4 C 35/2023

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o: zrušení věcného břemene

I. Určuje se, že právo odpovídající věcnému břemeni, jemuž odpovídá právo průjezdu a průchodu vlastníka pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] zahrada, zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], po parcelním čísle [číslo], a to po pravé straně při vchodu na zahradu [parcelní číslo] po délce 35 metrů, o šíři 3 metry, a to podle vyznačení na geometrickém plánu zhotoveném střediskem geodezie v [obec] ze dne [datum] pod číslem zakázky [číslo], zřízené smlouvou kupní a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum], jenž byla sepsána formou notářského zápisu [číslo jednací], [spisová značka], registrovanou pod [číslo jednací] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Hodonín, pro obec a k. ú. [obec] na LV [číslo] je promlčeno.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 552 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na určení, že právo odpovídající věcnému břemeni, jemuž odpovídá právo průjezdu a průchodu vlastníka pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] (dále jen panující pozemek), po parcelním čísle [číslo], a to po pravé straně při vchodu na zahradu [parcelní číslo] po délce 35 m, o šíři 3 m, a to podle vyznačení na geometrickém plánu zhotoveném střediskem geodezie v [obec] ze dne [datum] pod číslem zakázky [číslo], zřízené smlouvou kupní a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum], jenž byla sepsána formou notářského zápisu č. j. NZ 889/88, [spisová značka], registrovanou pod [číslo jednací] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec] na LV [číslo] (dále jen služebný pozemek), je promlčeno, in eventum, že se zrušuje za přiměřenou náhradu. Žalobce uvedl, že je vlastníkem služebného pozemku, který nabyl kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná nabyla panující pozemek kupní smlouvou ze dne [datum]. Věcné břemeno bylo zřízeno smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími a oprávněnými z věcného břemene a [jméno] [příjmení] jako prodávající a povinné z věcného břemene. Původní parcela p. [číslo] byla přitom geometrickým plánem rozdělena na pozemek p. [číslo]. Obsahem věcného břemene je právo průjezdu a průchodu po části zahrady ve vlastnictví žalobce. Žalovaná ani její předchůdci však tohoto práva v posledních 10 letech resp. nikdy nevyužili a došlo tak k promlčení práva. Pokud by soud nevyhověl žalobě v tomto znění, žádal žalobce zrušení věcného břemene s odůvodněním, že žil s matkou žalované po dobu 15 let, a po rozchodu s ní v roce 2015 se vztahy vyhrotily, matka žalované mu dělala schválnosti a slovní ataky a k výraznému zhoršení došlo poté, co převedla vlastnictví k panujícímu pozemku na dceru – žalovanou. Došlo tak ke vzniku hrubého nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou oprávněné spočívající v objektivních okolnostech a osobních poměrech.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že získala vědomost o nutnosti využívat věcné břemeno průchodu a průjezdu spolu se získáním vlastnického práva v roce 2016, ale od 2018 jí žalobce znemožňuje její právo vykonávat, neboť umístil na služebném pozemku obytné buňky, které jí brání v průchodu a průjezdu.

3. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Žalobce je vlastníkem služebného pozemku péče [číslo], zahrada v k. ú. [obec], na němž vázne věcné břemeno chůze a jízdy a průchodu a průjezdu pro parcelu [parcelní číslo] k. ú. [obec], která je ve vlastnictví žalované. Žalovaná svůj panující pozemek nabyla kupní smlouvou ze dne [datum], žalobce kupní smlouvou ze dne [datum] (výpis z KN [list vlastnictví], výpis z [list vlastnictví], kupní smlouva ze dne [datum], kupní smlouva o převodu vlastnictví ze dne [datum]). Panující pozemek žalované vznikl z původního pozemku p. [číslo] o výměře [číslo] m² tak, že vznikl pozemek služebný o výměře [číslo] m² a panující o výměře 199 m². Přitom panující pozemek je umístěn v zadní části služebného pozemku a tvoří výřez z původního uceleného tvaru (katastrální mapa, geometrická plán [číslo] ze dne [datum]). Při převodu nově vzniklého pozemku [parcelní číslo] z původní vlastnice [jméno] [příjmení] na rodiče žalované [jméno] a [jméno] [příjmení] vzniklo i věcné břemeno spočívající v právu průjezdu a průchodu po zahradě p. [číslo] to po pravé straně při vchodu na tuto zahradu v délce 35 metru a šíři 3 m. Oceněno bylo částkou 500 Kč (notářský zápis [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Při místním ohledání soud zjistil (protokol z místního ohledání), že pozemek žalované tj. panující pozemek se nachází v zadní části za pozemkem žalobce a je zarostlý náletovými křovinami (fotografie čl. 33, 37, 38, 41). Vzadu za ním se nachází les, v němž vedly 2 lesní cesty směrem k pozemku žalované zarostlé travinami (fotografie čl. 34 a 36). Právo průchodu a průjezdu bylo zřízeno po pravé straně pozemku ve vlastnictví žalobce blízko betonového plotu oddělujícího jeho zahradu od ostatních pozemků, a aby mohlo být vykonáno, muselo se projít kovovou zamykatelnou bránou na pozemek žalobce směrem k rodinnému domu žalobce (fotografie čl. 39, 40, 43). V této části zahrady však byly umístěny stavby – kontejnery, které bránily vykonávat právo průjezdů v šíři 3 m, protože v jednom místě činila vzdálenost rohu kontejneru od betonového plotu pouze v šíři cca 1 m (fotografie čl. 40, 42, 43). Pozemek žalované je obklopen pozemky ve vlastnictví fyzických osob, které prohlásili, že na jejich pozemku nikdy nebyla zbudována veřejná komunikace nebo jakákoliv jiná komunikace, která by umožnila v průchod a průjezd na pozemek žalované a souhlas ke vstupu nedali (informace o parcelách p. [číslo] v k. ú. [obec], výpisy z katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy, 2 stanoviska ze dne [datum]).

4. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaná od roku 2018 nevyužila právo průchodu průjezdu přes služebný pozemek.

5. Dále bylo zjištěno, že žalovaná se nedomáhala po žalobci umožnění průchodu a průjezdu po služebném pozemku u zdejšího soudu a toto ani netvrdila (lustrace v systému ISAS zdejšího soudu).

6. Důkaz výslechem svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], soud zamítl, neboť ho nepovažoval pro právní posouzení věci za podstatný, když tento důkaz měl sloužit k prokázání toho, že žalovaná měla jednat s žalobcem o nápravě.

7. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce je od roku 2008 vlastníkem služebného pozemku a žalovaná je vlastníkem panujícího pozemku, který na ni převedla její matka v roce 2015 a který tato nabyla v roce 1988 spolu se svým tehdejším manželem a který vznikl za účelem tohoto převodu; a současně vzniklo i věcné břemeno spočívající v právu průchodu a průjezdu po pozemku původní prodávající [jméno] [příjmení]. Žalovaná své právo průchodu průjezdu po služebném pozemku minimálně od roku 2018 nevyužila. Žalobce v části svého pozemku, na kterém má žalovaná právo průchodu a průjezdu, umístil stavby – kontejnery, které znemožňují právo průjezdu, neboť oproti dohodnuté šíři 3 m, zůstala možnost využít pouze 1 m.

8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) a z předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), který sice byl zrušen novým o. z., ale dle jeho § 3028 odst. 1 a 2 se o. z. řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 597/2022:„ Vzhledem k tomu, že v projednávané věci o zrušení služebnosti (pro změnu poměrů v důsledku promlčení) rozhodovaly nalézací soudy až po 1. 1. 2014, je však nutné posoudit otázku zrušení služebnosti a přiznání přiměřené náhrady podle zákona č. 89/2012 Sb. (§ 3028 odst. 1, 2 o. z. – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1663/2017)“.

