4 C 275/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o nahrazení projevu vůle I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku uzavřít se žalobcem tuto smlouvu:SMLOUVAo zřízení věcného břemeneuzavřená v souladu s ustanovením § 59 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanoveními § 1257 - 1266 a 1299 - 1302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisůmezi smluvními stranami:, Jméno zainteresované osoby 0/0, právnická osoba, 161/20, , adresarodné číslo: , tel. číslodále jen „povinný"a, Jméno zainteresované společnosti 0/0Sídlo: , adresaSpisová značka: C 23083 vedená u Krajského soudu v , adresa, ,lČO: , AnonymizovánoDIČ: , AnonymizovánoZastoupená na základě plné moci společností, právnická osobaSídlo: , adresaSpisová značka: C 57165 vedená u Krajského soudu v BrněIČO: , IČODIČ: , AnonymizovánoZastoupena na základě plné moci:, jméno FO, , vedoucí oddělení správy nemovitého majetku Morava jiha, jméno FO, , technik správy nemovitého majetkudále jen „oprávněný“I.

1. Povinný prohlašuje, že je výlučným vlastníkem pozemku, parc.č. , Anonymizováno, /174, zapsaného na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „služebný pozemek“).Povinný dále prohlašuje, že vlastnictví ke služebnému pozemku ke dni podpisu této smlouvy nepozbyl.

2. Oprávněný je vlastníkem plynárenského zařízení „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , číslo stavby: , Anonymizováno, “ včetně jeho součástí, příslušenství, opěrných a vytyčovacích bodů, které je uloženo ve služebném pozemku v délce 7,1 m (dále jen „plynárenské zařízení“).II.

1. Povinný zřizuje ke služebnému pozemku ve prospěch oprávněného věcné břemeno ve smyslu služebnosti spočívající v:a) právu zřídit a provozovat na služebném pozemku plynárenské zařízení,b) právu vstupovat a vjíždět na služebný pozemek v souvislosti se zřízením, stavebními úpravami, opravami, provozováním a odstraněním plynárenského zařízení(dále jen „věcné břemeno“).

2. Věcné břemeno se zřizuje úplatně na dobu neurčitou.

3. Smluvní strany se dohodly na rozsahu věcného břemene 1 m na obě strany od půdorysu plynárenského zařízení.

4. Rozsah věcného břemene je stanoven a vyznačen v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /2022 ze dne , datum, , který vyhotovil , právnická osoba, . a potvrdil dne , datum, Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Geometrický plán tvoří nedílnou součást této smlouvy.

5. Povinný prohlašuje, že služebný pozemek je bez faktických i právních vad a neexistují žádné okolnosti, které by bránily řádnému výkonu práv z věcného břemene. Oprávněný práva z věcného břemene přijímá a povinný se zavazuje jejich výkon trpět.

6. Náklady spojené s běžným udržováním služebného pozemku nese povinný.III.

1. Smluvní strany se dohodly na jednorázové úplatě za zřízení věcného břemene v celkové výši 160,- Kč (slovy: jedno sto šedesát korun českých) (dále jen „úplata“).

2. Oprávněný se zavazuje poukázat úplatu na výše uvedený účet povinného a není-li účet uveden, pak poštovní poukázkou na výše uvedenou adresu povinného nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bude od katastrálního úřadu doručeno vyrozumění o provedení zápisu vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí.IV.

1. Oprávněný podá návrh na zápis věcného břemene dle této smlouvy do katastru nemovitostí a ponese náklady s tím spojené.

1. Pro případ zamítnutí zápisu věcného břemene na základě této smlouvy katastrálním úřadem se smluvní strany zavazují učinit veškeré relevantní kroky k odstranění překážek provedení zápisu při zachování smyslu a účelu této smlouvy.V.K ochraně plynárenského zařízení je zřízeno ochranné pásmo dle příslušných ustanovení energetického zákona. V tomto ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích ohrozily plynárenské zařízení včetně jeho příslušenství, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu, zejména stavební činnosti, zemní práce, umísťování konstrukcí, zřizování skládek a uskladňování materiálů, není-li oprávněným stanoveno jinak.VI.

