27 C 24/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 327 952,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 87 697,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 87 697,84 Kč od 4. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 240 254,54 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 703,78 Kč od 4. 1. 2023 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 102 115 Kč od 4. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 327 952,38 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 22. 2. 2022. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel částku ve výši 100 000 Kč, kterou se zavázal žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 98 360 Kč v 72 měsíčních splátkách ve výši 2 755 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Výše úrokové sazby činila 26 % ročně. Mezi stranami byly na výslovnou žádost žalovaného dále sjednána doplňková služba [anonymizováno] zahrnující možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání, přičemž výše měsíční splátky za výkon doplňkové služby [anonymizováno] činila 1 571 Kč měsíčně. Celková výše měsíční splátky se tak navýšila na 4 326 Kč Smlouva byla sjednána elektronicky za pomocí prostředků komunikace na dálku. Celkem žalovaný uhradil 7 splátek ve výši 30 282 Kč a současně mu vznikl přeplatek v částce 1 035,33 Kč. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 10. 2022, proto byl dluh zesplatněn ke dni 21. 11. 2022. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala zaplacení zbytku dlužné jistiny ve výši 95 601,08 Kč, zbývající části úroků ve výši 82 435,76 Kč po započtení přeplatku žalovaného ve výši 1 035,33 Kč, zbývající části poplatku za službu [anonymizováno] – odklad ve výši 20 345 Kč, zbývající části poplatku za službu [anonymizováno] – nemoc ve výši 40 885 Kč, zbývající části poplatku za službu [anonymizováno] – práce ve výši 40 885 Kč a smluvní pokutu ve výši 47 800,54 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a smluvní pokuty v celkové výši 143 401,62 Kč od 4. 1. 2023 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ze zbývající části poplatku za službu [anonymizováno] ve výši 102 115 Kč od 4. 1. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 21. 11. 2022.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaný se k němu nedostavil, aniž by se omluvil a případně požádal o odročení jednání. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků.

4. Soud na základě provedeného dokazování listinnými důkazy zjistil tento skutkový stav.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 2. 2022 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. Žalovaný smlouvu dle autorizační doložky podepsal SMS kódem, který mu byl zaslán na mobilní telefon a on jej vložil do smluvního elektronického formuláře přes internet. Na základě dané smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 100 000 Kč, přičemž bylo sjednáno, že na účet žalovaného bude vyplacena částka 32 838 Kč, částku 52 162 Kč si žalobkyně započetla na úhradu předchozího závazku žalovaného ze smlouvy [číslo] ze dne 14. 2. 2022 a částka 15 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 26 % ročně v kapitalizované výši 98 360 Kč žalobkyni splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 2 755 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. V bodě 4.8 bylo uvedeno, že účelně vynaložené náklady poskytovatele úvěru v celkové výši 15 000 Kč sestávají z nákladů na lustrum v registrech 400 Kč, nákladů na expresní vyplacení úvěru 100 Kč, ostatních administrativních nákladů poskytovatele 6 500 Kč, odměny zprostředkovateli 6 000 Kč a nákladů na ověření úvěrového případu 2 000 Kč. V článku V. smlouvy nadepsaném jako„ Podmínky splácení spotřebitelského úvěru“ byla v bodě 5.3 sjednána pro případ prodlení žalovaného pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, výše smluvní pokuty nesměla přesáhnout 50 % zůstatku jistiny. Podle článku V. bodu 5.5. smlouvy byla žalobkyně v případě, že nedojde ani po zaslání dvou upomínek ze strany žalovaného k úhradě celé dlužné částky, oprávněna zesplatnit jistinu úvěru. V tomto případě se sjednané úroky stávaly součástí jistiny. Dle bodu 5.9 byly žalovaným jednotlivými splátkami primárně umořeny úroky, poté sankce, náklady a nakonec jistina. V článku VII. smlouvy byly mezi účastníky dále sjednány nepovinné doplňkové služby, a to konkrétně doplňková služba„ [anonymizováno]“, přičemž konkrétní podmínky této služby byly ujednány v samostatné smlouvě tvořící součást smlouvy o úvěru. Tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný žalobkyni doložil fotokopii občanského a řidičského průkazu.

6. Žalobkyně dále předložila soudu e-mailovou zprávu ze dne 16. 2. 2022, z níž je zřejmé, že žalovanému byly zaslány přístupové údaje do klientského účtu, skrze který mohl uzavřít předmětnou smlouvu. Dále mu bylo sděleno, že v příloze e-mailu je instrukce ke zřízení inkasa a k zaslání verifikační platby. Tyto instrukce byly opětovně žalovanému zaslány e-mailovou zprávou ze dne 22. 2. 2022, současně mu byla zaslána smluvní dokumentace. Žalobkyně dále doložila výpis z účtu (detail pohybu), z něhož je zřejmé, že žalovaný dne 23. 2. 2022 odeslal ze svého účtu na účet žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč za účelem ověření identity. Žalovaný zřídil ve prospěch účtu žalobkyně povolení k inkasu s limitem 9 652 Kč měsíčně od 23. 2. 2022.

