4 C 15/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci dědiců-navrhovatelů: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupeni obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení , datum narození , bytem adresa proti dědici - odpůrci: osobní údaje odpůrce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , o obnovu dědického řízení

I. Žaloba na obnovu řízení vedeného Okresním soudem v Hodoníně pod sp. zn. [spisová značka], ve věci pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne [datum], rozhodnutého usnesením č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], v právní moci dne [datum], se zamítá.

II. Navrhovatelka [celé jméno žalobkyně] a navrhovatel [celé jméno žalobce] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit odpůrci [celé jméno žalovaného] náklady řízení ve výši 13 370 Kč, k rukám právního zástupce odpůrce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně, v původním řízení dědička, se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala obnovy dědického řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém bylo projednáno dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení]. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní rozhodnutí o dědictví [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] nemůže obstát pro nové skutečnosti a důkazy, které bez své viny nemohla v původním řízení použít. Vedla totiž řízení taktéž u zdejšího soudu ve věci [spisová značka], v němž byl vydán rozsudek dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ve kterém bylo potvrzeno, že zůstavitelka před svojí smrtí získala prodejem nemovitosti částku 1 590 000 Kč, která nebyla vypořádána v dědickém řízení. Do dědictví tak má být zařazena buď částka získaná nebo pohledávka za kupujícími. Notářka to však opomenula. Pro případ vyhovění obnovy žádá o jmenování nového soudního komisaře.

2. Účastníky řízení o obnově řízení jsou účastníci (původního) řízení, o jehož obnovu se jedná, popřípadě jejich právní nástupci. Žalobkyně na straně žalované neoznačila nikoho.

3. Podle § 232 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnost, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá. Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnost mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.

4. Označení účastníků řízení není v § 232 zmíněno jako nezbytná náležitost žaloby na obnovu řízení nebo žaloby pro zmatečnost (a závěr, že jde o nezbytnou náležitost těchto žalob, nelze dovodit ani z odkazu na § 42 odst. 4). Je tomu tak proto, že obě žaloby jsou ve své podstatě opravnými prostředky, u kterých je účastenství (včetně legitimace k podání žalob) vymezeno ve vazbě na osoby, jež se účastnily řízení v jeho předchozích fázích. Definice účastníků je tedy u těchto žalob dána § 94 odst.

2. Účastníci řízení si také v řízení o těchto opravných prostředcích zachovávají (stejně jako v případě odvolání nebo dovolání) stejné procesní postavení jako v původním řízení (komentář k § 232 z. ř. s. zdroj APSI) Podle NS sp. zn. Pls [číslo]: V rozhodnutích o návrhu na obnovu řízení je třeba označovat účastníky podle jejich procesního postavení v původním řízení, ovšem s uvedením toho, kdo z nich podal návrh na obnovu. R 43/2004 – NS sp. zn. 29 Odo 558/2001: Návrh na obnovu řízení nemusí obsahovat označení účastníků řízení. R 19/1986 – NS sp. zn. 4 Cz 24/84: Návrh na obnovu řízení o dědictví může podat jen ten, kdo byl účastníkem řízení o dědictví, o jehož obnovu jde. Není rozhodné, zda navrhovatel účastníkem tohoto řízení mohl být nebo měl být; není také rozhodné, z jakého důvodu se řízení o dědictví nezúčastnil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neoznačila, proti komu návrh směřuje, musí být účastníkem řízení všichni, kdo byli dědici v předmětném dědickém řízení. Z rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 15. 7. 2021 č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že účastníky pozůstalostního řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] byli poz. syn [celé jméno žalovaného], poz. vnučka [celé jméno žalobkyně] a poz. vnuk [celé jméno žalobce]. Vnuk [celé jméno žalobce] nesouhlasil s tím, aby vystupoval na straně žalované s tím, že byl dědicem a vystupuje na straně žalující.