1. Pokud byl povinný nebo uživatel nemovité věci v důsledku výkonu práv oprávněného jako provozovatele distribuční soustavy omezen v souladu s touto smlouvou v obvyklém užívání nemovité věci nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

2. Provozovatel distribuční soustavy je povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí a vstup na jejich nemovitou věc jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitou věc do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovité věci a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovité věci. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.VII., Jméno zainteresované společnosti 0/0, je, ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), správcem osobních údajů subjektů údajů. Informace o jejich zpracování vyžadované platnými právními předpisy, včetně jejich rozsahu a účelu zpracování, přehledu práv a povinností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, a aktualizovaného seznamu zpracovatelů osobních údajů, jsou zveřejněny na webové stránce , Jméno zainteresované společnosti 0/0, (, Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, /cs/informace-o-zpracovani-osobnich-udaju) a při uzavírání smlouvy nebo kdykoli v průběhu jejího trvání budou subjektu údajů poskytnuty na jeho vyžádání, adresované písemně na adresu sídla , právnická osoba, . nebo do jeho datové schránky ID , Anonymizováno, .VIII.

1. Smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech, z nichž po jednom obdrží každá smluvní strana, jeden stejnopis je určen pro potřeby řízení před katastrálním úřadem.V ……………… dne…………………… V ……………. dne …………………..Povinný: Oprávněný:--------------------------------------- -------------------------------------------, Jméno zainteresované osoby 0/0Vedoucí oddělení správy nemovitého majetku – Morava jih-----------------------------------------, jméno FOtechnik majetkoprávní podporyII. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 164 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní smlouvou o zřízení věcného břemene ve výroku uvedeného znění. Předchůdkyně žalovaného paní , jméno FO, , jako tehdejší vlastník pozemku, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen předmětný pozemek), uzavřela dne 24. 8. 2018 s žalobkyní smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene, kterou se zavázala do jednoho roku od doručení kolaudačního souhlasu k plynárenskému zařízení, nejpozději do 31. 12. 2026 zřídit věcné břemeno spočívající v právo zřídit a provozovat na služebném pozemku plynárenské zařízení a právo vstupovat a vjíždět na služebný pozemek v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami, provozováním a odstraněním plynárenského zařízení, a to podle geometrického plánu. Výši úplaty si sjednali 20 Kč za započatý metr délkových plynárenského zařízení uloženého ve služebném pozemku. Kolaudační souhlas byl vydán dne 4. 11. 2021. Žalovaný nabyl služebný pozemek děděním. Ani přes výzvy žalobkyně smlouvu neuzavřel.

2. Žalovaný ve věci odmítl nárok žalobkyně s tím, že plynová trubka byla neoprávněně umístěna ve vzdálenosti 1 metru od fronty a uvnitř tří soukromých pozemků, přičemž nic nebránilo žalobkyni, aby trubku uložila pod obecní cestu o několik metrů dále. Matka žalovaného, když podepisovala smlouvu o smlouvě budoucí, byla prakticky slepá, žalovaný byl přítomen při podepsání smlouvy, ale nesouhlasil s ní, matka však tvrdila, že je potřeba zajistit pro místní obyvatele plyn. Matka žalovaného byla svéprávná, ale rozhodovala se pouze emocionálně a nepřemýšlela nad tím.

3. Soud provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění.

4. Žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který nabyl děděním po zemřelé , jméno FO, , nar. , datum, a zemřelé dne , datum, (výpis z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro KÚ a obec , adresa, , LV č. , hodnota, a usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ).

