27 C 52/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 206 928 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 130 708 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 708 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobce na zaplacení částky 76 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76 220 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28 377 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 206 928 Kč z titulu ústně sjednané smlouvy o dílo – „střecha rodinného domu /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Dílo sice mělo být provedeno v březnu 2022, nicméně práce byly prováděny až od 16. 6. 2022 do 17. 8. 2022 z důvodu nedostatku času a také proto, že podmínkou pro zahájení prací ze strany žalobce bylo provedení přípravných prací žalovaným, který teprve v květnu provedl demolici stávající střechy. Co se týče ceny díla, žalovanému byla nejprve předložena cenová nabídka na částku 1 055 912 Kč, která byla následně po dohodě účastníků snížena na 909 972 Kč, z níž žalovaný uhradil na zálohách 700 000 Kč. Konečná cena za dílo, vyúčtovaná ve faktuře splatné dne 29. 8. 2022, činila 906 928 Kč a byla stanovena dle jednotlivých vyfakturovaných položek za práce a materiál. Žalovaný však odmítl cokoliv uhradit a žalobci tedy nadále dluží 206 928 Kč. Dílo bylo provedeno včas a řádně v souladu s dohodou i cenovou nabídkou, žalovaný nenamítal žádné vady díla. K žalovaným uplatněné kompenzační námitce žalobce uvedl, že cena za dílo byla snížena ve vztahu k žalobcem neprovedeným (např. klempířským) pracím a nedodanému materiálu (za dřevo). Mezi účastníky nedošlo k dohodě o započtení těchto částek vůči neuhrazené ceně za dílo a žalovaným zajištěné zboží či práce nemohou jít na náklady žalobce. Ohledně lešení bylo již od počátku ujednáno, že je obstará žalovaný, proto jej žalobce ani nenaceňoval. Navíc žalovaný v danou dobu opravoval fasádu, a proto lešení potřeboval i pro sebe. Poté, co bylo následně dohodnuto, že žalovaný obstará dřevo sám, žalobce snížil cenu obsaženou v cenové nabídce zhruba o polovinu, když zohlednil, že nedodá materiál o objemu 11 kubíků.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Předně uvedl, že předmětem díla měla být kompletní dodávka díla celé střechy včetně oplechování za cenu 906 928 Kč. Dílo mělo být dokončeno během jednoho měsíce, v březnu 2022. V důsledku prodlení žalobce došlo jak k opožděnému zahájení prací, tak i k jeho dokončení. Když žalovaný na jaře 2022 zjistil, že žalobce dosud neobstaral řezivo, k urychlení věci se s žalobcem dohodl, že tak učiní sám. Za dodávku kulatiny uhradil 73 749,50 Kč a 24 000 Kč a za její pořez pak 47 248 Kč. Žalovaný rovněž sám zajistil pronájem lešení za cenu 73 771,28 Kč. Vedle toho provedl také nátěr vazby, podbití podhledů, veškeré klempířské a úklidové práce. Požadavek žalobce na zaplacení zažalované částky je proto neoprávněný, neboť je plně kompenzován žalovaným uhrazenou cenou za žalobcem nedodaný materiál a práce v celkové hodnotě 218 768,78 Kč. Pokud mělo být předmětem díla kompletní dodání střechy, není možné, aby žalovaný na své náklady zajišťoval materiál či práce, aniž by mu to žalobce jakkoliv kompenzoval. Dílo navíc nebylo ani dosud řádně předáno. Žalobce konečnou fakturu nezaslal na adresu bydliště žalovaného. Cena jednotlivých položek je přemrštěná. Současně bylo fakturováno mnohem více, než bylo na stavbě použito: nebyla dodána část spojovacího materiálu a montáže, stropy , Anonymizováno, byly zabudovány jen zčásti, byla naúčtována OSB deska o rozměru 216 m2, které dle dohody měla mít rozměry pouze 31,62 m2. Na vady díla přitom mohl reagovat až poté, co dostal fakturu s rozpisem jednotlivých položek. Žalovaný rovněž zdůraznil, že to žalobce, který je podnikatelem v oboru, nechtěl sjednat smlouvu písemně a současně se ocitl v prodlení šesti měsíců. Chaotické stanovení ceny díla proto nemůže jít k jeho tíži.

3. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinami, výslechy žalovaného i svědků. Na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Původní cenová nabídka na „střechu rodinného domu“ počítala s cenou díla 1 055 912 Kč. Posléze byla žalobcem v některých částech ručně přepsána (aniž by bylo uvedeno, kdy se tak stalo) tak, že cena díla měla činit celkem 909 972 Kč, mimo jiné cena za ocelové kozy včetně dopravy byla z částky 89 475 Kč zvýšena na 142 468 Kč a cena za montáž vazby včetně souvisejících prací byla z částky 226 045 Kč snížena na 114 600 Kč. Oplechování střechy včetně materiálu a práce bylo plně vypuštěno. Žalobce k žalobě předložil upravenou (tj. přeškrtanou) cenovou nabídku, v průběhu řízení předložil neupravenou verzi, která navíc obsahovala datum nacenění 8. 2. 2022.

