4 C 209/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 71 275 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b), kteří jsou oprávnění společně a nerozdílně, částku ve výši 71 275 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b), kteří jsou oprávnění společně a nerozdílně, náklady řízení ve výši 32 062,19 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobců, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se po žalovaném domáhali zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že dne [datum] uzavřeli se žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] za kupní cenu 1 425 500 Kč. Ve smlouvě žalovaný prohlásil, že převáděný pozemek není předmětem žádného řízení, neváznou na něm práva třetích osob nebo jiné právní skutečnosti. Strany sjednaly právo na smluvní pokutu ve výši 10 % z kupní ceny, ukáže-li se některé prohlášení nepravdivým. Žalovaný však tuto svoji povinnost porušil, když neseznámil žalobce s tím, že byl účastníkem stavebního řízení vedeného [stát. instituce] v roce [rok]. Předmětem tohoto stavebního řízení bylo umístění a povolení stavby zamýšlené komunikace – požární točny a dotčeným pozemkem byl i předmětný pozemek p.ř. [číslo]. S ohledem na to není pozemek jako celek využitelný a žalobci museli změnit projekt na rodinný dům. Jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy, nemovitost vykazuje skryté právní vady a žalobci mají nároky na smluvní pokutu ve výši ½ z 10 % z celkové kupní ceny a nárok z odpovědnosti za skryté právní vady a přiměřenou slevu z kupní ceny, za kterou lze považovat i požadovanou částku. Následně žalobci uvedli, že žalované částky se domáhají z titulu smluvní pokuty.

2. Žalovaný odmítl, že by cíleně žalobce neinformoval o daném stavebním řízení, že by nesdělení této informace zasáhlo do vlastnického práva žalobců a že by mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu. Souhlas vlastníka, který udělil dle § 184a stavebního zákona má povahu veřejnoprávního a bez souhlasu soukromoprávního, který neudělil, není vlastnické právo žalobců k pozemku nijak omezeno ani dotčeno. Ze strany žalovaného se jednalo o pouhé opomenutí, které se samo o sobě nemůže dotknout vlastnického práva žalobců, a nemůže být postiženo smluvní pokutou, neboť to ani nebylo účelem sjednání smluvní pokuty. Žalobci ani neposkytli žalovanému dodatečně sjednanou lhůtu k nápravě, přestože to bylo dohodnuto v kupní smlouvě. Pro případ uznání nároku žalobců soudem požádal žalovaný o moderaci výše smluvní pokuty, pro případ posouzení jako nároku na slevu z kupní ceny nedošlo k dotčení práv žalobců. Dále namítal nesprávný datum prodlení.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu dne [datum] ohledně předmětného pozemku, ani to, že bylo vedeno stavební řízení ohledně požární točny, jehož účastníkem byl před uzavřením smlouvy i žalovaný, který udělil souhlas s umístěním požární točny a dotčením jeho pozemku p. [číslo]. Nesporným bylo i to, že žalovaná strana byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty a že realizace stavby dosud nebyla zahájena. Strany se shodly na tom, že ve věci jde pouze o rozdílné právní posouzení.

4. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění: Žalovaný jako prodávající a žalobci jako kupující uzavřeli kupní smlouvu dne [datum], na základě které došlo k převodu pozemku p [číslo] v k. ú. [anonymizováno], orná půda, z vlastnictví žalovaného do SJM žalobců za kupní cenu 1 425 500 Kč. V článku V. smlouvy se prodávající strana zavázala uvádět jen pravdivé skutečnosti a prohlásila, že na převáděném pozemku neváznou žádné práva třetích osob nebo jiné právní povinnosti omezující vlastnické právo, ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva, že žádná třetí osoba nevznesla ve vztahu k převáděnému pozemku jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práv k němu, že převáděný pozemek není předmětem žádného řízení. Kupující strana prohlásila, že kupuje pozemek v tom stavu, v jakém se nachází. V čl. VII odst. 2 smlouvy se strany dohodly pro případ porušení ujednání v čl. V. odst. 1 a neprovedení nápravy ani v dodatečně sjednané lhůtě, na povinnosti zaplatit smluvní pokutu prodávajícím ve výši 10 % z celkové kupní ceny, přičemž polovina této smluvní pokuty náleží kupujícím a druhá polovina realitní kanceláři. Prodávající ani realitní kancelář neinformovali žalobce o žádném stavebním řízení, které se vedlo (zjištěno z kupní smlouvy ze dne [datum], záznamu o stavu nemovitosti ze dne [datum], výpisu z KN [list vlastnictví] k. ú. [anonymizováno]).

