4 C 161/2023
č. j. 4 C 161/2023-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Hodoníně rozhodl o rozvodu manželství, jehož účastníci byli státními příslušníky Slovenské republiky a měli poslední společné bydliště v České republice, což dává českému soudu příslušnost podle čl. 3 odst. 1 písm. a) Nařízení (EU) č. 2201/2003. Soud dospěl k závěru, že manželství je vážně a trvale rozvrácené, neboť manželé mají odlišné povahové vlastnosti, rozdílné životní cíle a názory na vedení domácnosti, což vedlo k citovému odcizení a nemožnosti obnovení manželského spolužití. Rozvod byl podle § 23 zákona č. 36/2005 Sb. o rodině oprávněn, protože manželství nemůže plnit svůj účel a není možné očekávat jeho obnovení. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, protože podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. není případem, kdy by bylo možné náhradu přiznat.
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o návrhu na rozvod manželství
I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum v římskokatolickém kostele ve farnosti Modrý Kameň ve Slovenské republice, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Manžel podal návrh na rozvod manželství, k němuž se manželka v průběhu řízení připojila. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno v důsledku odlišných povahových vlastností manželů, rozdílných životních cílů a rozdílných názorech na vedení společné domácnosti, což postupně vedlo k vzájemnému citovému odcizení. Děti se z manželství nenarodily. Účastníci uzavřeli dohodu o uspořádání majetkových povinností a práv pro případ rozvodu dne datum.
2. Vzhledem k tomu, že oba manželé jsou státní příslušníci Slovenské republiky, zabýval se soud tím, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout. Podle Nařízení Rady (EU) č. 2201/2003 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen„ Nařízení“) čl. 3 odst. 1„ Ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, a) na jehož území - mají manželé obvyklé bydliště, nebo - měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo - má odpůrce bydliště, nebo - v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo - má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo - má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má "domicil".“ Oba účastníci dlouhodobě žijí v České republice, jejich obvyklé bydliště bylo v adresa, proto je dána podle čl. 3 odst. 1 písm. a) Nařízení pravomoc českého soudu věc rozhodnout. Podle § 383 zákona č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních se jedná o zdejší soud s ohledem na poslední společné bydliště i současné bydliště v obvodu tohoto soudu.
3. Pro určení práva rozhodného nelze postupovat dle komunitárního předpisu, jelikož Nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne datum, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, není v ČR aplikovatelné, neboť je závazné pro zúčastněné členské státy, kterým se ČR ani SR nestaly. Dvoustranná mezinárodní smlouva mezi ČR a SR nebyla uzavřena. Proto české soudy při stanovení (hmotného) práva, které se bude na rozvod mezinárodního manželství vztahovat, vychází primárně z příslušných ustanovení zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění. Podle tohoto právního předpisu se rozvod manželství řídí týmž právem, kterým se řídí jejich osobní poměry, tedy právním řádem státu, jehož jsou oba manželé občany. V daném případě je pak nutno na rozvod manželství v této věci aplikovat zákon č. 36/2005 Z. z. o rodině. Podle § 23 Súd môže manželstvo na návrh niektorého z manželov rozviesť, ak sú vzťahy medzi manželmi tak vážne narušené a trvalo rozvrátené, že manželstvo nemôže plniť svoj účel a od manželov nemožno očakávať obnovenie manželského spolužitia. (2) Súd zisťuje príčiny, ktoré viedli k vážnemu rozvratu vzťahov medzi manželmi, a pri rozhodovaní o rozvode na ne prihliada. Súd pri rozhodovaní o rozvode vždy prihliadne na záujem maloletých detí. (3) Súd pri posudzovaní miery rozvratu vzťahov medzi manželmi prihliada na porušenie povinností manželov podľa § 18 a 19.
4. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu, tj. manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v Modrém Kameni, Slovenská republika, obřadem církve římskokatolické, z manželství se nenarodily žádné děti, manželé netvoří manželské společenství po dobu 1 roku, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Příčinou rozvratu manželství je nesoulad povah a zájmů manželů.
5. Soud dospěl na základě shora uvedeného k následujícím právním závěrům: Podle § 23 zákona o rodině č. 36/2005 Z.z. lze dané manželství rozvést, neboť vztahy mezi účastníky jsou vážně narušené a trvale rozvrácené, jejich manželství nemůže plnit svůj účel a nelze ani očekávat obnovení manželství. Jako příčiny rozvratu byly zjištěny následující: odlišné povahové vlastnosti manželů, rozdílné životní cíle a rozdílné názory na vedení společné domácnosti, což postupně vedlo k vzájemnému citovému odcizení manželů. Vzhledem k tomu, že z manželství se děti nenarodily, nebylo nutno upravovat výkon rodičovských práv k nezletilému dítěti ve smyslu § 24 a násl. zákona č. 36/2005 Z. z. o rodině.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci nejsou splněny. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Toto právo nepřísluší těm, kteří se ho vzdali. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, ktorý pri uzavretí manželstva prijal priezvisko druhého manžela ako spoločné priezvisko, môže do troch mesiacov po právoplatnosti rozhodnutia o rozvode manželstva matričnému úradu oznámiť, že prijíma opäť svoje predošlé priezvisko (§27 zákona č. 36/2005 Z. z. o rodině).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.