5. Žalobce vystavil vůči žalovanému předfakturu č. , hodnota, na částku 200 000 Kč coby zálohu na dřevěné stropy a nosníky a předfakturu č. , hodnota, na částku 500 000 Kč coby zálohu na materiál. Fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 8. 2022, splatnou dne 29. 8. 2022, žalobce vyúčtoval žalovanému za provedené dílo cenu 906 928 Kč. Konkrétně byly vyúčtovány stropy , Anonymizováno, vč. dopravy, spoj. materiálu, montáže za cenu 316 614 Kč; ocelové kozy vč. montáže, materiálu, dopravy, nátěru a jeřábu za cenu 142 468 Kč; montáž vazby vč. řeziva na věšáky za cenu 114 600 Kč; okapnice vč. montáže za cenu 5 489 Kč; montáž difuzní fólie a latí vč. materiálu, dopravy za cenu 116 439 Kč; OSB deska PD 216 m2 za cenu 108 752 Kč; montáž krytiny vč. střešních doplňků za cenu 81 371 Kč a spojovací materiál za cenu 21 195 Kč. S přihlédnutím k žalovaným uhrazeným zálohám ve výši 700 000 Kč zbývalo k úhradě 206 928 Kč.

6. Přijetí zálohy ve výši 250 000 dne 1. 8. 2022 a ve výši 250 000 Kč dne 2. 8. 2022 plyne z příjmových pokladních dokladů č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

7. Dopisem ze dne 15. 9. 2022 žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 206 928 Kč z titulu faktury č. , hodnota, . Na to žalovaný reagoval dopisem ze dne 6. 10. 2022, v němž upozornil na časové prodlení žalobce, kterého před svědky opakovaně s manželkou urgovali k dokončení díla s tím, že na své náklady pronajal lešení a musel si zajišťovat materiál i práce svépomocí. K úhradě dané částky byl žalovaný vyzván i předžalobní výzvou ze dne 25. 10. 2022, odeslanou dne 15. 11. 2022. Žalovaný dne 25. 11. 2022 uplatnil vůči žalobci kompenzační námitku spočívající v hrazené ceně za nákup a pořez kulatiny a pronájem lešení, pročež vyzval žalobce k úhradě přeplatku za dílo ve výši 61 789,78 Kč.

8. K průběhu provádění stavebních prací byl předložen stavební deník. Z něj plyne, že k započetí prací došlo dne 16. 6. 2022, s tím, že stavba byla připravena na usazení stropních nosníků. Střecha byla zdemolována a stavební práce byly v pořádku připraveny. Tento záznam obsahuje podpisy obou účastníků. Poslední záznam na předložené fotokopii stavebního deníku pochází ze 17. 8. 2022 a popisuje prováděné práce s uvedením, že stavba byla dokončena. Na jednání předložený originál stavebního deníku obsahuje poslední záznam ze dne 29. 8. 2022, v němž je žalobcem zaznamenáno, že investor odmítá podepsat stavební deník a uhradit fakturu.

9. Fakturou č. , hodnota, ze dne 15. 6. 2022 bylo žalovanému naúčtováno společností , právnická osoba, dodání palivového dříví za cenu 73 749,50 Kč. Fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 28. 2. 2022 obcí , adresa, bylo žalovanému naúčtováno dodání kulatiny za cenu 24 000 Kč. Fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2022 byl žalovanému ze strany , jméno FO, naúčtován pořez kulatiny za cenu 47 248 Kč. Žalovaný dne 17. 8. 2022 vystavil vůči žalobci fakturu č. , hodnota, za pronájem lešení v ceně 73 771,28 Kč, a to za dobu od 14. 2. 2022 do 17. 8. 2022, tedy za 185 dní. Zapůjčení lešení na opravu domu – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyúčtoval žalovanému v téže výši , jméno FO, .

10. Žalovaný předložil rozpis položek ze dne 21. 9. 2023, které měly být užity při stavbě s ručně připsanými poznámkami o nižším množství dodaného (zejména) kotevního materiálu a uvedením, že nedošlo k nastřílení příložek do konců nosníků.

