5 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 623 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 623 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 623 Kč od 12. 6. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 687 Kč k rukám jeho zástupce, advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude specifikována v samostatném usnesení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 2 623 Kč s příslušenstvím, která představuje nedoplatek úhrady za právní služby poskytnuté žalobcem ve prospěch žalované. Smlouvu o poskytování právních služeb uzavřeli účastníci na základě telefonické a osobní objednávky žalované, a to dne 14. 5. 2018 v kanceláři žalobce. Současně byla sjednána časová odměna žalobce 1 500 Kč bez DPH za 1 hodinu práce. Žalovaná žádala o okamžité poskytnutí právních služeb spočívajících v odborném zpracování podání soudu ohledně postupu samosoudce v konkrétním řízení, v sepsání stížnosti na Ministerstvo spravedlnosti a v právním posouzení věci. Žalobce požadované úkony právní služby učinil, žalovaná však se žalobcem přestala komunikovat, proto jí žalobce zpracované podklady zaslal na doručovací adresu. Za poskytnuté služby žalobce vyúčtoval fakturou ze dne 28. 5. 2018 nedoplatek na odměně advokáta ve výši 6 716 Kč, na nějž žalovaná uhradila pouze částku 4 093 Kč. Žalobce uvedl, že při zpracování podkladů pro žalovanou vyhledal i odborné komentáře v právním systému ASPI, které žalované zaslal. Studiu případu věnoval fakticky 6 hodin, ale účtoval pouze 3,5 hodiny práce. Žalovaná měla podklady převzít a popřípadě připomínkovat, ale s žalobcem přestala komunikovat a snaží se účelově zbavit povinnosti uhradit žalobci odměnu za vykonanou práci advokáta.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s tím, že dohoda o poskytnutí právních služeb nebyla ze strany žalobce splněna (vyřízena na 0 %, jak žalovaná uvedla). Nesouhlasila s tím, že by nesla náklady řízení za tlumočení ani náklady řízení za právní zastoupení žalobce s tím, že sám žalobce je advokát a měl se ve sporu tudíž zastoupit sám; náklady řízení jsou uměle zvýšené a neakceptovatelné. Nečinila sporným, že dne 14. 5. 2018 navštívila žalobce jako advokáta v jeho kanceláři, kde došlo k podpisu dohody s klientem s otevřeným termínem, bez konkrétního data vyhotovení písemností. Dohodnuté byly právní služby spočívající ve zpracování vyjádření k postupu soudu, právní posouzení, zda je přípojka movitou nebo nemovitou věcí a sepis stížnosti na Ministerstvo spravedlnosti. Odhadovaný čas na zpracování podání byl cca 4 hodiny včetně schůzky ze dne 14. 5. 2018, po níž žalovaná uhradila žalobci částku 1 936 Kč. Tato částka dle názoru žalované měla být odpočítána z celkové vyfakturované částky 6 716 Kč. Žalobce nedodržel dohodu o stanovené ceně. Žalovaná výpovědí ze dne 21. 5. 2018 vypověděla se žalobcem smlouvu o poskytování právních služeb, a to dříve než mohl žalobce pro ni něco relevantního připravit. Ve výpovědi uvedla, že je ochotna uhradit 75 % nákladů. Žalobce poté žalované zaslal zpět kopie jejích listin a zpracované podklady, a to převážně články a komentáře vytisknuté z internetu od známých advokátů a rozsudky v podobných věcech, které si však mohla vytisknout sama; tuto službu si neobjednala, články nemohla žalovaná použít při soudním jednání, což jí posoudil jiný advokát, proto je skartovala. Žalovaná byla nespokojena s kvalitou poskytnutých služeb, když žalobce odmítl do podkladů zapracovat její návrhy. Právní zástupce žalobce nadto nespolupracoval se žalovanou na smírném řešení sporu, naopak činil obstrukce, aby byl dle jejího názoru zisk v rámci tohoto soudního řízení co možná největší. Právní zástupce žalobce jí i odmítl zaslat předžalobní výzvu na Slovensko poté, co si ji ze zdravotních důvodů nebyla schopna vyzvednout v České republice.

3. Za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. V listině označené jako Jednání s klientem žalovaná dne 14. 5. 2018 svým podpisem potvrdila, že v době od 14:45 do 16:05 hodin došlo k jednání v kanceláři žalobce, který vykonává činnost advokáta. Žalovaná žalobce požádala o poskytnutí právních služeb - sepsání podání soudu ohledně postupu samosoudce na dvou soudních jednáních, dále žádala o právní posouzení, zda je přípojka věcí movitou nebo nemovitou a požádala také o sepsání stížnosti na Ministerstvo spravedlnosti. Odhadovaný čas na zpracování podání byl 4 hodiny (včetně sezení dne 14. 5. 2018), mezi účastníky došlo k dohodě o smluvní odměně žalobce jako advokáta ve výši 1 500 Kč bez DPH za 1 hodinu práce. Žalovaná rovněž potvrdila, že předala žalobci nezbytné kopie listin potřebných k vyhotovení zadání. Dne 14. 5. 2018 žalovaná zaplatila za poskytnutí těchto právních služeb žalobci celkem částku 1 936 Kč, jak vyplynulo z příjmového pokladního dokladu.

5. Z přípisu ze dne 21. 5. 2018 s názvem„ Zrušení žádosti, spolupráce ze dne 14. 5. 2018“ bylo zjištěno, že žalovaná žalobci zaslala oznámení, kterým zrušila žádost o poskytnutí právních služeb ze dne 14. 5. 2018. V listině žalovaná uvádí, že žalobci zasílala SMS zprávy, žalobce SMS zprávou ze dne 21. 5. 2018 žalovanou informoval, že má zadání - právní dokumentaci již zpracovanou. Žalovaná přípisem žalobci sdělila, že si vyhotovené listiny nevyzvedne. Žalovaná si dále stěžovala na nedostatečnou komunikaci ze strany žalobce a skutečnost, že nezapracoval do zpracovaných listin jí požadovaný obsah. Dle podacího lístku byl přípis odeslán žalobci dne 22. 5. 2018.

6. Příjmovým daňovým dokladem – potvrzením o zaplacení ze dne 30. 5. 2018 bylo zjištěno, že za poskytnuté právní služby žalovaná žalobci dále poskytla částečnou platbu ve výši 4 093 Kč.

7. Z přípisu označeného jako„ Zaslání požadovaných písemností“ ze dne 30. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalobce se rozhodl ukončit spolupráci se žalovanou z důvodu nevhodného a nepředvídatelného chování žalované. Za studium podkladů a zpracování podání byla žalobcem účtována žalované odměna advokáta za 3,5 hodiny práce po 1 500 Kč + 300 Kč představující poštovné - paušální náhradu hotových výdajů advokáta + 21 % DPH, dohromady tedy částka 6 715,50 Kč. Z přípisu dále bylo zjištěno, že žalovaná na dluh uhradila částku 4 093 Kč a zůstává jí k úhradě částka 2 623 Kč. Písemnost byla odeslána žalované dne 31. 5. 2018. Z identifikace příloh v této písemnosti vyplynulo, že spolu s písemností byla žalované kromě kopií listin, jež žalovaná u žalobce zanechala, odeslána také faktura – daňový doklad [číslo] ze dne 28. 5. 2018, kterým žalobce žalované vyúčtoval za právní služby částku 6 716 Kč s datem splatnosti 11. 6. 2018, a příjmový pokladní doklad [číslo] o zaplacení částky 4 093 Kč. Dále bylo žalované zasláno zpracované zadání - vyjádření k nesprávnému postupu soudu, komentář k ust. § 135c zákona č. 40/1964 Sb., článek Stavba na cizím pozemku a článek Limity aktivního dokazování soudem. Dle informací PoštaOnline byla zásilka dodána žalované dne 22. 6. 2018.

8. Žalované byla zaslána právním zástupcem žalobce předžalobní výzva dne 5. 2. 2020 na adresu [adresa]. V přípisu ze dne 20. 5. 2020 žalovaná vysvětlovala právnímu zástupci žalobce, z jakých důvodů si nevyzvedla předžalobní výzvu, když zrušila svou poštovní schránku a zástupce žalobce jí písemnost nezaslal na adresu na Slovensku. Podání bylo advokátovi odesláno dne 20. 5. 2020 ze Slovenské republiky.

