4 C 305/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním, které jsou oprávněny společně a nerozdílně, částku 387 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 387 780 Kč od 10. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyním částku 72 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 72 220 Kč od 10. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním, které jsou oprávněny společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 97 327,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyň JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyní na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o dílo uzavřené dne 27. 1. 2020, na základě které měla žalovaná dodat žalobkyním dílo - rodinný dům typu [anonymizováno] [příjmení] [jméno] – [anonymizováno] za dohodnutou cenu 2 050 000 Kč do 8 měsíců. Žalobkyně zaplatili žalované část díla ve výši 720 000 Kč, žalovaná však dílo nedodala v dohodnuté době. Proto žalobkyně odstoupily od smlouvy dopisem ze dne 16. 5. 2021 a žádají vrátit zpět částku 460 000 Kč jako neprostavěné prostředky, když dodána byla jen základová deska za dohodnutou cenu 260 000 Kč.

2. Žalovaná nárok žalobkyň neuznala. Smlouva o dílo byla uzavřena až dne 3. 2. 2020. Termín dokončení stavby byl posunut o dobu do předání staveniště až dne 15. 6. 2020, do té doby žalobkyně nevyzývaly k převzetí staveniště, o dobu zrání základové desky, o komplikace se zajištěním zahraničních pracovníků z důvodu vládních opatření, kvůli nevhodnému počasí. Strany se dohodly o posunutí termínu dodání stavby o 2,5 měsíce. Žalobkyně měly zajistit přípojku vody a elektřiny, splnění oznámily žalované až dne 20. 10. 2020. Žalobkyně zaplatily žalované 720 000 Kč, je nutno odečíst cenu projektové dokumentace 72 220 Kč. Žalovaná učinila vše, co bylo v jejích možnostech a jakmile bylo vhodné počasí, nechala dne 1. 2. 2021 vypravit kamion s konstrukcí stavby domu, žalobkyně však poslaly sms, že chtějí ukončit smlouvu pro nedostatek financí. Proto žalovaná nechala kamion vrátit zpět, ale vznikla jí újma za nakládku konstrukcí, dopravu, výrobu střešní konstrukce na míru atd. 6. 5. 2021 jí bylo doručeno odstoupení od smlouvy, které žalovaná odmítla. Jednáním žalobkyň bylo znemožněno pokračovat ve výstavbě díla, pro které se posunuje doba dodání díla, a ta dosud neuplynula. Náklady na dopravu, nakládání a skládání materiálu žalobkyním činí 15 800 Kč.

3. K tomu žalobkyně uvedly, že žalovaná si dopravu střešní konstrukce vymyslela, aby nemusela vracet zálohy, když nijak neprokázala výrobu konstrukce, a přestože Ing. [příjmení] za žalobkyně žádal střešní konstrukci dovézt, když už byla na cestě, žalovaná tuto nedovezla. Také je s podivem, že žalovaná nechala vyrobit střešní konstrukci, když ze stavby byla hotova jen základová deska, a tedy nebylo na co namontovat střechu. Až poté, co žalobkyně oznámily, že pro liknavost a aroganci a pro nedostatek finančních prostředků nechtějí pokračovat ve smluvním vztahu, žalovaná narychlo sdělila, že nechala vyrobit a veze střešní konstrukci.

4. Strany učinily nesporným tvrzení, že smlouva o dílo byla uzavřena dne 3. 2. 2020, že žalobkyně zaplatily žalované celkem 720 000 Kč a že žalované bylo doručeno odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobkyň.

5. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Strany mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo, v níž se žalovaná zavázala provést pro žalobkyně dílo specifikované ve smlouvě, a to dodávku montáž rodinného domu, a to do osmi měsíců ode dne převzetí staveniště, podpisu této smlouvy a za současného splnění podmínek, kterými byly: objednatel řádně uhradí finanční prostředky za etapu 1 a předá připravené stanoviště pro stavbu, včetně možnosti připojení k elektrické energii a přívodu užitkové vody. Pro případ nesplnění kterékoliv z podmínek se termín dokončení díla prodlužuje o dobu prodlení. Taktéž se prodlužuje v případě nemožnosti realizovat dílo z důvodu překážky vzniklé na straně objednatele a pro nemožnost provádění stavebních prací způsobených stranou objednatele, prodlením objednatele s placením faktur a záloh ceny. Dle čl. 4 se termín dokončení díla prodlužuje i v případě, kdy zhotovitel nebude moci pokračovat v realizaci díla z důvodu překážek majících původ v tzv. vyšší moci, mezi které patří i například mimořádná opatření vlády. Cena díla byla sjednána ve výši 2 050 000 Kč, přičemž za etapu 1 činila 160 000 Kč, za etapu 2 činila 260 000 Kč po dokončení základové desky a jejího obvodového zateplení. Dále se strany shodly na částce 72 220 Kč představující částku za projektovou dokumentaci. Jednotlivé částky za jednotlivé etapy byly dále podrobně rozepsány v článku VI smlouvy část, a přičemž za etapu 10 ve výši 227 780 Kč měla být použita jistina dle rezervační smlouvy. Ve smlouvě čl. 12 1. je upravena možnost odstoupit od smlouvy výlučně z důvodů stanovených zákonem. Za podstatné porušení smlouvy je považováno, pokud zhotovitel bezdůvodně přeruší provádění díla po dobu více než 90 dnů po sobě jdoucích, bezdůvodné prodlení přesahující sjednaný termín plnění o dobu více než 120 dnů po sobě jdoucích. Dle čl. 12 lze smlouvu měnit nebo doplňovat výlučně formou řádných písemných dodatků k této smlouvě. Smlouva byla stranou žalovanou podepsána dne 27. 1. 2020 a stranou žalobkyň dne 3. 2. 2020 (zjištěno ze smlouvy o dílo). Smlouva tak byla uzavřena dne 3. 2. 2020, jak vyplývá i ze shodného skutkového tvrzení účastníků. Strany dne 4. 6. 2019 uzavřely smlouvu o uzavření budoucí smlouvy ohledně předmětného díla, v níž se mimo jiné dohodly na zaplacení rezervační jistiny ve výši 300 000 Kč, která poté měla být započtena na celkovou cenu dle smlouvy o dílo při dokončení díla, přičemž cena projektové dokumentace měla jít k tíži žalobkyně (smlouva o uzavření budoucí smlouvy). Žalobkyním byla vyfakturována částka za první etapu ve výši 160 000 Kč dne 8. 6. 2020 a částka 260 000 Kč za druhou etapu dne 24. 6. 2020 (faktury číslo 2020 a [číslo]). Z nesporných skutkových tvrzení má soud za zjištěno, že žalobkyně uhradily celkem částku 720 000 Kč žalované, což představovalo částku 160 000 Kč za přípravu materiálu a staveniště k realizaci díla (etapa 1) a částku 260 000 Kč za dokončení základové desky a jejího zateplení (etapa 2) a dále částku 300 000 Kč jako rezervační jistinu.

6. Žalovaná měla uzavřenou smlouvu o zprostředkování prodeje staveb domů se zprostředkovatelem [jméno] [příjmení] ze dne 5. 11. 2015, na základě níž byla zavázána platit provizi za zprostředkování uzavření budoucí smlouvy o dílo ve výši 300 000 Kč bez DPH při ceně domu od 2 000 000 Kč (smlouva o zprostředkování).

7. Žalovaná zhotovila pouze základovou desku prostřednictvím subdodavatele [jméno] [příjmení], který ve své výpovědi potvrdil, že i bez přípojky vody a elektřiny bylo možno provést dílo, když vodu si mohli zajistit z mixu nebo od sousedů apod. stejně jako elektřinu. Dále bylo zjištěno, že základová deska se po zhotovení musela kropit vodou minimálně 3× za den po dobu jednoho týdne a že žalobkyně museli mít k dispozici projektovou dokumentaci (výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Žalovaná potvrdila, že se tak stalo dne 10. 6. 2020, z tvrzení žalobkyně zřejmé, že to bylo v červnu 2020 a ze stavebního deníku doloženého žalovanou spolu se Zápisem SD základová deska je zřejmé, že se zhotovováním základové desky bylo započato 10. 6. 2020 a práce byly ukončeny 18. 6. 2020. Byť žádná z těchto listin neobsahuje podpis účastníků řízení, lze z uvedených dat vyjít, když neodporují tvrzení účastníků řízení (e-mail ze dne 23. 9. 2020 s přílohou - zápis ze dne 10. 6. 2020). K tomu doložená kopie stavebního deníku je však podepsána pouze svědkem [příjmení], týká se jen stavby základové desky a neobsahuje podpis jiné osoby, zejména žalobkyň či jejich stavebního dozoru. Z tohoto důvodu se soudu jeví jako zcela nevěrohodným důkazem a neprokazuje, že by na předmětné stavbě byl veden stavební deník.