11. Žalovaný při svém výslechu uvedl, že se s žalobcem na podzim 2021 dohodl na kompletní dodávce střechy, řeziva, folie, oplechování a podbití. Pouze střešní krytinu si dodávali vlastní. Rovněž se dohodli, že lešení si žalovaný zajistí sám, a to na jeden měsíc. Původní dohoda byla, že práce začnou na začátku března, proto žalovaný nachystal lešení zhruba od 20. února. Lešení bylo postaveno pouze pro účely daného díla, na nic jiného ho nevyužili a čekali, až žalobce po mnohých urgencích zahájí práce. S demolicí střechy žalovaný nezačal dříve proto, že čekal, až žalobce začne něco dělat, zejména zajistí vazbu. Kulatiny měl zajistit žalobce. Žalovaný si však na pile zjistil, že žalobce je nečinný, a k urychlení věci se proto s žalobcem dohodl, že kulatiny obstará sám. První cenová nabídka na částku 1 055 912 Kč mu byla předložena na podzim 2021. Souhlasil s ní za předpokladu, že vše proběhne tak, jak má. Původně nebyli dohodnutí na způsobu placení, nejprve měla být střecha hotová, pak se mělo řešit placení. Žalobce ale poté vystavil zálohovou fakturu s tím, že pokud ji žalovaný neuhradí, nepošle klempíře a dělníky. Žalobce nejprve předložil žalovanému finální fakturu a teprve poté před ním seškrtal předmětnou cenovou nabídku tak, aby odpovídala vyúčtované ceně. Tehdy mu také předložil kopii stavebního deníku, ke kterému se ale žalovaný nemohl vyjadřovat. S fakturou nesouhlasil, což žalobci také sdělil. Žalobce k nim poté přestal na hospodu docházet a žalovaný předpokládal, že věc je vyřízena. Dílo nebylo ani řádně předáno. Je přesvědčen, že již zaplatil za to, co žalobce vykonal. Žalobce sice u vazby a řeziva snížil cenu na 114 000 Kč, ale tato částka neodpovídá tomu, kolik ve skutečnosti uhradil žalovaný. Co se týče stropu , Anonymizováno, , fyzicky tam není to, co bylo vyfakturováno.

12. Manželka žalovaného , jméno FO, při své svědecké výpovědi uvedla, že na podzim 2021 se s žalobcem domluvili na provedení střechy. Žalobce jim tvrdil, že dříve nestíhá a práce tedy začnou 1. 3. 2022 s tím, že to budou trvat přesně jeden měsíc. Byli dohodnutí na kompletní realizaci střechy. Žalobce slíbil, že všechno zařídí sám a žalovaný nebude muset nic řešit. Současně se dohodli, že na tento jeden měsíc žalovaný zajistí lešení. V půlce února tedy postavili lešení, pak se nic ale nedělo, žalobce stále neměl čas, i když ho často urgovali. Žalobce jim tvrdil, že práce ještě nemůžou začít, protože se řeže vazba. Svědkyně tedy s žalovaným zavolali na , jméno FO, , kde jim řekli, že to není pravda. Aby tedy práce mohly začít, žalovaný se s žalobcem domluvil, že si dřevo zařídí sám a žalobce to poté odečte. Sehnali tedy dřevo, nechali ho na pile nařezat a navézt před dům. Manžel se s žalobcem nedomlouval na způsobu placení, svědkyně vycházela z toho, že se vše bude hradit až na konci. Kompletní cena díla byla dohodnuta na zhruba 900 000 Kč. Když chtěla písemnou smlouvu o dílo, tak jí žalobce říkal, ať nic neřeší. Částku 500 000 Kč žalobci uhradili proto, že jim tvrdil, že k nim jinak nikoho nepošle. V srpnu 2022 jim žalobce donesl konečnou fakturu na cca 206 000 Kč, byl to jen jeden řádek, nic víc. K „přeškrtané“ cenové nabídce uvedla, že žalobce před nimi různě počítal na kalkulačce, aby mu při součtu jednotlivých položek vyšla požadovaná cena. Už mu ale nechtěli nic dalšího platit, protože uhrazená částka 700 000 Kč odpovídá tomu, co žalobce udělal. Spoustu prací si museli dělat sami, vyfakturovaný materiál je předražený, a navíc ani v některých případech nebyl dodán. Poté žalobce třískl dveřmi a odešel a svým pracovníkům zakázal, aby k nim chodili na obědy.

13. Zaměstnankyně žalovaného z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, uvedla, že byla svědkyní toho, že se účastníci domlouvali na realizaci střechy, mělo to být v březnu a hotové za jeden měsíc. Nakonec se to ale protáhlo. I tak vše mělo být hotovo do , Anonymizováno, slavností v půlce července, ale ani to se nestalo. Lešení se stavělo někdy v půlce února, aby všechno bylo nachystané na březen. Poté se čekalo, až se bude bourat původní střecha. Žalobce ale pořád neměl čas. Ví, že žalovaný měl s celou záležitostí spoustu starostí, např. měsíc tam zatékalo, protože střecha nebyla stále hotová. Vybavuje si, že cena měla být kolem 900 000 Kč, poté se řešila částka 700 000 Kč s tím, že žalovaný si měl odečíst to, co obstarával sám. Záležitostí kolem placení svědkyní nebyla.

