4 C 323/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: výživné rozvedené manželky

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částku 3 000 Kč měsíčně od [datum] do budoucna vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Dluh na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši 24 968 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen přispívat na výživu žalobkyně navíc částku 1 500 Kč měsíčně od [datum] do budoucna vždy do každého 15. dne v měsíci předem, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 342 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Hodoníně soudní poplatek ve výši 1 810 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla rozsudkem soudu uložena povinnost přispívat od podání žaloby na její výživu částkou 4 500 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že po rozvodu manželství s žalovaným dne [datum] jí byly svěřeny 3 nezletilé děti do péče a žalovaný přispívá na jejich výživu celkem 10 500 Kč měsíčně. Žalobkyně není schopna se sama živit, je vedena na úřadu práce a v důsledku péče o děti se jí dosud nepodařilo najít zaměstnání. Žalovaný je zaměstnán v Německu. S ohledem na jeho příjmy žádá výživné na rozvedenou manželku, neboť její měsíční výdaje jsou na energie 4 300 Kč, na pojištění 2 434 Kč, na splátky hypotéky 7 900 Kč, stravné dětem ve škole a školce 2 170,40 Kč a internet 355 Kč.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobkyně je schopna sama se živit a neopatřila si přiměřené zaměstnání, ačkoliv jí v tom nebránila závažná překážka. Kromě výživného na děti pobírá také přídavky na děti z Německa ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně mohla pobírat kompenzace od státu, navíc se stará o babičku a dostává za to peníze.

3. Soud provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] s právní mocí ke dni [datum] Příčiny rozvratu manželství účastníků byly shledány na obou stranách rovnoměrně (rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum]). Děti účastníků byly svěřeny do výchovy žalobkyně a žalovanému byla na dobu před i po rozvodu uložena povinnost přispívat na výživu tří dětí (ve věku 8 let, 5 a 5 let) částkou 10 500 Kč měsíčně (rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Na výživu manželky žalovaný po dobu trvání manželství přispíval částku 5 000 Kč měsíčně od listopadu 2018, o čemž se strany dohodly (usnesení zdejšího soudu o schválení smíru ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Žalobkyni jako uchazeči o zaměstnání byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od [datum] ve výši 5 015 Kč měsíčně po dobu 2 měsíců, ve výši 4 012 Kč po dobu dalších 2 měsíců a ve výši 3 678 Kč měsíčně po dobu zbývající podpůrčí doby, která byla stanovena v délce 5 měsíců (rozhodnutí Úřadu práce v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]). Výdaje žalobkyně činí měsíčně: 410 Kč živ. pojištění žalobkyně, 300 Kč důchodové pojištění, 1 500 Kč záloha na el. energie, 1 814 Kč pojistka dětí, 620 Kč pojištění domu, 335 Kč internet, 2 500 Kč záloha na plyn, 300 Kč záloha na vodu, 7 900 Kč hypotéka, stravné dětí 2 260 Kč; přídavky na děti pobírá ve výši 15 000 Kč měsíčně z Německa a výživné na děti 10 500 Kč od žalovaného, jiné příjmy na účet nebyly zjištěny (výpis z účtu žalobkyně za prosinec 2020). Do 4 let věku dítěte, tj. do [datum] byl vyplácen žalobkyni rodičovský příspěvek (oznámení Úřadu práce [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]).

