5 C 121/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 580 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 1 580 Kč se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 400 Kč od 17. 7. 2021 do 2. 9. 2021, z částky 5 159 Kč od 3. 9. 2021 do 11. 10. 2021, z částky 3 159 Kč od 12. 10. 2021 do 2. 11. 2021 a z částky 1 580 Kč od 3. 11. 2021 do 10. 1. 2022, kapitalizovaný částkou 182,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném původně zaplacení částky 8 400 Kč s příslušenstvím, představující výživné, které žalobce žalovanému v období od 1. 9. 2020 do 29. 4. 2021 zaplatil, přestože byla usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jeho vyživovací povinnost k žalovanému od 1. 9. 2020 do budoucna zrušena. Spotřebované výživné mezi zletilými osobami se na rozdíl od nezletilých osob vrací, proto žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že na výzvu žalobce reagoval e-mailem ze dne [datum], zaslaným zástupci žalobce, a očekával, že se žalobce vyjádří, zda žalovanému vrátí jeho majetek (tablet, mobilní telefon a nářadí) v hodnotě 5 159 Kč, nebo zda si tento majetek žalovaného, který zadržuje od dubna 2019, ponechá a žalovaný mu doplatí zbývajících 3 241 Kč. Žalovaný očekával ze strany žalobce domluvu, avšak žalobce žádným způsobem nereagoval, až dne 29. 7. 2021 byl žalovanému doručen opis žaloby. Uvedl, že dne 3. 9.2021 poslal na účet žalobce částku 3 241 Kč, dne 11. 10. 2021 částku 2 000 Kč a zbytek uhradí ve dvou splátkách po 1 579 Kč, což odpovídá jeho návrhům splátek, které ve svém e-mailu uvedl. Žalovaný dále poukázal na své majetkové poměry, kdy je veden na úřadu práce a nemá žádný příjem, a vyjádřil, že jej mrzí, že se na něj žalobce neobrátil se snahou domluvit se mimosoudně a věc zbytečně řeší přes soud a požaduje po žalovaném náhradu nákladů řízení, přestože ví, v jaké životní situaci žalovaný je. Dodal také, že z důvodu právní neznalosti neposoudil správně celou situaci ohledně vracení výživného.

3. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení ohledně částek 3 241 Kč a 3 579 Kč zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, neboť žalovaný uvedené částky žalobci po podání žaloby uhradil.

4. Podáním ze dne 13. 1. 2022 vzal žalobce svou žalobu zpět i co do zbývající dlužné částky ve výši 1 580 Kč s tím, že žalovaný mu uvedenou částku zaplatil dne 11. 1. 2022. S ohledem na shora uvedený procesní úkon žalobce soud řízení o zaplacení částky 1 580 Kč podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. zastavil, jak vyplývá z I. výroku tohoto rozsudku.

5. Žalobce nadále požadoval po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 8 400 Kč od 17. 7. 2021 do 2. 9. 2021, z částky 5 159 Kč od 3. 9. 2021 do 11. 10. 2021, z částky 3 159 Kč od 12. 10. 2021 do 2. 11. 2021 a z částky 1 580 Kč od 3. 11. 2021 do 10. 1. 2022, kapitalizovaného částkou 182,30 Kč. Soud ve věci provedl dokazování listinami – usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], předžalobní výzvou ze dne 27. 5. 2021 s podacím lístkem, e-mailovou zprávou žalovaného ze dne [datum], detaily o platbách ze dne 3. 9. 2021, 11. 10. 2021 a 2. 11. 2021. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

6. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 13. 5. 2021, byl schválen smír žalobce a žalovaného ve znění, že se zrušuje vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 16. 7. 2020, a to s účinností od 1. 9. 2020 do budoucna. Předžalobní výzvou ze dne 27. 5. 2021 vyzval žalobce žalovaného s poukazem na shora uvedené usnesení k vrácení výživného ve výši 9 600 Kč a k náhradě nákladů právního zastoupení žalobce ve výši 4 356 Kč. Na tuto výzvu reagoval žalovaný e-mailem z [datum], v němž rozporoval výši částky, kterou mu měl žalobce na výživném poslat, s tím, že platbu za září 2020 v hodnotě 1 200 Kč si žalovaný nevybral, tudíž byla žalobci vrácena zpět. Zároveň žalovaný v e-mailu nastínil návrh možného řešení dané věci a požádal žalobce o vyjádření. Z detailů plateb bylo zjištěno, že žalovaný dne 3. 9. 2021 ve prospěch účtu žalobce částku 3 241 Kč, dne 10. 11. 2021 částku 2 000 Kč, dne 2. 11. 2021 částku 1 579 Kč a mezi účastníky nebyla sporná ani platba částky 1 580 Kč, kterou žalobce obdržel dne 11. 1. 2022.

7. K majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného provedl soud dokazování listinami – prohlášením o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného, výpisy z běžného účtu žalovaného za období od 1. 7. 2021 do 31. 10. 2021, výpisem z účtu stavebního spoření ve spojení s čestným prohlášením matky žalovaného a návrhem na uzavření smlouvy o stavebním spoření, sdělením Úřadu práce ČR ze dne 20. 10. 2021 a 3. 11. 2021, vyjádřením [anonymizována dvě slova], sdělením ČSSZ ze dne 21. 10. 2021 výpisem z registru vozidel a zprávou OSSZ Hodonín ze dne 1. 11. 2021. Z uvedených důkazů soud zjistil, že žalovaný je svobodný, žije spolu se svou matkou a dvěma sourozenci v domě, který není v jeho vlastnictví, nevlastní žádný majetek větší hodnoty a dle výpisů z účtů nedisponuje částkami přesahující dva tisíce korun. Matka žalovaného založila v jeho prospěch účet stavebního spoření, na nějž posílá finanční prostředky ze svého účtu; za rok 2021 na tento účet nevložila žádnou částku, k datu 31. 12. 2017 činil zůstatek na tomto účtu 1 820,36 Kč Stavební spoření lze ukončit nejdříve za dva roky. Dále bylo zjištěno, že žalovaný trpí [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], od [datum] dosud je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci mu nebyla poskytována, stejně tak nepobírá důchod, nemocenské ani žádné nepojistné sociální dávky. Ze zprávy Městského úřadu Hodonín, odboru dopravních a správních agend, má soud za prokázané, že žalovaný nevlastní žádné vozidlo.

8. Podle § 923 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna za měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

9. Soud má na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř. za prokázané, že žalobce měl vůči žalovanému vyživovací povinnost, která byla k datu 1. 9. 2020 do budoucna zrušena. Za období od 1. 9. 2020 do 29. 4. 2021 zaplatil žalobce tehdy již zletilému žalovanému na výživném částku 8 400 Kč. Lze souhlasit s právním názorem žalobce, že výklad ustanovení § 923 odst. 2 o. z. vede k závěru, že zletilé dítě musí přeplatek vzniklý v důsledku zrušení výživného povinnému vrátit. Pokud by tak neučinilo, ponechávalo by si bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne 27. 5. 2021, která byla dne 31 5. 2021 předána poště k přepravě, v níž byla stanovena lhůta k plnění do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla výzva k plnění prokazatelně doručena, neboť na ni reagoval písemně e-mailovou zprávou datovanou dnem [datum]. Proto také lze souhlasit s tím, že nejpozději ode dne 17. 7. 2021 se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a žalobce je tak podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. oprávněn požadovat po žalovaném také zaplacení úroku z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný postupnými platbami uhradil celou žalovanou částku, proto je na úroku z prodlení povinen zaplatit již jen kapitalizovanou částku 182,30 Kč, jak je uvedeno v II. výroku tohoto rozsudku.

10. Podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce v tomto řízení nárok na náhradu nákladů řízení, neboť ve vztahu k zastavení řízení vzal žalobce svou důvodně podanou žalobu zpět pro chování žalovaného, který po podání žaloby dlužnou částku zaplatil, a žalobce byl úspěšný i co do požadovaného úroku z prodlení. Soud však v dané věci shledal důvody hodné zvláštního zřetele a za použití § 150 o. s. ř. žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. Těmito důvody dle názoru jsou aktuální zdravotní stav, sociální situace a majetkové poměry žalovaného, jenž je nezaměstnaný, nemajetný, bez příjmu a žije v rodinné domácnosti se svou matkou, na níž je de facto finančně závislý. Tyto skutečnosti vedly ve vztahu k žalovanému mimo jiné i k přiznání plného osvobození od soudních poplatků. Soud vzal v úvahu i charakter projednávané věci, kdy již od doručení předžalobní výzvy žalovaný vyvíjel snahu se s žalobcem mimosoudně dohodnout, avšak žalobce na jeho návrh řešení dané věci a navrhovaný splátkový kalendář vůbec nereagoval a bez dalšího podal žalobu. O snaze žalovaného řešit vzniklý spor svědčí také jeho postupně poukazované platby, které korespondují s návrhem, který učinil žalobci ve svém e-mailu ze dne 9. 6. 2021. Z tohoto pohledu by bylo možno soudnímu sporu event. předejít, pokud by žalobce reagoval na e-mail žalovaného a sdělil mu své stanovisko k navrhovaným možnostem vzájemného vypořádání. S odkazem na veškeré shora uvedené skutečnosti proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v III. tohoto rozsudku.