7. V příloze č. 2 – smlouvě o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] byl za výkon této služby sjednán poplatek v celkové výši 113 112 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách po 1 571 Kč. Dále zde bylo definováno, že tento doplňkový balíček zahrnuje možnost využití tří služeb, a to možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Tato příloha č. 2 ani žádost o doplňkové služby [anonymizováno] nebyla žalovaným (samostatně) podepsána.

8. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace včetně tabulky umoření. Z tabulky umoření byla zjištěna výše jednotlivých splátek i to, jakým způsobem jsou započteny na dlužnou jistinu a úrok.

9. Žalobkyně dále předložila potvrzení o vyplacení úvěru a opakovanou platební instrukci, z něhož je zřejmé, že došlo k vyplacení částek dle smlouvy. K tomu byly doloženy listiny označené jako detaily pohybu – bezhotovostní platba, z nichž plyne, že dne 23. 2. 2022 byla na účet žalovaného poukázána částka 32 838 Kč a na účet žalobkyně pak převedena částka 52 162 Kč. Dle potvrzení o úhradě dluhu byl touto platbou splacen dřívější úvěr žalovaného ([číslo]) vůči žalobkyni.

10. K úhradě dlužné splátky byl žalovaný vyzván upomínkou č. 1 ze dne 20. 10. 2022 a upomínkou č. 2 ze dne 5. 11. 2022, neboť se dostal do prodlení s úhradou splátek, přičemž byl zároveň upozorněn, že v opačném případě dojde k zesplatnění úvěru včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 11. 2022 bylo žalovanému oznámeno, zesplatnění jistiny úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky 329 177,88 Kč. Současně byl v přípise z téhož dne upozorněn na možnosti alternativního řešení. Odeslání těchto upomínek i předžalobní výzvy bylo doloženo přiloženými dodejkami.

11. Z přílohy č. 1„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ bylo zjištěno, že žalovaný podnikal, jeho průměrný měsíční příjem činil 35 500 Kč, jeho náklady na bydlení pak 11 778 Kč. Minimální výše dalších běžných nákladů spotřebitele (žalovaného) vycházela dle metodiky žalobkyně ze statistiky rodinných účtů vydávaných ČSÚ. K posouzení úvěruschopnosti byl proveden skóring žalovaného na základě interního skóringového systému. Byly popsány další postupy, které se aplikovaly při hodnocení bonity žalovaného. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v databázi ISIR (výstup z insolvenčního rejstříku), CEE, interní databázi poskytovatele atd. (výsledek lustrace), evidenci SOLUS (výsledek lustrace v registru). Dále byl lustrován jeho občanský průkaz v evidenci neplatných dokladů MVČR. Žalobkyně doložila, že kladně vyhodnotila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

12. Dále bylo doloženo přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020, souhrn příjmů žalovaného za tento rok byl 425 995 Kč, žalovaný uplatňoval výdajový paušál 80 % ve výši 340 796 Kč, tj. jeho základ daně byl 85 199 Kč, žalovaný podnikal v oboru zednictví. Výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný měl 4 živnostenská oprávnění. Dále žalovaný předložil výpisy z běžného účtu, z něhož bylo zjištěno, že od [ulice] [anonymizována dvě slova] přijal dne 12. 11. 2021 částku 33 800 Kč, dne 16. 12. 2021 částku 35 220 Kč a dne 13. 1. 2022 částku 33 400 Kč. Žalovaný uhradil nájem ve výši 11 111 Kč dne 12. 11. 2021, v částce 13 111 Kč dne 16. 12. 2021 a dne 13. 1. 2022 pak ve výši 11 111 Kč. Dále měl zřízeny následující měsíční trvalé příkazy - platbu zdravotního pojištění ve výši 2 052 Kč, sociálního ve výši 2 860 Kč, doplňkového penzijního spoření v částce 500 Kč a nemocenského pojištění ve výši 138 Kč. Z účtu soud ověřil i další výběry a transakce žalovaného.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

14. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

18. Dle § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoliv i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k úhradě dlužné částky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

19. Dle § 122 odst. 4 ZSÚ, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

20. Dle § 115 odst. 1 ZSÚ, zakazuje se vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na uzavření smlouvy, ve které se sjednává doplňková služba, pokud není možno uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru bez uzavření smlouvy o doplňkové službě.