4. Žalobkyně prokázala, že poptávala zaměstnání, ale bezvýsledně (potvrzení [územní celek] ze dne [datum], potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum], email ze dne [datum]). Žalobkyně i přes prodělané [anonymizováno] onemocnění nemá žádné zdravotní omezení, které by dopadalo na její schopnost se živit (výslech žalobkyně v rámci řízení u zdejšího soudu o rozvod manželství – protokol z jednání ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Žalobkyně musí nezletilé děti odvést do školy a školky a vyzvedávat je, proto má specifické požadavky na případné zaměstnání spočívající v blízkosti bydlišti, navíc poptávaní zaměstnavatelé měli obavy, jak by se postarala o děti pro případ jejího zaměstnání. O babičku se starají její rodiče spolu s tetou, ona z tohoto důvodu nepobírá žádnou odměnu. Žije pouze z toho, co jí dají rodiče, kteří za ni hradí hypotéku a platí náklady na bydlení. Žalovaný jí přestal přispívat na hypotéku, přestože dům v SJM dosud není vypořádaný (výpověď žalobkyně). Rodiče žalobkyně jsou zaměstnaní, nejsou tedy schopni jí vypomoci s pravidelnou péčí o děti (výpověď žalované). Matka žalobkyně má celkem 5 vnoučat, s nimiž vypomáhá a stará se to tchyni a není schopna zavázat se k pravidelnému vyzvedávání dětí ze školy a školky (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobkyně). Žalovaný je schopen vyzvedávat děti ze školy a školky pouze v pátek jednou za 14 dnů, neboť přijíždí z Německa ve čtvrtek v nepravidelnou noční dobu. Jeho rodiče nejsou schopni žalobkyni vypomoci s péčí o děti z důvodu jejich zaměstnání a negativnímu vztahu k žalobkyni. Hypotéku přestal splácet poté, co žalobkyně podala návrh na exekuci, přestože si je vědom toho, že je spoluzavázaným dlužníkem (výpověď žalovaného).

5. V okrese [obec] je nabídka volných pracovních míst, např. uklízečka, asistent prodeje, pomocný kuchař, číšníci a servírky, administrativní pracovnice apod. s nabízenou mzdou od cca 11 000 Kč do cca 30 000 Kč (inzeráty Kaufland z [datum], [právnická osoba], seznam volných pracovních míst vyžádaných soudem od Úřadu práce v [obec]).

6. Příjem žalovaného činí průměrně 1 760,86 Euro měsíčně (při aktuálním kurzu ČNB: 1 Euro – cca 25,50 Kč), tj. 44 900 Kč + cestovní náhrady 1 000 Euro měsíčně, tj. 25 500 Kč, celkem tak 70 400 Kč. Z cestovních náhrad lze započíst ½, tj. čistý příjem žalovaného, kterým měsíčně disponuje, činí 57 650 Kč (potvrzení zaměstnavatele žalovaného [jméno] [příjmení] [jméno] za období 1-3/ 2021 a odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ohledně započitatelnosti cestovních náhrad).

7. Žalobkyně v rámci vypořádání SJM nabízela žalovanému částku [částka] do 1 roku oproti přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně spolu s hypotékou (přípis zástupce žalobkyně ze dne [datum]). Hodnota nemovitosti byla stanovena ve výši [částka] (znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

8. Babičce žalobkyně je poskytována péče a je vyplácen příspěvek na péči, a to osobám [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (potvrzení Úřadu práce v [obec] ze dne [datum]).

9. Základní a mateřská škola v [obec] byla uzavřena od [anonymizováno] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (sdělení [stát. instituce] ze dne [datum]).

10. Soud neprovedl důkazy stanoviskem poptávaných zaměstnavatelů o odmítnutí žalobkyně z důvodu nehospodárnosti, když zjištěný skutkový stav umožnil rozhodnout ve věci samé. Na výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalobkyně následně netrvala.

11. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení byli manželé do [datum], manželství trvalo více než 7 let, za trvání manželství žalovaný platil žalobkyni výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně od listopadu 2018. Po rozvodu manželství žalobkyně není schopna najít přiměřené zaměstnání z důvodu, že se stará o 3 nezletilé děti ve věku 8, 5 a 5 let, kdy je musí ráno odvést do školského zařízení a odpoledne vyzvednout. S tímto jí nejsou schopni pravidelně pomáhat ani rodiče žalobkyně, neboť jsou zaměstnaní, mají další vnoučata a pečují o babičku žalobkyně, ani rodiče žalovaného, kteří jsou taktéž zaměstnaní a k žalobkyni nemají dobrý vztah. Ani žalovaný, byť otec dětí, není schopen pravidelně zajistit vyzvedávání dětí mimo pátek jednou za 14 dní. Žalobkyně je nezaměstnaná, vedena jako uchazeč o zaměstnání na ÚP, bez příjmu. Její měsíční pravidelné výdaje činí cca 14 000 Kč, kdy soud z žalobkyní uváděných výdajů zde nezahrnul výdaje na děti (stravné, pojistky), které by měly být hrazeny z výživného na děti a přídavků na děti, a nejsou zde zahrnuty výdaje na stravu a ošacení, které žalobkyně neuváděla. S pokrytím jejích výdajů jí finančně vypomáhají rodiče žalobkyně. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně měla příjem za péči o babičku, příslušný příspěvek byl přiznán rodičům žalobkyně. Příjem žalovaného činí 57 650 Kč měsíčně, výdaje na výživné dětí 10 500 Kč měsíčně.

