27 C 166/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 12. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s žalovaným, který jednal jako podnikatel, uzavřela dne 11. 8. 2020 smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně splatit společně s úrokem do 11. 5. 2021. Této své povinnosti však žalovaný nedostál, když zůstal žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, dlužen na jistině úvěru částku 20 000 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 12. 5. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , Anonymizováno, a, Anonymizováno, žalovaným byla dne 11. 8. 2020 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel. Na základě úvěrové smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Poskytnutou jistinu se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 12,5 % měsíčně v devíti měsíčních splátkách po 3 825 Kč, a to vždy do každého 11. dne v měsíci. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a žalovaný ji odsouhlasil kliknutím na příslušné pole v chráněném webovém rozhraní a zasláním verifikační platby. Dle výpisu z účtu žalovaného odeslal verifikační platbu 1 Kč dne 10. 8. 2020 na účet předchůdkyně žalobkyně a v poznámce uvedl „Souhlasím se smlouvou.“. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky.

4. Platba 20 000 Kč byla odeslána žalovanému dle potvrzení , právnická osoba, , Anonymizováno, o provedení tuzemské odchozí úhrady dne 16. 1. 2022. Jako zpráva pro příjemce bylo uvedeno „podnikatelský úvěr č. , hodnota, “. Na základě smlouvy o prodeji úvěrového portfolia (Agreement on sale of loan portfolio) ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 2. 2022 byl žalovaný vyzván ke splacení všech pohledávek z úvěrové smlouvy nejpozději do tří dnů s tím, že jinak bude podána žaloba. Současně bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

9. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

10. Soud hodnotil předložené listinné důkazy a dospěl k závěru, že ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy o úvěru způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu tvořený kliknutím na příslušné pole v chráněném webovém rozhraní a zasláním verifikační platby. Soud konstatuje, že pro uzavření smlouvy je jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016; závěry uvedených soudů lze přitom aplikovat i za účinnosti zákona č. 297/2016 Sb.).

11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , Anonymizováno, a žalovaným byla dne 11. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit společně se sjednaným úrokem 12,5 % měsíčně v 9 měsíčních splátkách do 11. 5. 2021. Žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel. Předchůdkyně žalobkyně svým povinnostem ze smlouvy dostála, neboť žalovanému poskytla finanční prostředky, avšak žalovaný úvěr řádně nesplatil do data splatnosti. Jelikož žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, právo na zaplacení neuhrazené jistiny. Soud se přitom nezabýval platností smluvních úroků, neboť nebyly ze strany žalobkyně požadovány. Navíc žalovaný zůstal po celou řízení nečinný, pročež tak ani nepoukazoval kupříkladu na zvláštní okolnosti sjednávání smlouvy a netvrdil, že by smlouvu uzavřel např. v tísni či pod nátlakem nebo že by žalobkyně při sjednávání výše úroku zneužila jeho postavení coby slabší smluvní strany. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky vzniklo žalobkyni právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a který žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení žalovaného. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svůj nárok řádně doložila důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní nikterak nevyvrátil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 14b písm. c) odst. 2 vyhlášky 300 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Soud ve věci aplikoval § 14b vyhlášky, jelikož se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podává u tohoto soudu opakovaně (řízení vedená pod sp. zn. 22 C 155/2023 a EPR 69449/2022).