21. Podle § 1727 o. z., každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky. Podle § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Na základě provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]. Žalovaný smlouvu uzavřel jako spotřebitel. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit ve smyslu § 86, § 87 ZSÚ. Žalobkyně doložila podklady, z nichž plynou jak příjmy žalovaného, tak i výše jeho výdajů, zejména nákladů na bydlení.

23. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, z čehož mu vyplatila částku 32 838 Kč, částka 52 162 Kč byla použita k úhradě předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze dne 14. 2. 2022 a částka 15 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 98 360 Kč (v sazbě 26 % ročně, jejichž výši soud shledává jako přiměřenou) ve formě pravidelných 72 měsíčních splátek ve výši 2 755 Kč.

24. Soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu, který byl tvořen autorizačním SMS kódem, který byl zaslán na mobilní číslo žalovaného a ten jej následně zadal do elektronického smluvního formuláře prostřednictvím sítě internet, když předtím zaslal ze svého účtu na účet žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč k ověření identity. Pro uzavření spotřebitelské smlouvy je jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 ICm 547/2016; uvedená rozhodnutí se sice vztahovala k předchozímu zákonu o elektronickém podpisu, avšak jsou aplikovatelná i za stávající právní úpravy).

25. Soud se zabýval samostatně platností ujednání, z nichž žalobkyně dovozovala jednotlivé zažalované nároky. Ujednání o smluvní pokutě a doplňkových službách [anonymizováno] lze od ostatního obsahu smlouvy o úvěru navzájem oddělit a posuzovat jejich platnost samostatně (§ 576 o. z., 1727 o. z.). Soud posoudil nároky žalobkyně jako oprávněné pouze zčásti.

26. Jako neoprávněný soud předně posoudil požadavek žalobkyně na finanční plnění plynoucí z„ nepovinně“ sjednané služby [anonymizováno], obsažené v příloze č. 2 úvěrové smlouvy. Tato služba spočívá v možnosti odkladu splátek pro případ, že spotřebitel o to požádá nebo z důvodu nemoci či z důvodu ztráty zaměstnání. Za tuto službu byl žalovaný povinen platit 1 571 Kč měsíčně, a to za situace, kdy samotná splátka činila 2 755 Kč měsíčně; jednalo se tak o takřka 60 % samotné měsíční splátky. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že žalobci byla poskytnuta částka 100 000 Kč, reálně přitom 85 000 Kč (když 15 000 Kč bylo rovnou započteno na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru), přičemž se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni za„ výkon“ této doplňkové služby částku ve výši 113 112 Kč, tedy za cenu přesahující poskytnutou jistinu.

27. Spotřebitel se sjednáním této služby zavázal platit za pouhou možnost využití odkladu splátek úvěru, bez ohledu na to, zda tato práva ve skutečnosti vůbec realizuje. Splátky sice v době odkladu nemusí spotřebitel splácet, avšak žádná z nich mu není prominuta. Spotřebitel se ve smlouvě o doplňkové službě zavázal k doplacení její celkové ceny i v případě, že úvěr bude zesplatněn a kdy je tak zjevné, že tato služba zcela ztratila své opodstatnění, pro které byla spotřebiteli poskytována, kdy by již žádná možnost odkladu či přerušení splátek nepřicházela v úvahu. Aniž by tedy žalobkyně musela žalovanému poskytnout nějaké konkrétní protiplnění, navýšil se závazek žalovaného o 113 112 Kč. Tato služba zcela jistě není službou spotřebiteli, ale snahou žalobkyně o nepřípustné navýšení nákladů úvěru. Svou podstatou se jedná o skryté úroky, které žalobkyně nezahrnula do reálné výše úrokové sazby a ani do RPSN a kterými pouze účelově a uměle navýšila sumu, kterou může po žalovaném uplatňovat a následně případně soudně a exekučně vymáhat.

28. Ačkoliv je ve smlouvě uvedeno, že se jedná o službu nepovinnou, která je zřízena jen na žádost zákazníka, ani tomuto soud nepřisvědčil. Dle § 115 odst. 1 ZSÚ„ se zakazuje vázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na uzavření smlouvy, ve které se sjednává doplňková služba, pokud není možno uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru bez uzavření smlouvy o doplňkové službě.“ Z žádného provedeného důkazu nelze dovodit, že by žalovaný o poskytnutí doplňkové služby„ [anonymizováno]“ žalobkyni výslovně požádal, poskytování této služby inicioval a tuto samostatně podepsal.

29. Lze tak uzavřít, že ujednání o předmětné doplňkové službě představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o. z. a je rovněž nepoctivé a neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Takové ujednání nepožívá ze strany soudu právní ochrany. Soud proto zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 102 115 Kč coby dosud neuhrazené doplňkové služby, a to včetně požadovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z téže částky od 4. 1. 2023 do zaplacení.

