4 C 284/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení 52 136,33 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 52 136,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 136,33 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení odpovídající plné výši odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalované, o kterých bude rozhodnuto samostatným usnesením soudu prvního stupně, a to k rukám České republiky – Okresního soudu v Hodoníně ve lhůtě do tří dnů od právní moci usnesení soudu, kterým bude stanovena výše odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalované za řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na společné a nerozdílné zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení žalovanou a původním žalovaným 2 , jméno FO, . Dle tvrzení strany žalující dne 17. 2. 2023 způsobil , jméno FO, vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , rz. , Anonymizováno, , jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná, škodu ve výši 153 384 Kč na silnici , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, tak, že nedobrzdil a narazil do vozidla poškozeného , jméno FO, . Žalovaná přitom měla povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což však neučinila. Proto odpovídá za škodu, kterou musela žalobkyně uhradit, a to jako provozovatel vozidla a , jméno FO, jako řidič. Částka 3 025 Kč byla žalobkyní uhrazena jako náhrada nákladů spojených s vyřízením věci společnosti , právnická osoba, . Žalobkyni vznikl nárok na náhradu 1/3 toho, co plnila, tj. částky 52 136,33 Kč. Skutečnost, zda opatrovnice žalované neplnila své povinnosti, nemá vliv na odpovědnost žalované za vzniklou škodu, neboť se jedná o vnitřní vztah mezi opatrovníkem a opatrovancem. Následky jednání u přímého zastoupení je nutno přičítat přímo opatrovanci. Odpovědnost žalované je založena zákonem č. 168/1999 Sb., který je ve vztahu speciality k zákonu 89/2012 Sb.

2. Původně bylo řízení vůči oběma žalovaným vedeno pod sp. zn. , spisová značka, ; usnesením ze dne 10. 10. 2024 č. j. , spisová značka, bylo řízení vůči žalované vyloučeno k samostatnému řízení pod sp. zn. , spisová značka, .

3. Usnesením ze dne 5. 6. 2024 č. j. , spisová značka, byl žalované ustanoven pro toto řízení opatrovník, když tato není schopna samostatně jednat před soudem a její opatrovnice , jméno FO, je nekontaktní.

4. Žalovaná nárok neuznala. Je omezena ve svéprávnosti a pokud její opatrovnice neplnila povinnosti, nelze to přičítat žalované, která škodu nezpůsobila. Žalovaná však s ohledem na svůj stav nemohla učinit jakékoliv opatření k zabránění vzniku škody, nemohla svěřit vozidlo , jméno FO, a s ohledem na její chorobu nelze říci, že vozidlo bylo užito s jejím vědomím. Žalobkyně požaduje nárok proti smyslu zákona, kterým je vést vlastníky a provozovatele k pečlivým úvahám, komu vozidlo svěřit, čehož však žalovaná nebyla schopna. Nárok žalobkyně uráží obyčejné lidské cítění a je hrubě v rozporu s dobrými mravy.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že , jméno FO, byla dne 17. 2. 2023 na silnici , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, způsobena škoda vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, tak, že nedobrzdil a narazil do vozidla poškozeného , jméno FO, . Výše škody činí 153 384 Kč. U předmětného vozidla, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná, nebyla pojištěna odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla.

6. Soud dále provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, RZ , SPZ, je evidováno v ČR od , datum, , od , datum, doposud je jako vlastník vozidla a provozovatel vozidla evidována žalovaná; od 28. 11. 2022 do data kontroly dne 12. 1. 2024 nebylo vozidlo pojištěno (výpis z evidence vozidel).

7. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně č. j. , spisová značka, ze dne 3. 9. 2019 v právní moci dne 30. 10. 2019 bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti žalované tak, že tato po dobu 5 let není způsobilá k nakládání s majetkem, jehož cena přesahuje 500 Kč, samostatně uzavírat smlouvy, ve kterých hodnota poskytnutého plnění přesahuje částku 500 Kč týdně, uzavírat jakékoliv smlouvy o půjčce a smlouvy finančního charakteru, dávat do zástavy svůj majetek, příp. ručit svým majetkem za jiného, jednat v pracovně právních věcech a pořizovat, ve věcech správy cizího majetku, ve věcech jednání s úřady, ve věcech rozhodování o lékařských zásazích. Žalované soud jmenoval opatrovníka , Anonymizováno, , jméno FO, , která za ni mohla jednat ve všech záležitostech v rámci omezení a spravovat jmění opatrovance; u neběžné záležitosti se souhlasem soudu. Z odůvodnění plyne, že žalovaná trpí duševní nemocí, která není jen přechodná, což vyplývá z posudku znalce (rozsudek Okresního soudu v Hodoníně č. j. , spisová značka, ze dne 3. 9. 2019). Znalec zjistil, že žalovaná od dětství zaostávala ve vývoji, navštěvovala speciální školu, pouze ve velmi omezené míře se naučila číst, počítat v podstatě neumí, nezná hodnotu peněz, je závislá na rodině. Od mládí trpní lehkou mentální retardací s poruchami chování, jedná se o trvalé nevyléčitelné postižení. Je nesoběstačná, odkázána na pomoc druhé osoby. Její schopnost rozpoznávací a ovládací je snížena, není schopna spravovat své jmění, rozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopna právně jednat a hrozí jí závažná újma. Již v roce 2014 byla lehká mentální retardace diagnostikována z vyšetření psychiatrem , tituly před jménem, , jméno FO, , samotné znalecké zkoumání , tituly před jménem, , jméno FO, bylo provedeno na základě vyšetření dne 24. 1. 2018 (znalecký posudek ze dne 31. 1. 2018 znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ).

