27 C 226/2023
č. j. 27 C 226/2023-25
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2665
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 122
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 59 850,86 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 59 850,86 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 683,44 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 94,40 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 59 434,30 Kč od 1. 4. 2023 do 6. 6. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 59 434,30 Kč od 7. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 59 434,30 Kč od 7. 6. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 071,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 59 850,86 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že účastníci, oba coby podnikatelé, uzavřeli dne 16. 12. 2021 smlouvu o kontokorentním úvěru k běžnému účtu žalovaného č. , hodnota, , na základě které byl žalovaný oprávněn přečerpat běžný účet do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou jistinu společně s úrokem ve výši 13,9 % ročně. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu, a proto žalobkyně dne 2. 1. 2023 převedla nepovolený přečerpaný účet na nově zřízený úvěrový účet. V důsledku prodlení žalovaného a překročení úvěrového limitu žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 8. 3. 2023. Tím jí vznikl nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně. Dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši 57 750,86 Kč, smluvního úroku ve výši 1 683,44 Kč kapitalizovaného ke dni zesplatnění (neuhrazený úrok obsažený v pravidelných splátkách) a smluvních poplatků ve výši 2 100 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 94,40 Kč za dobu od 9. 3. 2023 do 31. 3. 2023 a smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 59 434,30 Kč (součet jistiny a kapitalizovaného smluvního úroku) za dobu od 1. 4. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl o věci bez nařízení jednání.
3. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o kontokorentním úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ reg. č. , hodnota, ze dne 6. 12. 2021, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému coby podnikateli kontokorentní úvěr ve výši úvěrového limitu 50 000 Kč (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) formou přečerpání běžného účtu. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 13,9 % ročně. Splatnost úroků byla dle smlouvy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Dle bodu III odst. 2 smlouvy, v případě nepovoleného debetu nebo nedodržení Kreditního období, je Banka oprávněna převést částku ve výši odpovídající celému debetnímu zůstatku z Běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet - Splatný , právnická osoba, . Dnem převodu peněžních prostředků na úvěrový účet končí možnost klienta čerpat úvěr dle této smlouvy. Dlužnou částku evidovanou na účtu Splatný , právnická osoba, bylo třeba uhradit maximálně ve 24 pravidelných měsíčních anuitních splátkách. Dle bodu 4 písm. c) smlouvy byla každá ze stran oprávněna vypovědět smlouvu bez uvedení důvodu. Dle bodu 4 písm. d) smlouvy, v případě nedodržení smluvního ujednání, byla banka oprávněna požadovat úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky komerčního bankovnictví (PPKB). Dle bodu I. odst. 11 PPKB, měla banka právo připisovat k částkám dosud neuhrazeným úroky a dále je úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem sjednaným v úrokovém lístku. Banka je dále oprávněna úročit částku, o kterou dlužník přesáhl v případě kontokorentního úvěru stanovený úvěrový rámec, úrokem z prodlení a současně požadovat smluvní úroky. Dle článku I odst. 20 písm. a) PPKB, pokud žalovaný poruší své závazky ze smlouvy nebo se ocitne v prodlení se splněním jakéhokoli závazku, dle bodu 21 odst. a) PPKB byla banka oprávněna prohlásit rozhodnutím veškeré dluhy žalovaného vůči bance za ihned splatné a požádat žalovaného o předčasné splacení. Další práva a povinnosti stran byly stanoveny ve Všeobecných produktových podmínkách. Nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník poplatků za produkty a služby, ze kterého soud zjistil výši žalobkyní účtovaných poplatků.
4. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr, byly mu účtovány poplatky a úroky. Následně překročil úvěrový limit do nepovoleného debetního zůstatku, tento ve výsledku činil 57 750,86 Kč.
5. Na základě přípisu ze dne 10. 12. 2022 byla smlouva o kontokorentním úvěru vypovězena, za což byl žalovanému naúčtován poplatek ve výši 500 Kč. Dopisem ze dne 4. 1. 2023 bylo žalovanému oznámeno otevření úvěrového účtu ke splácení kontokorentního úvěru, za což mu byl naúčtován poplatek ve výši 300 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 8. 3. 2023, neboť žalovaný opakovaně porušoval smluvní podmínky, což mu bylo oznámeno přípisem ze dne 10. 3. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dluhu předžalobní výzvou ze dne 3. 4. 2023, odeslanou téhož dne.
6. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.
7. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 1806 o. z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.
10. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu.
11. Soud má z předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platně smlouvu o úvěru. Žalobkyně při uzavření smlouvy vystupovala z pozice podnikatele a žalovaný coby podnikající fyzická osoba. Z tohoto důvodu se na žalobkyni nevztahovala povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě uvedené úvěrové smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu 50 000 Kč formou přečerpání běžného účtu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 13,9 % ročně a zavázal se nepřekročit úvěrový limit. Dle obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna požadovat při nepovoleném přečerpání běžného účtu smluvní úroky z prodlení ve výši 30 % ročně, a to i z úroků. V rozporu se smluvními ujednáními u žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, a proto původní věřitelka ke dni 2. 1. 2023 ukončila poskytování kontokorentního úvěru a umožnila žalovanému uhradit vzniklý dluh ve splátkách. Jelikož ani takto nebyl dluh uhrazen, žalobkyně pohledávku zesplatnila ke dni 8. 3. 2023. Tímto jí vznikl nárok na vrácení aktuální dlužné jistiny ve výši 57 750,86 Kč a poplatků ve výši 2 100 Kč, celkem tedy 59 850,86 Kč.
12. Oprávněným shledal soud rovněž nárok žalobkyně na kapitalizovaný úrok ve výši 1 683,44 Kč požadovaný za dobu od 2. 1. 2023 do 8. 3. 2023, představující nezaplacený úrok obsažený v jednotlivých měsíčních anuitních splátkách před zesplatněním dlužného úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné jistiny soud shledal oprávněným i požadavek žalobkyně na úhradu úroků z prodlení. Tyto žalobkyně předně požadovala v zákonné výši za dobu od zesplatnění dne 9. 3. 2023 do 31. 3. 2023, které kapitalizovala částkou 94,4 Kč, k jejíž úhradě soud žalovaného zavázal. Pokud se týká požadavku na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 30 % ročně za dobu od 1. 4. 2023 do zaplacení, soud uvádí, že s ohledem na § 122 odst. 4, 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, má žalobkyně vůči žalovanému coby podnikající fyzické osobě nárok na smluvní úrok v požadované roční 30% sazbě pouze za dobu prvních 90 dnů prodlení, počítané od zesplatnění úvěru dne 8. 3. 2023, s ohledem na uplatněný nárok od 1. 4. 2023 do 6. 6. 2023. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tj. od 7. 6. 2023) pak žalobkyni vzniká právo pouze na úrok odpovídají zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, tj. ve výši 15 % ročně. Soud proto žalobu zamítl co do nároku na zaplacení úroku z prodlení ve zbývající 15% výši pro jeho rozpor se zákonnými omezeními na ochranu podnikající fyzické osoby.
13. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci neúspěch jen v nepatrné části a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 395 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 této vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 1 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 vyhlášky (sepis předžalobní výzvy). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, tj. celkem 900 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 14 071,50 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.