nárok nebyl vypořádán, a to ani v mezi účastníky nesporné výši.
43. Ve vztahu k otázce liknavosti žalovaného a aktivní snaze žalobce o vypořádání restitučního nároku dále třeba zohlednit, že provedeným dokazováním bylo potvrzeno, že nárok žalobce nebyl správně oceněn, na což poukazoval původní žalobce u žalovaného již před podáním žaloby. Původní žalobce ve snaze náležitě uspokojit svůj restituční nárok sám zjistil výši přeceněného nároku, když si nechal zpracovat znalecký posudek o ocenění odňatých pozemků, jenž předložil žalovanému, a vyzval jej k přecenění odňatých a nevydaných pozemků. Nároky, které byly nesprávně oceněny, nemohou být považovány za uspokojené a vypořádané. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí stát přesouvat na osoby oprávněné a nemůže těmito „těžkostmi“ - ať už jsou jakéhokoliv charakteru – odůvodňovat nedostatečné uspokojení restitučního nároku. Jinými slovy, stanovení výše restitučního nároku ve správné výši je výhradně úkolem státu a nelze ji v žádném případě přenášet na oprávněnou osobu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 a ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 7. 2020, sp. zn. 8 Co 348/2020). V dané věci soud poukazuje i na tu skutečnost, že žalovaný eviduje nárok v nesporné výši 116 270,59 Kč, žalobce označil náhradní pozemky, u kterých žalovaný od počátku tohoto soudního řízení neoznačil jakoukoliv zákonnou překážku pro jejich vydání, přesto i v této části nárok žalobce a možnost mimosoudního narovnání věci vyloučil a trval na zamítnutí žaloby v celém rozsahu.
44. Důvodnost žaloby na uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě je tak podle soudu dána. Současně s poukazem na shora uváděnou judikaturu neobstojí argumentace žalovaného, že nároky restituentů může uspokojovat pouze prostřednictví jejich účasti ve veřejných nabídkách.b) Ocenění restitučního nároku žalobce a charakter nevydaných pozemků45. Mezi účastníky byla sporná výše restitučního nároku a s tím související charakter odňatých a nevydaných pozemků. Za pozemek, který nebylo možno vydat pro některou ze zákonem stanovených překážek, náleží oprávněné osobě náhrada odpovídající charakteru pozemku v době přechodu či převodu na stát. Cena náhradního pozemku má být zásadně ekvivalentní ceně pozemku, jenž byl oprávněné osobě odebrán. Výše restitučního nároku, jenž má být uspokojen převodem náhradního pozemku (dle § 11a zákona o půdě) se odvozuje od ceny odňatých pozemků, stanové dle § 28a zákona o půdě v cenách platných ke dni 24. 6. 1991 dle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Shodným způsobem se oceňují dle § 11a odst. 14 zákona o půdě i pozemky náhradní. Fixace hladiny cen ke dni účinnosti zákona o půdě zajišťuje, že odňaté i náhradní pozemky jsou oceňovány dle stejných cenových měřítek (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4792/2014).
46. Ze setrvalé rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že při stanovení hodnoty nevydaného pozemku je zásadní charakter tohoto pozemku (jeho případné určení ke stavebnímu využití), nikoliv jeho (katastrální) evidence, neboť takový přístup by byl nepřípustně formalistický a v rozporu s podstatou restitučního zákonodárství. Soudy mají volit flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků a je třeba zohledňovat všechny relevantní okolnosti věci (srov. např. rozhodnutí ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2174/2010, ze dne 18. 10. 2023, č.j. 28 Cdo 2623/2023). Pokud tedy byly odnímané pozemky formálně vedeny jako zemědělské, nicméně byly určeny, popřípadě dále využity, jako pozemky stavebního charakteru, je namístě oprávněnému poskytnout náhradu jako za odňaté pozemky stavební. Jelikož neexistují žádná taxativně stanovená kritéria pro posuzování stavebního charakteru nevydaných pozemků v době jejich odnětí, lze na něj usuzovat na základě různorodých kritérií (např. existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby). Účel výstavby je zachován i tehdy, byl-li odňatý pozemek využit jinak než ke stavbě budov. Za pozemky určené pro stavbu je třeba považovat i ty, jež sice bezprostředně zastavěny nejsou, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí a jsou potřebné k jejímu provozu či obsluze, případně vykazují se stavbou funkční souvislost, pročež se tak jedná z hlediska funkčnosti o pozemky tvořící se zastavěnými pozemky jeden souvislý celek (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2021 sp. zn. 28 Cdo 2505/2021, či ze dne 11. 11. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2984/2022). Při posuzování stavebního charakteru je podstatná i ta skutečnost, že pozemky byly převzaty státem za účelem výstavby, pročež je nebylo možno vydat z důvodu jejich zastavěnosti (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1013/2016).
