4 C 191/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 53 181,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 181,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 53 181,87 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 298,92 Kč, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 53 181,87 Kč od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 176,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 050,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 53 181,87 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo, na základě níž byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem 58 000 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala a zavázala se poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tuto svoji povinnost si však neplnila a žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 53 181,87 Kč, úroku ve výši 3 176,02 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 5 298,92 Kč za dobu od datum do datum. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 10,9 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že žalobkyně a žalovaná dne datum uzavřely smlouvu o neúčelovém úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 58 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit včetně úroků a poplatků v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 909 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 10,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky právnická osoba pro spotřebitelské úvěry. Žalované byly dále poskytnuty předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Strany si ve smlouvě a obchodních podmínkách sjednaly, že v případě prodlení s placením úvěru je banka oprávněna prohlásit všechny pohledávky z úvěru za splatné a pro případ prodlení byl sjednán poplatek za zaslání upomínky 300 Kč a poplatek za zaslání výzvy 500 Kč (žádost o poskytnutí úvěru ze dne datum, smlouva o úvěru číslo ze dne datum, výpis z účtu č. bankovní účet, obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry).

4. Žalovaná dle výpisu z účtu čerpala úvěr ve výši 58 000 Kč dne datum a dle výpisu z úvěrového účtu se dostala trvale do prodlení se splácením úvěru v červenci 2019. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužných splátek úvěru výzvou ze dne datum. Dopisem ze dne datum pak využila žalobkyně své oprávnění, úvěr ke dni datum zesplatnila a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Ke dni datum se dlužná částka skládala z jistiny ve výši 53 181,87 Kč, úroku ve výši 3 176,02 Kč a úroku z prodlení ve výši 5 298,92 Kč.

5. Dle výpisu z běžného účtu žalované za 8 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru představoval měsíční příjem žalované 19 641 Kč, výdaje 18 667 Kč a disponibilní zůstatek pak 974 Kč.

6. Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva ze dne datum, podací lístek ze dne datum).

7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

10. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná je spotřebitelka, žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru a na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy řádně ověřila.

14. Soud má z předložené úvěrové smlouvy za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 58 000 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala a zavázala se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami, a to i s úrokem z úvěru. Vedle těchto částek se žalovaná zavázala hradit i poplatky za poskytnuté služby. Žalovaná však v rozporu se smluvním ujednáním úvěr nesplácela. Žalobkyně tedy od uzavřené smlouvy odstoupila v souladu s ustanovením § 2002 odst. 1 o. z., čímž se stal v souladu s obchodními podmínkami zůstatek úvěru splatný. Jelikož žalovaná svůj dluh řádně a včas neuhradila, vznikl žalobkyni vedle nároku na smluvní úrok rovněž nárok na úrok z prodlení, který požadovala ve výši, která je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 050,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 128 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 181,87 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 242,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.