28 C 211/2025

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Rozehnalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená 30. 9. 1994 bytem Adresa žalované pro zaplacení 82 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 82 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 460 Kč od 21. 2. 2023 do 20. 3. 2023, ve výši 15 % ročně z částky 9 140 Kč od 21. 3. 2023 do 20. 4. 2023, ve výši 15 % ročně z částky 17 820 Kč od 21. 4. 2023 do 20. 5. 2023, ve výši 15 % ročně z částky 15 068 Kč od 21. 5. 2023 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 9 752 Kč od 21. 5. 2023 do 19. 4. 2024, ve výši 12,75 % ročně z částky 9 752 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 2 628 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 55 452 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 752 Kč od 20. 4. 2024 do 31. 7. 2024, ve výši 2,25 % ročně z částky 9 752 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení,zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 449,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši 82 900 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalované v období od 1. 1. 2022 do 25. 5. 2023 pronajímala byt, avšak žalovaná tento byl užívala i po skončení nájmu, a to až do 31. 12. 2023. Žalovaná částka se skládá z nedoplatku za spotřebované služby za rok 2022 ve výši 2 628 Kč, dlužného nájemného za měsíce březen, duben a poměrnou část května 2023 v souhrnné výši 15 068 Kč a nedoplatku za spotřebované služby od 1. 1. 2023 do 25. 5. 2023 (skončení nájmu) ve výši 9 752 Kč. Dále za období od 26. 5. 2023 do 31. 12. 2023 žalobkyně požadovala náhradu za užívání nemovité věci ve výši obvyklého nájemného v celkové výši 38 622 Kč a konečně za toto období požadovala také nedoplatek za spotřebované služby ve výši 16 830 Kč. Současně žalobkyně požadovala přiznat úroky z prodlení ze všech těchto položek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že dne 10. 7. 2020 žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely smlouvu o nájmu bytu, v níž se žalobkyně zavázala žalované přenechat k užívání byt č, hodnota, velikosti 0+2, situovaný v 1. nadzemním podlaží budovy , Anonymizováno, na , adresa, , obec , adresa, – město, a to na dobu určitou od 20. 7. 2020 do 31. 7. 2021. Žalovaná se zavázala v tomto období platit žalobkyni nájemné ve výši 4 950 Kč měsíčně a jiné platby na plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby ve výši 1 559 Kč měsíčně. Dále bylo ujednáno, že nájemné a jiné platby jsou splatné předem na každý měsíc, nejpozději do 20. dne příslušného měsíce. V bodě 7. 4 nájemní smlouvy je pak uvedeno: „Smluvní strany výslovně prohlašují, že další práva a povinnosti smluvních stran týkající se nájemního vztahu založeného touto smlouvou se řídí a jsou upravena v Podmínkách nájmu bytů společnosti , Jméno žalobkyně, . platných ke dni uzavření této nájemní smlouvy, které vydává pronajímatel a které jsou veřejně dostupné na internetových stránkách pronajímatele , Anonymizováno, , v jeho sídle a jeho provozovnách. Tyto Podmínky nájmu bytů tvoří přílohu č. 2 této smlouvy. Nájemce výslovně prohlašuje, že se s těmito Podmínkami nájmu bytu podrobně před uzavřením této smlouvy seznámil. V případě rozporu mezi ujednáními uvedenými v této smlouvě a ujednáními uvedenými v Podmínkách nájmu bytů společnosti , Jméno žalobkyně, . platí ujednání uvedená v této smlouvě.“ V bodě 1.

2. Podmínek nájmu bytů společnosti , Jméno žalobkyně, ., které byly platné od 27. 5. 2020, je uvedeno: „Měsíční výše úhrad plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisejících služeb (dále jen „jiné platby“) je stanovena jako poměrná část (1/12) celkových ročních nákladů, které pronajímatel obvykle vynaloží na zajištění dodávky těchto plnění a služeb nájemci, s ohledem na počet osob v domácnosti. … V případě zvýšení nákladů ze strany dodavatelů plnění a služeb, nebo v případě změny právních či cenových předpisů či změn okolností rozhodných pro stanovení výše plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu, je pronajímatel oprávněn jednostranně upravit měsíční výši jiných plateb. Takto upravenou měsíční výši jiných plateb je nájemce povinen začít hradit od prvního dne měsíce, ve kterém bylo nájemci doručeno písemné oznámení pronajímatele o úpravě těchto jiných plateb (zpravidla doručením nového Evidenčního listu do poštovní schránky nájemce).“4. Ke smlouvě o nájmu bylo uzavřeno několik dodatků. Nejprve dne , datum, byl stranami uzavřen Dodatek č. 1, v němž bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu do 31. 7. 2022 s tím, že se žalovaná zavázala v tomto období platit žalobkyni nájemné ve výši 5 032 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1 698 Kč měsíčně. Dále dne , datum, byl uzavřen Dodatek č. 2, v němž bylo prodlouženo trvání nájemního vztahu do 31. 7. 2023 s tím, že se žalovaná zavázala v tomto období platit žalobkyni nájemné ve výši 5 369 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 1 921 Kč měsíčně. Ustanovení nájemní smlouvy, která nebyla zněním dodatků změněna, zůstala v platnosti. K dodatku byly předloženy i Evidenční listy pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, z nichž je pro jednotlivá období patrná výše nájemného, výše záloh na služby a také výčet poskytovaných služeb. Dle těchto Evidenčních listů činila výše záloh na služby od 1. 8. 2022 částku 1 921 Kč a od 1. 1. 2023 pak částku 3 311 Kč. Poslední Evidenční list byl vydán již po skončení nájmu, a to dne 20. 6. 2023, s tím, že je v něm uvedeno, že nájemní smlouva trvala do 25. 5. 2023, přičemž od 1. 7. 2023 byla žalované vyměřena výše záloh na služby ve výši 3 721 Kč.

5. Z informace o pozemku pocházející z katastru nemovitostí plyne, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba: č. p. , Anonymizováno, , stavba občanského vybavení, zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, .

6. Vyúčtováním vyhotoveným dne , datum, byl žalované vyúčtován nedoplatek za spotřebované služby a plnění spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 2 628 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě tohoto nedoplatku ve lhůtě do 31. 7. 2023 (vyúčtování za rok 2022, dopis ze dne 14. 4. 2023).

7. Vyúčtováním vyhotoveným dne , datum, byl žalované vyúčtován nedoplatek za spotřebované služby a plnění spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 ve výši 26 582 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě tohoto nedoplatku ve lhůtě do 31. 7. 2024 (vyúčtování za rok 2023, dopis ze dne 19. 4. 2024).

8. O úhradu dlužných částek v souhrnné výši 27 220 Kč žalobkyně upomenula žalovanou dopisem ze dne 24. 4. 2023, přičemž žalované byla stanovena lhůta k plnění nejpozději do 14. 5. 2023; pro případ, že v této lhůtě nebude dluh uhrazen, byla žalovaná upozorněna, že žalobkyně přistoupí k výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby. Přílohou výzvy byl Opis karty úhrad měsíčního nájemného, z něhož plyne, že žalovaná za období od 1. 1. 2023 do 24. 4. 2023 zaplatila žalobkyni částku 7 500 Kč, a to dne 20. 1. 2023. Tento dopis byl žalované dle doručenky nejprve dne 28. 4. 2023 uložen u provozovatele poštovních služeb k vyzvednutí a po uplynutí úložní doby byl dne 10. 5. 2023 žalované vhozen do domovní schránky. Dopisem ze dne 22. 5. 2025 dala žalobkyně žalované výpověď z nájmu bytu z důvodu, že žalovaná neplatila nájemné a náklady na služby po dobu delší tří měsíců. Nájemní poměr skončil k datu doručení výpovědi. Žalovaná byla vyzvána k odevzdání bytu do jednoho měsíce od skončení nájmu. Přílohou výpovědi byl Opis karty úhrad měsíčního nájemného, z něhož plyne, že žalovaná za období od 1. 1. 2023 do 22. 5. 2023 zaplatila žalobkyni pouze již výše zmíněnou částku 7 500 Kč (dne 20. 1. 2023). Tento dopis byl dle doručenky nejprve dne 25. 5. 2023 uložen u provozovatele poštovních služeb k vyzvednutí a po uplynutí úložní doby byl dne 6. 6. 2023 žalované vhozen do domovní schránky. Předžalobní výzvou ze dne 10. 10. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu z titulu nedoplatku za služby za rok 2022 ve výši 2 628 Kč, dále dluhu na dlužném nájemném a zálohách na služby za období od 1. 1. 2023 do 25. 5. 2023 v souhrnné výši 24 820 Kč a konečně dluhu spočívajícího v bezdůvodném obohacení žalované z titulu bezesmluvního užívání bytu v období od 26. 5. 2023 do 31. 12. 2023 a z titulu spotřebovaných služeb v tomto období v souhrnné výši 55 452 Kč; to vše měla žalovaná zaplatit okamžitě po doručení výzvy. Předžalobní výzvu žalobkyně dle dodejky odeslala dne 10. 10. 2024.

9. Předložené listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a na jejich základě má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva k bytu, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna předmětný byt užívat kontinuálně v období od 20. 7. 2020 do 25. 5. 2023, kdy byla nájemní smlouva vypovězena ze strany žalobkyně z důvodu nehrazení sjednaného nájemného, záloh na služby a vyúčtovaných nedoplatků za služby. Žalovaná však předmětný byt nevyklidila a užívala jej až do 31. 12. 2023.

10. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Dle § 2246 odst. 1 věta první o. z. platí, že strany ujednají nájemné pevnou částkou.

12. Dle § 2251 odst. 1 o. z. platí, že nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

13. Dle § 2295 o. z. platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

14. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. Na základě této nájemní smlouvy vzniklo v souladu s § 2246 odst. 1 o. z. žalobkyni právo požadovat nájemné a dále v souladu s § 2251 odst. 1 o. z. právo požadovat zaplacení záloh na služby, oboje se splatností nejpozději do 20. dne v příslušném měsíci. Jelikož žalovaná nájemné za období od 1. 3. 2023 do 25. 5. 2023 neuhradila, zůstala žalobkyni dlužna částku ve výši 15 068 Kč (v tomto období činilo nájemné částku 5 369 Kč měsíčně, přičemž za měsíc květen 2023 je počítána pouze poměrná část měsíčního nájemného ve výši 4 330 Kč). K dlužnému nájemnému žalobkyni náleží v souladu s § 1970 o. z. také zákonné úroky z prodlení, a to vždy z částky dlužného nájemného od 21. dne v příslušném měsíci (tedy postupně od 21. 3. 2025, od 21. 4. 2025 a od 21. 5. 2025) do zaplacení.

16. Žalovaná nesplnila ani svoji povinnost zaplatit žalobkyni vyúčtovaný nedoplatek za služby za rok 2022, který činil 2 628 Kč a byl dle vyúčtování splatný dne 31. 7. 2023. Také u této dlužné položky žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. na úroky z prodlení v zákonné výši, a to ode dne 1. 8. 2023 do zaplacení.