5. Rozhodnutím [stát. instituce], stavebního úřadu z [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] k žádosti [územní celek] došlo ke schválení stavebního záměru, jímž se umísťuje a povoluje stavba komunikace pro rodinné domy ve [anonymizováno] mimo jiné i na předmětném pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Jednalo se o výstavbu nové veřejné přístupné účelové komunikace, jejíž součástí je točna tvaru T pro vozidla požární ochrany, která má být umístěna i na pozemku [parcelní číslo] dle zakreslení, k němuž stavebník doložil souhlas vlastníka. Z odůvodnění vyplývá, že žalovaný byl účastníkem tohoto řízení a dotčenou osobou, jejíž vlastnické právo či jiné věcné právo může být rozhodnutím přímo dotčeno. (zjištěno z rozhodnutí [stát. instituce], stavebního úřadu z [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka]). Žalovaný v rámci řízení písemně souhlasil s trvalým odnětím části pozemku ze zemědělského půdního fondu z důvodu plánované investiční akce v rozsahu 14 m2 (vyjádření ze dne [datum]). Rozsah, na který se vztahuje stavební povolení, je zřejmý z koordinačního situačního výkresu (výkres). Dle shodného vyjádření stran v současné době stavba nebyla realizována, dle vyjádření žalobců se má zahájit na jaře 2022.

6. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky dne [datum] do 14 dnů s odůvodněním, že žalovaný při prodeji neuvedl žádné nedostatky nemovitostí, ani nezmínil právní omezení či řízení týkající se předmětného pozemku, jeho jednání tak bylo v rozporu se smlouvou a dobrými mravy a nemovitost vykazuje skrytou právní vadu. Cílem přípisu byl návrh na mimosoudní vyřízení věci bez nutnosti se obracet na soudní orgány s návrhem na vymáhání smluvní pokuty, slevy z kupní ceny či trestního řízení (přípis ze dne [datum], informace k zásilkám ze dne [datum], pošta on-line). E-mailem ze dne [datum] žalovaný odpověděl, že z jeho strany nedošlo k žádnému porušení povinností, které by byly stiženy smluvní pokutou (e-mail ze dne [datum]). I předchozí e-mailovou komunikací byl žalovaný vyzván k úhradě smluvní pokuty, jak vyplývá např. z emailu ze dne [datum], v němž žalovaný uvádí, že nesouhlasí s výzvou k zaplacení smluvní pokuty, dne [datum] k zaplacení odškodnění (email žalovaného ze dne [datum], email žalobce b ze dne [datum]). Odmítavý postoj žalovaného je zřejmý z jeho emailové korespondence ze dne [datum].

7. Ze stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 9. 4. 2018 č. j. 16720/2018-82 bylo zjištěno, že: v případě prokazování oprávnění stavět v řízeních podle stavebního zákona postupem podle § 184a se nepožaduje dokládání soukromoprávního titulu, respektive příslušné smlouvy, nýbrž se stanoví vlastní, veřejnoprávní způsob prokázání, a to formou souhlasu s navrhovaným stavebním záměrem vyznačeny na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. Z materiálu označeného jako souhlas vlastníka podle § 184a stavebního zákona téhož ministerstva bylo zjištěno, že pro uskutečnění stavby stavebního záměru vyžaduje právní řád 2 tituly, veřejnoprávní podle stavebního zákona a soukromoprávní podle občanského zákoníku; ve finále je zapotřebí obou. [ulice] úřad nezkoumá povahu, obsah, ani rozsah oprávnění provést stavbu, ale vyžaduje souhlas vlastníka pozemku nebo stavby k uskutečnění stavebního záměru s tím, že pro potřeby veřejnoprávního posuzování se prakticky jedná o souhlas podáním žádosti o povolovací rozhodnutí nebo jiného úkonu. V případě vydání veřejnoprávního oprávnění je pak na stavebníkovi, aby si zajistil potřebný soukromoprávní titul. Souhlas podle ustanovení stavebního zákona je třeba chápat jako jednoznačný souhlas se stavebním záměrem a jde o výjimečný postup povolování stavebního záměru na cizím pozemku nebo stavbě.

8. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru po provedeném dokazování, přičemž důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, že žalobci nabyli od žalovaného předmětný pozemek za kupní cenu 1 425 500 Kč, kdy v kupní smlouvě se strany dohodly na smluvní pokutě pro případ, že se ukáže prohlášení prodávajícího v čl. V odst. 1 smlouvy nepravdivé či v případě porušení závazku v témže ustanovení smlouvy. Výše smluvní pokuty pak měla činit 10 % z celkové kupní ceny, přičemž kupujícím by náležela ½. Prodávající přitom v čl. V kupní smlouvy prohlásil, že na převáděném pozemku neváznou žádné dluhy, práva třetích osob či jiné právní povinnosti omezující vlastnické právo ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva. Před uzavřením kupní smlouvy v roce [rok] však probíhalo správní řízení, kdy výsledkem bylo rozhodnutí o povolení stavebního záměru, kterým se umístila a povolila stavba komunikace pro rodinné domy, a to i na předmětném pozemku, přičemž žalovaný byl účastníkem tohoto řízení a udělil souhlas vlastníka. Z odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu vyplývá, že tímto rozhodnutím může být přímo dotčeno vlastnické právo k předmětnému pozemku. Žalovaný však o tomto stavebním řízení stranu kupující, tj. žalobce, neinformoval. Žalobci proto vyzvali k úhradě smluvní pokuty ve výši žalované částky, žalovaný však odmítl jakékoliv porušení jeho povinnosti.

9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění ke dni uzavření kupní smlouvy (dále jen o. z.). Podle § 2079 (1) ve spojení s § 2131: Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2048 odst. 1: Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051: Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 1970 o. z.: po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 184a zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu: Není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo. (2) Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. (3) Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem.

11. Na základě shora uvedeného dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení. Účastníci řízení mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu dne [datum] dle § 2079 o. z., na základě které došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku ze žalovaného na oba žalobce. Součástí kupní smlouvy bylo také ujednání o smluvní pokutě dle § 2051 o. z. Smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 10 % za kupní ceny ve výši 1 425 500 Kč, tj. 142 550 Kč. Polovina z toho, tj. 71 275 Kč měla připadnout žalobcům jako kupujícím pro případ, že se ukáže prohlášení strany žalované, definované v článku V. odst. 1 smlouvy, jako nepravdivé a neprovede-li nápravu ani v dodatečné lhůtě 60 dnů či pokud strana prodávající poruší jakýkoliv závazek uvedený v tomtéž článku kupní smlouvy a neprovede-li nápravu ani dodatečné lhůtě 30 dnů. Soud má za to, že výše smluvní pokuty stejně tak jako důvod, pro který by právo na smluvní pokutu mělo vzniknout, byly dohodnuty dostatečně určitě a považuje za platně sjednané. Soud se tedy dále zabýval tím, zda žalobcům vzniklo právo na smluvní pokutu. Žalovaný neinformoval žalobce o tom, že předmětný pozemek, který jim převedl, byl dotčen stavebním řízením v roce 2019, kterým byla povolena stavba komunikace mimo jiné i na pozemku p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], a že jako účastník stavebního řízení dal souhlas vlastníka dle § 184a stavebního zákona. Žalovaný souhlasil s vynětím části pozemku ze zemědělského půdního fondu, s umístěním veřejně přístupné účelové komunikace a s nutnými terénními úpravami pozemku v rozsahu 14 m2 v rohu pozemku. Z § 184a stavebního zákona je přitom zřejmé, že tento souhlas byl nutnou podmínkou pro vydání předmětného rozhodnutí a nebyl by zapotřebí pouze v případě, že by došlo k vyvlastnění pozemku. Předmětné ustanovení zavedlo nově a výslovně právní institut souhlasu vlastníka pozemku se stavebním záměrem pro případy, kdy stavebním sám není vlastníkem pozemku a nemá ani jiné věcné právo (zejména právo stavby, věcné břemeno – služebnost, závazkové právo), která by ho opravňovala na konkrétním pozemku realizovat svůj stavební záměr. Stavebnímu úřadu postačoval souhlas vlastníka dotčeného pozemku jako jednostranný právní akt, přičemž předložení dohody jako dvoustranného právního aktu se již nově nevyžaduje. Souhlas vlastníka stavební úřad bude akceptovat jako dostačující podklad pro vydání právního titulu k provedení stavby podle stavebního zákona za podmínky, že bude vyznačen na situačním výkresu dokumentace nebo projektové dokumentace (komentář Leges ke stavebnímu zákonu § 184a zdroj ASPI).