12. Dle § 760 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Dle odstavce druhého téhož ustanovení při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod.

13. Žalobkyně toho času celodenně pečuje o tři nezletilé děti účastníků. Péče o děti ve věku 8, 5 a 5 let, je objektivním důvodem, pro který si žalobkyně v současné době není schopna zajišťovat své potřeby z příjmu ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti a je odkázána na pomoc rodičů a vyživovací povinnost žalovaného, který je současně otcem dětí, o něž žalobkyně pečuje. Byť děti navštěvují školské zařízení, nejsou ve věku, kdy by do něho mohly docházet bez doprovodu. V daném případě je tedy na místě, aby žalovaný přispíval na výživu žalobkyně i poté, kdy jejich manželství bylo rozvedeno. Byť v okolí žalobkyně jsou pracovní nabídky, dle názoru soudu je pro žalobkyni velmi těžké najít patřičné zaměstnání, pokud musí zajistit pravidelný doprovod dětí do a ze školských zařízení, když nemá nikoho, kdo by jí s tímto pravidelně mohl vypomoct. Děti jsou zatím ve věku, kdy nejsou schopny samy docházet do těchto školských zařízení. Příjem žalovaného je nadstandartní, pravidelnými tvrzenými výdaji je pouze výživné na děti ve výši 10 500 Kč, tedy výdaje jsou zcela minimální. Oproti tomu žalobkyně nemá žádný příjem, do nedávna byla s dětmi na mateřské dovolené (do jejich 4 let věku), poté vedena na ÚP. Manželství trvalo 7 let, kdy byla žalobkyně převážně na mateřské dovolené. Na žalobkyni je navíc i placení hypotéky na dům v SJM, na kterou jí taktéž žalovaný vědomě a záměrně nijak nepřispívá, přestože SJM dosud nebylo vypořádáno a přestože je zavázaným dlužníkem z úvěrové smlouvy společně a nerozdílně s žalobkyní. Vystavuje tak žalobkyni i děti riziku, že bude realizováno zástavní právo a o dům přijdou, pokud by žalobkyni nepřispívali rodiče na tyto výdaje. Za situace, kdy žalovaný disponuje shora uvedeným vysokým příjmem a nebyl by pro něj problém hypotéku platit, jeho počínání soud považuje za rozporné s dobrými mravy.

14. Při určování výše výživného vycházel soud z § 760 odst. 1 o. z., dle kterého je rozvedený manžel povinen přispívat na výživu v přiměřeném rozsahu. Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely je v porovnání s vyživovací povinností mezi manžely omezena ze zákona jen na určité případy a současně i co do rozsahu, neboť nárok na výživné v přiměřeném rozsahu je kvantitativně nižší než nárok na zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň mezi manžely (§ 697 odst. 1 o. z.). Současně soud při stanovení výše výživného musí zohlednit odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.).

15. Smírem zdejšího soudu byla stanovena vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni coby tehdy ještě jeho manželce částkou 5 000 Kč měsíčně počínaje listopadem 2018. Byť poměry žalovaného (průměrný výdělek ve výši cca 57 000 Kč měsíčně, výživné na děti 10 500 Kč měsíčně) by umožňovaly žalovanému platit žalobkyni i vyšší výživné rozvedené manželky než požadovaných 4 500 Kč měsíčně, soud musel přihlédnout k tomu, že výživa rozvedené manželky má být pouze v přiměřeném rozsahu, na rozdíl od výživného manželky, které má zajistit stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Právní mocí rozvodového rozsudku povinnost žalovaného platit žalobkyni výživné manželky zanikla a žalovaný aktuálně na její výživu nikterak nepřispívá, stejně tak neplatí svůj vlastní dluh – hypotéku na dům. Pokud jde o přídavky na děti, které žalobkyně pobírá a výživné dětem, jsou tyto prostředky primárně určeny na pokrytí výdajů dětí, nikoliv žalobkyně; tedy k nim soud nepřihlédl.

16. Návrh žalobkyně, aby žalovaný hradil výživné rozvedené manželky, shledal soud důvodným. S ohledem na dohodnuté výživné manželky ve vztahu k požadovanému výživnému rozvedené manželky, soud stanovil povinnost žalovanému přispívat na výživu žalobkyně pouze ve výši 3 000 Kč měsíčně, neboť výživné v této výši považoval za přiměřené, tedy v souladu s ust. § 760 o.z., když výživné rozvedené manželky nemůže dosahovat výše výživného nerozvedené manželky; a současně odpovídající možnostem a výdělkovým poměrům žalovaného, jehož příjem převyšující v průměru 57 000 Kč měsíčně umožňuje plnění vyživovací povinnosti v této výši i při zohlední jeho vyživovacích povinností ke třem dětem. Současně výživné v této výši je nezbytné k zajištění základních životních potřeb žalobkyně, která po zániku výživného mezi manžely není schopna se sama živit, neboť se musí starat o 3 nezletilé děti, když s péčí o ně jí nikdo pravidelně nevypomáhá. Toto výživné sice pokryje pouze minimální část výdajů žalobkyně, mohlo by však postačit na případné zajištění osoby, která by byla schopna vypomoci žalobkyni s pravidelnou docházkou dětí do školských zařízení.

17. V souladu s § 761 odst. 2 o. z. a § 922 odst. 1 o. z. mohl soud upravit vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni pouze na návrh žalobkyně a nejdříve ode dne zahájení řízení, který současně nemůže předcházet dni, kdy nabyl právní moci rozvodový rozsudek. Žalobkyně se oprávněně domáhá přiznání výživného od podání žaloby (21. 12. 2020) se splatností vždy do 15. dne v měsíci předem.

18. Dle § 921 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

19. Dle § 921 o. z. se výživné platí na měsíc dopředu a ke dni rozhodnutí tak bylo splatné jak výživné na červenec i srpen 2021 a žalovanému vznikl na výživném dluh za dobu od 21. 12. 2020 do 31. 8. 2021 ve výši 24 968 Kč (3 000/31 * 10 dnů = 968 Kč za prosinec 2020 + 8 * 3 000 Kč za leden až srpen 2021), který je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť soud neshledal, s ohledem na výši příjmu žalovaného, prostor pro případné plnění ve splátkách a žalovaný to ani nežádal.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady činí 53 946,47 Kč, z toho žalobkyni přísluší 34 %. Žalobkyně požadovala žalobou částku 4 500 Kč měsíčně, přiznáno jí bylo 3 000 Kč měsíčně, což činí 67 % a představuje její úspěch, neúspěch pak činí 33 %. Žalobkyni tak náleží rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem, tj. 34 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 270 000 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 690 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 6. 2021 a z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 7. 2021 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 873,86 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 6. 2021 náhrada 436,93 Kč za 40 ujetých km v částce 236,93 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 7. 2021 náhrada 436,93 Kč za 40 ujetých km v částce 236,93 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 583,86 Kč ve výši 9 362,61 Kč 34 % z celkové výše nákladů řízení činí 18 342 Kč.

21. Žalobkyně byla osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek, přičemž poplatková povinnost se ve smyslu ust. § 2 odst. 3 téhož zákona přenáší na žalovaného, který je povinen zaplatit soudní poplatek nebo jeho část podle výsledku řízení. Dle ust. § 6 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb. je základem poplatkové povinnosti u opětujícího plnění na dobu neurčitou pětinásobek ceny ročního plnění (60 * 4 500 Kč) a výše soudního poplatku činí dle položky 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1% z této částky, tedy 2 700 Kč. Jelikož žalobkyně byla v řízení zčásti úspěšná, a to co do 67 %, přenáší se poplatková povinnost z této části na žalovaného, který byl výrokem IV. rozsudku zavázán k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 810 Kč na účet soudu do tří dnů od právní moci rozsudku.