14. Svědek , adresa, , známý obou účastníků, uvedl, že je pravidelným návštěvníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Někdy na podzim 2021 byl svědkem toho, že se účastníci bavili o střeše, kterou měl žalobce zhotovit do konce roku, pak říkal, že to udělá v březnu 2022. Žalovaný alespoň 4 měsíce uháněl žalobce, aby střecha byla hotová. Střecha tam ale dlouho nebyla. Vybavil si dále, že žalovaný měl oproti původnímu plánu sehnat krytinu. Ohledně ceny střechy nic nevěděl.

15. Žalovaný v průběhu řízení předložil i další faktury či listiny (konkrétně se jednalo o předpis zálohové faktury vystavené dodavatelem , právnická osoba, . dne 17. 7. 2020, 12. 8. 2022 a 16. 8. 2022 za dokup palet střešní krytiny, e-mailovou objednávku z 6. 9. 2021 na asfaltový pás a traťovou fakturu z 29. 9. 2020). Byť tyto listiny byly čteny k důkazu, soud s nich z podstaty věci nemohl učinit žádná skutková zjištění, neboť se netýkaly ceny díla ani uplatněné kompenzační námitky. Soud ve věci neproved dokazování ani původně účastníky navrhovanou svědeckou výpovědí , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Účastníci avizovali, že jejich přítomnost zajistí na jednání, nicméně ti se nedostavili a účastníci na jejich výslechu pak již netrvali. Soud nepovažoval za potřebné k návrhu žalovaného, aby vyzýval žalobce k předložení jednotlivých faktur od dodavatelů žalobce, neboť za situace, kdy nebyla mezi účastníky tvrzena ani doložena dohoda o tom, že žalobce může po žalovaném žádat jen to, co sám svým dodavatelům uhradil bez zohlednění případné marže, ceny za práce, nákladů na zaměstnance apod., by tato zjištění nemohla v zásadě ovlivnit posouzení věci ani určení ceny díla.

16. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

17. Podle § 2597 odst. 1 o. z., má-li objednatel opatřit věc k provedení díla, předá ji zhotoviteli v dohodnuté době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Má se za to, že se cena díla o cenu této věci nesnižuje.

18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 97 odst. 1 o. s. ř., žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Podle § 98 o. s. ř., vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odstavce 2 daného ustanovení, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

20. Předmětem posuzované věci je nezaplacená cena za dílo spočívající v „dodání střechy“ na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, při uplatněné námitce žalovaného, že žalobci ničeho nedluží s ohledem na pohledávku žalovaného za žalobcem. Veškerá ujednání účastníků byla pouze ústní a konkrétní obsah smlouvy, potřebný pro rozhodnutí ve věci, musel být soudem zjišťován provedeným dokazováním.

21. Soud na tomto místě předesílá, že žalovaným uplatněnou kompenzační námitkou spočívající v započtení ceny za obstarání a zpracování řeziva a pronájem lešení oproti uplatněné ceně díla shledal obecně jako způsobilou k započtení a způsobilou k tomu, aby se jí v tomto řízení zabýval, byť ve výsledku byla uznána v nikoliv plné výši a zčásti z jiných důvodů, než uváděl sám žalovaný.

22. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit si bez ohledu na vůli druhé strany uspokojení své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit samostatně u soudu. Podmínkami jednostranného započtení se zabýval velký senát Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž vyložil, že smyslem § 1987 odst. 1 o. z. je ochrana věřitele pasivní pohledávky (tj. žalobce) před tím, aby dlužník pasivní pohledávky (tj. žalovaný) zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Nejistou nebo neurčitou je pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. U nejisté či neurčité pohledávky musí být objektivní nejistota, např. o tom, zda vznikla, z jakého důvodu, jaká je její výše apod.; míra nejistoty ohledně ní je vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Pohledávku nelze před soudem užít k započtení a považovat za jistou, má-li žalobce proti ní relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.

23. V posuzované věci žalovaný již v době předsoudního jednání účastníků uplatňoval předmětné položky k započtení proti (pasivní) pohledávce žalobce a na tuto skutečnost poukázal již v prvním podání učiněným vůči soudu. Nejednalo se zde tedy o situaci, kdy by si tuto kompenzační námitku neponechával bez opodstatněného důvodu takticky na pozdější či závěrečnou fázi řízení. Stejně tak se v dané věci nejednalo o situaci, kdy by zažalovaný nárok byl skutkově jasný již od počátku řízení, pročež by dokazování bylo primárně směřováno jen směrem ke kompenzační námitce žalovaného. Naopak, s ohledem na ústní formu smlouvy o dílo a sporu účastníků o obsahu této smlouvy, předmětem dokazování bylo zjištění předmětu díla, ceny a způsobu jeho placení, dále doby započetí prací i dodání díla, a zvláště otázky zajištění rozsahu prací i materiálu ze strany žalobce i žalovaného. Při nutnosti objasnění daných otázek a takto prováděného dokazování proto soud mohl v rámci jednoho důkazního řízení posoudit oprávněnost nároku žalobce i žalovaného, jelikož tyto se vzájemně prolínaly.

24. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že někdy na podzim roku 2021 ústně uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla „nová střecha“ na domě, kde žalovaný , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Účastníci nerozporovali, že po vzájemné dohodě měly být práce započaty v březnu 2022, nicméně se tak stalo až 16. 6. 2022. Objednatelem díla byl žalovaný, jeho zhotovitelem žalobce. Sporným mezi nimi naopak bylo to, co mělo být předmětem díla, za jakou cenu mělo být dílo provedeno, z jakého důvodu došlo k prodlení se započetím prací a zda si byl žalovaný oprávněn započíst cenu jim dodaného zboží a prací oproti vyúčtované ceně díla.

25. Ačkoliv žalovaný tvrdil, že předmětem díla mělo být „kompletní dodání“ nové střechy, toto nebylo prokázáno. Účastníci se již v době sjednání smlouvy dohodli na tom, že si řadu prací zajistí žalovaný sám, a proto soud přisvědčil tvrzení žalobce, že předmět díla byl vymezen v předložené cenové nabídce, blíže specifikované v narační části tohoto rozhodnutí. Tomu odpovídá kupř. i to, že v cenové nabídce nebyly od počátku naceněny práce za shození původní střechy a za obstarání lešení. Následně z tohoto rozsahu prací bylo vypuštěno i oplechování střechy včetně materiálu a prací, když dle shodného tvrzení účastníků bylo dohodnuto, že si uvedené zajistí sám žalovaný. Původní cenová nabídka (včetně i uvedeného oplechování) činila 1 055 912 Kč a je zjevné, že byla žalovaným v době sjednání ústní smlouvy akceptována, neboť na jejím základě a rovněž po postupné úhradě záloh ve výši 700 000 Kč došlo k zahájení stavebních prací. Uvedená cena za dílo byla až následně snížena na částku 909 972 Kč (a následně požadována v ceně 906 928 Kč). K redukci této částky přitom muselo z logiky věci dojít, nikoliv před zahájením prací, ale až po započetí díla, neboť je v daném rozpočtu, vedle ceny za oplechování a zvýšení ceny za ocelové kozy, akceptováno, že žalovaný si obstará dřevo sám, k čemuž došlo až v době, kdy provádění díla již mělo být započato. Žalovaným tvrzená cena díla cca 900 000 Kč v zásadě nepopírá oprávněnost zažalovaného nároku. Dané snížení ceny totiž nemohlo znamenat poskytnutí „slevy“ z původně dohodnuté ceny jednotlivých položek, ale zohledňovalo pouze žalobcem skutečně vykonané práce a dodaný materiál. Jednotlivé položky dohodnuté v cenové nabídce (a vymezující předmět díla) odpovídají následně vyfakturovaným položkám v konečné faktuře. Žalobcem tedy následně nebylo požadováno více, než bylo původně sjednáno. Jelikož nebyl účastníky tvrzen a doložen jiný způsob stanovení ceny díla, nežli fakturace jednotlivých provedených prací a dodaného materiálu, soud jako východisko pro stanovení žalobcova nároku vyšel (s výjimkou níže uvedenou) z konečné faktury ze dne 17. 8. 2022 v ceně 906 928 Kč.

26. Soud nepřisvědčil argumentaci žalovaného, že žalobci nevzniklo právo na zaplacení celkové ceny díla z důvodu, že dosud nedošlo k jeho řádnému předání. Účastníci nebyly ve shodě o způsobu placení ceny díla. Žalobce tvrdil, že bylo dohodnuto zálohové hrazení, žalovaný tvrdil, že se tak mělo stát až po dokončení díla, nicméně požadované zálohy uhradil, aby žalobce vůbec práce zahájil a v nich pokračoval. I pokud by tedy bylo mezi účastníky dohodnuto, že konečná (zbytková) faktura bude vystavena po dokončení díla, je třeba vyjít z toho, že provedení díla coby základní předpoklad pro vznik práva zhotovitele na zaplacení jeho ceny (není-li dohodnuto jinak) sestává ze dvou kumulativních podmínek, kterými jsou dokončení a předání díla. Dílo musí být předvedeno tak, že je způsobilé sloužit svému účelu sjednanému ve smlouvě, a nebyl-li takový účel sjednán, pak účelu, pro nějž se zpravidla komodita téhož druhu užívá. Předvedení této způsobilosti je jednostranným jednáním zhotovitele s úmyslem splnění jeho dluhu a s ohledem na § 559 o. z. nemusí mít formální charakter, neujednají-li si strany jinak. Žádný z účastníků ani netvrdil, že byly ujednány podmínky předání a převzetí díla, např. formou protokolárního zápisu s podpisy účastníků (např. ve stavebním deníku) apod. (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2010, sp. zn. 23 Cdo 3948/2010). Zhotovení nové střechy domu přitom není činností, která by vyžadovala k řádnému provedení a předání aktivní součinnost žalovaného, nějaké testy či konkrétní předvedení způsobilosti. Žalovaný, který danou námitku poprvé uplatnil až v průběhu soudního řízení, přitom netvrdil ani nedoložil, že by žalobce nějaké činnosti na střeše dosud neprovedl, že by žalobce byl v prodlení s nějakou původně dohodnutou prací, a proto toto dílo nelze řádně užívat ke svému účelu v plném rozsahu a nelze tak uvažovat o tom, že po dokončení prací ze strany žalobce dne 17. 8. 2022 a „opuštění“ stavby nebylo možné dílo považovat za dokončené a předané. Naopak, opakovaně poukazoval primárně na to, že střechu chtěl mít hotovou před , Anonymizováno, slavnostmi, což se ale nestalo, když práce byly skončeny až v srpnu 2022. To, že žalovaný nepodepsal stavební deník při skončení prací ani neodsouhlasil vyfakturované částky není překážkou pro závěr o dokončení a předání díla se souvisejícím nárokem žalobce na zaplacení ceny.

