4 C 259/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 52 778,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 620,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 31 620,05 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 21 158,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 52 778,40 Kč od 20. 3. 2024 do 17. 4. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 158,44 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 588,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 52 778,40 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou s žalovaným dne 19. 10. 2023 uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) pomocí prostředků komunikace na dálku. Na základě uvedené smlouvy žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 52 778,49 Kč, které se zavázal vrátit do 19. 3. 2023. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Úvěruschopnost žalovaného splatit úvěr byla posuzována jeho lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Klientům je ponechána 10% rezerva mezi příjmy a výdaji mimo splátku, která se musí rovnat minimálně životnímu minimu, tj. částce 3 410 Kč. Na základě provedené lustrace věřiteli nevznikly pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, byla dne 19. 10. 2023 uzavřena úvěrová smlouva, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 37 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem v sazbě 146,949 % ročně, a to stanovenými alespoň minimálními splátkami, které tvoří (a) 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za výběr, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Smlouva byla podepsána pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaný nejdříve zaregistroval na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , následně požádal o úvěr, přičemž (elektronickým podpisem) potvrdil, že se řádně seznámil s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi. Nedílnou součástí smlouvy byly standardní podmínky úvěrové smlouvy. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru.

4. Z doložené tabulky bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 37 000 Kč, a to výběry ve výši 20 000 Kč dne 19. 10. 2023, 7 000 Kč dne 20. 10. 2023 a 10 000 ze dne 20. 10. 2023 (doklady o externí platbě, výpisy z účtu). Účet, na který byly předchůdkyní žalobkyně zasílány uvedené částky, je účtem žalovaného (přípis , právnická osoba, ze dne 23. 12. 2024). Žalovaný uhradil dne 12. 12. 2023 částku 5 379,95 Kč (historie účtu).

5. Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve spojení s Dodatkem č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 18. 11. 2021 a seznamem postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dopisy ze dne 11. 4. 2024 bylo žalovanému oznámeno jednak postoupení pohledávky a jednak byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů; upomínka mu byla odeslána dne 11. 4. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).

6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2395 odst. 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Soud má po zhodnocení předložených listinných důkazů za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, a žalovaný podepsali prostřednictvím prostředků dálkové komunikace dne 19. 10. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 37 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k vymáhání dluhu.

12. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.

13. Žalobkyně v rámci žaloby stručně obecně vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila žádné údaje či podklady týkající se majetkových poměrů přímo ve vztahu k žalovanému a nepředložila ani výsledky lustrace žalovaného v poukazovaných registrech. Z jednání soudu se omluvila a nemohla tak být poučena podle § 118 a o.s.ř. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací příjmy, základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a rovněž dosavadní dluhové zatížení klienta. Soudem současně musí být přezkoumatelné, že úvěruschopnost byla posuzována, proto musí být žalobkyní k posouzení této skutečnosti předloženy doklady. Jelikož tedy nebylo prokázáno, že ze strany poskytovatele úvěru byla řádně splněna povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného coby žadatele o spotřebitelský úvěr, soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, pročež žalobkyni vzniklo právo pouze na zaplacení jistiny se zákonným úrokem z prodlení z neuhrazené jistiny.

14. V řízení bylo prokázáno, a žalovaný toto nikterak nerozporoval, že žalovanému byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 37 000 Kč, z níž žalovaný žalobkyni vrátil pouze částku 5 379,95. Žalovaný proto žalobkyni nadále dluží 31 620,05 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy je nedůvodný požadavek žalobkyně na zaplacení zbylé zažalované částky jdoucí nad rámec částky 31 620,05 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to pouze z přisouzené jistiny 31 620,05 Kč. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu – vydání bezdůvodného obohacení výzvou odeslanou dne 11. 4. 2024. S ohledem na § 573 o. z. byla žalovanému tato výzva doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 14. 4. 2023, dluh měl uhradit do 3 dnů, tj. do 17. 4. 2023, pročež se žalovaný ode dne 18. 4. 2023 ocitl v prodlení. Ve zbytku požadovaných úroků z prodlení je žaloba nedůvodná, jak plyne z výroku II. rozsudku, neboť po uvedenou dobu, resp. co do uvedené částky, nebyl žalovaný v prodlení.

15. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný a náleží jí tak právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího procesního úspěchu a neúspěchu. Žalobkyně požadovala po žalovaném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku dne 18. 3. 2025 zaplacení částky 52 778,40 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 31 620,05 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 60 % a z 40 % neúspěšná a má tak právo na náklady ve výši rozdílu, tj. 20 %. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 112 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za dva a půl úkonu právní služby po 3 220 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění bez právního posouzení věci). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. celkem částka 900 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 12 941,50 Kč. Žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení ve výši odpovídající jejímu procesnímu úspěchu ve výši 20 %, tedy 2 588,30 Kč.

16. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaný byl zcela pasivní, pročež soudu není známo ničeho o jeho aktuálních finančních možnostech.