12. Žalovaný přitom žalobcům tvrdil a prohlásil v čl. V. kupní smlouvy, že na převáděném pozemku neváznou žádné práva třetích osob nebo jiné právní povinnosti omezující vlastnické právo, ani neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva, že žádná třetí osoba nevznesla ve vztahu k převáděnému pozemku jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práv k němu, že převáděný pozemek není předmětem žádného řízení. Soud však má za to, že prohlášení žalovaného není pravdivé, neboť předmětný pozemek byl předmětem jiného řízení. Stavební řízení, které povolilo stavbu, bylo sice v době sepisu kupní smlouvy ukončeno, stavba však dle tvrzení žalujících dosud nebyla realizována a má být započato se stavbou v březnu 2022 a zcela jistě bude muset být předmětem i souvisejícího kolaudačního řízení apod. Dále je zřejmé, že v důsledku stavby na části předmětného pozemku dojde k omezení práv k tomuto pozemku, kdy tento pozemek nebude moci být např. pronajat, propachtován apod. jako zemědělská půda, když ze zemědělského půdního fondu byl vyňat se souhlasem žalovaného. V kupní smlouvě byl pozemek označen jako orná půda. Tedy ani prohlášení žalovaného o tom, že k převáděnému pozemku neexistují skutečnosti, které by mohly vést k omezení vlastnického práva či jiné právní povinnosti omezující vlastnické právo, není pravdivé. Charakter souhlasu žalovaného v rámci stavebního řízení, kdy se jedná o jednostranný právní akt, jako nutná podmínka pro realizaci stavebního záměru bez nutnosti dokládat jiný titul k užití předmětného pozemku, svědčí o tom, že se jedná o skutečnost, která omezuje vlastnické právo žalobců, byť ne v tom směru, že by tito přišli o vlastnické právo k části předmětného pozemku, ale ve směru nemožnosti dispozice s částí tohoto pozemku dle libovolného uvážení vlastníků pozemku – žalobců. Je pak irelevantní, zda nepravdivé prohlášení žalovaného v kupní smlouvě bylo uvedeno cíleně či nikoliv, neboť ujednání o smluvní pokutě v dané smlouvě nevyžaduje pro vznik práva na smluvní pokutu naplnění úmyslu. Stejně tak je irelevantní, zda v důsledku nepravdivého prohlášení došlo na straně žalobců ke škodě dle § 2048 o. z.

13. Pokud jde o argumentaci žalovaného, že se jedná pouze o souhlas veřejnoprávní a k případnému ohrožení práv žalobců by bylo potřeba i soukromoprávní souhlas, který však neudělil, soud této nepřisvědčil. Soud má za to, že již vydáním tohoto veřejnoprávního souhlasu vystavil žalobce, v případě neudělení soukromoprávního souhlasu, riziku případného postihu např. pro porušení prevenční povinnosti předcházet škodě (§ 2900 o. z., dle kterého vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného), či případného porušení daného slibu (§ 3 odst. 2 písm. d o.z.: daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny), neboť žalobci již nemají možnost v souladu s právem odvolat udělený veřejnoprávní souhlas z důvodu pravomocného skončení řízení. Navíc je diskutabilní, zda vůbec je zapotřebí soukromoprávní souhlas, když pro realizaci stavby není zapotřebí převod vlastnického práva k dotčenému pozemku a souhlas se stavbou byl udělen.

14. Dle názoru soudu nelze ani dohodnuté důvody pro vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu v kupní smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení vázat na ohrožení či omezení vlastnického práva pouze v důsledku zástavního práva, věcného břemena či jiného práva třetí osoby, či tím, že by nemovitost byla předmětem pouze exekučního nebo insolvenčního řízení, neboť toto z článku V. kupní smlouvy nelze dovodit. Naopak je ujednání v kupní smlouvě mnohem širší a proto pod něj lze podřadit i nastalou situaci ohledně veřejnoprávního souhlasu se stavebním řízením. Vlastnické právo je totiž chápáno tak, že vlastník má právo věc držet, právo věc užívat a požívat její plody a užitky a právo s věcí nakládat. V daném případě došlo k omezení jejich práva část předmětné nemovitosti užívat a požívat plody a užitky, např. pokud by z ní chtěli žalobci požívat zemědělské plody apod. Žalovaný se nemůže vyvinit ani odkazem na pouhé opomenutí, neboť je vázán zněním kupní smlouvy a strany se na této možnosti nedohodly.