8. V červenci 2020 si strany ústavně odsouhlasily posun termínu dokončení díla o 2,5 měsíce, jak vyplývá z e-mailu, které žalobkyně psaly straně žalované dne 20. 10. 2020 (e-mail ze dne 20. 10. 2020).

9. V září 2020 sdělují žalobkyně straně žalované, že vše na stavbu je připraveno a dále, že jim firma od E.on staví elektrický sloupek (e-mail ze dne 15. 9. 2020).

10. Žalobkyně stejným e-mailem ze dne 20. 10. 2020 vyzývaly stranu žalovanou o sdělení termínu pokračování stavby s tím, že elektřina i voda ke stavbě dokončena (e-mail ze dne 20. 10. 2020). Dne 22. 10. 2020, jim žalovaná strana sděluje, že vzhledem k nařízení vlády provádí výstavby dřívějších staveb a není schopna určit termín výstavby s tím, že jsou zařazeni seznamu (e-mail ze dne 22. 10. 2020). Na to žalobkyně reagují e-mailem ze dne 27. 10. 2020, jehož obsahem je vůle žalobkyně na ukončení smlouvy o dílo, kdy navrhují domluvit se na vzájemném vypovězení smlouvy a finančním vyrovnání. Žalobkyně to odůvodňují tím, že nepředpokládají, že by žalovaná začala stavět v roce 2021, když není schopna sdělit termín pokračování stavby a dokončení. Žalobkyně však mají rozpočet a nepředpokládaly, že se výstavba prodlouží o měsíce a víc. Protože jsou v podnájmu a počítali s tím, že stavba bude do osmi měsíců dokončena, neměly by finanční prostředky realizaci, když je termín dokončení neznámý. Jiná možnost než vypovědět smlouvu není (e-mail ze dne 27. 10. 2020). Na to odpoví žalovaná strana tak, že chápe rozhodnutí žalobkyň, když situaci nikdo nemohl předvídat a je ochotna ukončit smlouvu nastavení ještě předat s tím, že vyúčtování činí přeplatek ze strany žalobkyň ve výši 49 711 Kč (e-mail ze dne 29. 10. 2020).

11. Z SMS zpráv z 1. 2. 2021 doložených stranou žalovanou, a ohledně nichž nebyly z hlediska důkazního žádné námitky ani připomínky, bylo zjištěno, že žalobkyně měly dne 28. 1. 2021 poslat žalované straně e-mail, jehož obsahem bylo ukončení spolupráce se žalovanou stranou, a to z finančních důvodů. Tento e-mail měl být zaslán na e-mail [anonymizováno], který však dle vysvětlení žalované v SMS zprávě slouží na výběry. Z toho důvodu o něm žalovaná neměla vědět. Žalovaná žalobkyně [příjmení] zprávou informovala, že má vyrobenou hrubou stavbu na vývoz a že auto s kompletní hrubou stavbou je na cestě.

