4 C 120/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 136 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 136 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 126 000 Kč od 9. 10. 2021 do zaplacení v zákonné výši a s úrokem z prodlení z částky 10 500 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení v zákonné výši, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dlužného nájemného za užívání pozemku [parcelní číslo] o výměře 114 m2, na kterém se nachází garáž, přístřešek, zemní sklep, které byly součástí pozemku ve vlastnictví žalobce od 2006 až do 27. 1. 2022, kdy žalobce převedl vlastnické právo k pozemku žalovanému. Žalovaný pozemek užíval dle ústní dohody s žalobcem, ale neplatil jakýkoliv nájem. Žalobce tak požaduje dlužné nájemné za období od října 2018 do 27. ledna 2022, tj. 39 měsíců ve výši 3500 Kč měsíčně dle rozsudku ve věci u Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. [spisová značka]. K zaplacení byl žalovaný vyzván výzvou doručenou dne 8. 10. 2021. Následně žalobce uvedl, že se svého nároku domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, když ústně dohodnutou nájemní smlouvu se nepodařilo v předchozích řízeních prokázat.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal, protože pozemek [parcelní číslo] neužívá, nemá na něj přístup, neboť žalobce ho pronajímá [jméno] [příjmení], který také platí nájemné; tento se o pozemek staral a venčil tam psa. Uplatil námitku promlčení. Žaloba je zmateční, navrhl zpracování nového znaleckého posudku na pozemek s ochrannou známkou zemědělský půdní fond.

3. Žalobce k tomu uvedl, že pan [příjmení] užíval pozemek po dohodě se žalovaným a žalobce od něho žádné peníze nepřevzal, pokud mu byl doručen lístek na peníze, tyto nepřevzal. Mezi žalobcem a panem [příjmení] nebyla žádná osobní dohoda. Stavby na pozemku [parcelní číslo] stavěli jeho rodiče, a protože pozemek byl evidován v jeho vlastnictví, tak taktéž stavby byly v jeho vlastnictví.

4. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Žalobce byl vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 114 m2 v k. ú. [obec] (dále jen předmětný pozemek), a to od roku 2006, kdy pozemek nabyl na základě nabývacích listin – darovací smlouva ze dne 20. 4. 2006, usnesení soudu o schválení dědické dohody ze dne 9. 8. 2006 a kupní smlouvy ze dne 25. 10. 2006 (výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], nahlížení do katastru nemovitostí spolu s mapou, výpis z KN k datu 2014), do 27. 1. 2022, kdy účastníci uzavřeli kupní smlouvu, na základě které žalobce převedl pozemek žalovanému za dohodnutou kupní cenu 8 000 Kč (kupní smlouva ze dne 27. 1. 2022, návrh na vklad z téhož dne). O předmětném pozemku uzavřeli nad to dne 4. 2. 2022 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] účastníci smír, na základě kterého předmětný pozemek nabyl žalovaný [celé jméno žalovaného], smír byl soudem schválen usnesením ze dne 4. 2. 2022 a nabyl právní moci dne 10. 2. 2022 (spis [spisová značka]). K předmětnému pozemku není jiný přístup, než přes pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaného (znalecký posudek [číslo] 2018 ve spise [spisová značka]).

5. Žalobce žalovaného vyzval 1. 10. 2021 k zaplacení částky 180 000 Kč za užívání předmětného pozemku za období od října 2018 do září 2021, doručeno bylo 8. 10. 2021 (výzva ze dne 1. 10. 2021 spolu s podací stvrzenkou a informací od České pošty).

6. Předmětný pozemek v nezastavěné části užíval pan [jméno] [příjmení] s matkou [jméno] [příjmení], venčil zde psa a prováděl úklid listí a náletových dřevin a poštovními poukázkami hradil žalobci 3 Kč za m2 (čestné prohlášení ze dne 26. 8. 2019, výslech svědka [příjmení]). Za rok 2015 zaslal svědek [příjmení] poštou žalobci částku 342 Kč, za rok 2012 až 2022 částku 10 Kč ročně, tj. 120 Kč (poštovní poukázky). 7. [ulice] úřad zahájil řízení o odstranění stavby na předmětném pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], neboť vlastník stavby – žalobce – nedoložil doklady k povolení a užívání stavby; toto řízení bylo přerušeno do doby nabytí právní moci rozhodnutí o dodatečném povolení stavby (oznámení MÚ [obec], odbor stavební úřad ze dne 31. 5. 2021, spis sp. zn. [příjmení] [číslo] 2021).

8. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne 7. 11. 2011 [číslo] při oceňování nemovitostí – pozemku [parcelní číslo], rodinného domu [adresa] na pozemku [parcelní číslo] a zahrady [parcelní číslo] v k. ú. [obec] dospěl k závěru, že součástí nemovitosti na pozemku p. č. st. [číslo] jsou také vedlejší stavby. Cenu předmětného pozemku [parcelní číslo] pak znalec stanovil částkou 45 600 Kč (znalecký posudek ze dne 7. 11. 2011 [číslo] – součást spisu 16 C 385/2014). Strany pak uzavřeli dne 8. 11. 2011 kupní smlouvu, kdy žalovaný chtěl koupit předmětné nemovitosti, tj.„ dům a pozemek a další stavby dle znaleckého posudku“, ale v předmětu specifikovali pouze dům a pozemek na kterém stojí, nikoliv pozemek p. [číslo] to za částku 1 990 000 Kč (kupní smlouva ze dne 8. 11. 2011. Následně bylo zahájeno řízení na zaplacení částky 72 240 Kč – ceny pozemku [parcelní číslo], které se domáhal žalovaný po žalobci s odůvodněním, že v kupní smlouvě došlo k chybě, kdy pozemek [parcelní číslo] nebyl součástí kupní smlouvy a žalobce tuto chybu neodstranil, a to pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem ze dne 6. 10. 2015 č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že předmětný pozemek nebyl předmětem kupní smlouvy (spis [spisová značka]).

9. Pak následovala řízení o zaplacení nájmu, příp. bezdůvodného obohacení, kdy žalobce požadoval po žalovaném vždy částku za užívání pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Tak v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] požadoval žalobce po žalovaném částku 180 000 Kč s příslušenstvím za užívání předmětného pozemku od ledna 2012 do prosince 2015. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 7. 2018 byl žalobci přiznán nárok na zaplacení 126 000 Kč s přísl., v části co do 54 000 Kč byla žaloba zamítnuta s tím, že již v odůvodnění rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ve spojení se shora uvedeným potvrzujícím rozsudkem odvolacího soudu, bylo vyřešeno, že předmětný pozemek [parcelní číslo] nebyl předmětem kupní smlouvy a žalovaný se tak nestal jeho vlastníkem. Soud tak rozhodl na základě prokázání, že předmětný pozemek se sice nestal vlastnictvím žalovaného; stavby na něm umístěné, tj. garáž, výminek a ostatní dle znaleckého posudku [číslo] [anonymizována dvě slova], však ano, a to jako příslušenství věci hlavní. Protože na straně žalovaného jako vlastníka staveb, jež jsou příslušenstvím jeho domu, dochází k bezdůvodnému obohacení tím, že jsou umístěny na předmětném pozemku ve vlastnictví žalobce, tento se bezdůvodně obohatil o částku zjištěnou znaleckým posudkem 3 500 Kč měsíčně, tj. za období od ledna 2013 do prosince 2015 představovalo částku 126 000 Kč. Rozsudek byl odvolacím soudem v části zaplacení částky 123 065 Kč s přísl. potvrzen a co do částky 2 935 Kč byla žaloba pro promlčení zamítnuta. Dovolání žalovaného bylo odmítnuto pro vady dovolání, podání označené jako žaloba na obnovení řízení, taktéž. (spis [spisová značka], zejména rozsudky [číslo jednací] a [číslo jednací]).

10. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] žalobce požadoval zaplacení částky 115 500 Kč s přísl. za užívání předmětného pozemku v období od ledna 2015 do září 2018, kterou mu soud přiznal rozsudkem ze dne 27. 10. 2020 č. j. [číslo jednací] s tím, že žalovaný užíval pozemek [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobce tím, že jsou na něm umístěny stavby jako příslušenství jeho domu, a tak se bezdůvodně obohatil. Rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen rozsudkem soudu odvolacího ze dne 19. 8. 2021 č. j. [číslo jednací]; podání žalovaného označené jako žaloba na obnovu řízení bylo odmítnuto (spis [spisová značka]).

11. V dalším řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] se žalobce domáhal zřízení služebnosti inženýrských sítí a stezky a cesty přes pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalovaného. V řízení po předložení shora uvedené kupní smlouvy ze dne 27. 1. 2022, kterou došlo k převodu vlastnictví k předmětnému pozemku na žalovaného, byl schválen smír (spis [spisová značka]).

12. Ohledně výše obvyklého nájemného bylo zjištěno, že u zahrádky město Hodonín požaduje částku 3- 17 Kč za m2 a rok (sazebník města Hodonín ze dne 8. 2. 2022, inzeráty města Hodonín, záznam z otevírání obálek ze dne 29. 6. 2022). Na původním návrhu na zpracování nového znaleckého posudku na ocenění obvyklého nájmu žalovaný netrval, a protože nebyl pro právní posouzení věci podstatný s ohledem na níže uvedené hodnocení, soud tento důkaz neprovedl. Stejně tak strany netrvaly na výslechu svědkyně [příjmení]. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Obě strany měly v roce 2011 úmysl převést vlastnické právo žalobce k domu [adresa] na pozemku p. [číslo] k tomuto pozemku a dále k zahradě p. [číslo] v k. ú. [obec] z žalobce na žalovaného. To vyplývá jednak ze skutečnosti, že pozemek p. [číslo] také stavby na něm umístěné, které stavěli jeho rodiče, byly ve vlastnictví žalobce a jednak ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova], který ocenil pro účely zjištění kupní ceny nemovitostí i předmětný pozemek. Pro formální vadu v kupní smlouvě, kde nebyl pozemek [parcelní číslo] uveden, žalovaný vlastnické právo k tomuto pozemku nenabyl, ke stavbám na něm umístěným však ano. Žalovaný následně využil svého práva a požadoval po žalovaném za užívání předmětného pozemku bezdůvodné obohacení. To mu bylo přiznáno v celkové výši 241 500 Kč s přísl. od ledna 2012 do září 2018. Za následující období od října 2018 do 27. ledna 2022 je totéž požadováno touto žalobou. Dne 27. 1. 2022 žalobce převedl vlastnické právo k předmětnému pozemku na žalovaného.

13. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) s ohledem na období požadovaného bezdůvodného obohacení od roku 2018.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 638 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

15. Vzhledem k podání žaloby dne 19. 4. 2022, je nárok žalobce v části požadované od října 2018 do 18. 4. 2019 dle § 609 o. z. promlčeno, neboť žalovaný promlčení namítl.

16. Ohledně zbývajícího nároku žalobce soud uzavírá, že žalovaný sice naplnil shora citovanou skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení podle § 2992 odst. 2 občanského zákoníku, neboť bez právního důvodu užíval pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobce, což už bylo uvedeno výše a potvrzeno v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] i [spisová značka], na dotčených pozemcích ve vlastnictví žalobce jsou stavby ve vlastnictví žalovaného, jež tvoří příslušenství hlavní věci, tj. budovy [adresa] v jeho vlastnictví. Tímto dochází na straně žalovaného jako vlastníka stavby k bezdůvodnému obohacení na úrok žalobce jako vlastníka pozemků.

17. Soud však přihlédl k okolnostem věci spočívajícím v tom, že zavinění na nastalé situaci, kdy žalovaný v důsledku formální vady v kupní smlouvě nenabyl předmětný pozemek, nesou obě strany, tedy i strana žalobce. Je totiž zřejmé, že původním záměrem žalobce již v roce 2011 bylo převést i vlastnické právo k tomuto pozemku na žalovaného. To vyplývá jednak z toho, že pozemek byl oceněn v rámci znaleckého posudku při přípravě kupní smlouvy, jednak z toho, že ke stavbám na pozemku umístěných ve vlastnictví žalobce přešlo vlastnické právo v důsledku toho, že se jedná o příslušenství stavby, a tedy nemusely být specifikovány výslovně v kupní smlouvě. Je přitom nepravděpodobné, že by úmyslem žalobce bylo převést vlastnické právo pouze ke stavbám, navíc zřízeným v rozporu se stavebními předpisy, bez patřičného povolení, aniž by bylo převedeno vlastnické právo k pozemku, na kterém stavby stojí. To za situace, kdy se jednalo o oplocený, uzavřený areál dvorku náležející k rodinnému domu, který žalovaný od žalobce v roce 2011 zakoupil. Žalobce pozbyl k němu jakýkoliv přístup, když na tento pozemek je přístup pouze přes pozemek žalovaného převedený mu žalobcem v roce 2011. Žalobce však využil nastalé situace a svého práva a začal po žalovaném požadovat bezdůvodné obohacení, celkem tak již získal částku 241 500 Kč.

18. Soudu se tak další nárok žalobce jeví v rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z., § 2 o. z. i § 8 o. z. a jedná se o zjevné zneužití práva. Žalobce se sám podílel na vzniku dané situace a pokud by nedošlo v lednu 2022 k převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na žalovaného, těžil by z dané situace navždy a žalovaný by měl navždy povinnost platit mu bezdůvodné obohacení. Přitom cena pozemku v roce 2011 činila 45 600 Kč a žalobce již na bezdůvodném obohacení získal více než pětinásobek (241 500 Kč).

19. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu plném rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal zcela úspěšnému žalovanému, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v částce 300 Kč za tyto úkony dle § 1 vyhl. podání ze dne 18. 5. 2022, ze dne 20. 6. 2022, příprava na jednání dne 13. 9. 2022, účast u jednání dne 13. 9. 2022, podání ze dne 18. 9. 2022, příprava na jednání dne 20. 10. 2022, účast u jednání dne 20. 10. 2022; tj. 2 100 Kč.