9. Ze spisu Okresního soudu, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že [celé jméno žalované] vystupovala jako žalovaná v řízení o odstranění [anonymizováno] přípojky nacházející se na pozemku osoby žalující. V rámci tohoto řízení (o odstranění [anonymizováno] přípojky) si žalovaná nechala od žalobce zpracovat podklady, za něž (mimo jiné) žalobce vyúčtoval nyní žalovanou odměnu. Žalovaná předložila soudu i vlastní rukou psanou listinu ze dne 4. 7. 2018, adresovanou Okresnímu soudu v Hodoníně, obsahující vyjádření žalované k postupu soudce ve věci sp. zn. [spisová značka], a také vlastní rukou psanou stížnost na tohoto soudce ze dne 4. 7. 2018, adresovanou Ministerstvu spravedlnosti ČR.

10. Předložené listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalobce jako advokát a žalovaná uzavřeli dne 14. 5. 2018 smlouvu o poskytování právní pomoci (služeb) podle ustanovení § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii. Tato smlouva je typově smlouvou příkazní, v níž se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle ustanovení § 2438 odst. 1 o. z., příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Odměna žalobce - advokáta, který poskytuje právní služby za úplatu, se řídí smlouvou s klientem - žalovanou, případně ustanoveními vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Obsahem smlouvy o poskytování právní pomoci (služeb) bylo sepsání podání soudu ohledně postupu samosoudce, zpracování posouzení, zda je přípojka věcí movitou či nemovitou a sepsání stížnosti na Ministerstvo spravedlnosti ČR. Žalobce odhadl, že čas nutný na zpracování uvedených podání bude cca 4 hodiny, dohodnutá odměna za 1 hodinu byla 1 500 Kč bez DPH. Za úvodní konzultaci dne 14. 5. 2018 žalovaná uhradila žalobci téhož dne částku 1 936 Kč, kterou je však třeba posoudit jako plnění jdoucí mimo rámec sjednané právní pomoci v délce 4 hodin a s ní sjednané odměny ceně 1 500 Kč bez DPH za 1 hodinu práce. Dopisem žalobce ze dne 30. 5. 2018 bylo prokázáno, že žalobce jako příkazník právní služby žalované poskytl, zpracoval a odeslal jí požadované dokumenty. Vyhotovené listiny žalobce žalované zaslal dne 31. 5. 2018, zásilku žalovaná obdržela dne 22. 6. 2018, což soud zjistil z výpisu PoštaOnline a navíc sama žalovaná potvrdila, že listiny obdržela. Žalovaná také uvedla, že jí žalobce SMS zprávou ze dne 21. 5. 2018 oznámil, že má podklady pro ni zpracované. Pokud tedy žalovaná přípisem ze dne 21. 5. 2018 hodlala spolupráci s žalobcem ukončit, jak dokládala, nemá uvedená skutečnost žádný vliv na vznik nároku žalobce na odměnu, neboť tou dobou již měl dokumenty zpracované, jak sama žalovaná potvrdila. Žalobce tedy zcela po právu po žalované požaduje odměnu za právní služby v délce 3,5 hodin, včetně paušální náhrady, tak jak toto blíže specifikoval rovněž v dopise ze dne 30. 5. 2018 a vyúčtoval fakturou [číslo] splatnou dne 11. 6.2018. Žalovaná z vyúčtované částky 6 715,50 Kč doposud uhradila pouze částku 4 093 Kč. Soud proto s odkazem na všechny shora uvedené skutečnosti žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobci požadovaný nedoplatek odměny ve výši 2 623 Kč. Dále žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Datum počátku prodlení žalované se odvíjí od marného uplynutí lhůty splatnosti shora označené faktury.

