27 C 186/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A ) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B , 60 370 01 Jméno žalobkyně C obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta :

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva k nemovitým věcem I. Určuje se, že pan , Jméno žalované A, , nar. , datum, , posledně bytem , adresa, , byl ke dni svého úmrtí, tj. ke dni , datum, , vlastníkem nemovitých věcí, a to konkrétně- pozemku původně označeného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, aktuálně evidovaného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1, o výměře , Anonymizováno, m2, ostatní plocha, a- pozemku původně označeného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /2, o výměře , Anonymizováno, m2, orná půda, aktuálně evidovaného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /2, o výměře , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , který vznikl v důsledku scelení původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2, o výměře , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /4, o výměře , Anonymizováno, m2, orná půda, a s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /5, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, orná půda, a- pozemku původně označeného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3, o výměře , Anonymizováno, m2, orná půda, aktuálně evidovaného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3, o výměře , Anonymizováno, m2, vinice, a- pozemku původně označeného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /4, o výměře , Anonymizováno, m2, orná půda, následně zaniklého v důsledku scelení do nově vzniklého pozemku aktuálně evidovaného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /2, o výměře 4222 m2, vinice, a- pozemku původně označeného jako pozemek parc. č. 1395, Anonymizováno, 5, o výměře 552 m2, orná půda, následně zaniklého v důsledku scelení do nově vzniklého pozemku aktuálně evidovaného jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /2, o výměře , Anonymizováno, m2, vinice,to vše v obci a k. ú. , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro, Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyním a) a b) oprávněným společně a nerozdílně nanáhradě nákladů řízení žalobkyň a) a b) částku , částka, k rukám právního zástupce žalobkyň a) a b), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Ve vztahu mezi žalobkyněmi a) a b) a žalovanou 2) se žalobkyním a) a b) právo na náhradunákladů řízení nepřiznává.IV. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni České republice, na účet Okresního soudu v, adresa, rukou společnou a nerozdílnou uhradit na náhradě nákladů řízení státu částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhaly určení, že jejich otec , Jméno žalované A, st. byl ke dni svého úmrtí dne , datum, vlastníkem shora specifikovaných nemovitostí. Ohledně těchto pozemků jmenovaný uzavřel dne , datum, darovací smlouvu s žalovaným 1), bratrem žalobkyň. Ty ovšem darovací smlouvou pokládají za absolutně neplatnou, neboť ji otec podepsal v době, kdy nebyl schopen projevit svou svobodnou a vážnou vůli a nemohl si být vědom toho, k čemu se zavazuje, respektive jaké dopady jeho právní jednání bude mít. V daném období trpěl těžkou formou Parkinsonovy choroby, těžkým organickým psychosyndromem a Alzheimerovou demencí, byl imobilní, pasivní a dezorientovaný. Tyto závěry potvrzuje znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Jelikož jmenovaný nezanechal závěť, lze mít za to, že obě žalobkyně i oba žalovaní by byli dědici. Darovací smlouvou žalobkyně byly fakticky zkráceny na svém podíle, který mají z dědictví po zesnulém otci obdržet.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, tvrzení žalobkyň o stavu , Jméno žalované A, st. neodpovídá jeho stavu v době podpisu darovací smlouvy. Žalovaný 1) odmítl, že by otce zneužil k podpisu jakékoliv listiny, opakovaně zdůrazňoval, že otec si dlouhodobě přál na něj převést dané pozemky, protože se o něj řádně staral. Samy žalobkyně již dříve byly otcem obdarovány. Doložené lékařské zprávy, zejména od neuroložky , tituly před jménem, , jméno FO, , nekorespondují se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Z dokumentace nevyplývá, že by zůstaviteli byl diagnostikován Alzheimer. Žalovaná 2), matka účastníků, se k věci nechtěla blíže vyjadřovat, neboť se jí celé soudní řízení osobně velmi dotýká. Po seznámení se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , žalovaný 1) uvedl, že stav svého otce vnímal jinak, než jak je uvedeno v posudku. Nenechal by jej smlouvu podepsat, kdyby věděl, že otec není chopen vnímat důsledky svého jednání. Uznal však, že schopnost reflektovat důsledky právního jednání nelze ztotožňovat s hodnocením toho, jak dárce vystupoval v běžném životě.

3. Soud poukazuje, že žalobkyně se nejprve domáhaly určení, že každý z účastníků je vlastníkem podílů o velikosti id. 1/4 vzhledem k celku u pozemků parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /4 a , Anonymizováno, /5 v k. ú. , adresa, . Následně žalobní petit změnily tak, že se nově domáhaly určení, že zesnulý , Jméno žalované A, st. byl ke dni svého úmrtí vlastníkem předmětných pozemků, a to s ohledem na skutečnost, že dědické řízení nebylo skončeno. Naopak bylo přerušeno s ohledem na existenci sporného aktiva pozůstalosti. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žaloba byla následně změněna ve smyslu shora uvedeného výroku s ohledem na to, že v mezidobí pozemky parc. č. , Anonymizováno, /4 a , Anonymizováno, /5 byly , Anonymizováno, s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tak, že všechny jsou v katastru nemovitostí aktuálně evidovány jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m2, vinice.

4. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování níže specifikovanými listinami, znaleckými posudky, výslechem znalce, výslechem žalobkyň, žalovaného 1) a svědků. Z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.

5. Darovací smlouvou ze dne , datum, převedl , Jméno žalované A, st. na svého syna – žalovaného 1) bezplatně vlastnictví k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, /1 , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /4 a , Anonymizováno, /5 v k. ú. , adresa, . Smlouva obsahuje prohlášení o pravosti podpisu osvědčeném advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že listinu před ním vlastnoručně podepsaly obě smluvní strany.

6. Doloženým úmrtním listem je potvrzeno, že , Jméno žalované A, st. zemřel dne , datum, . Dědické řízení po jmenovaném je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, / , Anonymizováno, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo pozůstalostní řízení přerušeno do doby, než bude rozhodnuto v nadepsané věci.

7. Dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, , se žalobkyně a) dovolala vůči žalovanému 1) neplatnosti právního jednání ohledně darování předmětných pozemků z důvodu zdravotního stavu jejich otce. Současně žalovaného 1) vyzvala k vyřešení záležitosti smírnou cestou tak, že na žalobkyně a žalovanou 2) převede odpovídající spoluvlastnické podíly. Také byl doložen doklad o odeslání výzvy ze dne , datum, .

8. Podle výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ke dni , datum, , , datum, a , datum, byl žalovaný 1) výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /4, , Anonymizováno, /5, a to z titulu darovací smlouvy ze dne , datum, . Právní účinky zápisu nastaly k , datum, . Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, , z přípisu katastrálního úřadu a přílohy protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo ke scelení pozemků původně evidovaných pod parc. č. , Anonymizováno, /4 a parc. č. , Anonymizováno, /5 s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /2. Současně u pozemků parc. č. , Anonymizováno, /2 a , Anonymizováno, /3 došlo ke změně označení druhu pozemku, kdy tyto jsou nově evidovány jako vinice místo orné půdy. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 je nově evidován místo zahrady jako ostatní plocha.

9. Žalobkyně a) vypověděla, že otec se po propuštění z nemocnice v listopadu a prosinci , Anonymizováno, vrátil jako jiný člověk, který byl plně odkázán na péči druhých. Na Vánoce většinu dne prospal, musel se krmit, přebalovat i polohovat. Sice se zlepšil pomocí rehabilitací, ale stále padal. Choval se jako dítě a měl bludy. Například tvrdil, že husa sedí na vejcích. Po mámě chtěl, ať vaří vajíčka housatům, která neměli. Posílal je šrotovat obilí na mlýn, což dělali jako děti. Zajímal se o auto, které již neměli. V zimě nadával, že nemají rajčata. Mluvil jen jednoduchými větami. Vybavoval si jména osob za svobodna, ale ne, jak se jmenují nyní. Stávalo se, že na žalobkyni a) ukazoval a ptal se, kdo je. Otci se lepily náplasti proti parkinsonu, bral antidepresiva, když byl rozrušený, vrzal zuby. Otec měl obavy se vyjadřovat o svých potížích. Bratr si po návštěvách lékařky stěžoval, že jí otec nic neřekl. O darovací smlouvě se dozvěděla náhodou. Otec smlouvu jistě nemohl přečíst, držet nebo podepsat. Neuměl pracovat s mobilním telefonem, proto ani nemohl kontaktovat právníka. Žalovaná 2) byla s žalovaným 1) dohodnuta, že vinohrady měly být přepsány na něho, ale nevěděla, že došlo i k přepisu dvoru, vjezdů a zahrady.

10. Žalobkyně b) vypověděla, že v době uzavření darovací smlouvy otec trávil čas na polohovacím lůžku a byl odkázán na pomoc druhých. O Vánocích , Anonymizováno, se choval jako dítě, dával si povlečení z peřiny do pusy, máma si stěžovala, že přes den spí a v noci se k němu musí vstávat. Mluvil málo a bylo mu špatně rozumět, byl „jiný“. Muselo na něm být vidět, v jakém je stavu. Nedokáže si představit, že by byl schopen přečíst smlouvu. O tom, jak chtěl otec naložit se svým majetkem, se nikdy nebavili. Matka se jí svěřovala, že otec má parkinsona i alzheimera. Žádné lékařské zprávy ale neviděla.