5. Dne 24. 8. 2018 došlo k dohodě mezi , jméno FO, , nar. , datum, a žalobkyní o tom, že , jméno FO, jako vlastnice pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, udělila žalobkyni právo provést stavbu plynárenského zařízení „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , číslo stavby , Anonymizováno, , včetně součástí, příslušenství, opěrných a vytyčovacích bodů (dále jen plynárenské zařízení) na předmětném pozemku. Dále se dohodli na tom, že nejpozději do jednoho roku po doručení kolaudačního souhlasu k plynárenskému zařízení, nejpozději však do 31. 12. 2026, uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem bude k předmětnému pozemku jako budoucímu služebnému pozemku na dobu neurčitou úplatně zřídit věcné břemeno ve smyslu služebnosti spočívající v právu zřídit a provozovat na předmětném pozemku plynárenské zařízení a právo vstupovat a vjíždět na předmětný pozemek v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami, provozováním a odstraněním plynového zařízení. Rozsah břemene byl dohodnut ve vzdálenosti 1 m na obě strany od půdorysu STL plynárenského zařízení a 2 m na obě strany od půdorysu VTL plynárenského zařízení, a to podle geometrického plánu. , jméno FO, se zavázala do 30 dnů od jejího doručení smlouvu o věcném břemenu podepsat. Úplata byla dohodnuta ve výši 20 Kč za každý započatý metr plynárenského zařízení uloženého v předmětném pozemku. Součástí dohody byla i dohoda o nákladech spojených s běžným udržováním, se zřízením věcného břemene, dále o povinnostech v případě převodu vlastnického práva k pozemku na třetí osobu, o případné újmě na majetku a o souhlasu se zpracováním osobních údajů (zjištěno ze smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 24. 8. 2018).

6. Přesný rozsah části pozemku s dohodnutým břemenem je vyznačen v geometrickém plánu číslo , hodnota, -, Anonymizováno, /2022 vyhotovitele , Anonymizováno, , adresa, ověřeném Ing. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , jméno FO, (geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a situační výkres č. DS , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

7. Městský úřad Ždánice, stavební odbor, dne 4. 11. 2021 vydal kolaudační souhlas se stavbou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (kolaudační souhlas ze dne 4. 11. 2021).

8. Dne 26. 9. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, jejíž vyhotovení ve třech stejnopisech žalovanému zaslala přílohou, žalovaný převzal výzvu dne 3. 10. 2022. Opětovně byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 29. 11. 2022, doručenou dne 3. 12. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 23. 1. 2023 doručenou dne 31. 1. 2023 (výzvy ze dne 26. 9. 2022, 29. 11. 2022 a 23. 1. 2023 s dodejkami).

9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně byla oprávněna na předmětném pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, zřídit plynárenské zařízení, a to na základě souhlasu původní vlastnice pozemku paní , jméno FO, , která se zavázala uzavřít s žalobcem smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do , datum, . Po jejím úmrtí se vlastníkem pozemku stal žalovaný. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, ale k uzavření smlouvy nedošlo, přestože stavba na předmětném pozemku již byla zřízena a byl k ní vydán dne 4. 11. 2021 kolaudační souhlas.

10. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1 o. z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud. Podle odst. 2 téhož ustanovení se obsah budoucí smlouvy určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Podle § 59 odst. (2) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízení.

11. Podle § 2009 o. z. (1) smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. (2) Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: žalobkyně a právní předchůdkyně žalovaného platně uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí podle § 1785 o. z., v níž byly dohodnuty podstatné náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene. Poté žalobkyně v souladu se souhlasem předchůdkyně žalovaného zřídila stavbu nazvanou „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, “ na předmětném pozemku a předchůdkyni žalovaného vznikla dle § 1786 o. z. povinnost uzavřít k výzvě žalobkyně smlouvu o zřízení věcného břemene. Obsah smlouvy o smlouvě budoucí koresponduje s předloženou smlouvou o zřízení věcného břemene. V důsledku úmrtí předchůdkyně žalovaného přešla práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí na žalovaného podle § 2009 o. z. a § 1701 o. z. Žalovaný však na výzvy žalobkyně k uzavření smlouvy nereagoval, žalobkyně se svého nároku dle § 1787 o. z. domáhá touto žalobou, které soud v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně je povinna smlouvu uzavřít podle § 59 energetického zákona.

13. Podle ustálené judikatury k předchozímu občanskému zákoníku č. 40/1964 Sb. použitelné i v poměrech nového o. z., např. dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3905/2008, ze dne 15. 11. 2011: „Na dědice nepřechází povinnosti (závazky), jejichž obsahem je plnění, které mělo být provedeno osobně zůstavitelem. Z principu universální sukcese, která ovládá dědění, vyplývá, že na dědice přecházejí všechny povinnosti (závazky) zůstavitele, které nezanikají jeho smrtí. Zůstavitelovými dluhy, které ve smyslu § 470 obč. zák. přecházejí na dědice, jsou proto nejen povinnosti (závazky), které se zakládají na důvodu, jenž nastal ještě za života zůstavitele, ale i povinnosti (závazky), které mají původ v právním úkonu, v protiprávní úkonu nebo jiné právní skutečnosti, z nichž by měl plnit (svému věřiteli nebo jiné oprávněné osobě) zůstavitel, kdyby tomu nezabránila jeho smrt. Okolnost, kdy na základě takové povinnosti vzniklo věřiteli (jiné oprávněné osobě) právo na plnění, je tu nepodstatná. Stejně tak není rozhodné, jsou-li povinnosti (závazky) zůstavitele a jejich rozsah známy dědicům v době nabytí dědictví nebo vyjdou-li najevo teprve později“.

14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3886/2011 „práva a povinnosti vyplývající se závazkových právních vztahů zásadně nezanikají smrtí oprávněné či povinné osoby, nýbrž přecházejí na jejich právní nástupce; zanikají pouze ta práva a povinnosti, jež jsou vázány svým trváním na určitou osobu; tato vázanost vyplývá buď z dohody, nebo ze zákona, nebo z vlastní povahy a účelu závazku (§ 579 obč. zák.). Vázanost podle § 50a obč. zák. trvá zásadně i v případě smrti jedné ze stran“ a na jiném místě „závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní po smrti dlužníka (resp. povinného ze smlouvy o smlouvě budoucí) podle § 579 ObčZ nezaniká, nýbrž přechází na jeho právního nástupce“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1606/2003: „zemřel-li účastník smlouvy o převodu nemovitosti, jsou smlouvou vázáni jeho dědicové, kteří vstupují do práv a povinností zemřelého účastníka smlouvy, které tu byly v okamžiku jeho smrti. K těmto právům nepatří právo žádat uzavření nové kupní smlouvy; je třeba postupovat podle původní smlouvy, která je nadále závazná pouze s tou změnou, že došlo k právnímu nástupnictví na straně zemřelého účastníka“. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1691/2008: „Smlouvou o budoucí smlouvě (pactum de contrahendo) se zakládá mezi subjekty smluvní (kontraktační) povinnost. Podstata smlouvy o uzavření budoucí smlouvy spočívá v tom, že si její subjekty v souladu se širokou smluvní volností písemně shodně a tím závazně ujednají, že spolu do sjednané doby uzavřou budoucí (někdy též označovanou jako hlavní) resp. realizační smlouvu, na jejíchž podstatných náležitostech se musí dohodnout. Není-li do dohodnuté doby budoucí (realizační) smlouva uzavřena a povinný subjekt návrh na uzavření realizační smlouvy nepřijme vůbec či realizační smlouvu podle předjednaných podmínek a náležitostí odmítá uzavřít, může se oprávněný subjekt do jednoho roku od doby, kdy měla být realizační smlouva uzavřena domáhat ochrany u soudu. Děje se tak žalobou podle § 80 písm. b/ o. s. ř., aby bylo smluvní prohlášení druhého subjektu, který odmítá realizační smlouvu uzavřít buď vůbec nebo podle předjednaných náležitostí, nahrazeno soudním rozhodnutím (§ 161 odst. 3 o. s .ř.). V posuzovaném případě se , právnická osoba, . ve smlouvě o budoucí smlouvě ze dne 3. 2. 2004 zavázala uzavřít s žalobcem ve sjednané lhůtě kupní smlouvu, jejímž předmětem bude zde specifikovaná bytová jednotka. Protože tento závazek nesplnila, domáhá se žalobce u soudu, aby její prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Práva a povinnosti vyplývající se závazkových právních vztahů zásadně nezanikají smrtí oprávněné či povinné osoby, nýbrž přecházejí na jejich právní nástupce; zanikají pouze ta práva a povinnosti, jež jsou vázány svým trváním na určitou osobu; tato vázanost vyplývá buď z dohody, nebo ze zákona, nebo z vlastní povahy a účelu závazku (§ 579 obč. zák.). Vázanost podle § 50a obč. zák. trvá zásadně i v případě smrti jedné ze stran“.

15. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že povinnost k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené mezi předchůdkyní žalovaného a žalobkyní přešla na žalovaného, neboť se nejedná o povinnost, která by smrtí předchůdkyně žalovaného zanikla. Proto je žalovaný povinen smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít a neučinil-li tak na výzvy žalobkyně, určil obsah smlouvy soud dle dohody předchůdkyně žalovaného a žalobkyně a dle účelu, který smlouva sledovala. Tomu plně odpovídá znění smlouvy navržené žalobkyní. Žalobkyni povinnost uzavřít smlouvu stanoví i energetický zákon a dává jí i právo zahájit před příslušným vyvlastňovacím úřadem řízení o vyvlastnění práva na zřízení věcného břemene.

16. K námitkám žalovaného soud uvádí, že bylo na předchůdkyni žalovaného, zda bude souhlasit s přesným vymezením části pozemku, na němž se stavba zřídila a je irelevantní, zda zde byla možnost stavbu zřídit na pozemku obecním či jiného subjektu. Předchůdkyně žalovaného měla k dispozici kopii katastrální mapy, na níž byla vyznačena trasa plynárenského zařízení (čl. I. smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene) a sám žalovaný uvedl v tomto řízení, že byla v té době svéprávná, byť jí bylo 93 let. To, zda se rozhodovala emocionálně či nikoliv, je nepodstatné, jedná se o vnitřní pohnutku. Vnitřní pohnutka, ani motiv jednání nemají právní význam, jsou irelevantní. Jak uvedl žalovaný, byl přítomen sepisu smlouvy o smlouvě budoucí a měl tak možnost své matce vysvětlit situaci i možnosti a případně zkontrolovat znění smlouvy. Pokud si přesto předchůdkyně žalovaného přála smlouvu podepsat a dohodu v tom konkrétním znění sjednat, je tím její právní nástupce vázán.

17. Závěrem soud poukazuje na to, že tento rozsudek přímo nahrazuje souhlasný projev vůle žalovaného s uzavřením smlouvy, přičemž dnem právní moci rozsudku se smlouva považuje za uzavřenou. Účinkem rozsudku ukládajícího prohlášení vůle je nahrazení projevu vůle žalovaného a rozsudek ukládající povinnost uzavřít přesně označenou smlouvu má za následek, že dnem právní moci rozsudku je smlouva uzavřena. Rozhodovací praxe dovolacího soudu v tomto směru je již dlouhodobě ustálena. Zde je odkazováno např. na usnesení Nejvyššího soudu České republiky 30 Cdo 2541/2006: „Nárok se uplatňuje žalobou na určení obsahu smlouvy, resp. na nahrazení projevu vůle, která je podávána u obecného soudu zavázané osoby. Obsah budoucí smlouvy je určen (a smlouva uzavřena) právní mocí rozsudku, jímž je žalobě vyhověno; rozsudek ukládající povinnost uzavřít přesně označenou smlouvu má za následek, že dnem právní moci rozsudku je smlouva uzavřena“.

18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni provedenými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Součástí rozsudku je i geometrický plán.

19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 164 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 10. 2023 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč.