28 C 13/2026

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Rozehnalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného, 696 51 Čeložnice pro zaplacení 107 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 107 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 107 500 Kč od 6. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 107 500 Kč od 26. 10. 2025 do 5. 11. 2025, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 107 500 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 470 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 059,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 107 500 Kč s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které měl žalovaný provést PIR nadkrokevní izolaci na rodinném domě žalobce. Žalobce uhradil na toto dílo žalovanému zálohu v celkové výši 107 500 Kč. Žalovaný však dohodnuté dílo ve sjednaném termínu neprovedl, a proto žalobce od shora uvedené smlouvy o dílo odstoupil. Žalobce tedy po žalovaném žádá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 107 500 Kč z titulu zaplacených záloh, dále žádá přiznání úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 107 500 Kč od 26. 10. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 470 Kč jakožto poplatek za EPR certifikaci. Konečně žalobce žádá po žalovaném zaplacení úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 107 500 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení, neboť pro vyřešení celé situace byl nucen si zajistit chybějící finanční prostředky prostřednicím smlouvy o zápůjčce za smluvní úrok ve výši 11,5 % ročně.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne datum smlouvu o dílo, v níž se žalovaný zavázal provést dílo spočívající v montáži a dodávce nadkrokevní PIR izolace na rodinném domě v termínu do 25. 9. 2025. Žalobce se zavázal dílo převzít a zaplatit za něj cenu 85 500 Kč na účet žalovaného č. č. účtu.

4. Téhož dne, tedy 22. 9. 2025, uzavřel žalobce jakožto vydlužitel s jméno FO jakožto zapůjčitelem smlouvu o zápůjčce, na základě které jméno FO zapůjčila žalobci částku 100 000 Kč, kdy tato částka byla žalobci předána v hotovosti před podpisem smlouvy, což žalobce stvrdil svým podpisem. Zápůjčka byla poskytnuta na dobu 5 let. Žalobce se zavázal jistinu splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 000 Kč měsíčně počínaje měsícem říjnem 2026 vždy k 1. dni v měsíci až do úplného zaplacení včetně příslušenství. Dále byl sjednán úrok v celkové výši 57 500 Kč, který byl splatný v jednotlivých splátkách společně s jistinou.

5. Žalobce upomínal žalovaného o informace ke sjednanému dílu a o provedení díla prostřednictvím e-mailových zpráv ze dne 23. 9. 2025, dne 27. 9. 2025 a dne 1. 10. 2025.

6. Žalovaným byly na vrub žalobce vystaveny následující faktury:  faktura č. hodnota znějící na částku 85 500 Kč se splatností dne 22. 9. 2025 za montáž a dodávku nadkrokevní PIR izolace na rodinný dům v tloušťce 200 mm; tuto částku žalobce uhradil žalovanému na účet uvedený ve faktuře dne 22. 9. 2025 (potvrzení o platbě),  faktura č. hodnota znějící na částku 12 000 Kč se splatností dne 23. 9. 2025 za dopravu a vruty; tuto částku žalobce uhradil žalovanému na účet uvedený ve faktuře dne 23. 9. 2025 (potvrzení o platbě),  faktura č. hodnota znějící na částku 10 000 Kč se splatností dne 29. 9. 2025 jako doplatek za 80m plus doplatek za vruty; tuto částku žalobce uhradil žalovanému na účet uvedený ve faktuře dne 29. 9. 2025 (potvrzení o platbě).

7. Žalobce nedatovaným dopisem vyzval žalovaného ke zjednání nápravy a dokončení díla ve lhůtě do 6. 10. 2025 s tím, že jinak přistoupí k odstoupení od smlouvy o dílo.

8. Dopisem ze dne 12. 10. 2025 žalobce odstoupil od výše uvedené smlouvy o dílo z důvodu nedodržení termínu ze strany žalovaného. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 22. 10. 2025 (výpis z datové schránky).

9. Předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2025 žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 107 500 Kč do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 29. 10. 2025 (výpis z datové schránky).

10. Dne 6. 1. 2026 podal žalobce vysvětlení na Policii ČR v němž uvedl, že žalovanému zaplatil na základě smlouvy o dílo nejprve částku 85 500 Kč jako platbu za fakturu č. hodnota, následně žalobce souhlasil s doplatkem ve výši 12 000 Kč za dopravu a kotevní vruty, kdy tato částka byla žalovaným vyúčtována fakturou č. hodnota a žalobcem uhrazena dne 23. 9. 2025. Dále žalobce uvedl, že žalovanému zaplatil dne 29. 9. 2025 ještě částku 10 000 Kč jako doplatek za dopravu. Žalobce uvedl, že žalovaný mu nikdy žádný objednaný materiál nedodal (úřední záznam č. j. Anonymizováno 11. Dopisem ze dne 23. 3. 2026 žalobce požádal Státní fond životního prostředí ČR o prodloužení lhůty pro doložení realizace úsporných opatření v rámci projektu č. hodnota. Tato lhůta byla Státním fondem životního prostředí ČR prodloužena do 27. 6. 2026 (e-mail ze dne 23. 3. 2026).

