5 C 224/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Smetkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice , narozenou Datum narození opatrovnice , bytem Adresa opatrovnice , Anonymizováno právně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví I. Návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem částky 700 000 Kč, která měla být darovací smlouvou ze dne , datum, darována každé z žalovaných, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným na nákladech řízení částku 64 977 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem částky 1 400 000 Kč, která měla být darovací smlouvou ze dne , datum, žalobkyní darována žalovaným, když každé z nich měla být darována částka 700 000 Kč. Původně se přitom žalobkyně domáhala určení neplatnosti této darovací smlouvy. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně měla podepsat dne , datum, předmětnou darovací smlouvu, přičemž v době podpisu byly její ovládací a rozpoznávací schopnosti podstatnou měrou snížené. Na základě darovací smlouvy měla žalobkyně každé z žalovaných darovat částku 700 000 Kč, částky byly dne 7. 8. 2020 převedeny na účty žalovaných. Na základě oznámení žalobkyně bylo ve věci zahájeno trestní řízení vedené u Krajského ředitelství policie JMK, Územní odbor , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro podezření ze spáchání zločinu krádeže, když žalobkyně tvrdila, že částka 1 400 000 Kč byla převedena bez jejího vědomí na účty žalovaných. Trestní řízení bylo dne 11. 3. 2021 odloženo, neboť se nepodařilo doložit subjektivní stránku žalovaných, které byly v řízení podezřelými. Předmět sporu, tj. částka 1 400 000 Kč byla uložena do soudní úschovy vedené pod sp. zn. 38 Sd 4/2021 u Okresního soudu v Hodoníně. Žalobkyně, která se chce domoci vydání předmětu sporu, se domnívá, že v případě úspěchu v tomto řízení o určení vlastnictví, bude předmět sporu v úschově vydán bez dalšího soudem žalobkyni. Z vypracovaného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zpracovaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo patrné, že od ledna 2020 má žalobkyně diagnostikovanou demenci , Anonymizováno, typu a Alzheimerovu chorobu. Žalobkyně přitom dále uvedla, že si na dané jednání (darovací smlouvu) vůbec nevzpomíná a rozporuje, že by někdy něco takového učinila nebo chtěla učinit, žalobkyně měla jednat v duševní poruše, proto bylo právní jednání neplatné a ona je vlastníkem částky 1 400 000 Kč.

2. Žalované navrhly žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobkyně nemá na určení vlastnictví k předmětu sporu naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. Žalobkyně mohla vždy žalovat na plnění, přičemž u zdejšího soudu již bylo pod sp. zn. 20 C 178/2021 zahájeno řízení o stanovení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy – částky 1 400 000 Kč. V rámci tohoto řízení bude otázka platnosti či neplatnosti darovací smlouvy řešena jako otázka prejudiciální.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor , adresa, , Oddělení obecné kriminality, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ze dne 8. 4. 2021, byly uloženy do soudní úschovy, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 38 Sd 4/2021, peněžité prostředky ve výši 700 000 Kč zajištěné na účtu žalované č. 2 a peněžité prostředky ve výši 700 000 Kč zajištěné na účtu žalované č. 1, neboť na částky uplatňovala právo žalobkyně a existovaly pochybnosti, kdo má k finančním prostředkům vlastnické právo. Usnesení bylo vydáno v rámci trestního řízení vedeného u Krajského ředitelství policie JMK, Územního odboru Hodonín pod č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, pro podezření ze spáchání zločinu krádeže. Žalované se měly dopustit trestného činu krádeže, když si měla žalovaná č. 1 bez vědomí žalobkyně převést z jejího účtu částku 700 000 Kč na svůj účet a žalovaná č. 2 bez vědomí žalobkyně převést z jejího účtu částku 700 000 Kč na svůj účet. Žalované přitom namítaly, že peníze byly převedeny s vědomím žalobkyně na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . V rámci řízení o úschově pod sp. zn. 38 Sd 4/2021 byli účastníci poučeni soudem o tom, že protože nedošlo k dohodě účastníků o tom, komu bude předmět úschovy vydán, je nutno podat zvláštní žalobu ke zdejšímu soudu, a to o udělení souhlasu účastníka s vydáním předmětu úschovy.