15. Pokud jde o námitku žalovaného, že povinnost zaplatit smluvní pokutu dle kupní smlouvy vzniká až v případě, že žalovaný neprovede nápravu ani ve sjednané dodatečné lhůtě, a že tato žalobci poskytnuta nebyla, má soud za to, že žalovaný svojí e-mailovou komunikací dal jednoznačně najevo, že nápravu provádět nehodlá a že s nárokem žalobců zásadně nesouhlasí a tento odmítá. Navíc k této komunikaci došlo již v lednu 2021 a žaloba byla podána v červnu 2021, a proto měl žalovaný dostatek času na případnou nápravu, pokud by se o ni chtěl pokusit, jak uvádí ve svém vyjádření.

16. Soud nepřisvědčil ani námitce žalovaného, že v kupní smlouvě je deklarováno, že žalobci kupují věc„ jak stojí a leží“. Tedy jde o aplikaci § 1918 o. z., dle kterého: přenechá-li se věci jak stojí a leží (úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil. Dle názoru soudu tato námitka by byla použitelná pouze v rámci uplatňování práv z odpovědnosti za vady, což v daném případě není předmětem řízení. K tomuto ustanovení také existuje ustálená judikatura (32 Odo 441/2003, 32 Odo 441/2003), která se jednoznačně vyjádřila tak, že dané ustanovení dopadá jen na věci, které nejsou určené individuálně, nýbrž úhrnně a bez ohledu na jejich jakost, množství nebo váhu. Takové věci jsou pak ve smlouvě vymezeny nikoli údajem o jednotlivých konkrétních věcech, nýbrž za použití jiných údajů, např. uvedením místa, kde se nacházejí. Na věci individuálně určené, jež jsou ve smlouvě vymezeny individuálně (konkrétně) se toto ustanovení neuplatní. Dle Nejvyššího soudu„ umožnění převodu věcí určených individuálně nebo druhově s doložkou "jak stojí a leží" by odporovalo smyslu zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady prodané věci a výrazně by znevýhodňovalo kupujícího, neboť by nemohl uplatnit svůj nárok z odpovědnosti za vady.“ 17. Pokud jde o návrh žalovaného na moderaci smluvní pokuty, zabýval se soud touto možností z hlediska požadavků § 2051 o. z. Pro vyhovění musí jít o nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu. Soud však tuto podmínku neshledal, neboť výše požadavku žalobců představuje pouhých 5 % z dohodnuté kupní ceny. V uzavřené kupní smlouvě bylo dohodnuto i právo prodávajícího žalovaného na smluvní pokutu pro případ prodlení se zaplacením kupní ceny, a to ve stejné výši; tj. právo na smluvní pokutu bylo ve smlouvě vyvážené, na obou stranách. Jiné utvrzení jakéhokoliv dluhu či porušení povinnosti nebylo ve smlouvě sjednáno. Byl pouze kladen důraz na splnění čl. V. kupní smlouvy, čehož si měly být obě strany smlouvy vědomy. Lze také konstatovat, že smluvní pokuta pokrývá v konkrétním případě i případný nárok na slevu z kupní ceny pro právní vady věci, kterým se však soud nezabýval, neboť žalobci požadovali žalovanou částku z titulu smluvní pokuty. Je také zřejmé, že žalobci mohou mít např. vypracovaný projekt na případnou stavbu na předmětném pozemku, který však by nemohli realizovat, pokud by stavba měla být umístěna v části pozemku zatíženého souhlasem se stavbou komunikace a požární točny. Z tohoto hlediska je význam a hodnota zajištěné povinnosti markantní. Pro snížení smluvní pokuty tedy soud podmínky neshledal.

18. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného a právo na zaplacení úroku z prodlení z požadované smluvní pokuty, odvíjí se od výzvy k zaplacení smluvní pokuty, která byla žalovanému doručena [datum], konec běhu 14 denní lhůty nastal [datum], dne následujícího se žalovaný ocitl v prodlení a žalobci vzniklo v souladu s § 1970 právo požadovat i úrok z prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ke dni [datum] činila 8,25 % ročně. I v této části soud žalobě vyhověl.

19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 062,19 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 564 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 275 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 6. 2021, z částky 3 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 9. 2021 a z částky 3 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 11. 2021 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 11. 2021 náhrada 2 152,22 Kč za 194 ujetých km v částce 1 352,22 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle dokladu o koupi při průměrné spotřebě 7,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 552,22 Kč ve výši 4 945,97 Kč.