5 C 215/2021
č. j. 5 C 215/2021-36
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 4
- o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 56/2001 Sb. — § 8 § 83
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2079
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva
I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], identifikačního čísla [VIN kód], a to ode dne [datum].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč k rukám jeho zástupce, advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalovaný je od [datum] vlastníkem osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], identifikačního čísla [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“) s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel s žalovaným kupní smlouvu na předmětné vozidlo. Mezi smluvními stranami bylo domluveno, že žalovaný zajistí přepis v registru vozidel. Žalovaný však zůstal nečinný a nekontaktní, nedodržel dohodu s žalobcem, nepodal žádost o přepis a v registru vozidel je tak v současné době nesprávně veden jako vlastník automobilu žalobce. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného k předmětnému vozidlu spatřuje žalobce v tom, že bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Žalobce předložil soudu důkazy – kupní smlouvu, příkaz vydaný Magistrátem hlavního města Prahy ze dne [datum] a SMS komunikaci účastníků včetně ofocených výzev k zaplacení pokut, z nichž byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] podepsali žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej a koupě shora označeného vozidla za kupní cenu 5 700 Kč, kterou kupující zaplatil v hotovosti při podpisu této smlouvy. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, zaplacením kupní ceny přechází na kupujícího vlastnické právo k prodávanému motorovému vozidlu a také, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad. Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravněsprávních činností, svým příkazem ze dne [datum] uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., kterého se dopustil nedbalostním jednáním porušením § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. za použití § 4 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) bod 1, § 5 odst. 1 věta druhá, odst. 2 věta první a § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. tím, že po převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu nesplnil společně s kupujícím ve stanovené lhůtě svou zákonnou povinnost nahlásit v příslušném registru vozidel změnu vlastníka podáním společné žádosti o zápis změny, a byla mu za tento přestupek uložena pokuta 7 000 Kč. Z komunikace účastníků prostřednictvím SMS zpráv vyplynulo, že žalobce přeposlal žalovanému kopie výzev k uhrazení pokut vydaných [stát. instituce] dne [datum] a [stát. instituce] dne [datum] s tím, že toto s žalovaným potřebuje vyřešit.
5. Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravněsprávních činností, soudu zaslal výpis z evidence vozidel, z něhož bylo zjištěno, že předmětné vozidlo má status provozovaného vozidla, jako provozovatel (vlastník) je zapsán žalobce. Bylo rovněž zjištěno, že dne [datum] byla u tohoto úřadu podána žalobcem žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele předmětného vozidla. Vzhledem k tomu, že novým ani dosavadním vlastníkem vozidla nebyly splněny zákonného podmínky, bylo řízení o žádosti zastaveno.
6. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
7. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 tohoto ustanovení, pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.
8. Podle § 8 odst. 4 zákona o podmínkách provozu vozidel k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží (a) v případě převodu vlastnického práva technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, (b) v případě přechodu vlastnického práva doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.
9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen„ o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
10. Soud se nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu (§ 80 o. s. ř.). Z judikatury Nejvyššího soudu mj. plyne, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (viz rozsudek ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla).
11. V daném případě je žalobce jako dosavadní zapsaný vlastník vozidla – i bez toho, aby soud určil vlastnictví žalovaného k vozidlu – nepochybně oprávněn podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel (§ 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel). Aby žalobce ovšem uspěl a došlo k zápisu žalovaného jako vlastníka, musí mj. předložit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. Ten však žalobce nemůže získat, neboť vozidlo již bylo žalovanému předáno a bez jeho součinnosti není možné jeho evidenční kontrolu provést. Judikatura Nejvyššího správního soudu přitom na požadavku předložení tohoto dokladu striktně trvá (viz rozsudek ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019 – 28).
12. Soud se ztotožnil s tvrzením žalobce, že určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu má pro žalobce význam s tím, že Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016 – 33, dovodil, že údaje registru silničních vozidel je třeba pokládat za osobní údaje ve smyslu § 4 písm. a) tehdy účinného zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který se na ně vztahuje (bod 18 až 20 cit. rozsudku). Povinností příslušného správního orgánu jako jejich správce je, aby zpracovávané osobní údaje byly přesné: v opačném případě musí přistoupit k jejich likvidaci, tj. odstranění (§ 5 písm. a) uvedeného zákona). Změna údajů tak musí být učiněna i na žádost osoby, která je jako vlastník stále v registru evidována, ale dostatečným způsobem prokáže, že reálným vlastníkem vozidla již není, tedy že údaje jsou nepřesné (viz body 23 a 30 cit. rozsudku). K tomuto postupu musí dojít zejména v případě, kdy je správnímu orgánu předložen určovací rozsudek soudu, podle nějž zapsaný vlastník není skutečným vlastníkem vozidla (viz body 29 a 30 cit. rozsudku). Na této povinnosti nic nemění ani skutečnost, že současně nelze zapsat nového vlastníka (jako v tomto případě, kdy tomu brání absence protokolu o evidenční kontrole) a v registru by v důsledku toho nebyl nikdo zapsán (viz body 25, 26 a 30 cit. rozsudku). Uvedené závěry se plně uplatní i v kontextu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, které obsahuje obdobné povinnosti správce (viz čl. 2 odst. 1, čl. 4 body 1 a 2 a čl. 5 odst. 1 písm. d) a odst. 2).
13. Lze tedy shrnout, že naléhavý právní zájem žalobce je dán. Přestože mu samotné určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu neumožní uspět se žádostí o zápis žalovaného jako jeho vlastníka, může přinejmenším dosáhnout výmazu údaje o tom, že je vlastníkem (a potažmo provozovatelem) on sám, a tím předejít nepříznivým důsledkům, které jsou s tím spojeny, a docílit aspoň částečného souladu registru se skutečným stavem.
14. Bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli kupní smlouvu podle § 2079 a násl. o. z., v níž bylo mimo jiné ujednáno, že zaplacením kupní ceny přejde vlastnické právo na žalovaného. K tomu došlo již při podpisu kupní smlouvy dne [datum]. Od uvedeného dne je žalovaný vlastníkem předmětného vozidla, proto soud žalobě na určení vlastnického práva žalovaného k předmětnému vozidlu vyhověl.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu – žaloba) podle § 8 odst. 1, § 7 bodu 4 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., stanovená z tarifní hodnoty 5 700 Kč coby kupní ceny automobilu, a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky. Dohromady náklady řízení žalobce činí 5 600 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.