5. Ze žaloby podané ke zdejšímu soudu a vedené pod sp. zn. 20 C 178/2021 bylo zjištěno, že žalované podaly proti žalobkyni žalobu, kterou se domáhaly toho, aby soud rozhodl, že žalobkyně je povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy 1 400 000 Kč vedené pod sp. zn. 38 Sd 4/2021, a to částky 700 000 Kč každé z žalovaných. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně č. j. 20 C 178/2021-70, ze dne 22. 8. 2023 bylo toto řízení na návrh jeho účastníků přerušeno.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně č. j. 0 Nc 103/2022-94, ze dne 3. 3. 2023, byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá k jakémukoliv nakládání se svým majetkem, k hospodaření s finanční hotovostí nad částku 5 000 Kč měsíčně, k jednáním s orgány veřejné moci, k uzavírání jakýchkoliv majetkoprávních a finančních smluv a k pořizování pro případ smrti. Opatrovnicí žalobkyně byla jmenována , Jméno opatrovnice, , narozená , Datum narození opatrovnice, . Opatrovnice žalobkyně u jednání uvedla, že se ztotožňuje s podanou žalobou a souhlasí i se zastoupením žalobkyně právním zástupcem, kterému byla plná moc udělena žalobkyní ještě před omezením její svéprávnosti.

7. Další listinné důkazy soud neprovedl, když pro rozhodnutí ve věci nemají význam a netýkají se rozhodných skutečností.

8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, přičemž jeho existencí se soud zabýval především. Dospěl nicméně k závěru o jeho neexistenci.

9. Především, tvrdí-li žalobkyně, že neplatně darovala žalovaným jakoukoli částku, má kdykoli možnost domáhat se jejího zaplacení žalobou na plnění, tedy na zaplacení této částky. Již proto nemůže existovat naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darování či na určení vlastnictví této částky.

10. Žalobkyně nicméně vztahuje tvrzený naléhavý právní zájem k částce 1 400 000 Kč, která byla uložena do soudní úschovy vedené pod sp. zn. 38 Sd 4/2021 u Okresního soudu v Hodoníně, když tvrdí, že zájem na požadovaném určení spočívá právě v tom, že tímto určením se dostane do její dispozice tento konkrétní předmět úschovy. Tak tomu však není.

11. Finanční částka 1 400 000 Kč na účtech žalovaných byla do soudní úschovy uložena na základě ustanovení § 80 odst. 1 a 3 zákona č. 141/1961, trestního řádu. Podle odstavce 1 citovaného ustanovení orgán činný v trestním řízení, kterému byla věc vydána, ji vrátí tomu, kdo ji vydal, pokud již věc není k dalšímu řízení třeba a nepřichází v úvahu její propadnutí nebo zabrání. Jestliže k věci uplatňuje právo jiná osoba než ta, která věc policejnímu orgánu vydala, vydá se věc této osobě, o jejímž právu není pochyb. Je-li tu pochybnost, zda má být vrácena tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata, nebo zda je třeba ji odevzdat jiné osobě, která na ni uplatnila v průběhu trestního řízení právo, uloží orgán činný v trestním řízení věc do soudní úschovy, jde přitom o soudní úschovu podle ustanovení § 289 a následujících zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“).

12. Pokud má dojít k vydání věci z úschovy založené rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení, složitel v řízení nevystupuje, postavení příjemce má ten, komu byla věc odňata (žalované), postavení přihlašovatele má ten, kdo na věc uplatňoval právo v trestním řízení (žalobkyně). Věc bude v souladu s § 298 odst. 1 z.ř.s. vydána z úschovy příjemci nebo přihlašovateli, jestliže s tím ostatní účastníci řízení souhlasí nebo jestliže byl jejich nesouhlas nahrazen pravomocným rozsudkem soudu vydaným podle § 299 z.ř.s., který stanovuje, že „byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.“13. Protože v rámci řízení o úschově nedošlo k dohodě účastníků o vydání předmětu úschovy, žalované podaly žalobu vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 178/2021 ve smyslu ustanovení § 299 z.ř.s. Žalobou se žalované domáhaly, aby soud rozhodl, že žalobkyně je povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy 1 400 000 Kč žalovaným. Vyhoví-li soud v řízení vedeném pod sp. zn. 20 C 178/2021 žalobě (rozsudkem uloží žalobkyni povinnost souhlasit s vydáním předmětu sporu žalovaným), soud po právní moci rozsudku v řízení o úschově rozhodne o odevzdání věci žalovaným. Obdobně, pokud by žalobkyně podala žalobu na nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy proti žalovaným a byla s n úspěšná, vydá soud předmět úschovy žalobkyni.

