5 C 102/2018

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 207,80 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky 250 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 725 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 725 Kč za dobu od 30. 8. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 3 232,8 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 415,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 917,93 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 057,07 Kč od 26. 7. 2016 do 29. 8. 2016 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 332,07 Kč od 30. 8. 2016 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 305 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 16 207,80 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce č. Anonymizováno ze dne 20. 8. 2015, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Schopnost žalované splácet poskytnuté prostředky byla před uzavřením smlouvy ověřována na základě vyplněné žádosti o půjčku. Klient byl povinen poskytnout pravdivé a celistvé údaje o svých příjmech, výdajích, zaměstnání i počtu exekucí. S ohledem na výši příjmů a výši půjčky, původní věřitelka vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení půjčky. Žalované bylo poskytnuto náležité vysvětlení k posouzení, zda navrhovaná smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Na základě předmětné smlouvy žalovaná obdržela v uvedený den finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 27 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo ke dni 26. 12. 2015 právo na zaplacení celé dosud neuhrazené dlužné částky, a to včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a nákladů na vymáhání dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla poté postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 14 057,07 Kč, úroku ve výši 2 592,93 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 325 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 150,73 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 415,42 Kč a smluvní pokuty v částce 2 150,73 Kč (stanovené ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny).

2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2018, č. j. Anonymizováno spisová značka Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a následně rovněž ze dne 27. 8. 2020, č. j. Anonymizováno spisová značka Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno byl zjištěn úpadek žalované a bylo jí povoleno oddlužení, čímž došlo podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona k přerušení řízení. Usnesením krajského soudu ze dne 28. 6. 2023, č. j. Anonymizováno spisová značka Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, bylo schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Tím odpadla překážka bránící pokračování v řízení.

3. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět co do částky 250 Kč, kterou žalovaná uhradila dne 23. 12. 2016. Dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to ještě před jednáním ve věci samé, soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. v požadovaném rozsahu zastavil, jak plyne z výroku I. tohoto rozsudku.

4. Předmětem řízení se tak nově stal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 14 057,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 26. 7. 2016 do zaplacení, dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 415,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 917,93 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 900,73 Kč.

5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

6. Z žalobkyní předložených důkazů soud zjistil, že žalovaná dne 7. 10. 2014 požádala společnost právnická osoba Anonymizováno o zápůjčku. Původní věřitelce sdělila, že žije v nájmu. Její příjmy představovala částka 3 800 Kč (patrně se jednalo o peněžitou pomoc v mateřství, jak lze dovodit z položky „ověřené dokumenty“) a mzda jejího partnera činila 14 000 Kč. Celkové výdaje činily 11 600 Kč, za bydlení hradila 2 500 Kč, za telefon/internet 200 Kč, na domácnost vynakládala 7 000 Kč a splácela další závazky ve výši 1 200 Kč.

7. Dne 20. 8. 2015 byla mezi žalovanou a společností právnická osoba Anonymizováno uzavřena smlouva o zápůjčce č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky obdržela při podpisu smlouvy. Strany se dohodly, že žalovaná vrátí poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 000 Kč (celkem tedy 27 000 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 450 Kč. Dle bodu G. smlouvy byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 32,242 %. Pod bodem N. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení pro případ porušení povinnosti zaplatit neuhrazenou část jistiny zápůjčky v případě, že dojde k okamžitému zesplatnění zápůjčky z důvodu prodlení s úhradou více než dvou splátek či jedné splátky déle než tři měsíce. Žalobkyně rovněž předložila standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsané žalovanou obsahující přehled plateb, způsob, jakým měla žalovaná úvěr splatit a výši nákladů v případě opožděných plateb.

8. Dle přehledu o výši pohledávky evidovala žalobkyně ke dni 21. 7. 2016 dluh na jistině ve výši 14 057,07 Kč, na úrocích ve výši 2 592,93 Kč a na poplatku dluh ve výši 8 325 Kč. Dle vyjádření žalobkyně žalovaná na svůj dluh dále dne 23. 12. 2016 uhradila ještě částku 250 Kč.

9. Z předloženého opisu z obchodního rejstříku Anonymizováno soud zjistil, že žalobkyně je společnost založená dle práva Anonymizováno.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně potvrzení o zaplacení úplaty, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 8. 2016, odeslaným téhož dne. V něm byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Žalobkyně následně neúspěšně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní výzvou dne 11. 10. 2017, odeslanou následujícího dne 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Z tohoto důvodu bylo povinností původní věřitelky před poskytnutím úvěru s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet. Pokud tak neučiní, smlouva je absolutně neplatná (k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 54 Co 38/2018, či Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 46 ICm 1699/2017). Tato povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a dále základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dále pak na dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

16. Žalobkyně k výzvě soudu stručně vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalované, kdy vyplynulo, že její právní předchůdkyně vycházela primárně z údajů tvrzených žalovanou v žádosti o půjčce. Z této žádosti lze dovodit, z jakých hodnot příjmů a výdajů vycházela, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila jedinou listinu, ze které by bylo možné pravdivost údajů sdělených žalovanou posoudit a ověřit si, že údaje obsažené v žádosti jsou správné a celistvé a na základě toho si pak učinit úsudek o její celkové majetkové situaci. Bez toho, aby věřitel doložil soudu veškeré doklady, z nichž plyne správnost údajů následně zaznamenaných v žídosti o půjčku, nelze mít za prokázané, že tyto doklady byly skutečně prověřeny a jde tak prakticky o pouhá tvrzení nepodložená relevantními důkazy. Žalobkyně nemůže bez dalšího vycházet z toho, že zákazník svým podpisem stvrzuje a tím pádem dokazuje, že jím poskytnuté informace jsou úplné a pravdivé. Žalobkyně tedy s ohledem na § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého „není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil, neprokázala, že by se její právní předchůdkyně náležitě zabývala schopností žalované úvěr splácet. Je obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často své majetkové poměry zkreslují a nesdělí všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má zákonem dánu jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením dlužníka o jeho schopnosti úvěr splatit.

17. Z tohoto tak nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti prokázat, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro shora uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Předmětnou smlouvu o zápůjčce je proto třeba považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pouze poskytnutou jistinu, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Požadavek na zaplacení úroku, poplatku za hotovostní inkaso a smluvní pokuty je s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy naopak nedůvodný.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty dne 20. 8. 2015 finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná z této částky uhradila před postoupením pohledávky na žalobkyni částku 2 025 Kč (soud vyšel z Přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, z níž plyne, že žalovaná u pohledávky v původní výši 27 000 Kč nadále eviduje dluh ve výši 24 975 Kč) a po postoupení pohledávky pak ještě částku 250 Kč. Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení nadále dluží neuhrazenou jistinu ve výši 12 725 Kč.

19. S ohledem na prodlení žalované s vrácením poskytnuté jistiny soud současně vyhověl žalobě i co do požadavku žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Oproti žalobnímu návrhu soud přiznal žalobkyni nárok na úhradu úroků z prodlení až od 30. 8. 2016. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslané oznámení o postoupení pohledávky, v něm žalobkyně žalovanou současně vyzvala ke splnění jejího dluhu do 10 dnů, a kterou žalobkyně odeslala žalované dne 16. 8. 2016. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované tato výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že se tak stalo třetí pracovní den, tj. dne 19. 8. 2016, pročež prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení nastalo jedenáctým dnem, tj. dne 30. 8. 2016. Soud přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení pouze z částky přiznané jistiny.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. Nahlíženo ryze z procesního hlediska, žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby zavinila částečné zastavení řízení a ve zbytku pak bylo její žalobě vyhověno jen zčásti. Žalobkyně proto měla v řízení pouze částečný úspěch a soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala po žalované, se započtením smluvní pokuty a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, zaplacení částky 35 815,74 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 20 117,25 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 56 % a z 44 % neúspěšná. Náklady řízení v posuzované věci představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 086 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. částka 300 Kč. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 538 Kč. Žalobkyně má ovšem právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu, a proto jí přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 12 % celkových nákladů, tedy 305 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.