12. Následně došlo ke komunikaci mezi stranami ohledně ukončení smlouvy o dílo, když je zřejmé, že v době před 24. 2. 2021 požádaly žalobkyně o ukončení smlouvy o dílo, na což reagovala žalovaná strana přípisem, v němž uvedla, že je připravena splnit závazky vyplývající ze smlouvy o dílo a že došlo ke komplikacím ze strany žalobkyň, neboť ty zaslali žalované straně SMS správy o tom, že chtějí ukončit smlouvu o dílo, a to v době, kdy žalovaná vypravila kamion s kompletní konstrukcí stavby domu. Žalovaná by byla ochotna jednat o ukončení smlouvy o dílo, pokud by jí žalobkyně zaplatily vzniklou újmu (zjištěno z přípisu žalované ze dne 24. 2. 2021). Dne 15. 3. 2021 píše zástupce žalobkyně [jméno] [příjmení] žalované straně e-mail, v němž namítá nedodržení termínu pro dokončení díla, prodlení žalovaný v délce 14 měsíců a informuje, že žalobkyně požádaly o ukončení smlouvy již 27. 10. 2020. Dále namítá, že z toho důvodu měla být výroba ze strany žalované pozastavena, zejména když v prosinci 2020 měla žalovaná žalobkyně informovat o tom, že nedokáže stanovit další postup plnění díla a že nepředpokládá dokončení díla do konce roku 2021. Dále je obsahem vyjádření k žalovanou navrhovanému finančnímu vyrovnání s tím, že jednou z položek je konstrukce krovu, kterou dle sdělení pana [příjmení], jsou objednatelky připraveny převzít a zaplatit (zjištěná z e-mail ze dne 15. 3. 2021). Na to reagovala žalovaná strana e-mailem ze dne 18. 3. 2021, jehož obsahem bylo stanovisko žalované strany spočívající v tom, že ze strany žalobkyně jí bylo znemožněno pokračovat ve výstavbě díla a žádá zaplatit částku 215 773,04 Kč plus DPH a dále sdělení, že žalovaná není v prodlení s výstavbou díla, když 15. 6. 2020 převzala staveniště, 18. 6. 2020 byla hotová základová deska, 6. 7. 2020 měla žalovaná zaslat žalobkyněmi e-mail o pozastavení staveb ze důvodů vládních omezení, cca do konce listopadu byla výstavba pozastavena z důvodu počasí, a 7. 12. 2020 žalovaná e-mailem sdělila žalobkyním termín pokračování výstavby v roce 2021, jakmile bude vhodné počasí a až dne 1. 2. 2021 se žalovaná dozvěděla ze SMS správy žalobkyň, že chtějí ukončit smlouvu o dílo (e-mail ze dne 18. 3. 2021). Poté píše [jméno] [příjmení] žalované, že z vzájemné korespondence stran jasně vyplývá, že již v říjnu 2020 zhotovitel požadavek objednatele na řádné ukončení smlouvy vzal na vědomí a zaslal vyúčtování. Žalovaná však nesdělila žádný důvod prodlení, žalobkyně denně přicházejí o nemalé finanční prostředky a žalobkyně se nebrání serióznímu finančnímu vyrovnání (příloha e-mail – dopis na čl. 31). Následoval e-mail ze dne 25. 3. 2021, v němž [jméno] [příjmení] zaslal reakci s tím, že se jedná o poslední pokus ukončit smlouvu o dílo dohodou. E-mailem ze dne 4. 4. 2021 sděluje [jméno] [příjmení] straně žalované, že návrh ze dne 29. 10. 2020 o vyrovnání byl akceptován a že žalovaná zadržuje bezdůvodně 460 000 Kč. Následoval e-mail ze dne 7. 4. 2021, v němž žalovaná strana sděluje [jméno] [příjmení], že je pravdou, že na konci měsíce října 2020 žalovaná jednala s žalobkyněmi o možném ukončení smlouvy o dílo, kdy by došlo k výplatě částky 49 711 Kč, návrh žalované strany však nebyl akceptován.

13. Dne 6. 5. 2021 zasílá zástupce žalobkyň přípis - odstoupení od smlouvy o dílo žalované straně s odůvodněním podstatného porušení smlouvy o dílo, bezdůvodné prodlení, bezdůvodné přerušení provádění díla, nevedení stavebního deníku, neakceptovatelný přístup žalované; a vyzývá k vrácení částky 460 000 Kč do 14 dnů od doručení. Přípis byl dodán do datové schránky žalované 12. 5. 2021 (přípis a detail zprávy datových schránek).

14. Přípisem - ukončení smlouvy ze dne 19. 5. 2021 žalovaná odmítá odstoupení od smlouvy a vyzývá k dohodě o narovnání (přípis ze dne 19. 5. 2021).

15. Předžalobní výzvou ze dne 7. 6. 2021, doručenou dne 8. 6. 2021, žalobkyně upozornily žalovanou na soudní cestu pro případ nevrácení částky 460 000 Kč (předžalobní výzva a detail zprávy).

16. Z potvrzení o provedení ze dne 17. 6. 2021 vyplývá odchozí úhrada ČSOB banky ve výši 113 545 Kč. Tato částka vyplývá z faktury [číslo] 2021, na základě které dodavatel [jméno] [příjmení] účtuje odběrateli – žalované uvedenou částku, a to za dodávku impregnace dodaného smrkového řeziva. Jedná se o částku včetně DPH, samotná fakturovaná částka je ve výši 93 839 Kč. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je zde 15. 2. 2021 (potvrzení o provedení a faktura). E-mailem ze dne 16. 2. 2021 sděluje [jméno] [příjmení] žalované, že doprava, nakládání, skládání [celé jméno žalobkyně] činí 15 800 Kč, materiál [anonymizováno] 52 714 Kč a doprava [anonymizováno] 25 325 Kč celkem 93 839 Kč.

