5 C 36/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1 882 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 882 000 Kč s úrokem ve výši 10 % p. a. od 8. 7. 2008 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 1. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 117 443 Kč k rukám jeho zástupce, advokáta , Jméno advokáta B, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 882 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel žalovaný s panem , jméno FO, smlouvu o půjčce peněz se sjednaným úrokem. Předmětem smlouvy byla shora uvedená částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit věřiteli do 31. 12. 2020. S ohledem na insolvenci pana , jméno FO, byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2015 č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , udělen souhlas k prodeji výše specifikované pohledávky pana , jméno FO, vůči žalovanému, načež insolvenční správce nabídl pohledávku k prodeji. Žalobkyně poukázala na to, že pohledávka vůči žalovanému byla potvrzena i v rámci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2013, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 7. 2014, č. j. , spisová značka, . Žalobkyně s žalovaným v průběhu let opakovaně komunikovali, žalovaný však zpochybňuje jak existenci výše uvedené smlouvy o půjčce, tak existenci samotné pohledávky vůči žalovanému a snahy o smírné řešení sporu byly neúspěšné.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok ani zčásti neuznal. Uvedl, že smlouva mezi , jméno FO, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, uzavřená dne , datum, , byla pouze předstíraným právním jednáním na pozadí skutečností, že dne 30. 1. 2008 založil žalovaný se synem pana , jméno FO, , , jméno FO, , obchodní korporaci se záměrem vybudovat a následně provozovat myčku automobilů v areálu , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, . Krátce na to žalovaný začal vyvíjet činnost směřující k uskutečnění tohoto záměru, dojednal zakoupení pozemku od , jméno FO, , vyřizoval veškerá potřebná potvrzení od dotčených subjektů včetně vyhotovení podmínek přijatelnosti podnikatelského záměru, jakož i zajištění jeho financování. Právě v souvislosti se zajištěním financování závěru došlo na doporučení zprostředkovatele , právnická osoba, , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, , k uzavření tzv. smluv o půjčkách, a to mezi , jméno FO, a žalovaným a zcela totožné s jeho synem , jméno FO, . Důvod byl jediný, a to, že banka byla ochotna poskytnout úvěr ve výši 15 mil. Kč za podmínky, že žadatelé, tj. žalovaný a , jméno FO, budou disponovat alespoň 20 % vlastních zdrojů, zbylá část tzv. půjčky měla sloužit k úhradě kupní ceny za pozemky. Půjčky fakticky nebyly poskytnuty, o čemž svědčí jednak to, že smlouvy jsou formulovány jako půjčky hotovostní, což bylo v rozporu s příslušným nařízením vlády, ale i skutečnost, že půjčka , jméno FO, nefiguruje v soupisu majetku v insolvenčním řízení jeho otce. V době poskytnutí půjček nebyl pan , právnická osoba, v takové finanční kondici, aby mohl cokoli komukoli půjčit a jak sám vypověděl a další svědci potvrdili v řízení vedeném u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 12/2011, v roce , adresa, , jméno FO, jen dluhy, a to v řádu milionů korun. Vzhledem k tomu, že v podnikání , jméno FO, se postupně začaly objevovat potíže, dluhy, trestní stíhání a žaloby, navíc nebyla podnikatelskému záměru poskytnuta podpora ze strany , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ukončil žalovaný spolupráci s , jméno FO, , kterého na valné hromadě vyloučil ze společnosti, úvěr u , právnická osoba, , Anonymizováno, nebyl čerpán, pozemky nebyly koupeny a společnost vstoupila do likvidace. Tímto žalovaný považoval záležitosti spojené se společným podnikáním s , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, za ukončené a nepředpokládal, že tzv. smlouvu o půjčce proti němu někdo použije.