Okresní soud v Hodoníně · Rozsudek

4 C 76/2022

č. j. 4 C 76/2022-32

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-26 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSHO:2022:4.C.76.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Hodoníně rozhodl o vyklizení bytu, který je spoluvlastnickým majetkem žalobkyně a jejího manžela, a to proti její dceři, která byt bez právního důvodu užívá. Soud se opřel o § 1012 a § 714 občanského zákoníku, podle nichž vlastník má právo vyloučit jiné osoby z vlastněné nemovitosti, i když druhý manžel nevyjádřil souhlas. Žalovaná, která se ve věci nevyjádřila, byla povinená vyklidit byt do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Soud také přikázal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 300 Kč.

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt číslo v budově adresa obec na pozemku parcelní číslo, k. ú. obec, zapsaný u stát. instituce, stát. instituce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

2. Žalobkyně se žalobou domáhá vyklizení bytu, který má ve vlastnictví spolu s manželem. Žalovaná je její dcerou, která bydlí s nimi ve společné domácnosti, požívá však alkoholické nápoje, chová se k rodičům nevhodně, projevuje se agresivním chováním a je zatížena dluhy a exekucemi. Žalobkyně odvolala souhlas k užívání bytu, který původně žalované dala.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně je spoluvlastnicí spolu s jméno příjmení bytu číslo v budově adresa ve obec (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k. ú. obec) a společných částí budovy adresa v podílu číslo (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k. ú. obec). Žalovaná má evidováno trvalé bydliště na stejné adrese a tento užívá spolu s žalobkyní a jméno příjmení (potvrzení o provedené lustraci, usnesení Komise k projednání přestupků územní celek ze dne datum). Přestože žalobkyně označila byt číslo je zřejmé, že se jedná o omyl, neboť takový byt se v budově nenachází a žalobkyně vlastní a bydlí v bytě číslo (výpisy z katastru nemovitostí). K žalobkyni se žalovaná chová agresivně a užívá vulgárních slov, což žalobkyni vedlo k oznámení přestupků žalované městu obec, které žalovaná měla spáchat od prosince 2021 do února 2022, kdy např. měla žalobkyni opakovaně vulgárně nadávat a následně i fyzicky napadnout. O přestupcích dosud nebylo rozhodnuto, neboť přestupková komise vyzvala žalobkyni k podání souhlasu se zahájením řízení o přestupcích – odesláno dne datum (usnesení územní celek, Komise pro projednávání přestupků ze dne datum číslo).

6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaná bez právního důvodu užívá byt ve společném jmění manželů žalobkyně a jejího manžela jméno příjmení. Žalobkyně se cítí být chováním žalované dotčena, neboť žalovaná má být vůči ní agresivní a vulgární, proto nesouhlasí s tím, aby žalovaná byt užívala.

7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 1011: Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle § 1012: Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Podle § 708 to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle § 714: v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. (2) Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně je vlastnice předmětného bytu spolu s manželem, je tak oprávněna jednat ve vztahu k bytu dle § 714 o. z., a to i když manžel není účastníkem tohoto řízení. Ten má totiž právo, pokud by nesouhlasil s neběžnou záležitostí, dovolat se neplatnosti jednání; do té doby se však jednání žalobkyně považuje za platné. Žalovaná užívá předmětný byt bez jakéhokoliv právního důvodu a bez souhlasu žalobkyně. Toto užívání nemovitosti žalovanou – bez právního důvodu – představuje zásah do vlastnického práva žalobkyně, který je neoprávněný. Žalobkyně tak má právo podle §1012 o. z. žalovanou z tohoto užívání vyloučit. Přitom není právně relevantní důvod, pro který žalobkyně nesouhlasí s užíváním bytu žalovanou. Proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost předmětný byt vyklidit.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť jde o vyklizení bytu, a pro určení delší lhůty podmínky neshledal.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.