4 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 256,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 256,75 Kč s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 2 256,75 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku 2 256,75 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru na sporožirovém účtu až do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázala splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90 % p. a. (z vyčerpané a dosud nesplacené částky jistiny), splatným vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce a připisovaným k jistině. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr z důvodu vážného porušení smluvních podmínek žalovaným ke dni [datum] zesplatnila. Ke dni zesplatnění představovala nesplacená část jistiny úvěru 2 168,58 Kč a zákonné úroky z prodlení 660,80 Kč. Žalobkyně tak nyní požaduje zaplacení jistiny 2 256,75 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 8,5% p. a. za dobu od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] úvěr (kontokorent) ve výši limitu kontokorentu 20 000 Kč. Termín splatnosti byl stanoven na dobu jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu a zároveň byla sjednána možnost opakovaného automatického prodloužení splatnosti úvěru o jeden rok při opětovném čerpání úvěru. Žalovaný se v čl. II smlouvy o kontokorentním úvěru zavázal hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 15,90 % p. a. s tím, že výše úrokové sazby se mohla měnit v závislosti na její výši zveřejněné v oznámení o změně cen v sazebníku. Dle čl. V smlouvy o kontokorentním úvěru se žalovaný zavázal zajistit na účtu dostatek finančních prostředků tak, aby nejpozději ke dni splatnosti příslušné pohledávky, tzn. ve lhůtě 1 roku od prvního čerpání kontokorentu, mohlo dojít ke splacení pohledávky. Dle č. XIV smlouvy o kontokorentním úvěru byla banka oprávněna vypovědět smlouvu v případě, že dojde k závažnému porušení výše uvedených smluvních podmínek. Žalovaný svoji povinnost udržovat kreditní obrat nesplnil, když neudržoval na účtu dostatečný kreditní obrat dle čl. V smlouvy o kontokorentním úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této skutečnosti prohlásila kontokorent za splatný, zároveň převedla pohledávku ve výši 2 193,07 Kč, sestávající z nepovoleného záporného zůstatku 2 168,58 Kč a úroku 24,49 Kč, na evidenční účet pohledávek a žalovaného vyzvala k úhradě (výzva ze dne [datum], výpisy ze sporožirového účtu).

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). V oznámení o postoupení pohledávek byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva ze dne [datum], podací lístek z téhož dne).

5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ obch. zák.“) a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v tomtéž znění (dále jen„ obč. zák.“). Uvedené zákony soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, který oba zákony zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

6. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák., se smlouva o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem. Podle ustanovení § 497 obch. zák., se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 odst. 1 věta první obch. zák., je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle ustanovení § 365 věty první obch. zák., je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. V souladu s § 369 odst. 1 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle ustanovení § 565 obč. zák., jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

7. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit spolu se sjednanými smluvními úroky. Žalovaný porušil svoji povinnost udržovat na účtu stanovený kreditní obrat a kontokorent převedený na evidenční účet ve stanovené lhůtě nesplatil. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo učinit celý úvěr splatným z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení nesplacené části dlužné jistiny ve výši 2 256,75 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % p. a. za dobu od [datum] do zaplacení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen "a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 2 256,75 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, žaloba, výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti.