4 C 89/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 34 748 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 863 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 27 063 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od [datum] do zaplacení a částku 2 885 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 568 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 863 Kč z titulu smlouvu o poskytnutí úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě kterého byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet žalobkyni spolu s úroky ve výši 21,55 % ročně měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky a proto byl úvěr zesplatněn. Celková dlužná částka představuje jistinu 27 063 Kč, neuhrazené splátky 4 500 Kč, úvěrové poplatky 300 Kč, úrok 21,55 % ročně z částky 27 063 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 885 Kč. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do tiskopisu posouzení úvěruschopnosti zákazníka. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení a byla provedena lustrace v centrální evidenci exekucí.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr celkem ve výši 30 000 Kč tak, že částka 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného a částka 2 500 Kč byla v souladu s čl. II smlouvy převedena na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovanému tak byl poskytnut úvěr celkem ve výši 30 000 Kč a tento se zavázal uhradit jistinu a částku 7 500 Kč v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Úroková sazba sjednána ve výši 21,55 % p. a. Žalovaný obdržel formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky a dále úvěrové podmínky. Dle čl. IV bod 1 písm. b smluvních podmínek, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. IV bod 4 písm. b, d smluvních podmínek je zákazník povinen uhradit žalobci náhradu nákladů za každou odeslanou upomínku 100 Kč. Dle čl. IV bod 2 písm. c smluvních podmínek je zákazník v případě prodlení s dohodnutou měsíční splátkou povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou jednotlivou splátku v prodlení. Dle čl. IV bod 2 písm. b smluvních podmínek je zákazník v případě prodlení s úhradou zůstatku úvěru povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně (smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], úvěrové podmínky, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný úvěr ve výši 30 000 Kč čerpal dne [datum]. Neuhradil však splátku splatnou dne [datum] a poté již přestal sjednané splátky hradit, přičemž ke dni zesplatnění dne [datum] představovala nesplacená jistina včetně dlužných splátek částku 31 563 Kč, náhrada nákladů za odeslané upomínky 300 Kč, smluvní pokuta dle čl. IV bod 2 písm. c smluvních podmínek za neuhrazení 3 měsíčních splátek 1 497 Kč a smluvní pokuta dle čl. IV bod 2 písm. b smluvních podmínek z částky 31 563 Kč za dobu od [datum] do [datum] částku 1 388 Kč (potvrzení o provedení transakce z běžného účtu č. [bankovní účet], přehled splácení, splátkový kalendáře, zesplatnění a předžalobní výzva ze dne [datum]). Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka, výplatní pásky žalovaného, výpisu z účtu žalovaného a čestného prohlášení žalovaného soud zjistil, že žalovaný v době poskytnutí úvěru byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, disponoval pravidelným měsíčním příjmem ve výši 20 522 Kč na základě pracovní smlouvy a byl bez závazků. Ze mzdy nebyly prováděny exekuční srážky a žalovaný neprocházel lustrací v insolvenčním rejstříku.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Soud se předně z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně při uzavírání smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl na základě listin předložených žalobkyní k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla řádně posouzena, neboť disponibilní zůstatek příjmu žalovaného ke dni uzavření smlouvy byl dostačující pro úhradu měsíční splátky úvěru. Žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy neměl žádné závazky a žádnou vyživovací povinnost.

12. Mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru se následně stal splatným z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení nesplacené části dlužné jistiny ve výši 31 563 Kč, poplatku za odeslané upomínky ve výši 300 Kč a úrok 21,55 % ročně z částky 27 063 Kč od [datum] do zaplacení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nedostál svým závazkům vyplývajícím z uvedené úvěrové smlouvy, je nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 2 885 Kč důvodný a takto sjednaná smluvní pokuta není v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky jistiny ve výši 27 063 Kč za dobu od [datum] do zaplacení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, soud zavázal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř. žalovaného zaplatit jí náhradu nákladů řízení ve výši 3 568 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 390 Kč, z odměny za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínka) po 500 Kč srov. § 11 odst. 1 písm. a), d) ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhlášky“), tj. 1 500 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč za jeden úkon právní služby, tj. 300 Kč srov. § 14b odst. 5 bod a) téže vyhlášky. Žalobkyně soudu předložila, že její zástupce je plátcem DPH, a proto soud žalobkyni přiznal také náhradu za 21% DPH z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč. Soud dále konstatuje, že návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje kritéria formulářové žaloby vymezená nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 a tedy rovněž kritéria stanovená v § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť tento návrh je využitelný pro uplatnění nároků žalobkyně v typově obdobných případech, kdy postačuje jen zaměnit v něm uvedené číselné údaje. Opakovanost používaného vzoru a četnost podávání takovéhoto typového návrhu u Okresního soudu v Hodoníně je zd. soudu známa z jeho úřední činnosti.