17. Soud dále provedl jako důkaz výslech svědka [jméno] [příjmení], z něhož zjistil, že prováděl stavební dozor u předmětné stavby, kterou měla realizovat žalovaná, a zastupoval žalobkyně. Protože byly žalobkyně ve svízelné situaci, kdy jim končil nájem, ale stavba pořád nebyla kromě základové desky, vstoupil do jednání s žalovanou. V říjnu 2020 žalobkyně žádají ukončit smlouvu o dílo, na což žalovaná reagovala návrhem na vyúčtování, což žalobkyně braly jako ukončení smlouvy a očekávaly oficiální vyúčtování. Přesto pak žalovaná oznámila, že veze materiál. Svědek sdělil žalované, nechť materiál přivezou, že ho odkoupí a bude realizovat na stavbě. Na to mu žalovaná nijak nereagovala a materiál nepřivezla. Voda a elektřina byla na stavbě k dispozici od počátku.

18. Ve věci byl slyšen i svědek [jméno] [příjmení], který je subdodavatelem žalované a měl připravit materiál pro předmětnou stavbu dle projektové dokumentace. Svědek potvrdil, že část materiálu, který je na míru, upravil, nechal naložit a kamionem nechal odvézt, když mu následně volal zástupce žalované pan [příjmení], ať kamion otočí, neboť žalobkyně pozastavily stavbu. Standardizovaný materiál se dá použít jinde, materiál na míru je stále u něho. Potvrdil, že náklady vyčíslil a žalovaná je zaplatila, nebyl však schopen vyjádřit se k nesrovnalostem ohledně vyúčtování nákladů na shora uvedené jednak jako vícenáklady a jednak společně s vyúčtováním pro jiného klienta pana [příjmení]. Potvrdil, že stavební deník byl veden. Výpověď tohoto svědka soud považuje za nedůvěryhodnou jednak pro vztah ke straně žalované, pro kterou je dlouhodobě subdodavatelem, jednak pro neschopnost vysvětlit nesrovnalosti v účtování nákladů na dopravu materiálu na míru, které účtoval společně se zakázkou týkající se pana [příjmení] a v účtování nakládky a vykládky jako vícenáklady, pro což není žádné vysvětlení. Soud celkově neuvěřil tvrzení žalované, že kamion s konstrukcí nechala naložit a vezla žalobkyním, když není žádný důvod pro to, že by naloženou konstrukci střechy na pokyn svědka [příjmení] nedovezla na stavbu, zejména za situace, kdy měla v držení zálohu od žalobkyň.

19. Dále byl ve věci slyšen svědek [jméno] [příjmení], který měl uzavřenou smlouvu s žalobkyněmi o projekčních pracích, a cena za projektovou dokumentaci měla být strhávána ze zálohy. S žalobkyněmi jednal, byl i na pozemku, kde se stavba měla realizovat, a zpracoval projektovou dokumentaci. Byť se jedná o typizovaný dům, je potřeba zpracovat projektovou dokumentaci a zapracovat konkrétní podmínky jednak z hlediska pozemku, z hlediska veřejného práva a případně jiné představy klientů. Projektová dokumentace v dané věci byla zpracována a nelze bez ní vydat stavební povolení (výslech svědka). Tato skutečnost byla zjištěna i ze souhlasu se změnou stavby před jejím dokončením Odboru územního plánování a stavebního řádku ze dne 26. 10. 2021 č. j. [anonymizováno] [spisová značka], z něhož je zřejmé, že došlo ke změně v umístění předmětné stavby a že žalobkyně doložily projektovou dokumentaci, přičemž souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru byl dán již dne 4. 12. 2019 (souhlas [anonymizováno] [obec]).

20. Svědek [jméno] [příjmení], subdodavatel žalované potvrdil, že provedl stavbu základové desky pro stavbu žalobkyň, i když nebyla k dispozici přípojka elektřiny a vody, což však nemělo vliv a nevzpomněl si, zda se vedl stavební deník, s tím, že někdy se dělá zápis e-mailem.