27. Žalovaný rovněž odmítal uhradit zažalovanou částku z důvodu, že požadovanou cenu díla pokládá za přemrštěnou a že bylo vyfakturováno něco, co nebylo dodáno. K otázce ceny díla soud opakuje, že žalobce ve výsledku žádal méně, než bylo uvedeno v původní cenové nabídce, přitom si neúčtoval jiné práce a zboží, než bylo dohodnuto a provedeno. Výsledná cena proto na něj nemohla působit nijak překvapivě. Tvrzení žalovaného, že žalobci uhradil již dost, je samo o sobě spíše jeho subjektivním názorem, který ho nemůže zprostit povinnosti uhradit zbytek vyfakturované ceny, a to i v případě, že si žalovaný některé práce a materiál zajišťoval sám. Jelikož se tak stalo po dohodě účastníků, a žalovaným dodané činnosti (vyjma řeziva, jak bude uvedeno dále) nebyly žalobcem ani zahrnuty do ceny díla obsažené v cenové nabídce ani v následné konečné faktuře, není možné, aby se požadovaná částka dále snižovala.

28. Stejně tak na možnost snížení ceny díla nemůže mít vliv tvrzení žalovaného, že žalobce požadoval více než bylo dodáno, tedy, že dílo nebylo dodáno v takovém rozsahu, jak bylo ujednáno, resp. jak bylo žalovaným účtováno. Svou podstatou se jednalo o uplatnění námitky vadného plnění díla. Soud nadto uvádí, že ani skutečnost, že dílo trpí vadami, nemusí sama o sobě znamenat, že dílo není dokončeno a že za něj žalovaný nemusí uhradit jeho cenu. I přes povinnost zhotovitele provést dílo bez vad (§ 1914 odst. 1 o. z.) je objednatel povinen zaplatit cenu i za takové dílo, které bude vykazovat některé vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebudou (do okamžiku odstranění těchto vad) bránit užívání díla k účelu patrnému ze smlouvy, resp. k účelu obvyklému (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3512/2018). Námitky žalovaného stran chybějících částí spojovacího materiálu a montáže stropů , Anonymizováno, a dodání 216 m2 OSB desky, místo původně sjednané 31,26 m2, žalovaný poprvé uplatnil v průběhu poskytnuté koncentrační lhůty po prvním jednání soudu. Soud v důsledku toho vyzval žalovaného, aby doložil, kdy a jakým způsobem zjistil, a zda, kdy a jakým způsobem vytknul žalobci tvrzené vady díla, a to oproti původní dohodě účastníků. K tomu žalovaný uvedl, že se tak stalo dne 26. 9. 2023, tedy v průběhu soudního řízení, a to po kontaktování prodejce, který sdělil konkrétní množství dodávky. Zjištění, že prodejce dodal žalobci něco jiného, než jím bylo žalovanému následně naúčtováno, samo o sobě neprokazuje vadu plnění díla, nemůže založit ani řádnost uplatnění vady díla a zejména nemohlo zpochybnit zaklad nároku žalobce na úhradu požadované ceny o dílo, která v sobě z podstaty věci nezahrnuje jen dodací cenu zboží. Nezávisle na tom, zda by se mohlo jednat o zjevné či skryté vady, nelze dovodit, že by žalovaný bezprostředně po tvrzeném zjištění (resp. v době, kdy žalovaný mohl případné vady zjistit) daných vad dostatečně konkrétně a určitě oznámil žalobci jím „považované“ vady díla, současně, že by vůči žalobci uplatnil dostatečně seznatelným způsobem právo z vadného plnění a rovněž ani to, jaká právo z vadného plnění po něm případně žádá a v jakém rozsahu by tedy tento nárok mohl ovlivnit výslednou cenu díla. Z uvedených důvodů proto tato obrana žalovaného nemohla založit důvod pro snížení ceny díla.

