27 C 149/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 147,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 147,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 420,62 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 947,02 Kč od 2. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 379 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 147,02 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 7. 12. 2019, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky do výše 20 000 Kč formou přečerpání běžného účtu. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou jistinu společně s úrokem a sjednanými poplatky dle podmínek stanovených ve smlouvě. Žalovaný začal čerpat úvěr, přičemž přečerpal účet do nepovoleného debetního zůstatku - 23 947,02 Kč, proto byla možnost čerpání úvěru žalovanému zrušena a dluh byl převeden na úvěrový účet. Žalovaný na dluh uhradil 2 000 Kč dne 15. 6. 2023, poté již nezaplatil ničeho. V důsledku překročení povoleného limitu úvěru, který nebyl ani dodatečně vyrovnán, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28. 2. 2023. Dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši 21 947,02 Kč, sankčních poplatků v částce 1 200 Kč (za dvě upomínky po 600 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 420,62 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 2 141,02 Kč za dobu od 15. 3. 2023 do 26. 10. 2023 a zákonný úrok z prodlení ve výši 279,60 Kč za dobu od 1. 11. 2023 do 1. 12. 2023 z částky 21 947,02 Kč v sazbě 15 % ročně). Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 947,02 Kč za dobu od 2. 12. 2023 do zaplacení. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru posuzovala jeho lustrací v externích a interních databázích dlužníků (BRKI, NRKI, ISIR). Žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným o jeho příjmech a výdajích, současně do výdajů žalovaného byla započtena částka životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./výdaje na bydlení dle ČSÚ, výše měsíčních splátek úvěrů žalovaného zjištěná z veřejných databází. Žalobkyně provedla i výpočet maximální měsíční splátky úvěru, ukazatelů DSTI a DTI matematickým modelem s tím, že žalovaný byl shledán úvěruschopným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl o věci bez nařízení jednání.

3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 10. 4. 2019 „Smlouvu o bankovních produktech a službách,“ na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby; mimo jiné vést běžný účet, umožnit žalovanému vkládání a výběr hotovosti a převody peněžních prostředků. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr , Anonymizováno, povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu na běžném účtu. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit a hradit za doplňkové služby žalobkyně sjednané poplatky dle Sazebníku.

4. Dne 7. 12. 2019 žalovaný elektronickým podpisem přes mobilní aplikaci , jméno FO, odsouhlasil „Dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru , Anonymizováno, ,“ které upravovaly podrobněji smluvní podmínky úvěru. Povolený limit přečerpání běžného účtu byl nastaven od 9. 12. 2019 na 20 000 Kč, minimální měsíční kreditní příjem žalovaného na 50 % povoleného limitu. Úroková sazba byla stanovena na 21,99 % ročně, úroková sazba splatného , Anonymizováno, 24 % ročně, sazba nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně. Současně bylo ujednáno, že za každou zaslanou upomínku k úhradě byla banka oprávněna účtovat 600 Kč. Dále byly sjednány další poplatky za související služby žalobkyně.

5. Další podmínky čerpání úvěru byly upraveny v dokumentu „Zvláštní ujednání ke kontokorentnímu úvěru , Anonymizováno, ,“ který dále upravoval práva a povinnosti při poskytování úvěru , Anonymizováno, . Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému peněžní prostředky ve formě povoleného přečerpání běžného účtu sjednaného v dispozicích a žalovaný se zavázal peněžní prostředky žalobkyni vrátit, platit úroky, poplatky a plnit další sjednané povinnosti. Ke splacení úvěru docházelo žalovaným průběžně připisováním peněžních prostředků ve prospěch běžného účtu. Úroky byly účtovány průběžně a byly zaúčtovány měsíčně k poslednímu dni v kalendářním měsíci, a to vždy za období od posledního dne měsíce předcházejícího do předposledního dne měsíce stávajícího. Žalovaný byl povinen zajistit, aby souhrn částek připsaný za každý kalendářní měsíc ve prospěch běžného účtu dosáhl minimálně sjednané výše. Pokud žalovaný poruší kterékoli smluvní ujednání obsažené ve smluvní dokumentaci, nebo pokud se ocitne v prodlení se splněním pohledávky žalobkyně, nebo překročí povolený limit, byla žalobkyně oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy žalovaného vůči žalobkyni za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení, popř. ukončit smluvní vztah. Dále byla žalobkyně oprávněna zrušit povolený limit a evidovat pohledávku na nově otevřeném účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly i „Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru.“ Žalovanému bylo poskytnuto i Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro , Anonymizováno, a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

6. Z „vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ ze dne 26. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla lustraci žalovaného ve veřejných databázích, a to ISIR, NRKI, BRKI, zkontrolovala platnost předložených průkazů totožnosti žalovaného kontrolou databází MVČR. Příjem žalovaného byl ověřen výpisem z jeho účtu za období delší než 3 měsíce předcházející měsíci, kdy žalovaný požádal o poskytnutí úvěru. Do výdajů žalovaného byla započtena částka životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb./popř. výdaje na bydlení vydané ČSÚ a výše měsíčních splátek dosavadních závazků žalovaného zjištěná z veřejných databází. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 20 749 Kč, čistý měsíční příjem jeho domácnosti byl 25 000 Kč, žalovaný byl svobodný, měl pronajatý byt/dům, jeho podíl na nákladech na bydlení byl 83 %, vyživoval jednu osobu. Soud přitom zjistil, že normativní náklady na bydlení v roce 2019 v nájemním bytě pro jednu osobu byly 5 117 Kč měsíčně, 7 180 Kč měsíčně pro dvě osoby (nařízení vlády č. 320/2018 Sb.).

