27 C 54/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24 811 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 811 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 811 Kč od 6. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 9 705 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 811 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 18. 1. 2021 zavinil dopravní nehodu, při couvání autem narazil do zaparkovaného vozidla [značka automobilu], [registrační značka] poškozené [jméno] [příjmení]. Žalovaný neohlásil pojistnou událost pojistitel, tj. právní předchůdkyni žalobkyně [právnická osoba] (dále též„ pojistitel“), v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem jeho vozidla (společný záznam o dopravní nehodě předložila poškozená), při likvidaci pojistné události neposkytl pojistiteli součinnost a ani potřebné doklady tak, aby mohla být nehoda řádně prošetřena. Pojistitel v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla řízeného žalovaným vyplatil poškozené částku 26 311 Kč jako náhradu nákladů opravy jejího vozidla. Jelikož žalovaný neposkytl součinnost pojistiteli při šetření pojistné události, vznikla mu tím povinnost k náhradě vyplaceného pojistného plnění 26 311 Kč. Žalovaný před podáním žaloby na dluh zaplatil částku 1 500 Kč, a proto se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 24 811 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z uvedené částky od 6. 5. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena včetně jejího doplnění, nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav.

5. Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 18. 1. 2021, vyhledávání pojistných smluv podle vozidla, zápisu o poškození motorového vozidla soud zjistil, že dne 18. 1. 2021 v 18:00 hodin způsobil žalovaný v ulici [ulice], obci [obec] při řízení vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], dopravní nehodu, když žalovaný jako řidič vozidla při couvání narazil do zaparkovaného vozidla [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], čímž došlo k poškození tohoto vozidla.

6. Poškozené bylo ze strany pojistitele žalovaného [právnická osoba], v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vyplaceno celkem 26 311 Kč za provedenou opravu jejího vozidla, což bylo zjištěno z přípisu ze dne 24. 3. 2021, detailu transakce ze dne 25. 3. 2021 a dne 5. 3. 2021, daňového dokladu [číslo] ze dne 22. 3. 2021 vydaného [právnická osoba] Přípisem ze dne 28. 1. 2021 byl žalovaný vyzván pojistitelem k doložení kopie velkého technického průkazu (včetně údajů o platnosti technické kontroly), řidičského průkazu řidiče, fotografií z místa nehody, evropského záznamu o dopravní nehodě. K doložení dokumentů byl žalovaný opakovaně vyzván přípisy ze dne 4. 3. 2021 a 24. 3. 2021.

7. K úhradě částky 26 311 Kč byl žalovaný ze strany pojistitele vyzván předžalobní výzvou k zaplacení ze dne 26. 4. 2021 z důvodu porušení jeho povinnosti k součinnosti. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu další předžalobní výzvou ze dne 27. 5. 2021 a rovněž ze dne 20. 4. 2022, odeslanou téhož dne, v níž byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od jejího doručení.

8. Na základě přeshraniční fúze sloučením jmění společnosti [právnická osoba] ke dni 31. 8. 2021 přešlo na žalobkyni, vstoupila tím do práv a povinností společnosti [právnická osoba]

9. Podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.

10. Dle § 9 odst. 3 písmena a) zákona, pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány.

11. Podle § 8 odst. 1 zákona, pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora uvedených důkazů a jejich hodnocení podle § 132 o. s. ř. má soud za prokázané, že žalovaný způsobil dopravní nehodu při řízení vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], když dne 18. 1. 2021 při couvání narazil do zaparkovaného vozidla [značka automobilu] poškozené [jméno] [příjmení] a způsobil na něm škodu. Předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] jako pojistitel v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla žalovaného vyplatila poškozené plnění ve výši 26 311 Kč, tj. náhradu skutečné škody – náhradu nákladů za opravu vozidla. Žalobkyně následně vstoupila do práv a povinností dosavadního pojistitele a je tak aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky.

14. Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaný žalovanou částku zaplatil z důvodu porušení jeho zákonných povinností při šetření nehody ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona. Pojištěný je ze zákona mimo jiné povinen oznámit předepsaným způsobem škodnou událost pojistiteli. Žalovaný jako pojištěný po způsobení dopravní nehody sepsal spolu s poškozenou pouze společný záznam o dopravní nehodě, protože nebylo třeba oznámit nehodu Policii ČR ve smyslu § 47 odst. 3 písm. g), § 47 odst. 4 a 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný nicméně poté neoznámil nehodu pojistiteli, ačkoliv mu tato povinnost plyne z § 8 odst. 1 zákona.