21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Strany mezi sebou uzavřely smlouvu o dílo dne 3. 2. 2020, na základě které měla žalovaná pro žalobkyně provést stavbu rodinného domu za dohodnutou cenu 2 050 000 Kč. Žalobkyně zaplatily na záloze částku 300 000 Kč a dále částku 160 000 Kč a 260 000 Kč, celkem zaplatily 720 000 Kč. Dílo mělo být zhotoveno do 8 měsíců od uzavření smlouvy, tj. do 3. 10. 2020, v průběhu se strany dohodly na prodloužení o 2,5 měsíce, tj. do 18. 12. 2020, když polovinou měsíce dle § 606 o. z. se rozumí 15 dní. Skutečnost, že se strany dohodly na prodloužení lhůty, byla v řízení prokázána, to, že k tomu nedošlo formou písemného dodatku ke smlouvě o dílo, nemá na platnost této dohody vliv. Žalovaná však nekonala až do června 2020, kdy došlo ke stavbě základové desky od 10. do 18. 6. 2020. Byť zůstalo sporné, zda na stavbě v této době byla elektropřípojka a přípojka vody, když svědek [příjmení] uvedl, že byla přítomna, svědek [příjmení] že nebyla, nebyla tato skutečnost významná pro běh lhůty, neboť stavbu bylo lze provést i bez těchto přípojek, kdy bylo lze zajistit vodu a elektřinu i jiným způsobem, jak potvrdit svědek [příjmení]. Soud má za to, že na stavbě byla možnost používat vodu i elektřinu, neboť např. základová deska se po zhotovení musela kropit několikrát za den, jak potvrdil svědek [příjmení], stejně tak elektřinu se dokázal zajistit. Nic tak nebránilo zhotovit základovou desku, což se i stalo, avšak s odstupem 4 měsíců od uzavření smlouvy. V mezidobí žalovaná nijak žalobkyně nevyzývala ani neurgovala k jakémukoliv předání staveniště. Po zhotovení základové desky byla žalovaná opět nečinná, a to až do října 2020, kdy ji žalobkyně vyzývají ke sdělení termínu pokračování ve stavbě, žalovaná však termín nesdělila, naopak uvedla, že není schopna termín určit. Proto žalobkyně e-mailem z 27. 10. 2020 dali najevo svoji vůli ukončit smlouvu a finančně vypořádat vzájemná plnění, a to pro nečinnost žalované, když žalobkyně měly zájem na dokončení stavby dle dohody, neboť měly na tu dobu sjednán nájem. Žalovaná reagovala přípisem, že je ochotna smlouvu ukončit. Navrhla vyrovnání, na to žalobkyně nereagovaly. Dne 28. 1. 2021 a 24. 2. 2021 a poté ještě 6. 5. 2021 žalobkyně odstupují od smlouvy o dílo pro prodlení žalované. Soud nemá za prokázáno, že by žalovaná vypravila kamion s konstrukcí střechy na stavbu žalobkyň v lednu 2021. Jak je shora uvedeno, výpověď svědka [jméno] [příjmení] soud nepovažuje za věrohodnou pro jeho vztah k žalované straně, a zejména pro nesrovnalosti ohledně vyúčtování, když svědek uvedl, že dostal zaplaceno za kamion vypravený na stavbu žalobkyň, ve vyúčtování je však z větší části uveden materiál a doprava pro jinou osobu, nikoliv žalobkyně. Soud má za to, že žalovaná nevypravila materiál na stavbu a její tvrzení slouží pouze k tomu, aby mohla účtovat vzniklé náklady a nemusela vracet poskytnutou zálohu. To je zřejmé i z toho, že se nijak nesnažila materiál přivézt na stavbu, když svědek [příjmení] potvrdil, že o materiál měly žalobkyně zájem, navíc za situace, kdy byl zaplacen žalobkyněmi. Bez bližšího a věrohodného odůvodnění žalovaná uvedla, že vypravený kamion nechala vrátit zpátky. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně odstoupily od smlouvy o dílo pro prodlení žalované již v říjnu 2020 a žalované nevznikl nárok na úhradu jakékoliv částky za vypravený kamion. I pokud by nebylo možno kvalifikovat e-mail žalobkyň ze dne 27. 10. 2020 dle jeho obsahu jako odstoupení od smlouvy, následný přípis žalobkyň již je výslovným odstoupením od smlouvy (přípis ze dne 6. 5. 2021), přičemž podmínky pro odstoupení od smlouvy byly splněny, kdy soud neuvěřit tvrzení žalované o vypravení kamionu s konstrukcí stavby, a tedy prodlení žalované by trvalo nadále.

22. Při právním posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění ke dni uzavření smlouvy o dílo (dále jen o. z.). Podle § 2586 odstavce 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2590 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. Podle § 2591 je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Podle § 2593 Objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. Podle § 2604 Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

23. Podle § 2001 Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2003 Jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany. Podle § 2004 odst. 1 Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle § 2005 Odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

24. Podle § 2993 o. z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 2999 Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. (2) Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

25. Podle § 1968 Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Strany mezi sebou uzavřely smlouvu o dílo dle § 2586 o. z. Žalovaná měla podle § 2590 dílo provést v dohodnutém čase, tj. do 18. 12. 2020. To se nestalo. Žalobkyním tak vzniklo právo dle § 2593, když zjistily, že žalovaná je nečinná, požadovat nápravu a poté od smlouvy odstoupit. Taktéž podle smlouvy jim vzniklo právo na odstoupení od smlouvy dle čl. 12 1. a 12. 2. pro podstatné porušení smlouvy spočívající v bezdůvodném přerušení provádění díla po dobu více než 90 dnů. Od uzavření smlouvy, tj. 3. 2. 2020 do zahájení prací na základové desce uplynulo 128 dní. Po ukončení prací na základové desce 18. 6. 2020 se dalších 128 dní nic nedělo, což vedlo žalobkyně k výzvě e-mailem dne 20. 10. 2020 Ani poté se na stavbě nic nedělo a žalovaná nepřistoupila k jakýmkoliv pracím. Tohoto svého práva na odstoupení žalobkyně využily 27. 10. 2020, když žalované zaslaly projev vůle, který sice není pregnantně vyjádřen, je z něho však zřejmé, že žalobkyně chtějí ukončit smlouvu pro prodlení žalované strany. Soud tak vychází z obsahu projevu vůle, z toho, co bylo úmyslem žalobkyň, tj. ukončit smlouvu. Tento projev vůle byl žalované doručen. K finančnímu vyrovnání mezi stranami nedošlo. Podle § 2003 tento projev vůle žalobkyně již následně měnit nemohly, takže odstoupení od smlouvy odeslané později ještě několikrát, již na tom nic nezměnily a zjevně byly činěny pro neznalost zákona na straně žalobkyň jako laiků. Došlo tak ke zrušení smlouvy od počátku dle § 2004 a práva a povinnosti stran zanikly dle § 2005. Strany na základě zrušené smlouvy mají podle § 2993 právo na vrácení toho, co plnily. Žalobkyně na základě zrušené smlouvy o dílo měly právo na vrácení částky 720 000 Kč, kterou zaplatily dle této smlouvy a předchozí smlouvy o rezervaci jistoty. Žalovaná měla právo na vrácení toho, co plnila, což bylo zpracování projektové dokumentace a provedení základové desky. Strany se dohodly na částkách za projektovou dokumentaci ve smlouvě o dílo tak, že činí 72 220 Kč a za základovou desku částku 260 000 Kč. Jiné plnění žalovaná neposkytla, když nebylo prokázáno, že jí vznikly náklady na konstrukci stavby a dovoz. Protože předmět plnění, tj. základovou desku a projektovou dokumentaci nelze vrátit, vzniklo dle § 2999 žalované právo na vrácení úplaty za toto plnění, tj. částky 260 000 Kč a 72 220 Kč. Žalobkyně žalobou žádaly vrátit částku 460 000 Kč, když samy akceptovaly nárok žalobkyně na částku 260 000 Kč (tj. ze zaplacených 720 000 Kč požadovaly žalovanou částku), soud žalobě vyhověl co do částky 387 780 Kč, když dospěl k závěru, že žalobkyně nemají právo na úplatu za projektovou dokumentaci ve výši 72 220 Kč. Tato dokumentace byla zpracována včetně individuálního posouzení, jak vypověděl svědek [příjmení] a předána žalobkyním, což je zřejmé z toho, že byla podkladem pro vydání souhlasu s provedením stavby.