12. Žalobce dále soudu předložil smlouvu o poskytování certifikačních služeb ze dne 27. 10. 2025, která je podepsána pouze žalobcem, společně s dokladem o úhradě částky 440 Kč provedené dne 27. 10. 2025 za služby Certifikační autority.

13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které žalobce zaplatil žalovanému zálohy na provedení díla v celkové výši 107 500 Kč. Žalovaný však sjednané dílo v dohodnuté lhůtě neprovedl, proto žalobce od smlouvy o dílo odstoupil.

14. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

15. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

16. Podle § 2002 odst. 1 o. z. platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

17. Účinky odstoupení od smlouvy jsou upraveny § 2004 odst. 1 o. z. tak, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v souzené věci došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o dílo dle § 2586 o. z., na jejímž základě žalovaný obdržel od žalobce peněžní prostředky v celkové výši 107 500 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s provedením díla, které bylo podstatným porušením smlouvy, žalobce od smlouvy platně odstoupil, čímž došlo v souladu s § 2004 odst. 1 o. z. ke zrušení závazku od počátku. Právní důvod, na jehož základě žalovaný peněžní prostředky přijal, tak odpadl, a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., které je povinen žalobci vydat. Soud tedy žalobě vyhověl v části, v níž žalobce požadoval zaplacení částky 107 500 Kč.

20. Soud dále vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K prodlení s plněním peněžitého dluhu dochází uplynutím doby splatnosti a právo věřitele požadovat úroky z prodlení vzniká, jakmile došlo k prodlení dlužníka. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává splatným na základě výzvy věřitele k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslanou předžalobní upomínku, jejíž doručení žalovanému dne 29. 10. 2025 žalobce prokázal výpisem z datové schránky. V této výzvě byla žalovanému pro úhradu dluhu určena lhůta 7 dnů od jejího doručení. Uplynutím této lhůty se stal závazek splatným; žalovaný tak byl povinen provést úhradu do 5. 11. 2025 a ode dne následujícího, tj. ode dne 6. 11. 2025, pak vzniklo žalobci právo požadovat úrok z prodlení. Soud tedy přiznal žalobci úrok z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky 107 500 Kč od 6. 11. 2025 do zaplacení. Jelikož žalobce požadoval přiznat úrok z prodlení již ode dne 26. 10. 2025, kdy však ještě žalovaný nebyl v prodlení, soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 107 500 Kč od 26. 10. 2025 do 5. 11. 2025.

21. Dále soud zamítl žalobu v části, v níž žalobce požadoval zaplacení úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 107 500 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení. Tento nárok žalobce odůvodnil tak, že byl nucen vyřešit celou situaci tím, že si půjčil chybějící peněžní prostředky na základě předložené smlouvy o zápůjčce za uvedený úrok. K tomuto soud podotýká, že předložená smlouva o zápůjčce byla uzavřena téhož dne jako smlouva o dílo, kterou žalobce uzavřel se žalovaným. Sjednání smlouvy o zápůjčce tak není důsledkem prodlení žalovaného ani s ním nijak nesouvisí; jinými slovy neexistuje příčinná souvislost mezi porušením smluvní povinnosti žalovaného a vznikem dluhu žalobce spočívajícího ve smluvních úrocích. Proto nelze v tomto směru uvažovat o nároku na náhradu škody či jiném nároku, který by zakládal povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní úrok plynoucí ze smlouvy o zápůjčce.

22. Konečně soud zamítl žalobu také v části, v níž žalobce požadoval zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 470 Kč z titulu certifikace pro elektronický platební rozkaz, neboť pro takto vymezené plnění neshledal zákonný podklad. Právní úprava nákladů řízení obsažená v § 137, § 142 a § 151 o. s. ř. připouští náhradu pouze nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, popřípadě nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly; náklad na pořízení či užívání elektronického podpisu nebo obdobného technického prostředku k podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu však představuje toliko provozní či administrativní výdaj žalobce spojený s jím zvoleným způsobem uplatnění nároku, nikoli samostatný účelně vynaložený náklad přenositelný na žalovaného.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 059,63 Kč, přičemž tato částka představuje 84,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 92,34 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,66 %; za účelem posouzení úspěchu a neúspěchu ve věci soud kapitalizoval úroky a úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 375 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.