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného uvedla, že pohledávku , jméno FO, nabyla od insolvenčního správce v dobré víře a je přesvědčena, že smlouva o půjčce ze dne , datum, byla sjednána řádně a zcela v souladu s právními předpisy a dlužná částka byla žalovanému rovněž v souladu se smlouvou řádně předána, což dlužník potvrdil v článku II. smlouvy. Nahlédnutím do insolvenčního spisu , jméno FO, žalobkyně zjistila, že totožná smlouva jako mezi , jméno FO, a žalovaným byla uzavřena i mezi , jméno FO, a , jméno FO, . Obě smlouvy mají stejné znění včetně výše dlužné částky a prohlášení o převzetí této částky, jsou uzavřené stejného dne, obě mají ověřené podpisy, obě mají stejnou právní závaznost. Oproti půjčce mezi , jméno FO, a žalovaným, byl mezi , jméno FO, a , jméno FO, uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě o půjčce, v němž se smluvní strany mj. dohodly o změně termínu splacení půjčky. O jednotlivých splátkách jsou pak vedeny příjmové pokladní doklady s tím, že půjčka byla zaplacena dne 30. 1. 2009. Pohledávka za , jméno FO, již v době konkursního řízení , jméno FO, neexistovala, neboť zanikla zaplacením, a proto ani v jednom soupisu majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, nefiguruje. Naopak, z listin, jež jsou obsahem spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , spisová značka, vyplývá, že pohledávka za žalovaným jednoznačně existuje.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami - smlouvou o půjčce mezi , jméno FO, a žalovaným ze dne , datum, , rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2013, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 7. 2014, č. j. , spisová značka, , usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2015, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , předžalobní písemnou a e-mailovou komunikací účastníků, předžalobní upomínkou ze dne 21. 9. 2020 s doručenkou, listinou označenou jako předžalobní upomínka - opětovná výzva ke splnění povinnosti ze dne 8. 2. 2021, dále úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , protokolem o hlavním líčení ze dne 23. 8. 2011 v řízení vedeném u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 112/2011 ve spojení s rozsudkem ze dne 12. 4. 2012, č. j. 2 T 112/2011-789, sdělením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 13. 11. 2008 a podnikatelským záměrem společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na tunelové mycí centrum pro osobní a dodávkové vozy. Soud dále provedl dokazování listinami, jež jsou obsahem spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, ve věci insolvenčního dlužníka , jméno FO, , a to soupisy majetkové podstaty dlužníka ze dne 6. 11. 2009 a 11. 11. 2009, protokol o jednání Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2009, oznámení o podání žaloby o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty ze dne 1. 3. 2010, zpráva o činnosti insolvenčního správce ze dne 30. 3. 2010, zápisy ze schůze věřitelského výboru ze dne 15. 1. 2010 a 7. 5. 2010, soupis majetkové podstaty ze dne 20. 10. 2010, zpráva insolvenčního správce ze dne 28. 1. 2011, zápis ze schůze věřitelského výboru ze dne 29. 10. 2010, zprávy insolvenčního správce ze dne 17. 6. 2011, 17. 10. 2011, 5. 1. 2012, 12. 4. 2012, 22. 7. 2012, 2. 11. 2012, 4. 3. 2013, 24. 6. 2013, 4. 11. 2013, 18. 2. 2014, 24. 6. 2014, 15. 10. 2014, 25. 1. 2015, žádost o souhlas se zpeněžením majetku z majetkové podstaty mimo dražbu ze dne 2. 7. 2015, zpráva insolvenčního správce ze dne 8. 9. 2015, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2017, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dále bylo provedeno dokazování výpisem ze systému ISAS Okresního soudu v Hodoníně ohledně osoby , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , smlouvou o půjčce mezi , jméno FO, a , jméno FO, ze dne , datum, ve spojení s dodatkem č. 1 k této smlouvě a příjmovými pokladními doklady, zápisem ze schůze věřitelského výboru ze dne 13. 8. 2015, další zprávou insolvenčního správce o průběhu konkursu ze dne 8. 9. 2015, výpisem z centrální evidence exekucí ohledně osoby , jméno FO, . Soud provedl dokazování také výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: dne , datum, byla mezi , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem podepsána smlouva o půjčce peněz se sjednaným úrokem. Předmětem smlouvy byla půjčka peněz ve výši 1 882 000 Kč. Podle článku II. smlouvy dlužník svým podpisem této smlouvy potvrzuje, že předmět půjčky převzal a zavázal se předmět plnění vrátit do 31. 12. 2020 s tím, že spolu s vrácením předmětu půjčky zaplatí věřiteli sjednaný úrok ve výši 10 % p. a. z dlužné částky. Podpisy obou smluvních stran byly úředně ověřeny, jak vyplývá z ověřovací doložky pro legalizaci Městského úřadu ve , adresa, ze dne 13. 10. 2008.