14. Vztah právního prostředku ochrany tvrzeného práva k uložené věci (žaloby na nahrazení projevu vůle druhého účastníka řízení o úschovách) a žaloby na určení vlastnického práva k téže věci je řešen v části IV. stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, spisová značka Cpjn 203/2005, uveřejněném pod číslem 24/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, „k rozhodování soudů ve věcech úschov, prováděných soudy v občanském soudním řízení, na základě rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení.“ V něm se, mimo jiného, uvádí, že „pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo k uložené věci určeno vlastnické právo žadatele nebo jiného účastníka soudního řízení o úschově, není sám o sobě způsobilým podkladem pro závěr o tom, že věc bude z úschovy této osobě vydána, neboť vyřešením otázky, kdo je vlastníkem uložené věci, nemusí být vždy bez dalšího nepochybné, zda mu má být věc z úschovy opravdu vydána a zda nárok na odevzdání věci z úschovy nemá místo vlastníka například zástavní věřitel, oprávněný ze zadržovacího práva nebo správce konkursní podstaty.“ Rovněž ve stanovisku byla jako správná označena soudní praxe zamítnutí žaloby o určení vlastnického práva k věci v úschově pro nedostatek naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, neboť nesouhlas žalovaného s vydáním věci může být nahrazen jen žalobou ve smyslu ustanovení § 299 zř.s. a nikoliv určením vlastnického práva k téže věci. Za nesprávnou byla označena praxe, podle které došlo k vydání věci ze soudní úschovy na základě pravomocného rozsudku soudu o určení vlastnického práva k věci. Tyto závěry jsou stále platné i za nynějšího právního stavu, kdy je řízení o úschovách upraveno v zákoně č. 292/2013 Sb.

15. Výše popsaný vztah žaloby vyplývající z ustanovení § 299 z.ř.s. a žaloby určovací podané v tomto řízení znamená, že žalobkyně nemá na určení vlastnického práva k předmětné finanční částce naléhavý právní zájem, neboť určovací žaloba nemůže v tomto případě splnit svou preventivní funkci, když žalobkyni nezajistí držbu věci (finanční částky v úschově) jako jednoho z vlastnických oprávnění. Žalobkyně si na základě vyhovujícího rozhodnutí o určení vlastnictví nemůže zajistit držbu (vydání) předmětu úschovy. Vydání (držbu) předmětu úschovy může přinést pouze vyhovující pravomocné soudní rozhodnutí na podkladě podané žaloby o nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním předmětu úschovy žalobkyni. Otázku případné neplatnosti darovací smlouvy a toho, komu náleží vlastnické právo k předmětu úschovy přitom posuzuje soud v řízení o nahrazení projevu vůle druhého účastníka jako předběžnou otázku. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 386/2017, ze dne 11. 7. 2017. Soud proto pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení žalobu na určení vlastnického práva zamítl.

16. Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodl, že žalované byly ve věci zcela úspěšné dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žaloba byla zamítnuta a vzniklo jim proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z nákladů souvisejících se zastupováním žalovaných advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalovaných učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, stanovisko žalovaných ze dne 24. 1. 2022, účast u jednání dne 13. 9. 2023), za které mu náleží odměna v plné výši. Soud při stanovení mimosmluvní odměny vycházel z usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 598/2000 ze dne 2. 1. 2001, ze kterého vyplývá, že jak v řízení o žalobě na neplatnost smlouvy, tak v řízení o určení vlastnictví je nutno vycházet při určení odměny advokáta z ceny předmětu určení vlastnictví nebo ceny předmětu neplatné smlouvy, přičemž předmětem je finanční částka 1 400 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny činí dle § 7 bodu 6 advokátního tarifu a § 12 odst. 4 advokátního tarifu za každý úkon pro obě zastupované celkem 17 600 Kč, tj. 2 x 8 800 Kč (11 100 Kč – 20 % z částky 11 100 Kč, tj. 2 220 Kč). Při stanovení mimosmluvní odměny za společné úkony advokáta zastupujícího více žalovaných, z nichž na každého připadá konkrétní nárok žalobkyně (pokaždé 700 000 Kč), náleží za každou takto zastupovanou osobu samostatná odměna vypočtená podle tarifní hodnoty připadající na každou žalovanou snížená o 20 % (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 302/2014). Dále právnímu zástupci žalovaných za tři právní úkony podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 300 Kč za každý z těchto úkonů, tj. 900 Kč. Za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů. Celkem tedy náklady žalovaných (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 64 977 Kč.