29. Soud tedy na základě shora uvedeného uzavřel, že dílo bylo v ujednaném rozsahu žalobcem provedeno a žalovanému předáno, pročež tak žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla, když žalovaný neprokázal, že by tento nárok nebyl oprávněný, a to v následující výši. Za dodané stropy , Anonymizováno, vč. dopravy, spoj. materiálu, montáže byl žalobce povinen uhradit částku 316 614 Kč; za ocelové kozy vč. montáže, materiálu, dopravy, nátěru a jeřábu částku 142 468 Kč; za okapnice vč. Montáže v částce 5 489 Kč; za montáž difuzní fólie a latí vč. materiálu, dopravy částku 116 439 Kč; za OSB desku částku 108 752 Kč; za montáž krytiny vč. střešních doplňků částku 81 371 Kč a za spojovací materiál částku 21 195 Kč. Tyto částky byly žalovanému vyúčtovány fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 8. 2022.

30. Soud shledal v základu oprávněnou námitku žalovaného, že mu vznikl nárok na započtení ceny za pořízení a opracování dřeva. Žalovaný doložil, že za uvedené uhradil celkem 144 997,50 Kč. Tuto částku nebylo možné započíst oproti vyfakturované ceně díla, jak se domáhal žalovaný, nicméně o tuto položku je třeba požadovanou částku redukovat. Původní dohodou účastníků bylo, že žalobce obstará kompletní „montáž vazby včetně řeziva a spojovacího materiálu“ za cenu 226 045 Kč. Žalobce se následně dostal do časového prodlení a po dohodě účastníků dřevo včetně jeho zpracování obstaral na své náklady sám žalovaný, přičemž bylo dohodnuto, že výsledná cena bude snížena o materiál a práce obstarané právě žalovaným. Žalovanému proto po dohodě účastníků vznikl nárok na to, aby se jím uhrazená částka projevila ve vyúčtované položce stran montáže vazby. Žalobce sám uvedl, že cenu 226 045 Kč zredukoval zhruba o 50 % s tím, že si vypočítal, že žalovanému nedodá materiál o objemu 11 kubíků, přičemž vycházel z hodnot, jako kdyby materiál obstarával sám. Za dané situace a při dohodě účastníků však bylo na místě, aby od původně sjednané ceny položky byla odečtena cena skutečně vynaložená žalovaným, nikoliv „hypotetická“ cena, za kterou by tuto položku mohl obstarat žalobce, kdyby se neocitl v prodlení. Soud proto k původně sjednané ceně položky 226 045 Kč odečetl žalovaným uhrazenou částku 144 997,50 Kč a z titulu této položky přiznal žalobci nárok na zaplacení 81 047,50 Kč, a to místo žalobcem požadované částky 114 600 Kč.

31. Žalovaný dále žádal po žalobci k úhradě nájem lešení za cenu 73 771,28 Kč, a to s odkazem na to, že předmětem díla bylo kompletní dodání střechy, pročež náklady na toto lešení by měl hradit žalobce. Provedeným dokazováním bylo ale zjištěno, že si účastníci již při sjednávání smlouvy ujednali, že lešení pro žalobce připraví žalovaný. V tomto směru soud s odkazem na shora citované ust. § 2597 odst. 1 o. z. poukazuje, že cena žalobcem provedeného díla se nemůže snížit o cenu žalovaným dodaného lešení, když se ani neprojevila v ceně díla. Tato položka nebyla fakturována v ceně díla a od počátku ani nebyla vůbec řešena v rámci cenové nabídky.