47. Soud po provedeném dokazování a při zohlednění poukazovaných judikaturních závěrů dospěl k závěru, že nárok žalobce nebyl ze strany žalovaného oceněn ve správné výši, ale naopak tento odpovídal ocenění dle znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, . Ocenění, z nichž vycházel žalovaný, nereflektovala posouzení, zda bylo možné odňaté pozemky kvalifikovat jako pozemky , Anonymizováno, , ale, jak sám uvedl žalovaný, rozhodující bylo formální určení pozemků, což je ale z hlediska shora vymezené judikatury nedostačující. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve spojení s jejím výslechem na jednání soud pokládá za řádně podložený a zdůvodněný a odpovídající i soudem provedenému dokazování. Ve vztahu k odňatým pozemkům, které znalkyně oproti žalovanému ocenila jako , Anonymizováno, , soud odkazuje na shora podrobně popsané doklady týkající se plánované výstavby , Anonymizováno, , adresa, a dalších staveb s tím spojených – , Anonymizováno, . Tyto doklady samostatně i ve svém celku dokládají , Anonymizováno, charakter pozemků a lze na jejich základě vyslovit závěr, že nevydané pozemky byly po svém zabrání určeny k zastavění.
48. Soud vyšel i ze shora zmiňovaných parametrů nikoliv formalistického a restriktivního výkladu restitučních předpisů a vypořádávání restitučních nároků. Ve věci přihlédl ke skutečnosti, že ani ve věci povinné státní orgány s ohledem na nedostatek podkladů nedokázaly přesně označit konkrétní okamžik přechodu pozemků na stát. Nedisponují totiž žádnými konkrétními datovanými listinami ve vztahu k přechodu nevydaných pozemků na stát. Listiny tomuto předcházejí se buďto nedochovaly nebo nebyly datovány. V jednotlivých restitučních rozhodnutích, stejně jako v dalších vyjádřeních proto bylo opakovaně uváděno, že se tak s konečnou platností stalo po 25. 7. 1958. Jak plyne z provedeného dokazování četnými dobovými podklady (soud přitom poukazuje na obtížnost jejich získání a kompletace), v této době již probíhaly, resp. byly dokončeny stavební práce na pozemcích zahrnutých do rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, . V této době již prokazatelně existoval územní plán , Anonymizováno, , adresa, , byly doloženy studie , Anonymizováno, s podrobnými mapovými podklady, a to nejenom k výstavbě , Anonymizováno, , ale také souvisejících , Anonymizováno, . Obdobný závěr by ovšem soud učinil i ve vztahu k dřívějšímu období, na které bylo rovněž subsidiárně poukazováno, a to zejména ve vztahu k datu 16. 12. 1948 dle účinnosti Výměru o provedení výkupu veškerých nemovitostí dle zákona č. 46/1948 Sb. Je totiž třeba v poměrech posuzované věci zohlednit dále tu skutečnost, že pozemky byly odnímány jako celek, k jejich následnému rozdělení na menší parcely, které nemají totožné katastrální určení, došlo až následně, nikoliv v době jejich přechodu na stát. Původnímu žalobci také pozemky (ve vztahu k původním PK parcelám) nebyly vydány jako celek s ohledem na jejich zastavěnost, což znamená, že i příslušný správní orgán na tyto PK parcely pohlížel jako na celek. Charakter nevydaných pozemků je tak třeba podle soudu primárně posuzovat komplexně.
49. Provedeným dokazováním ve vztahu k jednotlivým odňatým pozemkům (kdy soud plně odkazuje na narační část tohoto rozhodnutí) v rámci rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, bylo prokázáno, že byly v době přechodu na stát přímo či nepřímo (funkčně) dotčeny výstavbou , adresa, a s tím souvisejí dopravní infrastruktury (, Anonymizováno, ), která byla budovaná současně a ve spojitosti s výstavbou , Anonymizováno, . Pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce a zahrnuté do restitučních rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, byly využity právě k výstavbě , adresa, , zejména za účelem výstavby , Anonymizováno, . Jak stavbu daného , Anonymizováno, , tak i jednotlivé , Anonymizováno, je podle soudu třeba posuzovat jako , Anonymizováno, . Soud přisvědčil žalobci, že , Anonymizováno, povahu žalobci nevydaných pozemků lze dovodit doloženými plány výstavby , Anonymizováno, . Konkrétní záměr k vybudování , Anonymizováno, , adresa, byl prokazatelně doložen od 40. let 20 st., kdy žalobce předložil doklady z let 1946, 1947 a 1948 nejenom ohledně geologického průzkumu, ale rovněž i plánování umístění stavby (v rámci tzv. dvouletky) a zpracování variant řešení výstavby a následně z počátku 50. let 20. století, kdy již byla výstavba , Anonymizováno, řešena konkrétně, a to včetně související a také zrealizované dopravní infrastruktury, která byla určena nejprve pro zajištění , Anonymizováno, , poté pro zlepšení dopravní obslužnosti celé oblasti. Sama znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, poukázala, že ze svých zkušeností je jí známo, že plánování , Anonymizováno, trvá alespoň deset let. K výstavbě bylo zapotřebí provést příslušné stavební a terénní úpravy na pozemcích nejen bezprostředně sousedících s , Anonymizováno, , ale též vzdálenějších od , Anonymizováno, . V době přechodu pozemků na stát zde tedy již existoval zřetelný záměr zahrnout a užít dané pozemky pro výstavbu , Anonymizováno, . K realizaci výstavby , Anonymizováno, i , Anonymizováno, rovněž skutečně došlo, což byl ostatně také důvod, proč pozemky zahrnuté do obou restitučních rozhodnutí nebylo možné pro jejich zastavěnost vydat zpátky původnímu žalobci.
50. Na pozemku , Anonymizováno, se nachází stavba , Anonymizováno, , adresa, . Tyto prvky tvoří nepochybně shora poukazovaný funkční celek se stavbou , Anonymizováno, a je třeba jej ocenit jako , Anonymizováno, . Na pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, se dle doložených dobových podkladů již dříve nacházely nezpevněné komunikace, v souvislosti s výstavbou , Anonymizováno, bylo od počátku 50. let plánováno jejich zpevnění a rozšíření. Výstavba silnice tedy byla dle doložených dobových dokladů plánována za účelem zajištění příjezdu k , Anonymizováno, , nejprve coby zázemí výstavby , adresa, a poté i pro trvalé komunikační spojení zajišťující dopravní obslužnost přilehlých obcí. Měla-li silnice vybudovaná na pozemku PK , Anonymizováno, sloužit k snadnější obsluze stavby , Anonymizováno, , pak i tyto pozemky je třeba rovněž posuzovat jako funkčně spjaté se samotným , Anonymizováno, . Lze tak shrnout, že pozemky , Anonymizováno, byly odňaty a následně využity pro účely výstavby , Anonymizováno, . Ze současných katastrálních map vyplývá, že , Anonymizováno, vede přes pozemky původní evidované pod , Anonymizováno, a je nich buď , Anonymizováno, nebo slouží k jejímu zpevnění. Ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, bylo dále uvedeno, že slouží jako , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, je coby ostatní , Anonymizováno, . Ze všech shora uvedených důvodu soud přisvědčil žalobci, že dané pozemky bylo možné ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Jejich hodnota, stanovená , tituly před jménem, , jméno FO, , tak činí 669 790 Kč.