15. Předpokladem vzniku práva pojistitele na regres po žalovaném je skutečnost, že neoznámení negativně zasáhlo do možností a schopností pojistitele řádně provést šetření nehody. Žalovaný měl dále povinnost neprodleně po nehodě ve smyslu § 8 odst. 1 zákona sdělit pojistiteli skutkový stav týkající se této události, a to i bez jeho výzvy, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Žalovaný pojistiteli bez zbytečného odkladu a bez zřetele hodného důvodu neoznámil pojistnou událost a ani mu nesdělil žádné informace o nehodě, pojistitel nemohl informace sdělené mu o nehodě poškozenou nijak konfrontovat s informacemi od žalovaného. Současně žalovaný bez zřetele hodného důvodu nepostupoval v souladu s pokyny pojistitele a neposkytl adekvátní a včasnou reakci na jeho opakované výzvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvy nereagoval, nemohla být ani provedena prohlídka vozidla žalovaného. Ze všech těchto důvodů proto nemohl pojistitel řádně prošetřit škodní událost (nehodu) a došlo k ztížení jejího prošetřování ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona.

16. Neprodleně po nehodě byl žalovaný dále povinen předložit pojistiteli doklady - alespoň řidičský průkaz, velký technický průkaz (a zelenou kartu). Protože škodní událost nebyla policií šetřena, v podstatě jedinou – limitovanou – možností, jak mohl pojistitel šetření provést, byla komparace dokladů předložených samotnými účastníky nehody přímo pojistiteli, proto je v zákoně kladen důraz na jejich součinnost s pojistitelem. Nárok na regresní úhradu pojistitele po žalovaném ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona vzniká, jestliže neodůvodněné porušení ediční povinnosti zároveň vedlo ke ztížení možnosti řádného šetření nehody pojistitelem. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že žalovaný byl opakovaně pojistitelem žádán o doložení dokladů a ten mu je neodůvodněně neposkytl. Nesplněná ediční povinnost (tj. vydání alespoň řidičského průkazu, který prokazuje oprávnění řídit vozidlo, technického průkazu, ve kterém je uvedeno datum technické kontroly vozidla prokazující schválení provozu vozidla) sice nevede ke znemožnění šetření škodní události, vede však vždy k jeho ztížení, a to i ve vztahu k prošetření důvodů, pro které může pojistitel vůči žalovanému uplatnit regresní nároky ve smyslu § 10 zákona. Soud nezpochybňuje, že pojistitel má objektivně vzato možnosti, jak řidičské oprávnění či technickou způsobilost vozidla ověřit. Po prokázání právního zájmu si může vyžádat údaj o technické způsobilosti vozidla z registru vozidel u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v souladu s § 5 odst. 7 písmena a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, dále si může pojistitel vyžádat u úřadu obce s rozšířenou působností písemně údaje o řidiči z registru řidičů v souladu s § 121 odst. 1 písmena c) zákona č. 361/2000 Sb., o povozu na pozemních komunikacích. Nesplnění ediční povinnosti ale vede ke ztížení možnosti šetření škodní události (nehody) pojistitelem, neboť pojistitel je nucen se nad rámec své běžné agendy obrátit na příslušné správní orgány s žádostmi o údaje z registru řidičů a vozidel. Vyhledáváním příslušných úřadů pojistitelem a jejich obesíláním bude docházet ke ztížení šetření škodní události, které má být ukončeno ve lhůtě do 3 měsíců ve smyslu § 9 odst. 3 zákona. Smyslem předkládání dokladů pojištěným přímo pojistiteli je právě šetření nehody pojistiteli maximálně usnadnit, a naopak nepředložení těchto dokladů pojistiteli šetření škodní události ztěžuje (třebaže nikterak fatálním způsobem). Ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok. Je přitom třeba trvat na tom, aby pojištěný (žalovaný) plnil zákonnou povinnost součinnosti s pojistitelem, a to v souladu se zásadou, že nikdo nemá těžit ze svého protiprávního jednání (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1791/2008 ze dne 15. 4. 2010, nebo Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 11 Co 105/2022-150 ze dne 1. 12. 2022).

17. S ohledem na shora popsaný laxní přístup žalovaného vzniklo žalobkyni regresní právo po žalovaném požadovat náhradu plnění, které vyplatil pojistitel poškozené jako náhradu nákladů za opravu jejího vozidla, a které žalovaný dosud neuhradil ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona. Žalovaný na dluh (pojistné plnění) ve výši 26 311 Kč uhradil částku 1 500 Kč, k úhradě mu tedy zbývá částka 24 811 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvách žalobkyně, a proto se dostal do prodlení. Tím vznikl žalobkyni nárok i na požadovaný zákonný úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl povinen dluh uhradit dle předžalobní výzvy nejpozději do 5. 5. 2022. Výzva byla odeslána žalovanému dne 20. 4. 2022, její doručení nastalo v souladu s § 573 občanského zákoníku dne 25. 4. 2022. Výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení, tj. do 5. 5. 2022, od 6. 5. 2022 byl proto žalovaný v prodlení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svůj nárok řádně doložila důkazy, a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 os.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši 993 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, tj. mimosmluvní odměna advokáta za zastupování účastníka dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 2 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby včetně jejího doplnění, předžalobní výzva) a náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 této vyhlášky ve výši 900 Kč Celkem tedy náklady řízení (včetně 21 % DPH z odměny advokáta a jeho hotových výdajů) činí 9 705 Kč.