11. Soud k námitkám žalované dodává následující. Skutečnost, zda žalovaná listiny následně skutečně použila k vyřešení svého právního problému či nikoliv, soud nepovažuje za právně relevantní. Tvrzení žalované, že žalobce zpracoval požadované dokumenty nekvalitně, nebyla prokázána, navíc žalovaná tyto dokumenty skartovala, jak uvedla. Pokud žalovaná argumentovala tím, že žalobce odmítal vepsat do listin některé z žalovanou uváděných připomínek či názorů, mohla tak kdykoliv posléze učinit sama a využít konceptu, který pro ji žalobce zpracoval. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že sám advokát z titulu své profese zapracovává do vyhotovovaných dokumentů obsah, který pokládá pro klienta za prospěšný a jiný obsah může vynechat, když dle § 16 odst. 2 zákona o advokacii„ při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.“ Namítala-li žalovaná, že služba spočívající ve vyhledání a vytištění článků, komentářů z internetu a podobných rozsudků ve věci věcného břemene u [anonymizováno] nebyla sjednána a žalobce nemá nárok na úhradu, pak nutno poukázat na záznam jednání s klientem ze dne 14. 5. 2018, dle něhož žalovaná po žalobci požadovala právní posouzení, zda přípojka je věcí movitou či nemovitou, což s sebou zcela logicky nese, že advokát na internetu či v právních systémech vyhledává judikaturu, komentáře či jinou literaturu vztahující se k dané věci. Tato činnost advokáta (byť se laikovi na první pohled může jevit jako pouhé„ články vytištěné z internetu“, které si mohl najít sám) vyžaduje kromě času stráveného při vyhledávání dané materie také jeho hluboké odborné znalosti, zkušenosti a schopnosti postihnout všechny vzájemné souvislosti daného problému. Žalobce věnoval případu svůj čas, poskytl žalované právní pomoc a má proto také v souvislosti s tím nárok na vyúčtovanou odměnu.

12. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení. Soud má za to, že žalobci, který byl jako advokát zastoupen jiným advokátem, vzniklo právo na náhradu nákladů řízení i s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 3819/13, Nelze než souhlasit s argumentací, že i právně vzdělaná osoba, v daném případě advokát, má v jistých případech k věci zřetelně subjektivní vztah, což by mu samotnému mohlo být v hájení jeho subjektivních práv (v dané věci vymožení odměny za právní zastoupení od svého klienta) spíše na překážku. Je třeba důsledně rozlišovat, zda je právní zastoupení využitím práva na právní pomoc, či se již jedná spíše o jeho zneužití na úkor protistrany. V projednávaném případě však podle přesvědčení soudu žádné okolnosti zneužití práva na právní pomoc ze strany žalobce nenasvědčují. Naopak z celkového průběhu řízení vyplývá, že se žalobce snažil od počátku ve věci postupovat mimosoudně, a tedy bez zbytečných nákladů, když žalované byla zasílána výzva k úhradě a rovněž předžalobní výzva, přičemž nemůže jít k tíži žalobce, že si žalovaná v mezidobí zrušila svou poštovní schránku. Právní zástupce žalobce nebyl povinen žalované poštu zasílat na další adresy. Žalovaná přitom ani po podání žaloby dluh neuhradila. Soud nemá za prokázané, že by byl žalobcem advokát zvolen ve snaze zneužití práva na úkor protistrany, rovněž nevzal za prokázané, že by se v daném případě jednalo o zcela banální spor. Nadto nelze opomenout, že pokud by se žalobce jako advokát nenechal zastoupit jiným advokátem a svá práva by hájil sám, za čas tomu věnovaný by v podstatě přišel o ekvivalent nákladů, které by vynaložil na své právní zastoupení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobce učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, stanovisko žalobce ze dne 1. 6. 2022), za které mu náleží odměna v plné výši. Dále ve věci učinil poloviční úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (předžalobní výzva). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu 1 000 Kč a dále mu za ně podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobce (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 6 687 Kč. Takto přiznané náklady soud považuje za účelně vynaložené.

13. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v dané věci hradil náklady spojené s překladem soudních listin do slovenského jazyka. S ohledem na výsledek sporu je to žalovaná, která je povinna tyto náklady řízení státu nahradit. Jelikož přesná výše nákladů řízení státu není doposud známa, bude o ní soudem rozhodnuto v samostatném usnesení.