51. Vyslovené závěry lze podle soudu vztáhnout i na pozemky v k. ú. , adresa, zahrnuté do rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , v jehož rámci se jednalo o části jedenácti PK pozemků, které nebyly původnímu žalobci jako celek vydány z důvodu jejich zastavění. Pozemky byly využity pro účely výstavby , Anonymizováno, č. , hodnota, , , Anonymizováno, . Ze shora popsaných listinných důkazů má soud za doložené, že výstavba dané , Anonymizováno, byla plánována i realizována ve funkční souvislosti s výstavbou , adresa, , jak již bylo uvedeno ve vztahu k pozemkům , Anonymizováno, . Stavební charakter částí pozemků , Anonymizováno, , které byly využity pro stavbu , Anonymizováno, , dokládá jeho zastavění tělesem předmětné , Anonymizováno, , jak plyne z fotografii i katastrálních podkladů. Aktuálně vedené pozemky , Anonymizováno, jsou součástí dané , Anonymizováno, , jsou tedy zastavěny a v době svého přechodu na stát byly s ohledem na shora řečené také určeny k zastavění. Ze všech shora uvedených důvodu soud přisvědčil žalobci, že dané pozemky byly v době odnětí či jejich přechodu na stát určeny k výstavbě , Anonymizováno, , funkčně spjaté s výstavbou , Anonymizováno, , adresa, . Proto je bylo možné ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. a jejich hodnota stanovená , tituly před jménem, , jméno FO, , tak činí 250 300 Kč.
52. Jako stavební pozemky bylo možné ocenit i pozemky v k. ú. , adresa, , zahrnuté do rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , u kterých bylo prokázáno, že byly zastavěny stavbou , Anonymizováno, ). Ve vztahu k pozemku , Anonymizováno, ) bylo doloženo, že nemohl být vydán, protože byl zastavěn , Anonymizováno, . Jak plyne z narační části tohoto rozhodnutí na části daného PK pozemku se již dříve nacházela cesta, která byla v průběhu 50. let zpevněna a rozšířena. V době přechodu na stát tak již dané pozemky byly určeny k zastavění. Ze všech shora uvedených důvodů soud přisvědčil žalobci, že dané pozemky bylo možné ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. a jejich hodnota, stanovená , tituly před jménem, , jméno FO, , tak činí 35 740 Kč.
53. Hodnota pozemků , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obsažených v rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, činí 4 530 Kč. Žalobce argumentoval, že charakter daného pozemku odpovídá , Anonymizováno, , což odpovídá také evidenci obsažené v katastru nemovitostí. Z průběhu řízení nevzešel žádný důkaz, které by správnost výše tohoto ocenění , tituly před jménem, , jméno FO, vyvrátil. Hodnota pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , řešeného v rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , byla mezi účastníky nesporná a činila 13 160 Kč.
54. Celkový restituční návrh žalobce tedy činil 973 520 Kč a zůstal neuspokojen v částce 779 958,61 Kč.c) Převoditelnost náhradních pozemků55. Soud se dále zabýval tím, zda převodu žalobcem zvolených náhradních pozemků nebrání zákonné překážky, zejména výluky z restituce uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě, dle § 6 odst. 1 zákona o Státním pozemkovém úřadu či v dalších předpisech, nebo překážky dovozené judikaturou, např. zda nejde o pozemky zatížené (přednostními) právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jejich převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010 ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda je lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovými pozemky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zde nejde o pozemky zastavěné či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Uvedená hlediska je přitom nutno zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5045/2015).
56. S přihlédnutím ke skutečnosti, že pro soud je zásadní stav v době jeho rozhodování, pak třeba konstatovat, že ve vztahu k žádnému z náhradních pozemků žalovaný netvrdil ani nedokládal žádné zákonné ani judikaturou dovozené překážky, které by bránily jejich převodu. Žalovaný ani k výzvě soudu neuvedl žádné skutečnosti, pro které by mělo být zachováno státní vlastnictví zvolených náhradních pozemků. Je přitom primárně úkolem žalovaného tvrdit a dokládat skutečnosti bránící vydání pozemků a tuto povinnost nelze v zásadě přenášet na soud. K uvedenému nicméně soud z procesní opatrnosti sděluje, že ani sám, oproti stanovisku žalovaného, neshledal u zvolených pozemků žádné skutečnosti, pro které by je nebylo možné žalobci vydat.
57. Ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které jsou v katastru vedeny jako , Anonymizováno, , žalovaný v žádné části soudního řízení neuváděl žádné zákonné ani judikaturou dovozené překážky převoditelnosti. Jedná se o pozemky mimo zastavitelné území obce, dle územního plánu v plochách zemědělských (ozn. , Anonymizováno, ), pročež jsou zjevně zemědělsky obhospodařovatelné, a tyto jsou přístupné ze zpevněné místní komunikace.
58. Ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, bylo žalovaným v průběhu řízení tvrzeno a provedeným dokazováním doloženo, že jsou ve své malé části (dle územního plánu , adresa, ) určeny k zastavení veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury, což představuje zákonnou překážku převoditelnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu. Žalobce uvedené reflektoval a předložil geometrický plán č. , hodnota, , tvořící nedílnou součást tohoto rozsudku, rozdělující tyto pozemky a nadále se domáhal jen té časti pozemků, které nejsou dotčené plánovou výstavbou veřejně prospěšné stavby. Judikatura Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 28 Cdo 509/2021) připouští možnost, aby restituční nárok byl vypořádán i převodem části náhradního pozemku vymezené a oddělené geometrickým plánem, přičemž k tomuto postupu není třeba předchozího územního rozhodnutí o dělení pozemku. Ve vztahu k takto nově oddělovaným pozemkům již nebylo tvrzeno, že by byly také nepřevoditelné, že by měly být dotčeny výstavbou, nacházejí se mimo zastavěné území obce a nejedná se tedy o pozemky v intravilánu obce. Tyto pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako , Anonymizováno, , tudíž jsou zjevně zemědělsky využitelné.
59. K pozemkům parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , které tvoří jeden souvislý obdélníkový pás, žalovaný nejprve uvedl, že se jedná o pozemky nevhodné k vydání, neboť dle územního plánu obce , adresa, jsou zařazeny do plochy , Anonymizováno, , jedná se o pozemky bez přístupu z veřejné komunikace, a naopak přístupné pouze přes jiné pozemky. Dále, že se jedná o oplocené pozemky, a jsou údajně využívány jako , Anonymizováno, . Nejedná se o zemědělsky využitelné pozemky. Žalovaný v průběhu řízení toto stanovisko korigoval a v době vyhlášení rozhodnutí již žádné překážky stran jejich převoditelnosti netvrdil. Soud pro úplnost poukazuje, že také neshledal důvody pro vyloučení převodu těchto pozemků. Předně třeba uvést, že k žádnému z těchto pozemků v průběhu důkazního řízení nebylo doloženo, že by se jednalo o pozemky zemědělsky nevyužitelné. Naopak, dle údajů v katastru nemovitostí se jedná o , Anonymizováno, a jsou součástí zemědělského půdního fondu. Možnost jejich zemědělského využití nepopírají ani fotografie založené spolu se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , které dokládají výsadbu , Anonymizováno, . Z posudku plyne, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, jsou částečně oplocené (dle fotografií jen z jedné strany). Toto částečné oplocení však zjevně samo o sobě nebrání zemědělskému využívání pozemku ani nedokládá funkční spjatost s jinou nemovitostí, a nepředstavuje tak překážku jejich převoditelnosti. Z doložené fotodokumentace ani katastrální mapy nevyplývá žádná funkční souvislost s jinými pozemky či stavbami v jejich blízkosti či dosahu, ani to, že by se jednalo o zázemí daných obytných budov, nebo, že by pozemky jakkoliv (smluvně či jinak aprobovaným způsobem) využívali obyvatelé okolních nemovitostí. Navíc, žalobce v průběhu řízení dokládal, že žalovaný zařazuje do veřejné nabídky taktéž pozemky, které se dle územně plánovací dokumentace nachází v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše nebo bez zajištěného přístupu z veřejné komunikace. Tyto pozemky se nachází v široké proluce mezi rodinnými domy, na okraji obce. Ani jejich zařazení územním plánem obce , adresa, do plochy bydlení v rodinných domech nepředstavuje v posuzované věci překážku jejich převoditelnosti, ať již ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o Státním pozemkovém úřadu či ve smyslu § 11 zákona o půdě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 887/2019, ze dne 7. 11. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3297/2019 ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3595/2018). Zároveň nebylo žádným subjektem tvrzeno, že by mělo dojít k realizaci výstavby, že by tyto pozemky měly být dotčeny budoucím záměrem výstavby, že by jejich převod mít negativní dopad na stavební záměr z hlediska rozvoje obce, uspokojení bytových potřeb jejich občanů či zajišťování a budování potřebné infrastruktury a dalších staveb nezbytných pro řádné fungování obce. V tomto směru lze podle soudu poukázat, že územní plán určuje pouze maximální možné využití pozemku, neomezuje jeho vlastníka či uživatele v konané či zamýšlené zemědělské činnosti a ani pozemky, které nadále tvoří součást zemědělského půdního fondu, z jejich zemědělské využitelnosti nevylučuje. Judikaturou bylo také dovozeno, že chybějící napojení pozemků na veřejnou cestu nezakládá překážku vydání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2019, sp. zn, 28 Cdo 1275/2019).
