4 C 242/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 10 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 530 Kč od 13. 1. 2023 do zaplacení a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částku 7 479,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 10 530 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalované na základě jí provedených objednávek ze dne 19. 12. 2022 a 28. 12. 2022 dodala 2 ks zrcadla s integrovaným podsvícením (GLO-A1 9408). Cena za dodané zboží byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku 10 530 Kč, splatnou dne 12. 1. 2023. Žalovaná na vystavenou fakturu ničeho neuhradila. S ohledem na prodlení žalované požaduje žalobkyně také úrok z prodlení, a to v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti faktury, a dále zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná ve dnech 19. 12. 2022 a 28. 12. 2022 učinila prostřednictvím e-mailové komunikace objednávku dvou kusů zrcadel GLO-A1 9408. Tyto objednávky byly ze strany žalobkyně potvrzeny e-mailem a dále vystavením objednávek č. , hodnota, ze dne 2. 1. 2023 a č. , hodnota, ze dne 3. 1. 2023 (e-mailová komunikace, objednávky). Zboží bylo dodáno dne 9. 1.2023, což žalovaný stvrdil podpisem dodacího listu č. , hodnota, (dodací list). Fakturou č. , hodnota, ze dne 9. 1. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované za dodané za dodané zboží částku 10 530 Kč se splatností dne 12. 1. 2023 (faktura). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 24. 1. 2024, doručenou žalované následujícího dne (předžalobní upomínka, doručenka datové zprávy).

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

5. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala dodat žalované objednané zboží – 2 kusy zrcadla, a žalovaná se zavázala za tuto dodávku zboží uhradit kupní cenu. Žalovaná však této své povinnosti nedostála, když k datu splatnosti neuhradila vyfakturovanou kupní cenu, a zůstala tak žalobkyni dlužna 10 530 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná s plněním svého závazku ocitla v prodlení, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury. Soud dále žalobkyni přiznal náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu ustanovení § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb., neboť se ve věci jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 530 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 7 479,20 Kč.