11. Žalovaný 1) uvedl, že otec byl po propuštění z nemocnice v roce , Anonymizováno, ve špatném stavu, pak se ale začala zlepšovat hybnost i zbytek. To, že byl zmatený nebo prospal celý den, se dělo až v roce , Anonymizováno, . V roce , Anonymizováno, se zajímal o dění a práce na vinohradě, nereagoval nijak divně. Kolem vinobraní v roce , Anonymizováno, jej otec požádal, ať připraví darovací smlouvu. Kvůli operaci ale byla podepsána až v roce , Anonymizováno, . Její text připravil , tituly před jménem, , jméno FO, . Na darování byli s otcem domluveni, protože zbylé pozemky už byly prodány ve prospěch sester. S otcem chodil k lékařům. Žádný z nich, a to ani v nemocnici, se nezmiňoval o otcově demenci.

12. Svědkyně , jméno FO, , sestra žalované 2), vypověděla, že , Jméno žalované A, st. na tom byl špatně pouze po návratu z nemocnice v roce , Anonymizováno, , kdy byl dezorientovaný. Díky rehabilitacím po , Anonymizováno, , Anonymizováno, roce se začal zlepšovat. Nikdy nebyla svědkem toho, že by byl zmatený, nebo mluvil z cesty. Zajímal se o práci na vinohradě. Nikdy se nestalo, že by nepoznal svoje známé či blízké. Dřívější věci si pamatoval perfektně. Ohledně současného dění už neměl tolik zážitků a neměl se tolik, o čem bavit. O darovací smlouvě se dozvěděla po jejím uzavření, patrně v únoru , Anonymizováno, , a to od své sestry. Ta se bála, že se darování dcerám nebude líbit. Ví o tom, že švagr nedokázal smlouvu přečíst, proto mu , tituly před jménem, , jméno FO, vše přečetl i vysvětlil obsah. Žalovaná 2) se nezmínila o tom, že by v darovací smlouvě mělo být něco, co nemělo. Předmětem darování měl být vinohrad, neví, jestli tam byly i další pozemky. V pozdějším období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, měl švagr již výkyvy.

13. Svědek , jméno FO, , švagr žalované 2) a strýc zbylých účastníků, uvedl, že švagr se díky rehabilitacím začal rapidně zlepšovat. Normálně se spolu bavili, a to o sportu, vinohradě a známých. Často vypadalo, že spí, ale poslouchal hovor, protože se do něj zapojoval. O obsahu darovací smlouvy nic bližšího neví.

14. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, byla ošetřující neuroložkou , Jméno žalované A, st. od r. , Anonymizováno, do r. , Anonymizováno, . Vídávala ho jednou za 3 měsíce. Když jej viděla naposledy, byl ve stavu, ve kterém byl schopen chápat text a obsah listiny. Obsah vyšetření chápal, ale chtěl, ať se vše zopakuje i jeho synovi, který obstarával léky. V ordinaci reagoval adekvátně, proto jej neposlala na další vyšetření. Nepůsobil, že by byl ovlivnitelný či manipulovatelný. Spíše měl opačné tendence, že se zvládne léčit sám. Po jeho propuštění z nemocnice na konci roku 2018 jej už osobně neviděla, jeho stav byl telefonicky konzultován se synem a péče byla z důvodu špatného pohybu delegována na obvodního lékaře. První zmínku o poruše jeho chování dostala až , datum, od jeho syna. , Jméno žalované A, st. trpěl těžkou formou Parkinsona, která se ale projevovala pohybovým postižením. Tato diagnóza sice může souviset s demencí, ale musí být klinicky stanovena, což se v posuzovaném případě nestalo. Neshledala důvod mu nasadit Donepezil nebo jiná kognitiva. CT mozku bylo negativní. Diagnóza Alzheimer se nejčastěji objevuje ve zprávách z interního oddělení nemocnice, přestože k odbornému vyšetření nedošlo. O stanovení diagnózy těžký organický psychosyndrom se dozvěděla telefonicky od obvodní lékařky. K této diagnóze je ale potřeba neuropsychologické vyšetření, žádala o lékařskou zprávu, kterou ale neobdržela.