30. Oprávněným není ani požadavek žalobkyně na smluvní pokutu požadovanou ve výši 47 800,54 Kč. Tato smluvní pokuta nebyla sjednána v souladu s požadavky, které na ujednání o smluvní pokutě setrvala klade judikatura Ústavního soudu, a podle které text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být čitelný, přehledný a logicky uspořádaný (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). V daném případě byla smluvní pokuta sjednána v článku V. smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, nazvaném jako„ Podmínky splácení spotřebitelského úvěru“, v odstavci 5.3 tohoto článku, aniž by bylo ujednání o smluvní pokutě jakkoli zvýrazněno či odlišeno od okolního textu. Průměrný spotřebitel nebude dle názoru soudu očekávat, že v článku se shora uvedeným názvem se bude skrývat smluvní pokuta a tomuto článku tak nebude v této souvislosti věnovat zvýšenou pozornost. Pokud chtěla žalobkyně sjednat v textu smlouvy smluvní pokutu, musela by tak učinit kupříkladu v článku nadepsaném„ Smluvní pokuta“ případně„ Důsledky prodlení s úhradou,“ apod.

31. Soud proto s odkazem na výše uvedené zamítl rovněž nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty požadované ve výši 47 800,54 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku.

32. Oprávněným je naopak požadavek žalobkyně na neuhrazenou jistinu a smluvní úroky před zesplatněním úvěru. Soud má za prokázané, že žalovaný nesplácel sjednané měsíční splátky řádně a včas, a proto žalobkyně v souladu s § 1931 o. z. zesplatnila celou dlužnou částku ke dni 21. 11. 2022. Soud nicméně konstatuje, že žalobkyně v postavení úvěrující porušila ust. § 124 ZSÚ, když zesplatnila i v budoucnu splatný úrok. Zesplatnění se v případě spotřebitelského úvěru nedotýká budoucích smluvních úroků, které představují náklady spotřebitelského úvěru. Jestliže si žalobkyně smluvním ujednáním sjednala, že se v případě zesplatnění všechny budoucí úroky stanou součástí jistiny, jedná se o obcházení zákona o spotřebitelském úvěru k újmě spotřebitele, které nepožívá právní ochrany. Důvodným je proto jen nárok na zaplacení dlužné částky úroků narostlých ke dni zesplatnění úvěru, tj. k 21. 11. 2022. Poté již není možné při výpočtu úroků vycházet z původního splátkového kalendáře, neboť po zesplatnění má žalobkyně právo na úhradu sjednaného úroku 26 % ročně z dlužné jistiny do 90. dne prodlení žalovaného, od 90. dne prodlení žalovaného má žalobkyně nárok na úrok ve výši dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve výši zápůjční úrokové sazby ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

33. Žalovaný byl povinen ke dni 21. 11. 2022 dle předložené tabulky umoření zaplatit úrok v celkové výši 19 018 Kč (obsažený v prvních devíti splátkách). Na tuto částku soud započetl žalovaným již zaplacené úroky v částce 14 888,91 Kč (viz vyčíslení zesplatněné částky) a současně přeplatek v částce 1 035,33 Kč, tj. celkem 15 924,24 Kč Vedle toho žalovaný dále uhradil do zesplatnění částku 10 997 Kč na neplatně sjednanou službu [anonymizováno] (viz vyčíslení zesplatněné částky). V souladu se smluvními podmínkami se platby žalovaného započítávají nejprve na smluvní úrok. Soud proto dále na úrok v souladu se smluvními podmínkami započetl i tuto částku, neboť ve smyslu § 2993 o. z.,„ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“ Celkem tak žalobkyni nevznikl nárok na žádnou dlužnou částku úroků, neboť úroky, na které měla žalobkyně nárok ke dni zesplatnění, již žalovaný zcela uhradil (19 018 Kč – 15 924,24 Kč – 10 997 Kč). Soud proto v této části co do úroků žalobu zamítl.

34. Zbývající částka,„ přeplatek“, ve výši 7 903,24 Kč byl započten na dlužnou jistinu, kterou žalobkyně požadovala ve výši 95 601,08 Kč. Tímto vzniklo žalobkyni právo na úhradu dlužné jistiny ve výši 87 697,84 Kč. Protože se žalovaný ocitl s úhradou dlužné jistiny v prodlení, vzniklo žalobkyni právo i na úhradu úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a to z dlužné jistiny 87 697,84 Kč dle požadavku žalobkyně od 4. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud naopak žalobu zamítl co do zaplacení jistiny 7 903,24 Kč a úroku z prodlení 15 % ročně z částky přesahující přisouzenou jistinu.

35. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož v řízení byl zjevně úspěšnější žalovaný, měl by právo na náhradu nákladů řízení. Ze spisu se však nepodává, že by mu nějaké náklady v tomto řízení vznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.