32. Soud má nicméně na základě provedeného dokazování za to, že žádost žalovaného na úhradu částky 73 771,28 Kč bylo možné posoudit i jinak, a to coby nárok na náhradu škody – majetkové újmy vzniklé žalovanému porušením smluvních povinností ze strany žalobce. Právní posouzení věci je přitom úkolem soudu, a to na základě zjištěného skutkového stavu, aniž by soud byl vázán právní kvalifikací učiněnou účastníkem řízení. Odpovědnost za škodu podle obecné právní úpravy je ve smyslu § 2910 o. z. dána splněním následujících předpokladů, a to porušením smluvní či zákonné povinnosti, vznikem škody, příčinnou souvislostí mezi porušením povinnosti a vznikem škody a zaviněním škůdce. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že práce na střeše započnou v březnu 2022. Z tohoto důvodu také žalovaný v průběhu února přichystal k domu lešení. Žalobce nicméně započal práce až 16. 6. 2022. V tomto směru žalobce jednak uznal, že práce nezačaly v dohodnutou dobu z důvodu jeho časového zaneprázdnění, a dále tvrdil, že tomu bylo proto, že žalovaný pro něj stavbu nepřichystal tak, aby práce mohl zahájit. Soud přisvědčil tvrzením žalovaného, že s pracemi nezačal dříve proto, že žalobce nezapočal sám s přípravou díla, tedy zajištění dřeva. Žalobce ani sám netvrdil, že by měl dřevo přichystané již v březnu 2022 dle původní dohody, nebo, že by sám v dalších měsících sám tento materiál zajišťoval. Je logické tvrzení žalovaného, že pokud neměl poznatky o tom, že žalobce již chystá přípravu dřeva (resp. zjistil si, že žalobce v tomto směru žádnou aktivitu dosud nevyvinul), nemusel sám přistoupit ke „shození“ staré střechy. Prodlení se započetím prací tedy leželo pouze na straně žalobce, když žalobce sám nedoložil, že by prodlení bylo na straně žalovaného, nebo že by opožděné započetí prací jím nebylo zaviněno. Soud nesouhlasí s tvrzením žalobce, že žalovaný akceptoval časový harmonogram prací, když z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že žalovaný opakovaně urgoval žalobce, aby dílo bylo zahájeno i dokončeno. Z důvodu tohoto prodlení vznikla žalovanému majetková újma spočívající v pronájmu lešení po dobu, kdy žalobce žádné práce nekonal, byť je konat měl.

33. Žalovaný doložil, že měl pronajaté lešení po dobu 185 dnů, od 14. 2. 2022 do 17. 8. 2022. Práce měly být dle dohody účastníků zahájeny dne 1. 3. 2022, přitom se tak stalo až dne 16. 6. 2022. Je tak zjevné, že žalovaný po dobu od 1. 3. 2022 do 15. 6. 2022 z důvodu prodlení žalobce vynakládal bezdůvodně finanční prostředky na pronájem lešení. Na straně žalovaného tak vznikla majetková újma v důsledku prodlení žalobce spočívající v pronájmu lešení po dobu 107 dnů, tedy ve výši 42 668 Kč (při ceně 398,76 Kč za každý den pronájmu), a právě tuto částku lze podle soudu započíst oproti zažalovanému nároku.

34. Soud tedy na základě shora uvedených důvodů přiznal žalobci nárok na zaplacení částky 130 708 Kč, sestávající z částky 81 048 Kč (po zaokrouhlení) za montáž vazby vč. řeziva, z částky 92 328 Kč z titulu zbylých položek vyúčtovaných ve faktuře č. , hodnota, , při zohlednění žalovaným uhrazené zálohy 700 000 Kč, a při zohlednění majetkové újmy žalovaného za prodlení žalobce ve výši 42 668 Kč. S ohledem na to, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou této částky, soud jako oprávněným shledal rovněž nárok žalobce na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z přisouzené částky 130 708 Kč, a to od 30. 8. 2022 do zaplacení. Prodlení žalovaného se odvíjí od lhůty splatnosti dané faktury.

35. Soud naopak žalobu zamítl ohledně požadavku žalobce na zaplacení zbývající částky 76 220 Kč včetně 15% zákonného úroku z prodlení z této částky od 30. 8. 2022 do zaplacení.

36. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci pouze částečný úspěch a náleží mu tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jeho úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobce požadoval zaplacení částky 206 928 Kč, přičemž byl úspěšným co do částky 130 708 Kč (kapitalizované příslušenství nemá na poměr úspěchu a neúspěchu vliv). Žalobce tak byl ve věci úspěšný z 63 % a z 37 % neúspěšný. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 10 347 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování účastníka advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) za deset úkonů právní služby po 9 140 Kč uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, doplnění podání k výzvě soudu či v reakci na podání žalovaného ze dne 25. 6. 2023, 27. 9. 2023 a 14. 11. 2023 a účast na jednání soudu dne 15. 9. 2023, 1. 11. 2023 v délce přesahující dvě hodiny a 29. 11. 2023) včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud nepřiznal požadovanou odměnu za vyjádření ze dne 19. 6. 2023, neboť jím právní zástupkyně pouze požádala o prodloužení lhůty k vyjádření žalovaného a nejedná se tak o podání ve věci samé. V souvislosti s cestami realizovanými k jednání soudu žalobci přísluší náhrada ve výši 3 197 Kč (3 x 1 065,6 Kč) za 3 x 146 km ujetých na trase , adresa, a zpět (34,4 Kč za litr nafty při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) podle § 13 a. t., a dále náhrada za ztrátu času v částce 1 200 Kč za celkem 12 půlhodin podle § 14 a. t. Právní zástupkyně žalobce není plátkyní DPH. Dohromady činí náhrada nákladů řízení částku 109 144 Kč, z níž má žalobce nárok na 26 % z těchto nákladů, tj. na částku 28 377 Kč.

37. Lhůta k zaplacení přisouzené částky, jakož i nákladů řízení byla soudem určena jako zákonná třídenní, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.