15. V řízení byla předložena obsáhlá zdravotnický dokumentace , Jméno žalované A, st. V propouštěcí zprávě vystavené interním oddělením , právnická osoba, ohledně hospitalizace od , datum, do , datum, je v anamnéza uvedena Parkinsonova nemoc. Pacient se choval úzkostně subdepresivně. Jako diagnóza byla uvedena smíšená, úzkostná a depresivní porucha, a proto mu byla doporučena návštěva psychiatra. CT mozku bylo negativní. Ve zprávě ošetřujícímu lékaři ohledně hospitalizace v , právnická osoba, od , datum, do , datum, bylo uvedeno, že CT mozku neprokázalo žádné patologické ložiskové změny, byl zmíněn delirantní stav v nočních hodinách s nutností tlumící terapie. V propouštěcí zprávě vystavené touto nemocnicí o průběhu hospitalizace od , datum, do , datum, je jako diagnóza uveden parkinsonský syndrom, organický psychosyndrom s podezřením na alzheimera. Důvodem hospitalizace bylo upadnutí. Dne , datum, se v patrně sebevražedném úmyslu pokusil vyskočit z okna nemocnice, a proto byl přeložen do Psychiatrické léčebny v , Anonymizováno, . Zde byl hospitalizován od , datum, do , datum, , kdy byl propuštěn na revers. Dle záznamů žalovaný 1) uvedl, že se otec v nemocnici vždy takto chová, bývá neklidný a mívá i halucinace, doma se zklidní, není zmatený ani netrpí sebevražednými sklony. Při hospitalizaci byl orientovaný místem a osobou, nikoliv časem, s drobnými nepřesnostmi. Jako diagnózu měl uvedenu duševní poruchu způsobenou poškozením mozku jeho dysfunkcí a somatickou nemocí – lehká porucha poznávání. V ošetřovatelské anamnéze bylo uvedeno, že je zmatený, zapomíná, zpomalená koncentrace, orientace částečná, nálada úzkostná. Ve výstupní zprávě měl jako diagnózu uvedenu parkinsona, incip. kognitivní deficit u m. Parkinsona. Byla mu doporučena kognitiva, CT mozku, event. NMR a návštěva ambulantního psychiatra. V propouštěcí zprávě z Nemocnice , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, je mimo jiné uvedena diagnóza Parkinsonova choroba a Alzheimerova demence. K průběhu hospitalizace bylo uvedeno, že jmenovaný je polymorbidní pacient s projevy demence. Dne , datum, musel být pro neklid kurtován. V propouštěcí zprávě ze dne , datum, bylo uvedeno, že pacient je imobilní, pasivní na lůžku, s pokročilou demencí. Ze zprávy o průběhu hospitalizace od 11. 3. do , datum, plyne, že jmenovaný byl hospitalizován na chirurgickém oddělení , právnická osoba, až do svého úmrtí.

16. Ze zdravotní dokumentace praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, za období od , datum, do , datum, plyne, že dne , datum, byl , Jméno žalované A, st. medikován Buronil (pozn. soudu – tento je dle údajů , právnická osoba, indikován mimo jiné v případech poruchy chování způsobené mentální retardací, úzkostné poruchy s rozrušením, neklidem a napětím, při stavech zmatenosti, úzkosti, nočního neklidu s poruchou spánku). V zápisu ze dne , datum, byla u jmenovaného uvedena Parkinsonova nemoc a demence u Parkinsonovy nemoci. Průběžně byl uváděn těžký organický psychosyndrom, k němuž se ovšem ve zdravotní dokumentaci nenachází žádná zpráva z psychologického vyšetření. V lékařském nálezu ze dne , datum, vystaveného touto lékařkou pro posouzení stupně závislosti za dobu od , datum, je uvedena kolísavá spolupráce, stavy zmatenosti s bludy. Co se týče psychického stavu a duševních schopností bylo u posuzovaného uvedeno „narušené chování“ pro bludy a zmatenost, stejně tak narušená schopnost komunikace a řeči. Posuzovaný nebyl orientován místem, časem ani osobou, paměť byla narušená a intelekt snížený.

17. Dále byly předloženy poukazy na vyšetření vystavené lékařem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a , datum, . V prvně uvedené zprávě je konstatována nutnost zajištění péče druhou osobou. Rovněž byly předloženy zprávy ohledně realizace ošetřovatelské péče rehabilitační sestrou ze společnosti , právnická osoba, . z období od , datum, do , datum, , v nichž byla primárně řešena hybnost a zlepšování stavu pacienta. Další záznam pochází až z , datum, , kdy již byl ležícím pacientem se snahou spolupracovat. V ošetřovatelské anamnéze k , datum, je uvedeno, že kvalita vědomí je zachována, pacient je orientován místem a osobou, nikoliv časem. Koncentrace je částečná. Je schopen vést rozhovor, ale vyjadřovací schopnost je porušena.

18. Z lékařské dokumentace neuroložky , tituly před jménem, , jméno FO, z období od , datum, do , datum, a neurologické ambulance , právnická osoba, . z období od , datum, do , datum, (vystavené toutéž lékařkou) plyne, že jmenovaný byl diagnostikován s Parkinsonovým syndromem. Byl opakovaně medikován, chůze se stále zhoršovala a měl závratě. V letech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byla primárně řešena mobilita. V záznamu ze dne , datum, je uvedeno, že dle syna u otce nastupuje demence, „agres.“, nepoznává a neslyší. V průběhu doby bylo prováděno CT mozku bez nálezu (naposledy v r. , Anonymizováno, ). V záznamu ze dne , datum, je uvedeno „donepezil zatím ne“. Dle záznamu ze dne , datum, měl pacient absolvovat psychologické vyšetření, podle kterého trpí organickým psychosyndromem těžkého stupně, a proto není schopen řízení vozidel. U tohoto záznamu je ručně připsaný otazník.

19. Žalobkyně předložily znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru psychiatrie. Znalec shledal, že u , Jméno žalované A, st. se s vysokou pravděpodobností jednalo o demenci smíšené etiologie. Příčinou byla neurodegenerace mozkové tkáně v důsledku Parkinsonovy choroby a pravděpodobně i atroficko degenerativní změny alzheimerovského typu. Parkinsonova choroba je ve zdravotnické dokumentaci uváděna opakovaně, včetně doby kolem uzavření darovací smlouvy. Posuzovaný v rozhodné době trpěl pravděpodobně střední možná i těžkou smíšenou demencí s nasedajícími amentně delirantní stavy. Je vyloučeno, že by se jeho stav stran kognitivního defektu od konce roku 2018 do února 2019 podstatnějším způsobem zlepšil. Jeho duševní stav by jednoznačně zakládal důvody pro omezení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka. Stanovení diagnózy demence, a to tím spíše středního nebo dokonce těžkého stupně ze soudně psychiatrického hlediska představuje zásadní narušení schopnosti činit platně všechna právní jednání. Postižený není schopen dostatečně adekvátním způsobem identifikovat a hájit své zájmy, má narušenou schopnost domýšlet důsledky svých rozhodnutí a je zvýšeně ovlivnitelný a závislý na pečující osobě. Znalec při svém výslechu doplnil, že v lékařských zprávách bylo uvedeno, že posuzovaný je zmatený, dezorientovaný a agresivní. I na základě toho by konstatoval demenci stejného stupně jako v posudku. CT mozku nemusí vždy prokázat demenci. Již v roce 2014 byl diagnostikován kognitivní deficit a hovoří se o demenci. Pro znalce byla nejzásadnější propouštěcí zpráva z , právnická osoba, z konce roku , Anonymizováno, , na kterou navazuje i ostatní dokumentace. Podle znalce je primární obsah zdravotnické dokumentace, nikoliv to, co vypovídají osoby z okolí posuzovaného. Znalcově zkušenosti odporuje tvrzení žalovaného 1), že otec špatně zvládal pobyty v nemocnici a po návratu domů se vždy zlepšil a začal fungovat jako předtím. Demence je totiž trvalé chronické onemocnění, které se nikdy nevrátí do původního stavu. Neuroložka sice nenasadila kognitiva, nicméně takový postup může být v rozporu s obsahem propouštěcích zpráv. Trvaly-li návštěvy na neurologii zhruba 15 minut, jak uváděla neuroložka, je otázkou, zda dokázala postihnout všechny aspekty psychického stavu posuzovaného. Nelze vyloučil ani to, že demenci nerozpoznala. Byl-li posuzovanému diagnostikován těžký organický psychosyndrom, jednalo by se o závažnou diagnózu, která se nevztahuje jen k poruše hybnosti.

20. Soudem ustanovená znalkyně se specializací na gerontopsychiatrii , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, podala znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, . Znalkyně shledala, že psychiatrická diagnóza , Jméno žalované A, st. ke dni , datum, byla smíšená demence u Parkinsonovy choroby a s podílem alzheimerovských změn (G309). Ve shodě s , tituly před jménem, , jméno FO, konstatovala, že k uvedenému datu byl posuzovaný ztížen středně těžkou, možná až těžkou demencí, která měla jednoznačný negativní dopad na jeho schopnost posoudit následky svého jednání nebo toto své jednání ovládat. Posuzovaný dne , datum, nebyl schopen žádného právního jednání, nebyl schopen porozumět obsahu a posoudit důsledky darovací smlouvy. Podklady obsažené ve spisu byly podle znalkyně dostačující. Pro posouzení věci je vždy rozhodující zdravotní dokumentace. MUDr , jméno FO, sice uvedla, že nebyl důvod nasadit léky na demenci, ale současně v jejich zprávách nejsou záznamy o tom, že by pacientovi administrovala jakýkoliv kognitivní test, který by verifikoval stav kognitivních funkcí. Přitom již v listopadu , Anonymizováno, byla diagnostikována demence u Parkinsonovy choroby a již v tuto dobu bylo doporučeno nasadit kognitiva na demenci u Parkinsonovy choroby, což se ale nestalo. Z veškeré lékařské dokumentace je zjevné, že u posuzovaného docházelo k postupnému zhoršování duševních funkcí pod vlivem probíhající Parkinsonovy nemoci. Úzkostně depresivní potíže měl již od roku , Anonymizováno, , kdy byl medikován antidepresivem, v roce , Anonymizováno, byl po pokusu o sebevraždu hospitalizován v psychiatrické léčebně se závěrem demence u Parkinsonovy choroby. V průběhu dalších let byl dokumentován zdravotní stav zejména neurologickou ambulancí, kde je řešeno hlavně zhoršování pohybových funkcí, žádný kognitivní test nebyl uskutečněn. Kognitivní deficit posuzovaného byl zdokumentován až v propouštěcí zprávě po hospitalizaci koncem roku 2018 stran neklidu, dezorientace, nespolupráce a potřeby kurtování. V roce , Anonymizováno, užíval lék na neklid při demenci, je zdokumentována zhoršená komunikace a dezorientace a v diagnostickém závěru i obvodní lékařka uvádí demenci u Parkinsonovy nemoci.

