5 C 86/2022

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 42 853,95 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 853,95 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 947,32 Kč od 12. 9. 2017 do 6. 1. 2022, s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 41 273,95 Kč od 7. 1. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 3 267,71 Kč od 27. 7. 2021 do 6. 1. 2022, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5,01 % ročně z částky 41 273,95 Kč od 7. 1. 2022 do zaplacení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a dále k rukám právní zástupkyně žalobkyně nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 668 Kč, a to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 600 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce pod ztrátou výhody splátek, počínaje prvním měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 42 853,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 12. 9. 2017 smlouvu o služební kreditní kartě reg. [číslo] na základě níž žalovanému poskytla revolvingový úvěr do výše 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet společně s úroky ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel. Nad rámec svých povinností posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, když jej prověřila v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, CEE, ISIR a externích a interních databázích. Žalovaný úvěr řádně nesplácel od roku 2019, v důsledku čehož došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění smlouvy; ke dni 26. 7. 2021 nastala úplná splatnost všech závazků. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 41 273,95 Kč, poplatků ve výši 1 580 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 947,32 Kč za dobu od 12. 9. 2017 do 6. 1. 2022, smluvního úroku z prodlení ve výši 3 267,71 Kč za dobu od 27. 7. 2021 do 6. 1. 2022. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 19,99 % ročně z dlužné jistiny od 7. 1. 2022 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení 5,01 % ročně (rozdíl sazby úroku z prodlení dle oznámení žalobkyně 25 % ročně a smluvního úroku 19,99 % ročně) z dlužné jistiny od 7. 1. 2022 do zaplacení a rovněž zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

1. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že až do 30. 4. 2020 splátky úvěru řádně hradil. Splátky nemohl dále hradit, protože v důsledku pandemie COVID-19 ukončil své tehdejší zaměstnání i podnikatelskou činnost, kterou vykonával na vedlejší úvazek. Od 1. 5. 2020 byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, jeho příjem byl pouze z dávek hmotné nouze. Nadto platilo i nařízení vlády ČR, na základě kterého měly banky přerušit úročení úvěrů a odložit jejich splácení v důsledku pandemie, což se evidentně v jeho případě nestalo. Žalovaný tvrdil, že o odklad splátek žalobkyni požádal a jeho žádost byla zamítnuta. Podle žalovaného je celkový dluh všech pohledávek žalobkyně z různých smluv uzavřených s žalovaným ve výši 165 000 Kč. Navrhl vyrovnání zapůjčených finančních prostředků v rámci jeho možností formou splátkového kalendáře s tím, že je ochoten zaplatit jistinu. Nesouhlasí se sankčními úroky a náklady právního zastoupení, které vznikly díky špatné práci zaměstnanců žalobkyně a jsou založeny na subjektivních antipatiích, iracionálním, zkratkovitém, emočním jednání nekompetentních pracovníků.

2. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného nesouhlasila s jeho argumentací, že splátky nemohl hradit kvůli pandemii COVID-19, neboť ekonomické důsledky onemocnění se začaly v ČR projevovat až v březnu roku 2020, přičemž žalovaný se dostal do prodlení již v roce 2019. K zesplatnění pohledávky žalobkyně tak došlo jen a pouze v důsledku liknavosti žalovaného s plněním smluvně přejatých povinností. Odkazoval-li žalovaný na zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, pak zastavení splácení úvěru dle tohoto zákona nebylo automatické, nýbrž bylo vázáno na žádost dlužníka; žalovaný však žalobkyni o posečkání s úhradou žalované pohledávky nepožádal. Žalobkyně přesto souhlasila, aby byla žalovanému umožněna úhrada celkové dlužné částky ve splátkách po 2 600 Kč měsíčně pod sankcí ztráty výhody splátek.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným, který jednal jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, byla dne 12. 9. 2017 uzavřena smlouva o služební kreditní kartě reg. [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu ve výši 40 000 Kč. Úroková sazba a sazba úroků z prodlení byla stanovena v Oznámení o úrokových sazbách. Číslo účtu ke služební kartě bylo [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal jistinu úvěru spolu s úroky splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu, kterým bude informován o výši měsíční splátky jistiny, a to ve výši 1/20 vyčerpané jistiny a splatných úroků. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatky a ceny za bankovní služby uvedené v sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky ke služebním a korporátním kreditním kartám. Dle bodu 6.1 písmena a), 6.2 písmena a), g) podmínek, v případě prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu, mohla banka odstoupit od smlouvy, nebo požadovat okamžité splacení jistiny úvěru a příslušenství. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z oznámení [právnická osoba] o úrokových sazbách v českých korunách soud zjistil, že úroková sazba úvěru činila 19,99 % ročně, úrok z prodlení byl stanoven ve výši 25 % ročně. Ze sazebníku poplatků za ostatní služby ke kreditním kartám soud zjistil výši účtovaných poplatků spojených s úvěrem ke kreditní kartě, např. poplatek za zaslání oznámení o přečerpání činil 20 Kč a poplatek za zaslání upomínky pro neprovedení splátky činil 500 Kč.

4. Žalobkyně dále doložila výpis z účtu ke kreditní kartě a historický výpis k úvěru žalovaného, z něhož vyplynulo, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a splácel a jakým způsobem mu byly účtovány úroky, úroky z prodlení a jednotlivé poplatky. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč, žalovaný úvěr čerpal, posléze však splátky přestal hradit řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou splátky s datem splatnosti dne 31. 3. 2019, kterou uhradil až dne 18. 4. 2019, poté se dostal do prodlení s úhradou dalších splátek. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného odstoupila od smlouvy přípisem ze dne 12. 7. 2021, okamžitá splatnost dluhů ze smlouvy nastala dne 26. 7. 2021. Z výpisu ke dni 26. 7. 2021 a ke dni 4. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný zůstal dlužen žalobkyni jistinu ve výši 41 273,95 Kč, poplatky ve výši 1 580 Kč za upomínky a oznámení o přečerpání a dále úroky a úroky z prodlení. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 6. 9. 2021.

5. Z provedených důkazů, jež předložil žalovaný, bylo zjištěno, že e-mailovou zprávou ze dne 19. 9. 2019 byl žalovaný zaměstnancem žalobkyně upozorněn, že je delší dobu po splatnosti u podnikatelských financí. E-mailovou zprávou ze dne 18. 1. 2021 žalovaný žalobkyni požádal o změnu splátek u spotřebitelského úvěru č. smlouvy [číslo] a u kreditní karty – úvěru [číslo]. Jeho žádost byla zamítnuta, o čemž jej žalobkyně informovala e-mailovou zprávou ze dne 12. 2. 2021. Žalovaný byl vyzván přípisem inkasní společnosti ze dne 21. 4. 2021 k úhradě celkového dluhu vůči [právnická osoba] ve výši 167 918,08 Kč, tento celkový dluh vznikl ze sedmi úvěrových smluv uzavřených mezi účastníky, přičemž předmětem tohoto řízení jsou pouze nároky žalobkyně vyplývající z jedné z těchto smluv. K úhradě dlužných částek ze všech sedmi smluv byl ustanoven společný účet č. [bankovní účet], pro úhradu dluhu z žalované smlouvy byl přidělen [variabilní symbol]. Z dokladů o vkladu hotovosti na účet bylo zjištěno, že v období od 17. 3. 2021 do 30. 4. 2021 žalovaný k úhradě svých dluhů vůči žalobkyni vkládal určité finanční částky na účty žalobkyně č. [bankovní účet] (nový účet k úhradě všech dluhů vůči žalobkyni) a rovněž na účet č. [bankovní účet], č. [bankovní účet]. Dne 30. 4. 2021 vložil na účet č. [bankovní účet] částku 1 100 Kč, což bylo zjištěno i z historického výpisu úvěru žalovaného. Soud se blíže nezabýval žalovaným předloženým listinným důkazem – rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 37 Cm 7/2022-23, neboť z něj nevyplynuly žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro zjištění skutkového stavu v projednávané věci.

6. Soud hodnotil provedené důkazy podle § 132 o. s. ř. a má za prokázané, že účastníci dne 12. 9. 2017 platně uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ úvěrující se smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Účastníci smlouvu uzavřeli jako podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši úvěrového rámce 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě a smluvních podmínkách a to i s úrokem z úvěru sjednaným v přiměřené výši 19,9 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal hradit poplatky za další bankovní služby dle sazebníku poplatků. Žalovaný úvěr čerpal, avšak posléze se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně proto v souladu se smluvním i zákonným ustanovením § 1931 o. z., které stanoví, že„ bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky,“ zesplatnila k datu 26. 7. 2021 celý zůstatek úvěru. Žalobkyni proto vznikl nárok na dlužnou částku jistiny ve výši 41 273,95 Kč, poplatků za bankovní služby ve výši 1 580 Kč, úrok v kapitalizované výši 19 947,32 Kč za dobu od 12. 9. 2017 do 6. 1. 2022 a úrok ve výši 19,99 % ročně z dlužné jistiny od 7. 1. 2022 do zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., který stanoví, že věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Účastníci si smluvně ujednali výši úroku z prodlení 25 % ročně; vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobou požadovala pouze kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 267,71 Kč za dobu od 27. 7. 2021 do 6. 1. 2022 a smluvní úrok z prodlení ve výši 5,01 % ročně z částky 41 273,95 Kč od 7. 1. 2022 do zaplacení, byl soud jejím návrhem vázán a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení v souladu s jejím návrhem. Žalobkyni vzniklo právo i na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu § 513 o. z., který stanovuje, že„ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ Žalobkyni vzniklo právo na náhradu těchto nákladů ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, lze uzavřít, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná, proto jí soud v celém rozsahu vyhověl.

7. Jde-li o obranu žalovaného stran částečné úhrady svého dluhu vůči žalobkyni, což prokazoval předloženými doklady o vkladu hotovosti na účet, nutno konstatovat, že z celkového počtu deseti takových dokladů se k projednávané předmětné úvěrové smlouvě vztahoval pouze jeden, a to doklad ze dne 30. 4. 2021, o úhradě částky 1 100 Kč na úvěrový účet [číslo] [bankovní účet]. Historický výpis z úvěrového účtu žalovaného tuto platbu dokládá, avšak nelze rovněž přehlédnout, že uvedená částka byla žalovanému na jeho dluh již započtena před nastalou splatností celého úvěru k datu 26. 7. 2021 a tedy také před podáním této žaloby, kdy celková žalovaná částka byla již vypočtena s přihlédnutím k této platbě. Platby dokládané zbývajícími devíti doklady tedy nebylo možno zohlednit, neboť se týkaly jiných závazků žalovaného vůči žalobkyni, jež nejsou předmětem tohoto řízení. Nadto bylo právem žalobkyně, aby započetla plnění žalovaného (byť vkládané na vzniklý společný účet k úhradě dluhů) na jeho dluhy z dalších úvěrových smluv v souladu s § 1933 odst. 1 o. z., který stanoví, že„ je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.“ 8. K námitce žalovaného, že z důvodu pandemie COVID-19 nebyl schopen úvěr splácet, a žalobkyně proto měla použít ustanovení zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, soud poukazuje na ustanovení § 3 odst. 3 písm. e) shora citovaného zákona, jenž se na úvěrový rámec, který lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat, nepoužije. Stejně tak z žádného právního předpisu či ustanovení nevyplývala povinnost žalobkyně stanovit žalovanému splátkový kalendář a nelze tudíž přičítat k její tíži, pokud žalovanému splátkový kalendář nepovolila.

9. S přihlédnutím k žádosti žalovaného a stanovisku žalobkyně stanovil soud žalovanému podle § 160 o. s. ř. povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení v měsíčních splátkách tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Pokud žalobkyně projevila souhlas se splátkami v dané výši, vycházel soud z předpokladu, že úhrada žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení v těchto splátkách není nepřiměřeným znevýhodněním žalobkyně coby věřitele. Závěrem soud zdůrazňuje, že nemohl žalovanému stanovit splátkový kalendář i k úhradě dalších dluhů vůči žalobkyni, jak toto žalovaný navrhoval, neboť předmětem řízení byl pouze nárok žalobkyně ze smlouvy o služební kreditní kartě reg. [číslo] další nároky z jiných úvěrových smluv by přesahovaly rámec tohoto řízení.

10. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 715 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dále přiznal soud žalobkyni odměnu advokáta ve výši 2 820 Kč podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 této vyhlášky za jeden úkon (vyjádření k odporu žalovaného) a náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky ve výši 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 7 668 Kč.