60. K pozemkům parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, bylo provedeným dokazováním doloženo sjednání pachtovních či nájemních smluv, a to pro účely výkonu zemědělské činnosti. To samo o sobě dokládá, že se jedná o pozemky zemědělsky využitelné. Ze zákona ani z judikatury neplyne, že by nájemní či pachtovní právní poměr měl představovat překážku převoditelnosti oprávněné osobě. Vydáním pozemků není dotčeno právo nájemců / pachtýřů dané pozemky nadále jako doposud užívat. Vzájemná práva a povinnosti oprávněných osob a dosavadních nájemců/pachtýřů budou v zásadě i nadále upravena již sjednanými nájemními a pachtovními smlouvami, jelikož oprávněná osoba vstupuje do dosavadního postavení žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 270/2019, nebo ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 28 Cdo 3808/2020, jakož i § 2221 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 25 odst. 1 zákona o půdě). Rovněž nebylo doloženo, že by převodem pozemků vznikla dosavadním nájemcům či pachtýřům jakákoliv újma, kterou by soud měl reflektovat při posuzování vhodnosti vydání pozemků. Stejně tak kritériem nemožnosti vydání nemůže být podle soudu ani skutečnost, že nájem či pacht generuje žalovanému zisk. Kritérium pronájmu či propachtování pozemků nepředstavuje ani judikaturou dovozenou překážku zatížení pozemků právem třetích osob.
61. Veškeré pozemky jsou nabývány do výlučného vlastnictví žalobce (tím je předcházeno případným sporům z titulu podílového spoluvlastnictví), ze strany žalovaného nebyly tvrzeny ani žádné další jiné možné potíže, které by mohly vzniknout při hospodaření s pozemky (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014). Žádný z převáděných pozemků není pozemkem ani zčásti zastavěným, netvořící součást areálu ani netvoří funkční celek s jiným pozemkem, stavbou, a to nebylo tvrzeno ani do budoucna. Rovněž nebylo tvrzeno, že by si na tyto pozemky činila nárok další osoba.
62. Ze všech shora uvedený soud shledal, že zvolené náhradní pozemky jsou způsobilé k jejich převedení na žalobce. Jejich ocenění dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, bylo mezi účastníky nespornými, a to i v rozsahu po změně žaloby v souvislosti s vypracovaným geometrickým plánem. Hodnota pozemku parc. č. , Anonymizováno, činila 1 785 Kč, 1 849,60 Kč u pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; 2 223,60 Kč u pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; 3 220 Kč u pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; 3 218 Kč u pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; 3 275 Kč u pozemku parc. č. , Anonymizováno, , 8 214 Kč u pozemku parc. č. , Anonymizováno, , cena části nově odděleného pozemku parc. č. , Anonymizováno, činila 428 417,80 Kč, cena části nově odděleného pozemku parc. č. , Anonymizováno, činila 265 061,20 Kč a cena části nově odděleného pozemku parc. č. , Anonymizováno, činila 62 461,20 Kč. Hodnota zvolených pozemků tedy činila celkem 779 725,40 Kč, přičemž byla doložena výše restitučního nároku v částce 779 958,61 Kč. Mezi účastníky rovněž nebylo sporné, že žalobce svůj nárok uplatnil pouze u Okresního soudu v Hodoníně, a nikoliv u dalších soudů, a rovněž ani nežádal o jiný způsob plnění ani o proplacení nároku. Hodnota žalobcem získaných náhradních pozemků tedy nepřesahuje hodnotu odňatých pozemků.
63. Soud tedy s ohledem na všechny uvedené skutečnosti žalobě, v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí a změně, vyhověl. Za situace, kdy nedošlo k dobrovolnému převodu pozemků ze strany žalovaného, soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaného stran bezúplatného převodu pozemků. Vymezený obsah smlouvy, jejíž nedílnou součástí (a tudíž i samotného rozsudku) je opakovaně poukazovaný geometrický plán, soud považuje za odpovídající poctivému uspořádání práv a povinností účastníků, směřující k realizaci zákonné povinnosti žalovaného uspokojit restituční nárok žalobce. Okamžikem nabytí právní moci tohoto rozsudku bude převodní smlouva uvedeného obsahu mezi účastníky závazným způsobem sjednána a současně se na jeho základě žalobce stává vlastníkem daných pozemků.V. Náklady řízení64. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud shledal, že procesní zavinění na částečných zastaveních řízení nelze klást k tíži žalobce (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2025, sp. zn. III. ÚS 2736/23). Vzal v potaz, že žalobce byl ve věci úspěšný co do prokázání, že je osobou oprávněnou ve smyslu zákona o půdě, že jeho restituční nárok nebyl dosud plně vypořádán z důvodu svévolného a liknavého přístupu žalovaného, a to ani co do mezi účastníky nesporné výše. Z žádného vyjádření účastníků nevyplynulo, že by některá z překážek převoditelnosti jakéhokoliv z pozemků byla či mohla být žalobci zřejmá v době podání žaloby, a nevyplývala ani z podkladů předložených žalobcem společně s žalobou. Z ničeho nevyplynulo ani to, že by žalobce mohl před podáním žaloby běžně dostupným způsobem (tedy např. lustrací z veřejně dostupných zdrojů) zjistit, že části oddělované geometrickým plánem, ohledně nichž byla žaloba vzata zpět, jsou nepřevoditelné. Vedle toho v době podání žaloby teprve probíhal proces přijímání nového územního plánu obce , adresa, . Po oprávněném jistě nelze požadovat, aby využíval všechny myslitelné zdroje k zjištění překážek převoditelnosti jako např. činěním dotazů na příslušné obce, orgány státní správy, využívání zákona č. 106/1999 Sb. atp. Soud procesní postup žalobce spočívají v částečných zpětvzetích žaloby posoudil jako racionální a hospodárný, a nikoliv jako procesně jdoucí k tíži žalobce. Žaloba byla totiž vzata zpět mimo jiné ve vztahu k pozemkům, o kterých soud v rámci předběžného názoru vyjádřil pochybnosti o možnosti a vhodnosti jejich převodu, resp. konstatoval, že toto dosud nebylo postaveno najisto a dále ohledně dalších pozemků, které žalovaný rozporoval (otázka převoditelnosti byla přitom předmětem dokazování, byť žalobce argumenty žalovaného neuznával). Z hlediska procesního úspěchu či neúspěchu nelze přihlížet k tomu, že cena náhradních pozemků byla původně vyšší než cena nevydaných pozemků, neboť zákon ani judikatura v zásadě nezakazuje uplatnit nárok v (nikoliv nepřiměřeně) vyšší částce, než činí hodnota restitučního nároku. Žalobce nadto nárok následně upravil do té výše, aby cena náhradních pozemků nepřesahovala hodnotu pozemků nevydaných.
65. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, a proto mu přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Při stanovení tarifní hodnoty sporu vyšel z částky 779 725,40 Kč odpovídající ceně pozemků, které byly rozhodnutím vydány (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 6064/2017), a to v souladu s hodnotami pozemků stanovenými znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Odměna za jeden úkon právní služby činí 11 420 Kč, a to dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni započetí každého úkonu právní služby. Právní zástupce žalobce ve věci učinil třináct úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky a sice: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby; písemné podání ze dne 3. 2. 2023, 25. 4. 2023, 30. 10. 2023, dne 28. 3. 2025, 11. 7. 2025, účast na jednání soudu ve dnech 1. 9. 2023 (přesahující 2 hodiny, pročež se jedná o dva úkony); 5. 2. 2025 (přesahující 2 hodiny), 14. 5. 2025 a 4. 8. 2025. Za tyto úkony byla žalobci přiznána odměna 148 460 Kč. Za každý ze sedmi úkonů učiněných do 31. 12. 2024 náleží advokátovi žalobce dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč a za šest úkonů učiněných po 1. 1. 2025 pak paušální náhrada ve výši 450 Kč, celkem tedy 4 800 Kč. Soud nepřiznal žalobci požadovanou odměnu za jeho vyjádření ze dne 30. 6. 2023, neboť v něm žalobce jen zopakoval svou dosavadní argumentaci s obsáhlým citováním již poukazovaných judikaturních východisek, a to bez konkrétního vztáhnutí na posuzovaný případ, a aniž by byla uplatněna nová argumentace vůči tvrzením žalovaného.Dále nepřiznal odměnu za podání ze dne 9. 7. 2024 a 31. 7. 2024 obsahující návrh na vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví po původním žalobci a vyjádření se žalobce k písařským chybám (nesprávně označeným restitučním rozhodnutím) v rozhodnutí o pozůstalosti po původním žalobci, neboť tato podání nelze podřadit pod žádné z ust. § 11 odst. 1,2,3 advokátního tarifu a z pohledu soudu se nejedná o úkon, který by měl jít k tíži procesně neúspěšného žalovaného. Žalobci nebyla přiznána odměna za podání ze dne 30. 1. 2025, neboť se z podstatné části jednalo o zopakovaní již řečených tvrzení, navíc zde uvedená tvrzení mohla být sdělena na časově navazujícím jednání soudu dne 5. 2. 2025.
66. Dále žalobci náleží náhrada cestovních výdajů v souvislosti s cestami advokáta k jednáním soudu, a to podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., vyhl. č. 467/2022 Sb. (ve vztahu k jednání v r. 2023) a vyhl. 475/2024 Sb. (ve vztahu k jednáním v r. 2025) na trase , adresa, a zpět, vždy 550 km, při spotřebě nafty pro kombinovaný provoz podle norem ES 4 l na 100 km. Za cestu k jednání soudu dne 1. 9. 2023 náleží odměna ve výši 3 616,8 Kč (při ceně nafty 34,4 Kč a amortizaci vozidla 5,2 Kč/km), ve dnech 5. 2. 2025, 14. 5. 2025 a 4. 8. 2025 pak odměna ve výši 3 x 3 953,4 Kč (při ceně nafty 34,7 Kč a amortizaci vozidla 5,8 Kč/km); celkem tedy 15 477 Kč. Žalobce má dále nárok na náhradu za promeškaný čas advokáta ve výši 5 500 Kč dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky za celkem 40 půlhodin (5 půlhodin za každou cestu) v souvislosti s cestami k jednání soudu; soud přiznal žalobci za cestu k jednání soudu v roce 2023 náhradu za požadovaných 10 půlhodin à 100 Kč, tj. 1 000 Kč a za jednání v roce 2025 náhradu za 3 x 10 půlhodin à 150 Kč, tj. 4 500 Kč. Při určení odměny soud vyšel primárně z vyčíslení nákladů řízení žalobce, který náklady za další úkony nepožadoval a soud z obsahu spisu rovněž neshledal další účelně vynaložené úkony, za které by měla být žalobci přiznána odměna.
67. Dohromady vzniklo žalobci právo (včetně 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, promeškaného času a cestovních nákladů) na náhradu nákladů řízení ve výši 210 827 Kč.
68. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v dané věci hradil náklady spojené s účastí znalkyně , tituly před jménem, J. , jméno FO, na jednání soudu. Na základě usnesení ze dne 21. 2. 2025, č. j. , spisová značka, , byla znalkyni přiznána a vyplacena z rozpočtových prostředků soudu odměna ve výši 7 838 Kč. S ohledem na výsledek sporu byla povinnost k náhradě těchto nákladů uložena procesně neúspěšné žalovanému.
69. Jelikož to účastníky nebylo navrhováno a soud sám pro jiný postup neshledal důvody, lhůtu k úhradě nákladů řízení uložil žalovanému jako zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.