21. Takto zjištěný skutkový stav považoval soud za dostatečný pro rozhodnutí o věci. V průběhu řízení byl dále navrhován výslech advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl přítomen sepisu darovací smlouvy. Ten ovšem nebylo možné uskutečnit z důvodu jeho úmrtí. Žalobkyně v průběhu řízení navrhovaly výslech ošetřují lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , nicméně s ohledem na výsledky znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, na něm nadále netrvaly a ani soud neshledal za nutné její výslech uskutečnit.

22. Žalobkyním svědčí naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na požadovaném určení. Žalovaný 1) je veden v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník daných pozemků. Současně probíhá řízení o pozůstalosti po zesnulém , Jméno žalované A, st., které bylo přerušeno do skončení tohoto řízení. Určení, zda byl otec žalobkyň vlastníkem pozemků i ke dni svého úmrtí, je způsobilé odstranit spornost aktiv a ovlivnit právní postavení žalobkyň v rámci pozůstalostního řízení vůči oběma žalovaným. Spor o tom, zda je věc součástí dědictví, se typově řeší právě žalobou na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí, a to v situaci, kdy dosud nebylo skončeno řízení o pozůstalosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, se podává, že účastníky takového řízení musí být všichni dědicové zůstavitele. Tito byli označeni v rámci dosavadního projednávání dědického řízení. Byť se žalovaná 2) s ohledem na rodinné vztahy odmítla blíže ingerovat, bylo třeba aby žalobkyně označily jako účastníky řízení všechny právní nástupce zůstavitele, tedy i žalovanou 2). Ve věci byly proto splněny předpoklady pro věcné projednání žaloby.

23. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

24. Jestliže právně jedná osoba, která není k tomuto právnímu jednání způsobilá, je takové právní jednání ex lege absolutně neplatné pro rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 občanského zákoníku. Postačuje přitom, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy, nemusí být zcela vymizelé (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Eventuální rozhodnutí o omezení svéprávnosti před vyslovením neplatnosti právního jednání není nutné. Není rozhodné ani to, zda osoba, vůči níž bylo právně jednáno, nezpůsobilost či neschopnost právně jednat u jednající osoby rozeznala nebo nikoliv.25. , Jméno žalované A, st. nebyl soudním rozhodnutím omezen ve svéprávnosti, bylo tedy zapotřebí zjistit, zda v době sepsání darovací smlouvy trpěl nějakou duševní poruchou, která jej činila neschopným platně právně jednat. Toto zkoumání bylo ztíženo tím, že dárce v době řízení již nežil. Posouzení duševního stavu zůstavitele a případných dopadů na jeho rozhodovací a ovládací schopnosti je otázkou odbornou, k jejímuž posouzení postrádá soud potřebné znalosti. V řízení byly zpracovány dva znalecké posudky znalců z oblasti psychiatrie a gerontopsychiatrie (se zřetelem na věk dárce v době sepsání darovací smlouvy). Dříve než soud nechal vypracovat znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , provedl dokazování obsáhlou zdravotní dokumentací , Jméno žalované A, st., vyslechl osoby, které s ním přicházely do styku a byly mu blízké.a které na stav posuzovaného nahlížely rozdílně, a rovněž i jeho ošetřující neuroložku, která ujmenovaného demenci nediagnostikovala, léčila jej jen ve vztahu s poruchami hybnosti coby projevu Parkinsonovy choroby. Zejména pak soudem ustanovená znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, mohla konfrontovat výsledky svého odborného vyšetření s ostatními výsledky dokazování. Tato tak mohla, ve shodě se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , posoudit, do jaké míry projevy duševní choroby posuzovaného vyžadovaly omezení způsobilosti k právním úkonům. Oba znalci dospěli ke shodnému závěru, že jmenovaný v době sepsání darovací smlouvy trpěl přinejmenším středně těžkou demencí a nebyl způsobilý posoudit obsah sjednání darovací smlouvy. Oba znalci poukázali, že pro určení této diagnózy je zásadní primárně lékařská dokumentace zachycující stav posuzovaného v průběhu doby, a kterou oba považovali za dostatečnou pro přijetí takového závěru. Podle soudu je pro stanovení psychiatrické diagnózy jedince primární a zásadní právě závěr psychiatra, který je na základě své odborné zkušenosti s to rozpoznat, zda obsah smlouvy představuje skutečný a svodný projev vůle strany smlouvy. Ošetřující neuroložka , tituly před jménem, , jméno FO, posuzovaného v době okolo sepisu darovací smlouvy již osobně nevyšetřovala. K jejímu tvrzení, že u jmenovaného neshledala důvodu pro nařízení vyšetření ohledně možné demence se znalci vyjádřili obdobným způsobem tak, že jednak poukázali na to, že již v roce , Anonymizováno, bylo Psychiatrickou , podezřelý výraz, v , Anonymizováno, doporučováno nasazení kognitiv a jednak, že ošetřující neuroložkou nikdy nebyl proveden či nařízen test kognitivních funkcí jmenovaného. Připustili, že je možné, že po dobu krátkých návštěv, bez provedení vyšetření, které by prověřilo a verifikovalo stav kognitivních funkcí pacienta, nemusel být skutečný psychický stav posuzovaného relevantně rozpoznán. Ve shodě s oběma znalci lze mít podle soudu dále za to, že tvrzení rodinných příslušníků, a to jeho syna, švagra a švagrové o tom, že nepovažovali posuzovaného za osobu trpící duševní chorobou, je hodnocením primárně laickým, které navíc může být zatíženo vztahem k posuzovanému. Jejich hodnocení chování jím blízkého člověka nemůže prokázat či vyloučit přítomnost či absenci duševní choroby a vyvrátit znalci stanovenou psychiatrickou diagnózu.

