4 C 266/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 148 186,20 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 148 186,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 148 186,20 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, a to v případě žalovaného č. 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a v případě žalované č. 2 v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč vždy nejpozději k poslednímu dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek. II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29 855,50 Kč, a to v případě žalovaného č. 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a v případě žalované č. 2 v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč vždy nejpozději k poslednímu dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek. 4 C 266/2023 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky 148 186,20 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaní uzavřeli s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa/1632, adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 19. 4. 2011 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaní se zavázali splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 197 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 6,25 % ročně. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaných od uzavřené smlouvy ke dni 31. 8. 2022 odstoupila a úvěr zesplatnila. Dlužná jistina činila ke dni odstoupení od úvěrové smlouvy celkem částku 148 186,20 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 14. 3. 2023. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 148 186,20 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Žalovaná č. 2 pouze uvedla, že s manželem přes 2 roky nežije, nemá na splácení půjček, musela dát výpověď a byla evidována na úřadu práce, od 10. 6. 2023 pracuje s příjmem 19 500 Kč měsíčně, z čehož platí nájem, jídlo a potřeby pro ni a syna (ročník 2010) a další splátky 2 půjček po 1 000 Kč měsíčně. S ohledem na své majetkové poměry žádá o uložení plnění ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně.

3. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a úvěru ze stavebního spoření ke stavebnímu spoření s účtem číslo hodnota-Anonymizováno ze dne 19. 4. 2011 soud zjistil, že žalovaní uzavřeli smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěr ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. hodnota-Anonymizováno. Na základě ní se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným finanční prostředky (překlenovací úvěr) ve výši 350 000 Kč. Žalovaní se zavázali až do přidělení cílové částky stavebního spoření provádět pravidelné měsíční vklady ve výši 1 152 Kč a hradit úroky ve výši 1 858 Kč a dále pojištění ve výši 187 Kč a po přidělení cílové částky provádět pravidelné měsíční splátky jistiny a úroků ve výši 3 197 Kč. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 6,25 % ročně po dobu od uzavření smlouvy až do splacení jistiny, úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření byla smluvena ve výši 4,75 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. V čl. 11 odst. 1 podmínek bylo sjednáno, že v případě prodlení s placením více než dvou splátek úvěru nebo s úhradou jakékoliv dlužné částky po dobu delší než 3 měsíce nebo neprovádění vkladu dle smlouvy o úvěru a smlouvy o stavebním spoření, je banka oprávněna od smlouvy odstoupit či úvěr zesplatnit.

5. Z platebních příkazů ze dne 31. 8. 2011, 3. 5. 2011 a 26. 10. 2011 a výpisu z účtu úvěru vyplývá, že žalovaní čerpali poskytnutý překlenovací úvěr celkem ve výši 349 907 Kč.

6. Z výpisů z účtu je patrné, jak žalovaní úvěr čerpali a spláceli. Poslední splátka je evidována dne 3. 3. 2022. Dle přehledu stavu pohledávky ke dni 13. 3. 2023 zůstali žalovaní žalobkyni dlužni na jistině částku 148 186,20 Kč.

7. Dopisy ze dne 1. 3. 2022, 10. 8. 2021 a 10. 7. 2022 byli žalovaní opětovně vyzváni k úhradě dlužných částek a z důvodu prodlení žalobkyně oznámila dne 2. 9. 2022 žalovaným zesplatnění úvěru ke dni 31. 8. 2022.

8. Dle žádosti o poskytnutí překlenovacího úvěru ke smlouvě o stavebním spoření byl žalovaný č. 1 vlastníkem bytu či domu a čistý měsíční příjem žalovaného č. 1 ze závislé činnosti představoval částku 15 467 Kč, měsíční splátky úvěrů pak částku 2 800 Kč. Dle žádosti o poskytnutí 4 C 266/2023 překlenovacího úvěru ke smlouvě o stavebním spoření žili žalovaní ve společné domácnosti se čtyřmi nezletilými dětmi a měsíční příjem manželky žalovaného č. 1, tedy žalované č. 2, činil 11 000 Kč. Dle potvrzení o výši příjmů zaměstnavatele Anonymizováno Anonymizováno, spol s.r.o. ze dne 11. 4. 2011 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce částku 15 467 Kč. Dle výpisu ze sporožirového účtu žalovaného čerpal žalovaný k datu 31. 1. 2011 kontokorentní úvěr ve výši 15 074,13 Kč.

9. Z prohlášení žalované č. 2 ze dne 23. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaná č. 2 žije sama ve společné domácnosti s nezletilým synem. Průměrná čistá měsíční mzda žalované č. 2 za předchozí kalendářní čtvrtletí představuje částku 21 419 Kč, potvrzenou zaměstnavatelem žalované č.

2. K pravidelným měsíčním výdajům žalovaná č. 2 uvedla nájemné ve výši 13 000 Kč a měsíční splátku úvěru 1 000 Kč u společnosti Anonymizováno. Výši svých měsíčních výdajů žalovaná přes výzvu soudu žádným způsobem nedoložila.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2023 a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanými byla postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávek ze dne 31. 3. 2023, odeslaným žalovaným téhož dne, byli žalovaní vyzváni k úhradě. Předžalobní výzva ze dne 31. 3. 2023 byla žalovaným zaslána téhož dne.

11. Při právním posouzení věci vycházel soud z obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (dále jen „obch. zák“) ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.")., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

12. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák., se smlouva o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem.

13. Podle § 497 obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 502 odst. 1 věta první obch. zák., od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

15. Podle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. právnická osoba s § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle poslední věty § 262 odst. 4 obch. zák. smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

16. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném do 25. 3. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. spisová značka 18. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dne 19. 4. 2011 byla mezi žalobkyní a žalovanými platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovaným částku 349 907 Kč, kterou se žalovaní zavázali splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 197 Kč. Tuto svou smluvní povinnost žalovaní řádně a včas nesplnili.

19. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., neboť žalovaní jsou spotřebitelé, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. Pokud jde o zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je nutné vyjít ze znění účinného do 24. 2. 2013, neboť k uzavření smlouvy došlo dne 19. 4. 2011.

20. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaných splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaných byla řádně posouzena.

21. Na základě shora uvedených důkazů bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanými v souladu s ustanovením § 497 a násl. obchodního zákoníku smlouvu o úvěru. Na základě takto uzavřené smlouvy byl dlužníkům poskytnut úvěr, který se zavázali splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaní se však ocitli v prodlení a z tohoto důvodu proto žalobkyně od smlouvy odstoupila, přičemž splatnost pohledávky stanovila na den 31. 8. 2022. K tomuto datu dluh žalovaných činil částku 148 186,20 Kč. S ohledem na prodlení žalovaných s úhradou, je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení počínaje dnem od 1. 9. 2022 do zaplacení. Úrok z prodlení je pak stanoven nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení.

22. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobě vyhověl, neboť žalobkyně doložila svá tvrzení příslušnými důkazy a žalovaní tvrzení žalobkyně nijak nevyvrátili. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 855,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 148 186,20 Kč sestávající z částky 7 060 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, návrh na zahájení řízení) a z částky 3 530 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 550 Kč ve výši 3 895,50 Kč.

24. Žalovaná č. 2 navrhla umožnění hradit dluh ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, neprokázala však své majetkové a finanční poměry, když soudu nedoložila výši svých pravidelných měsíčních výdajů. Současně žalobkyně souhlasila s povolením splátek žalované č. 2 ve výši 2 500 Kč. Z těchto důvodu nebylo možno vyhovět žalované č. 2 a splátky povolit v nižší než žalobkyní požadované výši, rovněž s ohledem na skutečnost, že žalovaná č. 2 od data 3. 3. 2022 až dosud na pohledávku žalobkyně neuhradila žádnou částku a žalovanou č. 2 navrhovaná splatnost pohledávky by představovala minimálně 118 měsíců, a to bez přihlédnutí k výši přiznaného příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně. U nákladů řízení soud stanovil splátky ve výši 500 Kč měsíčně, a to ze stejných důvodů jako u jistiny. Navíc úrok z prodlení, na který má žalobkyně právo, zvyšuje nezaplacený dluh z přiznané jistiny o více než 22 000 Kč za rok. Je tedy v zájmu žalovaných co nejdříve splatit svůj dluh, aby nedocházelo k dalšímu navyšování o úrok z prodlení. A nutno je i přihlédnout k zájmům žalobkyně, která by v případě nižších splátek čekala na celkové zaplacení mnohem delší dobu. V případě žalovaného č. 1 stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. třídenní obecnou zákonnou lhůtu k plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.