8. Opatrovník žalované , jméno FO, neplnila své povinnosti opatrovníka, vůči soudu nebyla kontaktní, nepodávala pravidelné roční zprávy. Před uplynutím pěti let, po které byla žalovaná omezena ve svéprávnosti, bylo zahájeno řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti a o opatrovnictví žalované (opatrovnický spis , spisová značka, , usnesení ze dne 30. října 2024, , spisová značka, ).

9. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Vozidlem evidovaným na žalovanou jako vlastníka i provozovatele od 2. 9. 2019 byla dne 17. 2. 2023 způsobena dopravní nehoda řidičem , jméno FO, , v důsledku, které musela žalobkyně zaplatit poškozenému škodu ve výši 153 384 Kč. V té době totiž vozidlo nebylo pojištěno. Žalovaná trpí od mládí lehkou mentální retardací, neumí počítat, pouze ve velmi omezené míře se naučila číst, není schopna spravovat své jmění, rozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopna právně jednat a hrozí jí závažná újma. Od 30. 10. 2019 byla omezena ve svéprávnosti, není způsobilá k nakládání s majetkem, jehož cena přesahuje 500 Kč, samostatně uzavírat smlouvy, ve kterých hodnota poskytnutého plnění přesahuje částku 500 Kč týdně, uzavírat jakékoliv smlouvy o půjčce a smlouvy finančního charakteru, dávat do zástavy svůj majetek, příp. ručit svým majetkem za jiného.

10. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, a ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, oba ve znění ke dni vzniku škody tj. 17. 2. 2023 (dále jen 168/1999 Sb. a o. z.). Zákon 168/1999 Sb. byl již sice ke dni 1. 4. 2024 zrušen zákonem č. 30/2024, ale v § 94 odst. 1 bylo stanoveno, že práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Podle § 1 odst. 2 z. 168/1999 Sb. Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

12. Podle § 3 odst. 2 věty prvé z. 168/1999 Sb.: Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 4 osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

13. Podle § 9 odst. 2 písm. b) Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

14. Podle § 24 odst. 9 Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d).

15. Podle § 581 o. z. Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 546 o. z. Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 551 o. z. O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 465 o. z. (1) Soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv. (2) Odůvodňují-li to okolnosti, může soud opatrovníku uložit, aby se v přiměřeném rozsahu pojistil pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci nebo jiné osobě škodu.

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalovaná je evidována jako vlastník a provozovatel vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , k němuž měla být podle § 1 z. 168/1999 Sb. splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Tato povinnost stíhá dle § 3 vlastníka vozidla. Předmětné vozidlo však pojištěno v době, kdy byla spáchána dopravní nehoda dne 17. 2. 2023, nebylo (nebylo pojištěno od 28. 11. 2022 do min. 12. 1. 2024). Protože v důsledku dopravní nehody vznikla škoda, bylo Kanceláří podle § 9 poškozenému vyplaceno plnění za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši 153 384 Kč. Podle § 24 vznikl Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu ve výši 3 025 Kč, tedy nárok na náhradu částky 52 136,33 Kč. Solidárními dlužníky jsou podle zákona provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma.

18. V dané věci je však nutno přihlédnout k tomu, že žalovaná je omezena duševní poruchou trvalého rázu, v důsledku čehož není od dětství schopna právně jednat ani chápat smysl právního jednání. V dané věci měla podle zákona 168/1999 Sb. povinnost pojistit vozidlo, u něhož je evidována jako vlastník, což žalovaná neučinila. Došlo tak k opomenutí, což je forma právního jednání podle § 546 o. z. Žalovaná však vůbec není schopna posoudit následky právního jednání, tedy ani opomenutí a není schopna projevit vůli směřující k právnímu jednání (opomenutí). Podle § 551 o. z. u žalované chyběla vůle jednající osoby opomenout svoji povinnost, protože o ní ani nevěděla. V důsledku toho u ní nejde o právní jednání, jedná se o zdánlivé právní jednání (opomenutí) a jako takovému se k němu nepřihlíží dle § 554 o. z. „Jednáním“ nesvéprávného může být jen takové konání nesvéprávného, které alespoň rámcově vyjadřuje jeho vůli nebo alespoň přání, nikoli však ve své podstatě náhodný projev nesvéprávného, z něhož třetí osoba dovozuje konkrétní právní jednání. Termín „jednání“ totiž znamená jen určitou cílenou činnost. Jinak se vůbec nejedená o projev vůle, takže půjde jen o zdánlivé právní jednání. U opomenutí to platí tím více.