26. Soud má tedy na základě provedených důkazů a jejich hodnocení podle § 132 o. s. ř. za prokázané, že pan , Jméno žalované A, v době sjednání darovací smlouvy trpěl středně těžkou, možná až těžkou demencí, která jej učinila neschopným k řádnému sjednání darovací smlouvy, tedy u něj vylučovala možnost právně účinného jednání. Diagnostikovaná demence měla jednoznačně negativní dopad na schopnost jmenovaného posoudit následky svého jednání ohledně dispozice s jeho majetkem, případně toto své jednání ovládnout, tedy uvědomovat si obsah a následky předmětné darovací smlouvy. Jmenovaný podepsal darovací smlouvu ve stavu, kdy jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly sníženy takovým způsobem, že právní jednání, kterým daroval nemovitosti žalovanému 1) je neplatné. Neplatná darovací smlouva ze dne , datum, proto ani nemohla vyvolat příslušné právní účinky spočívající v převodu nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného 1). Soud tedy žalobě vyhověl a určil, že jmenovaný byl ke dni svého úmrtí nadále vlastníkem předmětných nemovitostí.

27. Žalobkyně byly v řízení úspěšné, a proto mají podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , ze zaplacené zálohy na náklady znaleckého posudku v částce , částka, a z nákladů vzniklých s pořízením znaleckého posudku v doložené výši , částka, . K tomuto soud poukazuje, že účastník řízení je oprávněn za podmínek dle § 127a o. s. ř. předložit vlastní znalecký posudek, pročež lze za náklady potřebné k účelnému bránění práva považovat i náklady spojené s jeho obstaráním. Znalcem vyúčtované náklady za podaní znaleckého posudku soud považuje za přiměřené a odpovídající požadavkům vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném. Dále žalobkyním vznikly náklady spojené s jejich zastoupením advokátem. Advokát ve věci učinil celkem , hodnota, úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu: příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemné vyjádření či podání ze dne , datum, , , datum, a ze dne , datum, (změna žalobního petitu v důsledku změn v katastru nemovitostí), účast u jednání dne , datum, , , datum, (jednání trvalo přes pět hodin, proto se jedná o 3 úkony právní služby) a dne , datum, . Soud s ohledem na předložené vyčíslení nákladů řízení poukazuje, že ne za každé podání účastníka adresované soudu lze přiznat odměnu, a ne každé podání má jít k tíži procesně neúspěšných účastníků. Soud nepřiznal žalobkyním požadovanou odměnu za podání ze dne , datum, , kterým sdělily, že nechávají na úvaze soudu výslech soudního znalce a za podání ze dne , datum, , v němž uvedly, že na výslechu soudní znalkyně netrvají. Odměnu nelze přiznat ani za podání ze dne , datum, spočívající ve změně žalobního petitu, neboť bylo na žalující straně formulovat žalobní petit a vyjádřit se k naléhavému právnímu zájmu na konkrétním určení již v samotné žalobě. Uvedená podání nespadají pod úkony právní služby podle § 11 odst. 1, 2, 3 advokátního tarifu. Odměna nebyla přiznána ani za podání ze dne , datum, , v němž žalobkyně poukázaly na mimosoudní jednání účastníků a vyjádřily se k důkazním návrhům (potažmo znovu navrhly jejich provedení). Soudem nebyla samostatně přiznána odměna ani za podání ze dne , datum, , v němž se žalobkyně vyjádřily k obstarávání důkazních návrhů a znovu se vyjádřily k dosavadnímu průběhu důkazního řízení (tak jako v podání ze dne9. 5. 2024, za které odměna byla přiznána). Žalobkyně ve svém vyúčtování vycházely z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Za situace, kdy výslovně neprohlásily, že úmyslně požadují odměnu nižší a vzhledem k tomu, že o nákladech řízení rozhoduje soud z úřední povinnosti, tarifní hodnota byla určena podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu, kdy odměna za úkony učiněné do , datum, činí , částka, a za úkony učiněné po , datum, pak , částka, . Vzhledem k tomu, že advokát zastupoval dvě osoby, náleží mu dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění do , datum, odměna za deset úkonů právní služby za každou zastupovanou osobu, a to snížená o 20 %, celkem tedy v částce , částka, . V případě úkonu učiněného po , datum, advokátovi náleží za druhou zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, pročež tak má právo na odměnu , částka, . Na odměně žalobkyň za učiněné úkony právní služby tedy náleží částka , částka, . Za každý z 10 úkonů učiněných do , datum, náleží advokátovi dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, a za jeden úkon učiněný po , datum, pak paušální náhrada ve výši , částka, , celkem , částka, . Dále žalobkyním náleží náhrada cestovních výdajů v souvislosti s cestami advokáta k jednáním soudu, a to podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhl. 398/2023 Sb. (ve vztahu k jednáním v r. 2024) a vyhl. 475/2024 Sb. (ve vztahu k jednání v r. 2025) na trase , adresa, a zpět, vždy 90 km (viz aplikace google maps i mapy.cz), při spotřebě nafty pro kombinovaný provoz podle norem ES 4,4 l na 100 km. Za cestu k jednání soudu ve dnech , datum, a , datum, náleží odměna ve výši 2 x , částka, (při ceně nafty , částka, a amortizaci vozidla , částka, /km) a za cestu k jednání soudu dne , datum, pak odměna ve výši , částka, (při ceně nafty , částka, a amortizaci vozidla , částka, /km); celkem tedy , částka, . Žalobkyně mají dále nárok na náhradu za promeškaný čas advokáta ve výši , částka, dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky za celkem , hodnota, půlhodin v souvislosti s cestami k jednání soudu. Jak se podává z aplikace google maps i mapy.cz (plánovač trasy), cesta z , adresa, by měla trvat vždy v rozmezí dvou půlhodin, a proto soud žalobkyním přiznal za jednání soudu v roce 2024 náhradu za 8 půlhodin à , částka, a za jednání v roce 2025 náhradu za 4 půlhodiny à , částka, . Dohromady vzniklo žalobkyním právo (včetně 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, promeškaného času a cestovních nákladů) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

28. Žalovaní vystupovali v postavení nerozlučných společníků ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř., neboť bylo nutné, aby jako účastníci řízení vystupovali v řízení všichni dědicové a k náhradě nákladů řízení by proto byli povinni společně a nerozdílně. Žalobkyně se ovšem ve vztahu k žalované 2) práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdaly. Proto bylo výrokem III. rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovanou 2) se žalobkyním právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Ve vztahu k nákladům řízení mezi žalobkyněmi a žalovaným 1) soud vyšel z § 1196 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého „(p)romine-li věřitel dluh jednomu z dlužníků zavázanýchspoludlužníka, který byl ze závazku propuštěn.“ Z uvedeného ustanovení tedy plyne, že žalobkyněmi učiněné vzdání se práva na náhradu nákladů řízení vůči žalované 2) má účinky i ve vztahu k žalovanému 1), a to v rozsahu jedné poloviny která odpovídá podílu „ze závazku propuštěné“ žalované 2). Na žalovaného 1) tak k úhradě zbývá 50 % shora vypočtených nákladů, tj. částka , částka, , kterou mu soud uložil k zaplacení v zákonné třídenní lhůtě ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. V průběhu řízení vznikly státu náklady v souvislosti s podáním znaleckých posudků ve výši , částka, . Na základě usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla znalci , tituly před jménem, , jméno FO, vyplacena z rozpočtových prostředků odměna za účast na soudním jednání ve výši , částka, . Na základě usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, vyplacena z rozpočtových prostředků odměna za vyhotovení znaleckého posudku ve výši , částka, . S ohledem na výsledek sporu byla povinnost k náhradě těchto nákladů v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uložena oběma procesně neúspěšným žalovaným, a to společně a nerozdílně. Na náklady vzniklé státu nelze prominutí dluhu vůči jednomu s žalovaných aplikovat.