4 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 019 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 019 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 019 Kč od 20. 8. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala částky uvedené ve výroku rozhodnutí z důvodu, že žalovaná měla dne 19. 8. 2017 bez platné jízdenky cestovat vlakem a využít tak služeb [právnická osoba] Pohledávka, která tak vznikla přepravci, byla následně postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 8. 2016, č. j. 0Nc 56/2015-79, soud omezil žalovanou ve svéprávnosti tak, že není způsobilá k rozhodování o hospitalizaci a vlastní zdravotní péči a uzavírání jakýchkoli smluv o půjčce, úvěru a leasingových smluv a není způsobilá ručit svým majetkem za jiného. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 6. 1. 2020, č. j. 0P 454/2016-121, soud prodloužil omezení svéprávnosti žalované, dále rozhodl, že je oprávněna nakládat s finanční hotovostí do částky odpovídající 1/4 jejího měsíčního příjmu týdně, tedy v době rozhodnutí soudu částky 2 750 Kč a současně jmenoval opatrovníkem žalované v rámci jejího omezení město Strážnice.

4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne 19. 8. 2017 na lince vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výši jízdného 19 Kč a přirážky k jízdnému 1 000 Kč soud zjistil z tarifu [anonymizována dvě slova] a potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 a 9. 11. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni.

5. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.

6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

7. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 24 o. z. každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Dle § 57 soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.

11. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému dle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. a dle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a zároveň není v rozsahu uzavřené smlouvy o přepravě omezena samostatně právně jednat dle § 57 o. z., odpovídá tak žalovaná za své jednání dle § 24, neboť byla schopná toto jednání posoudit a ovládnout je. Nárok žalobkyně je tak důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaný v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z.

12. Soud se dále zabýval možnou aplikací ustanovení § 150 o. s. ř., přičemž shledal v dané věci důvody hodné zvláštního zřetele, pro které výjimečně náhradu nákladů řízení nepřiznal. Podle vyjádření žalované a matky žalované ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] pobírá žalovaná invalidní důchod ve výši 11 000 Kč měsíčně, ze kterého přispívá rodičům na jídlo a nájemné částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně, žalovaná však není schopná sama plánovat hospodaření se svým příjmem. Matka žalované s ní sdílí společnou domácnost a zároveň vyřizuje veškeré záležitosti žalované, neboť žalovaná trpící závažnou duševní poruchou je schopna činit pouze základní právní jednání a není schopna si sama komplexně obstarat své záležitosti. Za důvody hodné zvláštního zřetele je tak především nutno považovat tíživou finanční a majetkovou situaci žalované, která disponuje měsíčně pouze minimálními příjmy a především zdravotní stav žalované.