28 C 7/2026

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Rozehnalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 234 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 234 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 904 Kč od 9. 4. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 730 Kč od 21. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně jméno FO.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 14 234 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 13 634 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 1. 2. 2024 do 19. 9. 2024 bylo jeho vozidlo registrační značky SPZ, VIN VIN kód (dále také jen „dotčené vozidlo č. 1“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti a dále v období od 30. 10. 2024 do 28. 1. 2025 bylo jeho vozidlo registrační značky SPZ, VIN VIN kód (dále také jen „dotčené vozidlo č. 2“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé z těchto vozidel, tedy celkem 600 Kč. Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala rovněž zaplacení úroku z prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisem ze dne 23. 1. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za dotčené vozidlo č. 1 ve výši 10 904 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Dle informace o zásilce si žalovaný zásilku s touto výzvou ve lhůtě nevyzvedl a vrátila se proto zpět žalobkyni. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván několika upomínkami, a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 8. 8. 2025, která byla dle podacího archu odeslána téhož dne. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou v dopisech uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzev je patrné, že dotčené vozidlo č. 1 patří do kategorie s objemem válců 1 350 cm3- 1 850 cm3. Vlastnictví dotčeného vozidla č. 1 žalovaným plyne z dokumentu Zjištěné údaje o vozidle a o povinných osobách.

5. Dopisem ze dne 6. 3. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za dotčené vozidlo č. 2 ve výši 2 730 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Dle informace o zásilce si žalovaný zásilku s touto výzvou ve lhůtě nevyzvedl a vrátila se proto zpět žalobkyni. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván několika upomínkami, a nakonec též předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2025, která byla dle podacího archu odeslána téhož dne. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou v dopisech uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzev je patrné, že dotčené vozidlo č. 2 patří do kategorie s objemem válců do 1 000 cm3. Vlastnictví dotčeného vozidla č. 2 žalovaným plyne z dokumentu Zjištěné údaje o vozidle a o povinných osobách.

6. Z předložených listinných důkazů soud vzal za prokázané, že žalovaný byl v době od 1. 2. 2024 do 19. 9. 2024 vlastníkem a provozovatelem dotčeného vozidla č. 1 a v době od 30. 10. 2024 do 28. 1. 2025 byl vlastníkem a provozovatelem dotčeného vozidla č. 2, přičemž k těmto vozidlům v rozporu se zákonem nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Pro období od 1. 2. 2024 do 31. 3. 2024 (u dotčeného vozidla č. 1) vyplývala tato povinnost ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla účinného do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), pro období od 1. 4. 2024 do 19. 9. 2024 (u dotčeného vozidla č. 1) a od 30. 10. 2024 do 28. 1. 2025 (u dotčeného vozidla č. 2) pak ze zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), kterým byl zákon č. 168/1999 Sb. zrušen.

7. Soud tak má za prokázané, že žalovaný v období od 1. 2. 2024 do 31. 3. 2024 porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. A v období od 1. 4. 2024 do 19. 9. 2024 a od 30. 10. 2024 do 28. 1. 2025 porušil žalovaný povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.“ Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezených obdobích neměl k dotčeným vozidlům, jejichž je vlastníkem a provozovatelem, v rozporu s citovanými ustanoveními sjednáno pojištění odpovědnosti. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to v období do 31. 3. 2024 na základě § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.: „Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ A dále v období od 1. 4. 2024 na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku v období do 31. 3. 2024 určuje § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. stanovící, že „Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. pak ohledně výše denní sazby uvádí, že „Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž dotčené vozidlo č. 1 spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. g) a vztahuje se na něj sazba 47 Kč denně. Pro období od 1. 4. 2024 určuje způsob výpočtu příspěvku § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. stanovící, že „Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla“. Ustanovení § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. pak uvádí, že „Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., přičemž dotčené vozidlo č. 1 spadá do kategorie uvedené v § 5 odst. 1 písm. g) a vztahuje se na něj sazba 47 Kč denně a dotčené vozidlo č. 2 spadá do kategorie uvedené v § 5 odst. 1 písm. e) a vztahuje se na něj sazba 30 Kč denně. Jelikož k dotčenému vozidlu č. 1 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 232 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen za toto vozidlo žalobkyni uhradit, celkem 10 904 Kč. A jelikož k dotčenému vozidlu č. 2 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 91 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen za toto vozidlo žalobkyni uhradit, celkem 2 730 Kč.

8. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky za shora specifikovaná období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ a dále na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“ a od 1. 4. 2024 pak vyhláškou č. 69/2024 Sb., dle jejíhož § 6 „Výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.“ Celkem tak má žalobkyně nárok na částku 600 Kč.

9. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužných částek je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala u příspěvku týkajícího se dotčeného vozidla č. 1 od 9. 4. 2025 v zákonné výši, a u příspěvku týkajícího se dotčeného vozidla č. 2 od 21. 5. 2025 v zákonné výši, a to vždy do zaplacení.

10. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.

11. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba). Sazba mimosmluvní odměny dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu činí 400 Kč; a dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 2 615 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, Hodonín). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popř. návrhem na nařízení exekuce.