28 C 100/2025

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Rozehnalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 44 136Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 136 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 136 Kč od 12. 8. 2023 do zaplacení a se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 44 136 Kč od 12. 8. 2023 do 24. 2. 2025, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 44 136 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 25 896 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 44 136 Kč s příslušenstvím a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 44 136 Kč od 12. 8. 2023 do zaplacení, a to vše z titulu neuhrazené kupní ceny za , právnická osoba, dodaný žalovanému na základě rámcové smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní jakožto dodavatelem a žalovaným jakožto odběratelem byla dne 20. 7. 2023 uzavřena rámcová smlouva, v níž se žalobkyně zavázala po dobu trvání smlouvy dodávat žalovanému zboží ze svého sortimentu, a to na základě jednotlivých dílčích objednávek žalovaného. Žalovaný se v rámcové smlouvě zavázal objednané zboží převzít a zaplatit za něj kupní cenu na základě faktury vystavené žalobkyní. Doba trvání smlouvy byla sjednána na 6 měsíců s účinností od 1. 7. 2023. V článku V. odst. 3 rámcové smlouvy bylo sjednáno, že při opožděné úhradě fakturované dodávky má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z neuhrazené částky za každý den prodlení. V příloze 1 k rámcové smlouvě byl uveden seznam pověřených osob k objednávce a převzetí zboží, v němž byl uveden žalovaný. Dne 20. 7. 2023 žalovaný převzal celkem , hodnota, kusů zboží konkrétně specifikovaných v dodacích listech č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, a dne 21. 7. 2023 pak žalovaný převzal dalších 17 kusů (případně balení) zboží konkrétně specifikovaných v dodacím listu č. , Anonymizováno, . Fakturou č. , hodnota, splatnou dne 11. 8. 2023 byla žalovanému vyúčtována cena veškerého zboží uvedeného v dodacích listech částkou 44 136 Kč. Z SMS komunikace je patrno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky; stejně tak byl upomínán e-mailem ze dne 26. 7. 2024 a konečně předžalobní výzvou ze dne 29. 2. 2024, která byla žalovanému odeslána dne 5. 12. 2024, následně byla uložena u provozovatele poštovních služeb a poté z důvodu nevyzvednutí adresátem byla vrácena žalobkyni (vrácená zásilka a výpis ze sledování zásilky).

4. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný výslech svědků, a to , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , neboť skutečnosti, k nimž měli být tito svědci slyšeni, vyplynuly již z listinných důkazů.

5. Na základě listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně žalovanému na základě rámcové smlouvy dodala zboží uvedené v dodacích listech, které žalovaný od žalobkyně převzal, avšak fakturovanou cenu za toto zboží neuhradil.

6. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. Dle § 2085 odst. 2 o. z. se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Dle § 2087 o. z. pak prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Dle § 2118 o. z. platí, že kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

8. Dle § 2048 odst. 1 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Dle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V projednávané věci uzavřela žalobkyně se žalovaným inominátní smlouvu, která rámcově určovala obsah a podmínky kupních smluv, které měly být na jejím základě uzavírány. V rámci této smlouvy byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného s úhradou kupní ceny za převzaté zboží. Na základě rámcové smlouvy byly následně uzavřeny kupní smlouvy na movité věci, které byly specifikovány v dodacích listech a které žalovaný převzal. Žalovanému tak v souladu s § 2118 o. z. vznikla povinnost k úhradě kupní ceny ve výši 44 136 Kč, která byla vyúčtována ve faktuře č. , hodnota, se splatností dne 11. 8. 2024. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou kupní ceny do prodlení, soud žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal i požadované úroky z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne prodlení, tj. od 12. 8. 2024, do zaplacení.

12. Co se týká požadované smluvní pokuty, pak soud dospěl k závěru, že byla v rámcové smlouvě platně sjednána. Smluvní pokuta je samostatným majetkovým nárokem, přes jeho akcesorickou povahu jde o nárok se samostatným skutkovým základem, není tak jako úroky z prodlení příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, které by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna. Tím ovšem není vyloučeno, aby žalobce tímto způsobem koncipoval žalobu, ovšem s tím rizikem, že mu v rozsahu dosud nesplatné smluvní pokuty (proto, že ještě nenastal další den prodlení) soud žalobu zamítne. Je-li smluvní pokuta sjednána tak jako v této věci (procentuální sazbou z dlužné částky za každý den prodlení), vzniká věřiteli za každý den trvání prodlení samostatné právo na smluvní pokutu, neboť dlužník opětovně každým dnem prodlení porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 33 Cdo 103/2018). Soud tedy může žalobkyni přiznat smluvní pokutu pouze v rozsahu, v němž je ke dni vyhlášení rozhodnutí splatná. Splatnost pohledávky na smluvní pokutu není zákonem stanovena. Za den splatnosti se tak v případě smluvní pokuty považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, co byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Za kvalifikovanou upomínku (žádost věřitele o plnění) lze přitom považovat i podání žaloby na zaplacení pohledávky. Z tohoto úhlu pohledu představuje žaloba hmotněprávní jednání účastníka řízení učiněné vůči soudu, které je účinné i vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli (§ 41 odst. 3 o. s. ř.) – srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3607/2019.

13. V projednávané věci byla žalovanému žaloba doručena do vlastních rukou dne 24. 2. 2025. Soud tak přiznal žalobkyni požadovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 44 136 Kč od prvního dne prodlení, tj. od 12. 8. 2023, do dne doručení žaloby žalovanému, tj. do 24. 2. 2025. Ve zbytku soud požadovanou smluvní pokutu zamítl (tj. ve výši 0,1 % denně z částky 44 136 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení), neboť v této části nebyla smluvní pokuta dosud splatná.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši 25 896 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 246 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 124 906 Kč. Tarifní hodnota byla určena v souladu s § 8 odst. 1 a 2 a. t. jako součet žalované jistiny ve výši 44 136 Kč a smluvní pokuty určené procentní sazbou za každý den prodlení s úhradou jistiny až do zaplacení, která představuje plnění na dobu neurčitou čili zde se stanoví tarifní hodnota ve výši pětinásobku ročního plnění, tedy částkou 80 770 Kč (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 33 Cdo 103/2018). Při této tarifní hodnotě činí odměna advokátky částku 6 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání ve věci samé – žaloba), přičemž ke každému z těchto úkonů dále náleží paušální náhrada výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy celkem částka 1 350 Kč.