9. Podle § 135b obč. zák. ve znění k 31. 12. 1988: (1) Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo s osobním užíváním určitého pozemku, anebo náležejí určité osobě. (2) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemenu oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník nebo ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání“. Podle § 135c obč. zák.: „Věcná břemena vznikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou a na základě závěti; právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (§ 135a). K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. (2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, ten, komu náleží právo osobního užívání pozemku, a socialistická organizace, která má právo užívání podle zvláštních předpisů. 1) Ten komu náleží právo osobního užívání pozemku, může věcné břemeno zřídit jen se souhlasem vlastníka pozemku. (3) Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci nebo s právem osobního užívání pozemku na nabyvatele. (4) Věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou. K účinnosti smlouvy, z níž zanikají práva odpovídající věcným břemenům, je třeba její registrace státním notářstvím. (5) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, popřípadě pozemku, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. (6) Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Jestliže pro změnu poměrů nelze spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby bylo namísto věcného plnění poskytováno plnění peněžité. (7) Jestliže právo odpovídající věcnému břemenu náleží určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí“.

10. Podle § 1299 o. z.„ Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. (2) Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu“. Podle § 618 o. z.„ promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem“. Podle § 980 odst. 2 věta druhá o. z. bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Podle § 609 o. z. Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o. z. K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

11. Podle § 633 o. z. Brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Podle § 631 Bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé. Podle § 632 o. z. Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí. Podle § 619 odst. 2 o. z. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

12. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 597/2022 a 22 Cdo 1491/2019: U služebnosti jako majetkového práva zákon č. 89/2012 Sb. výslovně předpokládá možnost jejího promlčení (§ 611, § 633 o. z.). Obdobně jako podle úpravy zákona č. 40/1964 Sb. je obecným následkem promlčení výrazné oslabení práva – dlužníkovi zaniká povinnost plnit (§ 609 o. z.). Promlčené právo samo o sobě sice nezaniká, ale existuje nadále jako tzv. naturální obligace. Soud totiž k námitce promlčení nemůže zásadně poskytnout oprávněnému ochranu (§ 610 odst. 1 o. z.). Naopak je-li právo odpovídající služebnosti promlčeno, může se povinný ze služebnosti žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný takového práva zdržel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006, publikovaný pod č. 60/ 2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci (§ 1257 odst. 1 o. z.) má tedy za následek její faktický zánik. Je-li totiž služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba podle § 618 o. z. právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. Následkům negativní domněnky výmazu se již v takovém případě nelze bránit námitkou, že stav zapsaný ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem a domáhat se odstranění takového nesouladu postupem podle § 985 o. z. S ohledem na tyto závěry nelze již podle Nejvyššího soudu po 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., nadále bez dalšího vycházet z citované judikatury přijaté za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., podle které promlčení služebnosti spolu se vznesenou námitkou promlčení představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze žádat soud, aby služebnost zrušil nebo omezil (§ 1299 odst. 2 o. z., § 151p odst. 2 obč. zák.). Jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, nebude na místě, aby nadále soud ještě rozhodoval o zrušení služebnosti. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu – katastru nemovitostí (§ 618 o. z.), lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu. K tomu dovolací soud dodává, že skutečnost, že oprávněný své právo ze služebnosti nevyužívá, nezakládá změnu poměrů podle § 1299 odst. 2 o. z., může však vést k promlčení služebnosti podle § 632 o. z. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4494/2014). Stejně tak nejde o změnu poměrů, která by mohla mít za následek zrušení služebnosti soudem podle § 1299 odst. 2 o. z., jestliže výkonu služebnosti brání vlastník služebné věci. V takovém případě je na oprávněném, aby se bránil žalobou podle § 1259 o. z., případně žalobou na ochranu držby. Nebude-li se bránit, hrozí mu promlčení služebnosti podle § 633 odst. 1 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3732/2014, uveřejněný pod č. 53/ 2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1491/2019: Ruší-li soud služebnost, která je ke dni jeho rozhodnutí již promlčena, není zásadně namístě přiznávat oprávněnému ze služebnosti náhradu za její zrušení.

13. Právo na výkon věcného břemene, jemuž je zamezováno, se uplatňuje u soudu, nikoli u osoby, která je z věcného břemene zavázána. Je tomu tak proto, že věcné břemeno trvá (je dospělé) od svého počátku, nikoli až na základě výzvy oprávněného adresované zavázanému. Jediná tříletá promlčecí lhůta běží od okamžiku, kdy se oprávněný dozvěděl nebo měl a mohl dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek jejího běhu (tedy o rušebním konání nebo nekonání zavázaného) - viz § 619 odst.

2. Opačný výklad by vedl k tomu, že ten, kdo do výkonu práva protiprávně zasahuje, bude moci využít svojí vlastní nepoctivosti (§ 6 odst. 2) a svévolně zkrátit běh desetileté lhůty k promlčení věcného břemene podle § 632. Jestliže povinná osoba přestane oprávněnému bránit ve výkonu jeho práva z věcného břemene, již nastolená promlčecí lhůta podle § 633 se přerušuje a od tohoto okamžiku případně běží promlčecí lhůta podle § 632. (viz. ASPI – komentář k § 633). Dle rozsudku NS ČR ze dne 9. 4. 2014 sp. zn. 22 Cdo 1848/2013:„ Skutečnost, že oprávněný z věcného břemene se u povinného bezvýsledně mimosoudně domáhal, aby mu umožnil výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, nemá za následek ani přerušení ani stavení běhu promlčecí lhůty.“ 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalované svědčilo právo průchodu a průjezdu po části pozemku žalobce vzniklého dle § 135b a 135c obč. zák., které na ni přešlo z právního předchůdce. Podle § 3028 o. z. se však zánik tohoto práva řídí již novým o. z. Žalovaná nevykonávala své právo průchodu a průjezdu minimálně od roku 2018, a to z důvodu, že jí žalobce ve výkonu tohoto práva bránil tím, že postavil kontejnery na část pozemku, na němž věcné břemeno vázlo. Žalovaná se ale po celou tuto dobu nedomáhala svého práva a neuplatnila ho u soudu. Za této situace je nutno dospět k závěru, že právo žalované se promlčelo dle § 633 o. z., a to ve lhůtě 3 let, právě s ohledem na skutečnost, že jí žalobce bránil, jak sama žalovaná tvrdí, ale přitom své právo neuplatnila u soudu, a nikoliv ve lhůtě 10 let podle § 631 a 632 o. z. Zda se žalovaná domáhala nápravy u žalobce není s ohledem na shora uvedené relevantní, když to nemá za následek přerušení ani stavění běhu promlčení lhůty. Vzhledem k připuštěné změně žaloby při jednání soudu dne 13. 6. 2023, kdy se žalobce domáhal určení, že předmětné právo je promlčeno, soud jeho návrhu vyhověl v plném rozsahu. Podle § 618 o. z. se na základě tohoto rozsudku bude moci žalobce domáhat výmazu práva ve veřejném seznamu.

15. Eventuálním petitem na zrušení věcného břemene se soud již nezabýval s ohledem na vyhovění petitu primárnímu.

16. Náhrada v tomto případě nepřísluší a nepříslušela by ani dle shora uvedené judikatury v případě zrušení věcného břemene.

17. Okrajem soud podotýká, že argumentace žalované, že nebude mít přístup ke svému pozemku není relevantní. Žalovaná se sama svým jednáním, resp. tím, že se nedomáhala práva průjezdu a průchodu ani nevykonávala právo průchodu po celou promlčecí dobu, sama připravila v důsledku promlčení o toto své právo, které se oslabilo natolik, že ho nelze vykonat a žalobce se určení promlčení práva domohl. Navíc se žalovaná na svůj pozemek může dostat okolními pozemky, které porostlé lesním porostem, a proto jsou lesem, a podle § 19 zákona č. 289/1995 Sb. lesního zákona je každý oprávněn vstupovat do lesa. S ohledem na stav pozemku žalované, který je celý zarostlý a neudržovaný, je zřejmé, že žalovaná pravděpodobně ani nemá zájem pozemek obhospodařovat či ho jinak účelně využívat.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 552 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 1. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 4. 2023 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 6. 2023 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč.