5 C 21/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení podílového spoluvlastnictví

I. Soud zrušuje podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitostem – pozemku p. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zapsaným na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, a k movitým věcem – značka automobilu anonymizována dvě slova, registrační značka a traktoru Zetor číslo, registrační značka.

II. Nemovitosti – pozemek p. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, zapsaným na listu vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, a movité věci – značka automobilu anonymizována dvě slova, registrační značka a traktor Zetor číslo, registrační značka, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání podílu částku 145 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení ve výši 8 231,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení ve výši 8 231,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a movitým věcem, specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku, přičemž navrhl, aby spoluvlastnický podíl id. 1/8 na předmětných věcech byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému finanční částku stanovenou na základě ocenění znalcem.

2. Žalovaný v rámci svého vyjádření k žalobě uvedl, že souhlasí s žalobcem navrženým způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví a rovněž souhlasil se závěry znaleckého posudku číslo vypracovaného znaleckým ústavem právnická osoba, a znaleckého posudku číslo, vypracovaného Ing. jméno příjmení, a zde stanovenými obvyklými cenami předmětných nemovitých a movitých věcí. Nesouhlasil však s tím, aby si každý z účastníků nesl své náklady tohoto řízení a aby žalovaný hradil také polovinu nákladů na znalecké posudky, neboť podání žaloby v této věci bylo zcela zbytečné a předčasné.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy – internetovou informací o pozemku p. č. st. anonymizováno v k. ú. obec spolu se zakreslením situace v katastrální mapě, dále znaleckým posudkem číslo znaleckého ústavu právnická osoba ze dne 18. 2. 2021, znaleckým posudkem číslo znalce příjmení jméno příjmení ze dne 21. 12. 2020, předžalobní výzvou žalobce ze dne 11. 11. 2019 a stanoviskem žalovaného ze dne 19. 11. 2019, na jehož základě zjistil následující skutkový stav. Dle výpisu z katastru nemovitostí jsou předmětné nemovitosti – pozemek p. č. st. anonymizováno v k. ú. obec, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a to tak, že žalobce vlastní podíl id. 7/8 těchto nemovitostí a žalovanému náleží spoluvlastnický podíl id. 1/8 uvedených nemovitostí. Výše označeným znaleckým posudkem znaleckého ústavu právnická osoba byla stanovena obvyklá cena oceňovaných nemovitostí částkou 1 100 000 Kč. Znalec Ing. jméno příjmení ve svém znaleckém posudku určil obvyklou cenu movitých věcí – zemědělského traktoru Zetor číslo částkou 45 000 Kč a značka automobilu anonymizována dvě slova částkou 15 000 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nemají zájem na tom, aby nemovitosti, vymezené v žalobě, byly reálně rozděleny, dále, že movité věci reálně rozdělitelné nejsou a sporu nebylo rovněž ani o tom, aby uvedené nemovité i movité věci připadly do výlučného vlastnictví žalobce., který o ně má zájem.

4. Nikdo z účastníků netvrdil existenci žádné okolnosti ve smyslu § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen "občanský zákoník), pro kterou by soud neměl podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, ani netvrdili existenci pohledávek a dluhů souvisejících se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, které by měly být mezi účastníky vzájemně vypořádány. Žalovaný v průběhu řízení vyjádřil svůj souhlas se způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví navrženým žalobcem.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci nemovitostí - pozemku p. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního v k. ú. obec, a rovněž podíloví spoluvlastníci movitých věcí - značka automobilu anonymizována dvě slova, registrační značka, a traktoru Zetor číslo, registrační značka. Na uvedených nemovitých a movitých věcech náleží žalobci spoluvlastnický podíl o velikosti id. 7/8 a žalovanému o velikosti id. 1/8. Za situace, kdy účastníci již nehodlají setrvávat ve vzájemném majetkovém společenství, je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem ve smyslu § 1143 a násl. občanského zákoníku zrušit. Při úvaze, jakým způsobem bude následně provedeno jeho vypořádání, nutno uvést, že způsob vypořádání vztahu mezi spoluvlastníky řeší kogentně ustanovení § 1144 až 1147 občanského zákoníku a soud není podle § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán návrhy účastníků. Nicméně pokud žalovaný v průběhu řízení souhlasil s vypořádáním podílového spoluvlastnictví, jak toto navrhl žalobce ve své žalobě, a souhlasil rovněž s obvyklými cenami vypořádávaných nemovitostí a věcí movitých, stanovenými znaleckými posudky, respektoval soud tato stanoviska účastníků a rozhodl zcela v jejich souladu, tak jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozsudku, s tím, že tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví zároveň zcela respektuje princip spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky tohoto řízení. Obvyklá cena nemovitých a movitých věcí činila dohromady částku 1 160 000 Kč, z níž žalovanému náleží 1/8, tj. částka 145 000 Kč.

6. S odkazem na shora zmíněný konsens účastníků ve vztahu ke způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví se tak stalo nadbytečným provádět další dokazování internetovou informací o pozemku parcelní číslo v k. ú. obec, orientačním výpisem z list vlastnictví pro k. ú. obec, e-mailovou zprávou zástupce žalobce ze dne 3. 8. 2020, přehledem vlastnictví a jiných věcných práv žalobce a žalovaného, dědickým spisem zdejšího soudu po zůstavitelce jméno příjmení, sp. zn. 31 D 48/2015, písemným odvoláním celé jméno žalovaného v této dědické věci ze dne 21. 4. 2016, usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 11. 2016, č. j. 18 Co 182/2016-107, e-mailovou korespondencí zástupce účastníků v období od 22. 6. 2021 do 28. 7. 2021, přípisem zástupce žalobce ze dne 17. 8. 2021 a výslechem svědkyně jméno příjmení, neboť tyto listiny buď pouze zachycovaly způsob mimosoudního jednání účastníků o vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, nebo se vztahovaly k nemovitostem či řízením, jež nesouvisely s předmětem tohoto sporu, a na skutková zjištění soudu a jeho rozhodnutí tak nemohly mít žádný vliv.

7. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení mezi účastníky se soud zcela ztotožnil se závěry vyplývajícími z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 10. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, podle něhož, v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Projednávaná věc má povahu řízení tzv. iudicium duplex, v němž nelze učinit jednoznačný závěr o procesním úspěchu některého z účastníků a v němž se proto při rozhodnutí o nákladech řízení nemůže zásada odpovědnosti za výsledek jednoznačně uplatnit. Rozhodnutí v dané věci bylo v zájmu obou účastníků a návrh na zahájení řízení mohl podat kterýkoliv z nich a nelze tedy hovořit o tom, že by některý z účastníků byl oproti jiným procesně úspěšný. Zároveň soud neshledal existenci žádných konkrétních okolností, jež by odůvodňovaly postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř., tedy uložení povinnosti jednomu z účastníků hradit náklady řízení druhému účastníku, neboť toto by měla i podle závěrů Ústavního soudu být situace spíše výjimečná. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

8. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v daném řízení vynaložil náklady řízení v celkové výši 16 463 Kč v souvislosti s vypracováním dvou znaleckých posudků. S ohledem na shora uvedený závěr, že nelze učinit jednoznačný závěr o procesním úspěchu některého z účastníků, uložil žalobci i žalovanému, aby nahradili státu vzniklé náklady každý rovným dílem, jak vyplývá z V. a VI. výroku tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Toto právo nepřísluší těm z účastníků, kteří se jej výslovně vzdali. Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se plnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí dle zákona 120/2001 Sb.