5 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 34 967,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 967,06 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 13. 4. 2021 do 14. 5. 2021 částkou 392,27 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 967,06 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 34 967,06 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 577 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána uhradit částku 34 967,06 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opírala o tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o povoleném debetu na účtu [číslo], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr (kontokorent) s limitem 52 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky společně s úrokem ve výši 21,90 % ročně. Žalovaná se dále zavázala nepřečerpat povolený úvěrový limit. Tuto povinnost však žalovaná porušila a právní předchůdkyně žalobkyně proto žalovanou vyzvala k okamžitému zaplacení dlužné částky, a to dopisem ze dne 12. 4. 2021. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Zažalovaná dlužná částka se pak skládá z jistiny ve výši 34 967,06 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 392,27 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení úroku ve výši 21,90 % ročně z částky 34 967,06 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení a s ohledem na prodlení žalované rovněž zaplacení úroku z prodlení od 15. 5. 2021 do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena„ [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]“, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala mimo jiné zřídit a vést pro žalovanou běžný účet [číslo] přičemž v článku„ [anonymizována dvě slova]“ této smlouvy se dohodli, že žalovaná bude moci používat služby přímého bankovnictví, které jsou poskytovány prostřednictvím různých komunikačních prostředků, kdy se dále dohodly na nastavení mobilního elektronického klíče. Žalobkyně rovněž doložila kopii občanského průkazu žalované. Dne [datum] pak byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o povoleném debetu na běžném účtu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr (kontokorent) s limitem 52 000 Kč k účtu [číslo]. Úroková sazby byla sjednána v článku II. smlouvy výši 21,90 % ročně. Na základě článku IV. smlouvy byla žalovaná oprávněna průběžně čerpat povolený debet kdykoli po dobu účinnosti smlouvy s tím, že celkový debet na běžném účtu nesmí přesáhnout celkovou výši povoleného debetu. Dle článku VII. smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat povolený debet nepřetržitě vždy nejdéle po dobu jednoho roku, přičemž byla však povinna splatit povolený debet (tj. zajistit, že na běžném účtu bude nulový nebo kreditní zůstatek) nejpozději v poslední den shora uvedené lhůty, jinak nedošlo k řádnému splacení úvěru. Nedojde-li ke splacení povoleného debetu vždy nejpozději ve lhůtě jednoho roku, je následující den považován celý záporný zůstatek na běžném účtu za nepovolený záporný zůstatek. Dle článku XI. smlouvy v případě, že žalovaná poruší některou z povinností sjednaných smlouvou o úvěru, zejména je v prodlení s některou platební povinností, považuje se toto za závažnou skutečnost. Dle článku XII. smlouvy v případě, že nastane některá nebo vícero závažných skutečností, je banka oprávněna dosud nesplatné částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné. Tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, kdy ze strany žalované byla podepsána prostřednictvím certifikačního kódu vygenerovaného po zadání přiděleného klientského čísla a čísla mobilního telefonu.

4. Dopisem ze dne 12. 4. 2021 bylo žalované sděleno, že z její strany došlo k porušování smlouvy o povoleném debetu, přičemž ačkoli byla na tuto skutečnost upozorňována, k nápravě nedošlo, tudíž se stala celá vyčerpaná částka úvěru splatnou. Žalovaná byla zároveň vyzvána k neprodlené úhradě dlužné částky.

5. Dle dat z CBL žalovaná neměla záznam v registru SOLUS, BRKI ani v insolvenčním rejstříku. Její jednotlivé příjmy a výdaje jsou pak zřejmé z výpisu z účtu [číslo]. Právní předchůdkyně při posouzení úvěruschopnosti dále vycházela z průměrného obratu na účtu ve výši [částka], výdaje dále odhadovala dle dat z ČSÚ.

6. Dle výpisu z účtu činí dlužná částky k 11. 5. 2021 na jistině 34 967,06 Kč a na úroku z prodlení 392, 27 Kč.

7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.

8. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2021.

9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).

10. Podle ustanovení § 2395 o. z., se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

12. Podle ustanovení § 1806 o. z. lze úroky z úroků požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

16. Podle § 1970 o. z., může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o povoleném debetu na běžném účtu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalované úvěr (kontokorent) do výše 52 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dle názoru soudu řádně ověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když provedla lustrace v dostupných registrech, vycházela ze statistických dat i s údajů sdělených žalovanou a především měla podrobnou znalost o příjmech a výdajích žalované z běžného účtu. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr splácet spolu s úroky a nepřekročit přitom povolenou výši debetu. Soud má za to, že ze strany žalované došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za prostý elektronický podpis, který měl formu certifikačního kódu, kdy tento byl vygenerován po zadání jedinečného klientského čísla přiděleného žalované a čísla mobilního telefonu žalované, přičemž mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo výslovně dohodnuto, že smlouvy budou podepisovány elektronickým podpisem. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy prostý elektronický podpis postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 37 ICm 4495/2014 ze dne 28. 1. 2016 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně 33 Icm 547/2016 ze dne 5.6.2017). Jelikož žalovaná svým povinnostem nedostála, když překročil sjednaný limit úvěru a na účtu jí tak vznikl nepovolený debetní zůstatek, právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila. Žalovaná přes výzvu do dne podání žaloby dlužnou částku sestávající z jistiny ve výši 34 967,06 Kč a úroků ve výši 392,27 Kč neuhradila, proto ji soud k zaplacení zavázal včetně úroku ve výši 21,90 % ročně z částky 34 967,06 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení. Z důvodu prodlení žalované s úhradou dlužné částky vzniklo žalobkyni právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala v zákonné výši. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 3 577 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 399 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 967,06 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.