7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za dobu od 27. 5. 2019 do 28. 11. 2019 soud zjistil přehled pohybů na účtu žalovaného. Dne 27. 5. 2019 obdržel žalovaný na účet od společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, částku 19 504 Kč, 20 071 Kč dne 26. 6. 2019, 23 540 Kč dne 26. 7. 2019, 37 293 Kč dne 26. 8. 2019, 30 845 Kč dne 26. 9. 2019, 22 653 Kč dne 29. 10. 2019, 17 621 Kč dne 25. 11. 2019 a 24 070 Kč dne 18. 12. 2019. Dne 12. 12. 2019 čerpal žalovaný úvěr č. , hodnota, ve výši 66 000 Kč. Zůstatek na účtu byl po uvedené měsíce stále kladný, až ke dni 30. 12. 2019 byl zůstatek na účtu záporný, a to ve výši – 2 563,76 Kč. Soud současně výpisem z účtu zjistil částku, která byla žalovaným každý měsíc vybrána v hotovosti. Žalobkyně po provedené lustraci nezjistila, že by žalovaný splácel jiný úvěr.

8. Z platební historie a z výpisu z úvěrového účtu za dobu od 27. 10. 2022 do 29. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný postupně čerpal kontokorentní úvěr na běžném účtu, když posléze účet v rozporu s podmínkami přečerpal do nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný přečerpal účet do výše -23 947,02 Kč. Dne 26. 10. 2022 žalobkyně proto zrušila „, Anonymizováno, “ a žalovaný ztratil možnost úvěr nadále čerpat, žalobkyně dluh převedla z běžného na úvěrový účet. Žalovanému byly naúčtovány poplatky za dvě upomínky po 600 Kč, tj. 1 200 Kč. Žalovaný ani poté dluh nezaplatil, žalobkyni uhradil na dluh pouze dne 15. 6. 2023 částku 2 000 Kč, poté již ničeho. Ke dni 29. 9. 2023 zůstal dlužen 21 947,02 Kč a poplatky za upomínky 1 200 Kč. Uvedené plyne rovněž z dokladu s názvem „Amortizace“. Současně žalovaný zůstal dlužen i vyčíslený kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení.

9. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným žalobkyně úvěr přípisem ze dne 1. 3. 2023 zesplatnila ke dni 28. 2. 2023, přípis byl odeslán dne 2. 3. 2023. Přípisem žalobkyně žalovaného současně vyzvala k úhradě dlužné částky 25 147,02 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění rovněž předžalobní výzvou ze dne 31. 10. 2023, odeslanou dne 3. 11. 2023.

10. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

11. Podle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

12. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud má na základě žalobkyní předložené smluvní dokumentace za prokázané, že účastníci uzavřeli platně smlouvu o kontokorentním úvěru , Anonymizováno, , představující smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn přečerpat svůj běžný účet vedený u žalobkyně do výše povoleného limitu – 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru a nepřekročit povolený limit úvěru do nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit i další sjednané poplatky za dodatečné služby žalobkyně, a to mimo jiné v částce 600 Kč za zaslání každé upomínky upozorňující na prodlení. Před poskytnutím peněžních prostředků žalobkyně jako poskytovatelka úvěru posoudila majetkové poměry žalovaného a jeho schopnost úvěr splatit ve smyslu § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud shledal, že žalobkyně v daném případě shromáždila dostatečné množství relevantních podkladů týkajících se příjmů i výdajů žalovaného po dostatečně dlouhé období. Žalobkyni nelze vytknout, že tehdejší majetkovou situaci žalovaného vyhodnotila jako dostatečnou k tomu, aby byl schopen dostát svým smluvním závazkům splácení poskytnutých prostředků. To, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy řádně a včas nesplnil, pak samo o sobě neznamená, že banka svým povinnostem plynoucím ze zákona o spotřebitelském úvěru nedostála.

15. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, když žalovanému poskytla smluvené finanční prostředky, žalovaný si však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, když přečerpal účet do nepovoleného debetního zůstatku – 23 947,02 Kč. V důsledku toho žalovaný ztratil možnost úvěr nadále čerpat a žalobkyně dne 26. 10. 2022 převedla dluh žalovaného z běžného účtu na úvěrový účet. Žalovaný dluh na úvěrovém účtu ani poté nevyrovnal, když zaplatil pouze dne 15. 6. 2023 částku 2 000 Kč, pročež v souladu se smluvním ujednáním došlo k prohlášení úvěru za okamžitě splatný ke dni 28. 2. 2023. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu dluhu ve výši 21 947,02 Kč. Oprávněným je rovněž požadavek žalobkyně na smluvně sjednané poplatky za upomínání, konkrétně za odeslání dvou upomínek po 600 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného má žalobkyně nárok i na zákonný úrok z prodlení, a to z dlužné jistiny. Žalobkyně kapitalizovala dlužný zákonný úrok z prodlení na částku 2 420,62 Kč, která představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 2 141,02 Kč za dobu od 15. 3. 2023 do 26. 10. 2023 z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení ve výši 279,60 Kč za dobu od 1. 11. 2023 do 1. 12. 2023 z částky 21 947,02 Kč v sazbě 15 % ročně. Dále žalobkyni svědčí právo i na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 947,02 Kč za dobu od 2. 12. 2023 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svůj nárok řádně doložila důkazy, a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 927 Kč a nákladů zastoupení advokátem – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby včetně jejího doplnění, které mělo a mohlo být již součástí samotné žaloby). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 300 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta. Celkem tak náklady řízení činí 2 379 Kč. Soud ve věci aplikoval § 14b vyhlášky, jelikož se ve věci jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Z činnosti soudu je známo, že žalobkyně obdobné návrhy podávala opakovaně, a to např. ve věci sp. zn. 27 C 226/2023, 27 C 237/2023, 27 C 69/2024, 16 C 5/2024).