4 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 40 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 372 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 372 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22 016 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 20 860,78 Kč, a úrok z prodlení z částky 15 849,51 Kč od datum do datum ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky 22 016 Kč od datum do datum ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky 22 016 Kč od datum do datum ve výši 7,50 % ročně, úrok z prodlení z částky 22 016 Kč od datum do datum ve výši 8,00 % ročně, úrok z prodlení z částky 22 016 Kč od datum do datum ve výši 8,75 % ročně, úrok z prodlení z částky 40 388 Kč od datum do datum ve výši 0,7 % ročně, úrok z prodlení z částky 22 016 Kč od datum do datum ve výši 9,00 % ročně, úrok z prodlení z částky 40 388 Kč od datum do datum ve výši 0,95 % ročně, úrok z prodlení z částky 22 016 Kč od datum do datum ve výši 9,00 % ročně, úrok z prodlení z částky 40 388 Kč od datum do datum ve výši 0,95 % ročně, úrok z prodlení z částky 22 016 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a úrok z prodlení z částky 40 388 Kč od datum do zaplacení ve výši kladného rozdílu mezi repo sazbou stanovenou Českou národní bankou, zvýšenou o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a 8,05 % ročně, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 40 388 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta částka 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 8 096 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 55 hotovostních týdenních splátkách po 352 Kč do datum. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že nebylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně posuzovat schopnost žalované splácet úvěr. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne datum. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 15 849,51 Kč s příslušenstvím. Žalovaná dosud uhradila částku 3 246,49 Kč.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 53 hotovostních týdenních splátkách po 640 Kč do datum. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že nebylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně posuzovat schopnost žalované splácet úvěr. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne datum. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 24 538,49 Kč s příslušenstvím. Žalovaná dosud uhradila částku 9 381,51 Kč.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 11 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta půjčka ve výši 11 000 Kč a tato se zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 8 096 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 55 týdenních splátkách po 352 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o půjčce číslo ze dne datum).

5. Mezi společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč a tato se zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o půjčce číslo ze dne datum).

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek). V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podací lístek ze dne datum). Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva, podací lístek).

7. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen "obč. zák."). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.)., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

8. Podle ustanovení § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru je nutné zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.

13. Soud aplikoval ustanovení na ochranu spotřebitele, neboť žalovaná je spotřebitelka, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr.

14. Povinnost soudu jako orgánu veřejné moci aplikovat v případě jejich rozporu právo ES přednostně před českým vyplývá z ustanovení článků 10 a 10a zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 12/08). Národní soud je proto povinen zajistit plný účinek norem evropského práva, a to případě i tím, že ze své pravomoci vynechá nepoužité jakékoli odporující ustanovení vnitrostátních právních předpisů (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10). Za situace, kdy jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady nadány nepřímým bezprostředním účinkem, nelze spotřebitelům upřít práva, která jim konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 jasně a přímo uděluje.

15. Soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, ve kterém rozhodl takto:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008 /48/ ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Je tedy povinností soudu zabývat se i bez návrhu spotřebitele tím, zda věřitel posoudil řádně úvěruschopnost spotřebitele. Pokud dojde k závěru, že nikoliv, pak je soud povinen dovodit z porušení této povinnosti věřitele absolutní neplatnost smlouvy.

16. Ústavní soud rovněž v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 upozornil, že " Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka - spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná." 17. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalované na základě uzavřených smluv o půjčce celkem částku 31 000 Kč, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované půjčky splatit, neboť nezjišťovala příjmy a výdaje žalované ověřením předložených listin. V důsledku toho jsou smlouvy o půjčce dle § 39 o. z. neplatné. Jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny. Pokud však má být zachován smysl a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat.

18. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vrátit pouze finanční prostředky, které jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně dle § 2993 o. z. včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 8,05 % ročně dle návrhu žalobkyně. Jedná se o část jistiny ve výši 18 372 Kč (31 000 Kč – 12 628 Kč). Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Prodlení žalované tak nastalo na základě zaslané výzvy k úhradě pohledávky ze dne datum dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tj. 10 dnů od doručení výzvy. Dle podacího lístku byla výzva odeslána datum, třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou, tj. datum.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně úspěšná ve věci byla žalovaná. Ze spisu se však nepodává, že by převážně procesně úspěšné žalované jakékoliv náklady řízení vznikly, když po celou dobu řízení byla nečinná. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.