27. Soud tak žalovanou zavázal k zaplacení částky 387 780 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. K vrácení částky žalobkyně vyzvaly žalovanou přípisem ze dne 6. 5. 2021 doručeným dne 12. 5. 2021 do 14 dnů, tj. do 26. 5. 2021. Ode dne následujícího je žalovaná v prodlení a žalobkyním vzniklo právo na úrok z prodlení, který však požadují až od 10. 6. 2021 a proto soud přiznal toto právo od požadovaného data. Výše je pak stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a činí k tomuto dni 8,28 % ročně. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

28. K námitce žalované, že žalobkyně nepředaly staveniště dle smlouvy o dílo s přípojkou vody a elektřiny soud uvádí, že jednak ve smlouvě byla dohodnuta povinnost předat staveniště s „ možností připojení“, což bylo splněno vzhledem k tomu, že došlo ke zhotovení základové desky, která se musela poté pravidelně kropit vodou, tedy možnost připojení na staveništi musela být. Jednak ani přes poučení soudu žalovaná neprokázala, že by k předání staveniště žalobkyně jakkoli vyzývala. Žalovaná byla zcela nečinná a nyní tvrdí, že čekala, až žalobkyně stanoviště samy předají. Soud však má za to, že to byla žalovaná, která je v oboru podnikatelkou a profesionálkou, která měla povinnost vést žalobkyně v postavení spotřebitelek k tomu, co je potřeba zajistit a vyzývat je k tomu. Vyplývá to i z § 5 o. z., dle něhož kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži; a zejména z § 433 o. z., dle kterého: kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. V dané věci tedy počáteční nečinnost od uzavření smlouvy po budování základové desky je nutno posuzovat jako prodlení žalované. Stejně tak jako následnou nečinnost, kdy po zbudování základové desky žalovaná neučinila nic dalšího. To, že žalovaná tvrdí, že převzala staveniště až 15. 6. 2020 jde k její tíži, neboť toto staveniště měla a mohla převzít hned po uzavření smlouvy o dílo. Žalovaná na svoji obranu uplatnila skutečnost, že v červenci 2020 nastaly komplikace se zajištěním pracovníků ze zahraničí z důvodu nařízených vládních opatření a z důvodu nepříznivého počasí. Netvrdila však ani neprokázala, jaké konkrétní vládní opatření či jaké nepříznivé počasí jí bránilo v dokončení díla, když je absurdní myšlenka, že nepříznivé počasí bránilo žalované po celou smluvenou dobu 8 měsíců, resp. 10,5 měsíců, neprovádět nic z díla. Stejně tak soudu není známo žádné vládní opatření v době pandemie Covidu 19, které by žalované znemožnilo pokračovat v díle, když pokud byl omezen volný pohyb osob, netýkalo se to cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti (viz např. usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 215), případně zákaz přechodu hranic pro cizince se netýkal přeshraničních pracovníků za účelem výkonu práce (viz usnesení vlády ze dne 30. dubna 2020 č. 495). Byť situace v době pandemie byla složitá, žalovaná neučinila nic pro to, aby dostála svým závazkům, příp. aby na základě dohody se žalobkyněmi tyto závazky narovnala a např. posunula termín dodání díla, a to řádným způsobem v souladu se smlouvou dílo formou písemných dodatků.

29. Závěrem soud podotýká, že námitku žalované, že dle smlouvy o zprostředkování prodeje staveb domů jí vznikly další náklady v podobě provize 300 000 Kč, není s ohledem na shora uvedené relevantní, když se jednalo o její smluvní vztah se zprostředkovatelem [jméno] [příjmení] a nijak se to netýkalo jejího závazku vůči žalobkyním, když neplnění tohoto závazku jde k tíži žalované (viz odst. 28).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení převážně úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 460 000 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 070 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 7. 6. 2021, z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 8. 2021, z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 12. 2021, z částky 20 280 Kč (2 x 10 140 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 2. 2022, z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 2. 2022, z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 5. 2022 a z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 6. 2022 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 9 355,52 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 2. 2022 náhrada 4 492,96 Kč za 400 ujetých km v částce 3 092,96 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 8,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 6. 2022 náhrada 4 862,56 Kč za 400 ujetých km v částce 3 462,56 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 8,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 98 245,52 Kč ve výši 20 631,56 Kč Celkem náklady činí částku 141 877,08 Kč. Žalobkyně požadovala žalobou částku 460 000 Kč, přiznáno jí bylo 387 780 Kč, což je 84,3 % a činí tak úspěch žalobkyň, jejich neúspěch činí 15,7 % a žalobkyně tak mají právo na náklady řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tj. 68,6 %, tj. na částku 97 327,70 Kč.