6. Na majetek dlužníka , jméno FO, byl dne , datum, prohlášen konkurs; insolvenční řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, . Podle soupisů majetkové podstaty dlužníka ze dne 6. 11. 2009, 11. 11. 2009 a 20. 10. 2010 byla do těchto soupisů zařazena také pohledávka ze shora uvedené smlouvy o půjčce ze dne , datum, ve výši 1 882 000 Kč s dohodnutým úrokem ve výši 10 % p. a. z dlužné částky se splatností do 31. 12. 2020. Žalovaný , Jméno žalovaného, doručil Krajskému soudu dne 2. 3. 2010 oznámení o podání žaloby o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2013, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 7. 2014, č. j. , spisová značka, , byla tato žaloba zamítnuta. Jak vyplynulo z odůvodnění odvolacího soudu, důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že žalobce , Jméno žalovaného, , jenž byl na základě předmětné smlouvy o půjčce v postavení dlužníka, není k podání vylučovací žaloby aktivně věcně legitimován. Jako dlužník má možnost uplatnit argumenty proti závěru, že ten, kdo se po něm domáhá splnění dluhu, věřitelem není, jako obranu ve sporu o zaplacení (sepsané) pohledávky. Prokázání existence či neexistence této pohledávky není předmětem sporu vyvolaného touto vylučovací žalobou. Odvolací soud konstatoval, že ačkoliv se soud prvního stupně uvedenými úvahami vůbec nezabýval a neposuzoval otázku aktivní legitimace žalobce k podání vylučovací žaloby, je ve svém výsledku jeho rozhodnutí o zamítnutí žaloby věcně správné a proto byl rozsudek soudu prvního stupně odvolacím soudem potvrzen. Předmětná pohledávka inslovenčního dlužníka , jméno FO, za žalovaným je zmiňována i v dalších shora označených listinách - zprávách o činnosti insolvenčního správce a zápisech ze schůzí věřitelského výboru, jež jsou obsahem insolvenčního spisu. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2017, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , byl konkurs na majetek dlužníka , jméno FO, zrušen z důvodu úmrtí dlužníka.

7. Na základně žádosti o souhlas se zpeněžením majetku z majetkové podstaty mimo dražbu ze dne 2. 7. 2015 byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2015, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , udělen insolvenčnímu správci souhlas k prodeji předmětné pohledávky , jméno FO, za dlužníkem , Jméno žalovaného, . Dne , datum, pak byla mezi insolvenčním správcem dlužníka , jméno FO, a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení předmětné pohledávky za sjednanou úplatu ve výši 188 200 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě žalované částky s příslušenstvím na základě mimosoudní písemné a e-mailové komunikace a také dvou předžalobních výzev.

8. Jak soud dále zjistil ze smlouvy o půjčce datované dnem , datum, , obsahově zcela totožná smlouva jako smlouva mezi , jméno FO, a žalovaným byla uvedeného dne podepsána také smlouva o půjčce peněz se sjednaným úrokem mezi , jméno FO, jako věřitelem a , jméno FO, jako dlužníkem. Z dalších listin, a to dodatku č. 1 k této smlouvě, příjmových pokladních dokladů, zápisu ze schůze věřitelského výboru ze dne 13. 8. 2015 a další zprávy insolvenčního správce o průběhu konkursu ze dne 8. 9. 2015, jež však nejsou obsahem insolvenčního spisu a byly soudu zaslány svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž byl dle protokolu o jednání Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2009 členem věřitelského výboru, soud zjistil, že dne 30. 7. 2008 podepsali , právnická osoba, a , jméno FO, dodatek č. 1 ke smlouvě o půjčce peněz se sjednaným úrokem ze dne , datum, , v němž byl změněn termín splacení půjčky do 31. 12. 2010 a rovněž dle článku II. dodatku se měnilo úročení půjčky tak, že do 31. 2. 2005 je poskytnutá půjčka 1 882 000 Kč bezúročná a od 1. 1. 2006 je poskytnutá půjčka 1 882 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 7 % p. a. z dlužné částky. Součástí dodatku č. 1 byl i rozpis splátek podle dokladů s tím, že dne 30. 8. 2008, 30. 9. 2008, 30. 10. 2008 a 30. 12. 2008 byla zaplacena částka 320 000 Kč, dne 30. 11. 2008 částka 300 000 Kč a dne 30. 1. 2009 částka 302 000 Kč. Ke každé splátce byl , jméno FO, vystaven příjmový pokladní doklad. Ze zápisu ze schůze věřitelského výboru ze dne 13. 8. 2015 vyplynulo, že až za datum a podpisy zúčastněných osob byla rukou jako bod 13) dopsána zmínka o půjčce , jméno FO, s tím, že insolvenční správce sepíše pohledávku do majetkové podstaty a vyzve dlužníka k placení nebo doložení dokladů o zaplacení (originály). Ve stejném duchu byla sepsána také listina označená jako další zpráva insolvenčního správce o průběhu konkursu, datovaná dnem 8. 9. 2015, která však není obsahem insolvenčního spisu, jak bylo shora konstatováno.

9. Žalovaný ke své obraně proti žalobě předložil soudu úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jímž bylo doloženo, že žalovaný a , jméno FO, byli společníci a také jednatelé této společnosti, která byla do obchodního rejstříku zapsána dne , datum, a jejím předmětem podnikání byla údržba motorových vozidel a jejich příslušenství. Dle sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 13. 11. 2008 ve spojení s podnikatelským záměrem společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , Anonymizováno, mycí centrum pro osobní a dodávkové vozy s platností od , datum, uvedený projekt nesplňuje základní programová kritéria a proto nemůže být vyhověno požadavku na poskytnutí programové podpory. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že s žalovaným a , jméno FO, řešili v roce 2007 prodej pozemků v areálu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , o které měli jmenovaní zájem. Měli podepsanou smlouvu, dokonce i vloženou v katastru nemovitostí, ale nakonec nedošlo k úhradě kupní ceny a svědek získal pozemky zpět. Vlastnické právo k pozemkům zapsané ve prospěch obchodní společnosti žalovaného a , jméno FO, mělo sloužit pro banku, aby uvolnila objem finančních prostředků pro jejich záměr. Hlavní objem financí měla poskytnout , právnická osoba, , Anonymizováno, , kupní cena ale nakonec zaplacena nebyla. K finanční solventnosti , jméno FO, žalovaný odkázal na protokol o hlavním líčení ze dne 23. 8. 2011 v řízení vedeném u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 112/2011 ve spojení s rozsudkem ze dne 12. 4. 2012, č. j. 2 T 112/2011-789, z něhož mimo jiné vyplynulo, že firma , jméno FO, v roce 2008 měla dluhy cca 6 mil. korun u , právnická osoba, , Anonymizováno, a necelé 2 mil. Kč u věřitelů z běžného provozu. Bylo prokázáno, že , právnická osoba, v daném obdob neodvedl za zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění v celkové výši nejméně 438 723 Kč a dále, že nejméně v únoru 2009 jako dlužník, který nebyl schopen plnit své splatné závazky v částce 40 mil. Kč, se pokusil úmyslně zmařit, byť i jen částečně uspokojení svých věřitelů, a byl uznán vinným ze spáchání trestného činu podle § 147 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 a pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 3 téhož trestního zákona.

10. Svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že pro žalovaného a , jméno FO, zpracoval podnikatelský projekt na myčku a následně jednal s bankami. , právnická osoba, , Anonymizováno, byla ochotna projekt financovat, požadovala však záruku od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou svědek u této banky domluvil. V roce 2008 však banka od záruky odstoupila, protože se změnily podmínky. K otázce smluv o půjčce svědek uvedl, že u podpisu smluv nebyl, nemůže proto potvrdit, zda byly finanční prostředky od věřitele ve prospěch dlužníků vyplaceny. Uvedl dále, že byl členem věřitelského výboru v insolvenčním řízení dlužníka , jméno FO, , který mu sdělil, že má pohledávku za žalovaným. Ve vztahu ke smlouvě se svým synem dlužník doložil insolvenčnímu správci dodatek ke smlouvě, na jehož základě svůj dluh splatil postupnými splátkami a doložil k nim doklady o úhradě. Svědek se ohradil proti tomu, že by žalovanému a , jméno FO, doporučil podpis fiktivních smluv, uvedl, že se jmenovaní zmiňovali o tom, že smlouvy chtěla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , právnická osoba, , Anonymizováno, a že si to domluví s panem , jméno FO, . Smlouvy pak uzavřeli s úředně ověřenými podpisy a svědek je odnesl do bank. Následně se žalovaný a , jméno FO, pouze zmiňovali, že nedisponují finančními prostředky, ačkoliv podle uvedených dokladů takové prostředky měli mít. To byl problém i ve vztahu k panu , jméno FO, , od kterého kupovali pozemek, a prodej nakonec nebyl realizován. Svědek uvedl, že od pana , jméno FO, ví, že žalovaný a , jméno FO, neměli peníze na zaplacení.

11. Svědek , jméno FO, uvedl, že ve věci jejich podnikatelského záměru s žalovaným se angažoval pan , jméno FO, , který sliboval, že jim domluví a zařídí úvěr u , právnická osoba, . Tehdy jim jak banka, tak pan , jméno FO, poradili, že když začínají podnikat, měli by prokázat, že disponují nějakou finanční hodnotou, a to alespoň na papíře. Smlouvy o půjčce byly fiktivní a sloužily k tomu, aby doložili jejich bonitu pro banku. Peníze jak svědek, tak žalovaný od , jméno FO, nikdy nedostali, předání peněž se nikdy neuskutečnilo. Podnikatelský záměr nakonec realizován nebyl, nebyla jim poskytnuta záruka. , jméno FO, se dostala do insolvence, svědek uvedl, že neví, jak se dostaly pohledávky z těchto smluv do insolvenčního řízení. Ve věci půjčky svědka nikdo nekontaktoval ani nikdo z věřitelského výboru. Svůj závazek vůči otci ze smlouvy o půjčce žádným způsobem nevypořádal, protože k předání peněz ze strany otce nedošlo, a žádný závazek tak ani nevznikl. K dodatku č. 1 ke smlouvě a příjmovým pokladním dokladům svědek uvedl, že podpis na tomto dodatku vypadá jako jeho, nepozdávají se mu však podpisy otce na příjmových pokladních dokladech. Jde-li o splátkový kalendář, pak otci žádné peníze nevracel, protože si od něj ani fyzicky nepůjčil. K otázce schopnosti splácet částku cca 300 000 Kč měsíčně na úhradu svého dluhu ze smlouvy svědek uvedl, že v roce 2008, 2009 byl zaměstnancem firmy svého otce s příjmem cca 20 – 30 tis. Kč měsíčně.

12. Soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a to s ohledem na datum podpisu sporné smlouvy o půjčce a posouzení otázky, zda šlo platný právní úkon či nikoliv.

13. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

14. Provedené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, panem , jméno FO, , a žalovaným podepsána smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák., na základě které měla být žalovanému jako dlužníku vyplacena v hotovosti částka 1 882 000 Kč. Dlužník měl dle článku II. smlouvy svým podpisem potvrdit, že předmět půjčky převzal a zavázal se jej vrátit do 31. 12. 2020. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně smlouvou ze dne , datum, postoupena žalobkyni. Podle názoru soudu je však tato smlouva o půjčce absolutně neplatným právním úkonem pro vadu vůle, která ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. nebyla projevena vážně. Soud neměl důvodu zpochybňovat věrohodnost výpovědi svědka , jméno FO, , který popsal širší okolnosti a důvody podpisu smlouvy o půjčce jak mezi , jméno FO, a žalovaným, tak také smlouvy, kterou s , jméno FO, uzavřel téhož dne také svědek sám. Jeví se vysoce pravděpodobné, že obě smlouvy o půjčce měly skutečně sloužit jen jako doklad bonity žalovaného a svědka pro účely získání úvěru na jejich společný podnikatelský záměr a že předmět smlouvy, tj. částka 1 882 000 Kč nebyla ze strany , jméno FO, reálně vyplacena, a to ani žalovanému ani , jméno FO, . Jak vyplynulo z protokolu o hlavním líčení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 2 T 112/2011 a následně z rozsudku, který byl v této věci vynesen, , právnická osoba, v době, kdy měl údajně ze dvou smluv o půjčce vyplatit v hotovosti částku 2 x 1 882 000 Kč, již dlužil svým věřitelům řádově desítky milionů korun, nebyl schopen platit ani pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění za své zaměstnance. Následujícího roku pak byl na jeho majetek prohlášen konkurs. Lze tedy důvodně pochybovat o tom, že by , právnická osoba, v červenci 2008, kdy podepsal s žalovaným a , jméno FO, smlouvy o půjčce, byl schopen uvedené částky, navíc v hotovosti, jak je ve smlouvě deklarováno, zaplatit. Navíc, jak vyplynulo z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, , žalovaný ani , jméno FO, , ač by podle smluv měli mít, nedisponovali finančními prostředky, aby zaplatili kupní cenu za pozemky, které měli v úmyslu koupit od pana , jméno FO, pro svůj podnikatelský projekt. Skutečnosti plynoucí z uvedených důkazů ve vzájemném kontextu vedou k závěru, že smlouva o půjčce ze dne , datum, uzavřená mezi , jméno FO, a žalovaným (ale také smlouva uzavřená mezi , jméno FO, a , jméno FO, ) byla společným simulovaným právním jednáním obou smluvních stran, kdy obě strany měly vědomost o tom, že předstíraný projev neodpovídá jejich skutečné vůli a nemají ani vůli být tímto jednáním právně zavázány. Takové jednání je pro nedostatek vážnosti vůle nutno považovat za absolutně neplatné.

15. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že předmětná smlouva o půjčce je soukromou listinou, jejíž charakter nemění skutečnost, že podpisy na této smlouvě byly úředně ověřeny. Současná judikatura vychází ze závěrů, že v případě, kdy účastník popře pravost, resp. správnost soukromé litiny platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny. Oproti listině veřejné, kde důkazní břemeno leží na tom, kdo popírá její správnost, u soukromé listiny stačí „formální“ popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být prokázány soukromou listinou (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 33 Cdo 72/2007). Za situace, kdy žalovaný popíral pravost a správnost soukromé listiny v tom směru, že dlužná částka mu nebyla ze strany věřitele vyplacena, spočívalo důkazní břemeno na žalobkyni, aby správnost a pravost této listiny prokázala. Podle názoru soudu, je-li správnost obsahu listiny ze strany žalovaného zpochybňována, nemůže se žalobkyně svého důkazního břemene zprostit pouhým odkazem na článek II. smlouvy, v němž bylo deklarováno, že dlužník svým podpisem smlouvy převzetí předmětu půjčky potvrzuje. Žádným z důkazů, které žalobkyně po poučení soudu označila a předložila, však nebylo prokázáno, že věřitel , právnická osoba, sjednanou finanční částku žalovanému skutečně předal. Přitom smlouva o půjčce v režimu § 657 a násl. obč. zák. měla reálnou povahu a k jejímu vzniku by došlo až skutečným odevzdáním předmětu půjčky druhé smluvní straně. Uvedené závěry vedou k úvaze, že i v případě, kdy by smlouva o půjčce nebyla stižena absolutní neplatnosti z důvodu absence vážnosti vůle smluvních stran, jak je shora konstatováno, ke vzniku půjčky by nedošlo z důvodu, že předmět půjčky nebyl reálně odevzdán dlužníku.

16. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že pohledávka , jméno FO, vůči žalovanému byla potvrzena rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2013, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 7. 2014, č. j. , spisová značka, . Jak vyplynulo z odůvodnění citovaných rozhodnutí, soud prvního stupně zamítl žalobu na vyloučení předmětné pohledávky z majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, s tím, že předmětem řízení je posouzení stěžejní otázky existence smlouvy o půjčce, kterou tento soud shledal jako platně uzavřenou. Tento závěr soudu prvního stupně nicméně následně nepodléhal přezkumu ze strany odvolacího soudu, neboť tento uzavřel, že žalobce , Jméno žalovaného, (jako dlužník ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, ) nebyl aktivně legitimován k podání vylučovací žaloby. Odvolací soud (na rozdíl od soudu prvního stupně) dále konstatoval, že prokázání existence či neexistence dané pohledávky není předmětem sporu vyvolaného touto vylučovací žalobou a dlužník má možnost uplatnit (stejně jako kdyby konkursu vůbec nebylo) argumenty proti závěru, že ten, kdo se po něm domáhá splnění dluhu, věřitelem není, jako obranu ve sporu o zaplacení (sepsané) pohledávky (což mimochodem učinil v nyní projednávané věci). Potvrdil-li tedy odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, bylo to nikoli pro to, že by se ztotožnil se závěrem o prokázání existence dané pohledávky, ale z důvodu, že zamítnutí vylučovací žaloby soudem prvního stupně bylo ve svém výsledku věcně správné, přestože se tento soud úvahami o aktivní legitimaci žalobce k podání vylučovací žaloby vůbec nezabýval. Závěry vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2013, č. j. , spisová značka, , proto nejsou v nyní projednávané věci pro procesní soud závazné a nelze tedy argumentovat tím, že uvedené rozhodnutí pohledávku žalobkyně potvrzuje.

17. Podle názoru soudu nelze přisvědčit ani argumentaci žalobkyně, že obranu žalovaného o fiktivním uzavření dvou smluv o půjčce vyvrací skutečnost, že závazek z druhé smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, byl splněn uzavřením dodatku ke smlouvě a splátkovým kalendářem prokazujícím, že ze strany , jméno FO, došlo k vrácení peněz. V prvé řadě nutno poukázat na skutečnost, že svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že svému otci nikdy žádné peníze nevracel, protože si od něj ani žádné fyzicky nepůjčil. I samotný dodatek č. , hodnota, ke smlouvě vykazuje obsahové nesrovnalosti, jde-li o to, že samotná smlouva měla být podepsána dne 7. 7. 2008 a dodatek měnil úročení půjčky za období do 31. 2. 2005 a od 1. 1. 2006, tedy za dobu dalece předcházející datum podpisu samotné smlouvy (nehledě na naprostou neurčitou data 31. 2. 2005). Jisté pochybnosti o pravosti a obsahové správnosti listin vyvolávají pak i další dokumenty (zápis ze schůze věřitelského výboru ze dne 13. 8. 2015 a další zpráva insolvenčního správce o průběhu konkursu, datovaná dnem 8. 9. 2015), které byly soudu zaslány svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, , který působil jako člen věřitelského výboru, nicméně ani jedna z výše uvedených listin nebyla součástí insolvenčního spisu. Navíc, zmínka o půjčce , jméno FO, v zápisu ze schůze věřitelského výboru ze dne 13. 8. 2015 byla v tomto dokumentu, který byl jinak psán na počítači, rukou dopsána až pod datum a podpisy zúčastněných osob jako bod 13). Není tak zřejmé, kdo a z jakého důvodu zmínku o této půjčce do tohoto dokumentu dopisoval, ani zda s tímto rukou psaným bodem 13) byly obeznámeny osoby zúčastněné na této schůzi, neboť jejich podpis a datum vyhotovení dokumentu se nachází nad tímto ručně psaným bodem 13). S odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti, které vyvolávají pochybnosti o autenticitě předložených listin, i s ohledem na vyjádření svědka , jméno FO, tak nelze jednoznačně konstatovat, že , jméno FO, svůj dluh vůči , jméno FO, ze smlouvy o půjčce skutečně zaplatil a že by smlouva o půjčce mezi zmíněnými smluvními stranami byla platným právním úkonem. V tomto kontextu pak soud považoval za nadbytečné doplnit dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k prokázání pravosti podpisu , jméno FO, na příjmových pokladních dokladech a výslechem insolvenčního správce, neboť provedení těchto důkazů by nemělo na závěr soudu o skutkovém stavu věci a jeho právním hodnocení žádný vliv.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 95 160 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby po 15 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 11. 3. 2022 přesahující dvě hodiny a účast na jednání soudu dne 11. 5. 2022), dále náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky za každý úkon právní služby po 300 Kč a rovněž náhrada ve výši 100 Kč za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání konaného dne 11. 5. 2022 podle § 14 odst. 1 písm. b) této vyhlášky. Celkem přiznal soud žalovanému (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 117 443 Kč.