17. Jelikož žalovaná nehradila řádně ani zálohy na služby v roce 2023, soud přiznal žalobkyni právo na úhradu zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných záloh za měsíce únor 2023 (z dlužné částky 460 Kč), březen 2023 (z dlužné částky 3 311 Kč), duben 2023 (z dlužné částky 3 311 Kč) a květen 2023 (z dlužné částky 2 670 Kč – poměrná část zálohy vyčíslená do skončení nájmu, tj. do 25. 5. 2023), a to vždy od 21. dne v příslušném měsíci do dne vydání vyúčtování služeb za rok 2023, tj. do dne 19. 4. 2024 (analogicky srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015). Ve zbytku soud požadovaný úrok z prodlení 15 % ročně z dlužných záloh za služby v souhrnné výši 9 752 Kč zamítl, a to od 20. 4. 2024 do 31. 7. 2024, neboť po vydání vyúčtování již úroky z prodlení z dlužných záloh požadovat nelze. Od 1. 8. 2024 soud úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 9 752 Kč opět přiznal, avšak již nikoliv z titulu prodlení s úhradou dlužných záloh za služby, nýbrž z titulu prodlení s úhradou nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2023, který byl splatný dne 31. 7. 2024). Od 1. 8. 2024 (až do zaplacení) tak náleží žalobkyni úrok z prodlení z části dlužného nedoplatku za spotřebované služby v roce 2023 ve výši 9 752 Kč, a to v zákonné výši 12,75 % ročně. Výši rozdílu 2,25 % ročně mezi požadovanou úrokovou sazbou (15 % ročně) a přiznanou úrokovou sazbou (12,75 % ročně) soud zamítl.

18. Vyúčtováním za spotřebované služby za rok 2023 byl žalované vyčíslen nedoplatek ve výši 26 582 Kč. Jelikož tento nedoplatek žalovaná neuhradila, soud jej žalobkyni taktéž přiznal. Tento nedoplatek byl dle vyúčtování splatný dne 31. 7. 2024, od 1. 8. 2024 tak z něj žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. náleží i úroky z prodlení. Z části nedoplatku ve výši 9 752 Kč soud úroky z prodlení přiznal v zákonné výši právě od 1. 8. 2024 do zaplacení (podrobněji je již vysvětleno výše) a ze zbývající části nedoplatku ve výši 16 830 Kč pak žalobkyně požadovala úrok z prodlení přiznat až od 22. 10. 2024 do zaplacení, tedy ode dne pozdějšího, soud tedy žalobkyni v této části přiznal úrok z prodlení v zákonné výši od 22. 10. 2024 do zaplacení.

19. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná po skončení nájmu nedostála své povinnosti vyklidit předmětný byt a tento byt neoprávněně užívala v období od , datum, , soud dále žalobkyni přiznal v souladu s § 2295 o. z. nárok na náhradu ve výši posledně ujednaného nájemného 5 369 Kč za poměrnou část měsíce května 2023 a dále za 7 měsíců v celkové výši 38 622 Kč (za měsíc květen 2023 je náhrada počítána za poměrnou část měsíce ve výši 1 039 Kč + 7 měsíců á 5 369 Kč). Tato náhrada se stala splatnou na základě předžalobní výzvy ze dne 10. 10. 2024, v níž byla tato náhrada vyčíslena a žalovaná byla vyzvána k její okamžité úhradě. Předžalobní výzva byla dle předložené dodejky žalované odeslána dne 10. 10. 2024. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Zákonná domněnka zakotvená v § 573 o. z. stanoví, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalované předžalobní upomínka doručena dne 15. 10. 2024. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dluhu, byla žalovaná povinna provést úhradu následující den po doručení, tj. dne 16. 10. 2024, a ode dne následujícího, tj. ode dne 17. 10. 2024, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Žalobkyně tento úrok z prodlení požadovala až ode dne 22. 10. 2024, tedy ode dne pozdějšího. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky 38 622 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., který stanoví, že „I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.“ Žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v nepatrné části, proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, a to v částce 20 449,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 316 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dle data učinění úkonů právní služby) z tarifní hodnoty ve výši 82 900 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání ve věci samé – žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 160 Kč ve výši 2 973,60 Kč.