19. Soud se neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že zákon 168/1999 Sb. je speciální ve vztahu k o. z. To platí v obecné rovině, pokud jde však o speciální ustanovení o. z. upravující následky jednání či opomenutí osoby jednající v duševní poruše nebo omezené ve svéprávnosti, tato ustanovení jsou ve vztahu speciality k zákonu č. 168/1999 Sb., který taková ustanovení nemá, naopak odkazuje na použití o. z. ve svém § 3 odst. 3, dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Je zřejmé, že opatrovník žalované porušil své povinnosti, když nechránil dostatečně zájmy žalované. To však nelze přičítat k tíži žalované. V úvahu by tak přicházela odpovědnost opatrovníka, která se předpokládá jak v ustanovení např. v § 2920 o. z. upravující škodu způsobenou tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání, tak např. v § 465 o. z. upravující možnost pojištění opatrovníka pro případ způsobení škody. Taktéž nelze přisvědčit námitce žalobkyně, že je nutno se dovolat neplatnosti jednání, když jednak se zde jedná o zdánlivé jednání (opomenutí) žalované a jednak se žalovaná stižena duševní poruchou není ani schopna čehokoliv dovolat, což jí také nelze přičítat k tíži.

20. V důsledku shora uvedené soud nárok žalobkyně zamítl. Přiznání nároku by navíc bylo i v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná, která nedokáže posoudit následky svého jednání, neumí počítat a stěží čte, a pravděpodobně ani platně nenabyla vlastnictví k předmětnému vozidlu, by nesla odpovědnost za opomenutí, kterého si pro svoji duševní poruchu nemohla být vědoma. Korektiv dobrých mravů představuje ze své podstaty nástroj, kterým lze reagovat na rozličné a obtížně řešitelné situace, se kterými právní normy (byť běžně z dobrých důvodů) nemusí počítat. V odůvodněných případech dovoluje zmírnit tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti; je třeba jej chápat až jako příkaz soudci rozhodovat praeter legem či dokonce contra legem, jde-li o reprobaci jednání příčícího se dobrým mravům. Význam institutu dobrých mravů nabývá ústavně právní dimenze jako projev ústavní povinností soudce vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vycházet v každé věci z jejích konkrétních jednotlivých okolností, snažit se v každé věci nalézt její spravedlivé řešení a své rozhodnutí náležitě odůvodnit. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ustáleně vychází z předpokladu, že dobré mravy představují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2005 sp. zn. 26 Cdo 1865/2004 či ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 31 Cdo 3931/2013). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001 sp. zn. 25 Cdo 2895/99 uplatnění korektivu dobrých mravů přichází v úvahu nejen při tzv. šikanózním výkonu práva, ale rovněž je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (srov. dále např. usnesení ze dne 29. 3. 2016 sp. zn. 33 Cdo 4358/2015 či ze dne 11. 2. 2020 č. j. 26 Cdo 3689/2019-526). (nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II.ÚS 618/23 ze dne 4. 12. 2024). V daném případě je nárok žalobkyně vůči žalované ze shora uvedeného důvodu spočívající ve zdravotním stavu žalované i v rozporu s dobrými mravy a nelze mu podle § 588 o. z. přiznat ochranu.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanou v tomto řízení zastupoval opatrovník - advokát, který jí byl ustanoven soudem podle ustanovení § 29 o. s. ř. V takovém případě přizná soud (má-li takto zastoupený účastník právo na náhradu nákladů řízení) náhradu nákladů řízení tomuto účastníku. Požadavek ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř. o tom, že ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, je povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování, se pak projeví v tom, že soud sice náhradu nákladů řízení (včetně náhrady hotových výdajů advokáta a odměny za zastupování) přizná zastupovanému účastníku, avšak povinnost k jejich zaplacení stanoví ve prospěch ("k rukám") státu; nezaplatí-li povinný náhradu nákladů řízení státu dobrovolně, může se stát domáhat (vlastním jménem) jejich zaplacení cestou výkonu rozhodnutí či exekuce (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1997/2008). O jejich výši rozhodne v samostatném usnesení soud, a povinnost žalobkyně k jejich úhradě je vázána na uplynutí lhůty tří dnů od právní moci usnesení, kterým soud odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovenému zástupci žalované za řízení stanoví.