5. Žalovaný [celé jméno žalovaného] ve věci uvedl, že navrhovatelka neuvedla konkrétní důvody obnovy řízení, neuvedla skutečnosti pro posouzení, zda byla žaloba podána včas. Odpůrce je přesvědčen, že navrhovatelka se musela dozvědět o tom, zůstavitelka [jméno] [příjmení] získala před svojí smrtí prodejem bytové jednotky částku 1 590 000 Kč nejpozději dne [datum], kdy podala žalobu na určení vlastnického práva k předmětnému bytu a tuto skutečnost v žalobě uvedla. K touto okamžiku tak musela vědět o okolnostech prodeje bytové jednotky a peněžních prostředků. Proto žalobu nepodala v zákonné lhůtě 3 měsíců. Navrhl žalobu zamítnout.

6. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy, které žalobkyně označila jako důvodné pro povolení obnovy řízení. Na základě nich zjistil pro účely posouzení důvodnosti podaného návrhu následující:

7. Okresní soud v Hodoníně prostřednictvím soudní komisařky JUDr. [jméno] [příjmení] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ND [číslo] schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti po [jméno] [příjmení] mezi dědici tak, že potvrdil nabytí pozůstalosti poz. synovi [celé jméno žalovaného], který obdržel pohledávku za Domovem pro seniory [ulice], [obec] a 2 ks prstenů ze žlutého kovu. Usnesení nabylo právní moci téhož dne. Obvyklá cena majetku byla určena částkou 44 096 Kč a výše dluhu částkou 0 Kč, odměna notářky byla stanovena ve výši 2 783 Kč. Z odůvodnění usnesení se podává, že zůstavitelka zanechala dědice v první dědické třídě, a to účastníky tohoto řízení, kteří dědictví neodmítli. Jak se podává z protokolu o jednání u notářky ze dne [datum], obsaženém v připojeném dědickém spisu sp. zn. [spisová značka], aktiva tvoří shora uvedená pohledávka a 2 ks prstenů, pasiva náklady pohřbu. Předmětem dědického řízení tak nebyla žádná nemovitost, ani finanční částka. (Zjištěno ze spisu [spisová značka]).

8. Podle § 228 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

9. Soud konstatuje, že v žalobě na obnovu dědického řízení, v níž žalobkyně napadá pravomocné usnesení o schválení dědictví, se zde jedná o pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Žalobkyně podala žalobu ve lhůtě stanovené v § 233 odst. 1 o. s. ř., tj. ve lhůtě tří měsíců od doby, kdy se dozvěděla o důvodu obnovy a také v této lhůtě ve smyslu § 232 o. s. ř. vymezila důvody, pro které žádá povolení obnovy řízení. Žalobkyně uvedla, že se o důvodu obnovy dozvěděla z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně dne [datum]. Je zřejmé, že pokud se ve věci [spisová značka] zdejšího soudu domáhala určení, že je podílovou spoluvlastnicí bytové jednotky [číslo] v [obec], [adresa], ale žaloba jí byla zamítnuta, mohla se žalobkyně dozvědět o možnosti, že případně obdržená kupní cena za tento byt by mohla patřit do dědictví po zůstavitelce, právě až v souvislosti s rozhodnutím o zamítnutí žaloby ve věci [spisová značka], tedy subjektivní lhůta tří měsíců je zachována. Objektivní lhůta 3 let od vydání usnesení o dědictví dne [datum] je taktéž zachována.

10. Podle § 230 odst. 2 z. ř. s. žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že skutečnosti, pro které žalobkyně žádá povolení obnovy řízení a důkazy, o které opírala svůj nárok na konání nového dědického řízení, nemohou obstát.

12. Jak plyne z citovaného § 228 o. s. ř., důvody pro obnovu řízení dopadají do skutkových zjištění soudu, kdy skutkový stav nebyl zjištěn správně nebo úplně a tyto důvody jsou natolik zásadní, že pravomocné rozhodnutí nemůže vzhledem k těmto okolnostem obstát. Děje se tak v případech, kdy se objeví nové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy, které účastník řízení bez svého zavinění nemohl v době vyhlášení napadaného rozhodnutí použít a zároveň tyto jsou způsobilé přivodit pro něj příznivější rozhodnutí. Dalším zákonným důvodem pro povolení obnovy řízení je uplatnění důkazů, jejichž provedení, sic v původním řízení navrhováno, nebylo z objektivních příčin v původním řízení možné, avšak nyní provedeny být mohou.

13. Podle § 193 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních: (1) Objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží. (2) Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1; v případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové majetek uvedený v odstavci 1 v podílech, vyplývajících z provedeného vypořádání dědictví. Je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení. (3) Lhůtu k podání žádosti o projednání pozůstalosti o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti podle odstavce 2, soud určí ve vyhlášce, kterou uveřejní na úřední desce soudu. Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.

14. Povolení obnovy řízení představuje prolomení právní moci rozhodnutí, a tedy i právní jistoty, pročež ustanovení upravující tento institut nelze vykládat extenzivně. Obnovu řízení lze proto zpravidla povolit jen tam, kde účastník neměl objektivně žádnou vinu na tom, že nemohl uplatnit relevantní skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy.

15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 ze dne 19. 4. 2022: V případě dědění je předpokladem nabytí vlastnictví nejenom smrt právního předchůdce, ale i rozhodnutí soudu, ze kterého vyplývá, že dědic spornou věc nabyl. Pokud se tak dosud nestalo, platí, že ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 o. s. ř. určení, že je vlastníkem věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a ohledně ní mu nebylo potvrzeno nabytí vlastnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1826/2004). Nestala-li se sporná věc dosud předmětem řízení o dědictví nebo orgán rozhodující o dědictví nevyhověl návrhu na dodatečné projednání dědictví, podle ustálené soudní praxe přichází pro žalobce v úvahu prakticky jen žaloba na určení, že jeho právní předchůdce byl vlastníkem věci ke dni své smrti (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 821/2010).

16. Důvody pro obnovu řízení nejsou dány, neboť se shora uvedeného vyplývá, že pro případ objevení nového majetku po právní moci rozhodnutí o dědictví, lze podat návrh na dodatečné projednání dědictví, případně žalobu na určení, že zůstavitelka byla ke dni své smrti vlastnicí uvedené částky, příp. žalobu na určení vlastnického práva, pokud by byly splněny podmínky pro její podání. Soud podotýká, že žalobkyně se v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] sice domáhala určení, že je podílovou spoluvlastnicí předmětného bytu, žaloba jí však byla zamítnuta z procesních důvodů pro nedostatek věcné legitimace vyplývající z hmotného práva, kdy se řízení neúčastnili všichni nerozluční společníci – dědicové a pro nedostatek naléhavého právního zájmu na určovací žalobě. Zákon tak přímo určuje postup, kterým se lze domáhat toho, co je úmyslem žalobkyně, tedy zařadit do dědictví částku získanou prodejem předmětného bytu nebo pohledávku vůči kupujícím. Nelze však tohoto docílit prostřednictvím mimořádného opravného prostředku, který má sloužit k nápravě vad původního řízení. Důvod pro obnovu řízení nelze spatřovat ani v tvrzení, že notářka opomněla v rámci projednávání dědictví učinit opatření k nalezení rozhodné částky vyplacené nebo nesplacené kupní ceny za předmětnou bytovou jednotku, neboť toto notářce nebylo navrhováno, ani nebyla informována o existenci uvedené částky, což se podává z obsahu dědického spisu. V těchto tvrzených skutečnostech, tj. že by mohla existovat finanční částka nebo pohledávka za kupujícími, nelze shledat důvody pro povolení obnovy řízení. Nelze tak obcházet postup stanovený zákonem pro případ, že se objeví majetek zůstavitele, který nebyl předmětem dědického řízení, mimořádným opravným prostředkem, kterým je obnova řízení.

17. Soud na základě všech shora uvedených důvodů konstatuje, že návrhu na obnovu dědického řízení nemohl vyhovět a byl tak zamítnut.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal odpůrci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 371,98 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 096 Kč (odvozené od obvyklé ceny majetku zjištěné v pozůstalostním řízení, jehož obnova je navrhována) sestávající z částky 2 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 13. 4. 2023, z částky 2 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 4. 2023 a z částky 2 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 6. 2023 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 6. 2023 náhrada 1 451,22 Kč za 150 ujetých km v částce 1 051,22 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 051,22 Kč ve výši 2 320,76 Kč.