5 C 92/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 86 741,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 741,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 86 741,12 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 413,50 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta anonymizováno jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 86 741,12 Kč s příslušenstvím z titulu dohody o uznání dluhu ze dne datum ve znění jejího dodatku ze dne datum. Žalovaný uznal svůj dluh co důvodu i výše 139 241,12 Kč a zavázal se jej uhradit celkem v 83 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 52 500 Kč. Jelikož se počínaje 25. splátkou ocitl v prodlení, žalobkyně v souladu se svým smluvním oprávněním zesplatnila k datnu 27. 7. 2020 celý dluh. Žalobkyně následně doplnila, že předmětný dluh vznikl z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě této smlouvy žalovaný dostal do dispozice automobil v celkové hodnotě 259 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit 48 měsíčními splátkami po 5 508 Kč. Žalovaný takto sjednané splátky nehradil řádně a včas tak, jak se smluvně zavázal, a proto původní věřitelka dne 25. 1. 2011 od úvěrové smlouvy odstoupila.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum dohodu o uznání a zaplacení dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 139 241,12 Kč (127 495,68 Kč tvořila jistina a 11 745,44 Kč úroky z prodlení), vzniklý z titulu smlouvy o úvěru číslo, kterou uzavřela s žalovaným dne datum její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba Na základě této úvěrové smlouvy žalovaný obdržel od původní věřitelky finanční prostředky ve výši 129 000 Kč za účelem koupě automobilu u prodávajícího právnická osoba Tyto se zavázal splácet ve splátkách po 5 508 Kč měsíčně. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou svých závazků, původní věřitelka od smlouvy odstoupila dne datum. Žalovaný se ve splátkové dohodě ze dne datum zavázal uhradit dlužnou částku v 37 měsíčních splátkách po 4 000 Kč (poslední splátka činila 888,48 Kč). V případě prodlení dlužníka se zaplacením jakékoliv splátky se dluh stává okamžitě splatným a věřitel má právo odstoupit od splátkové dohody. Dodatkem číslo ze dne datum se strany dohodly na změně splátkového kalendáře a to tak, že dlužná částka bude uhrazena v celkem 83 splátkách po 2 000 Kč (s výjimkou 1. a 2. splátky ve výši 4 000 Kč, 6. splátky ve výši 1 000 Kč a poslední 83. splátky ve výši 1 029,19 Kč). Poslední splátka měla být uhrazena dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na stávající žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky, a to s účinností k datum, informován dopisem ze dne 6. 12. 2011. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 87 741,12 Kč vyzván předžalobní upomínkou ze dne 1. 10. 2020, odeslanou žalovanému následujícího dne.

4. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na dobu uzavření smlouvy o úvěru i dohodu o uznání dluhu se posuzované právní poměry řídí zákonem obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. (dále jen„ obch. zák.“) a občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 558 obč. zák., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena výše uvedená splátková dohoda, ve znění jejího dodatku číslo. Žalovaný takto uznal vůči žalobkyni svůj dluh ve výši 139 241,12 Kč vzniklý z titulu smlouvy o úvěru číslo kterou uzavřela s žalovaným dne datum společnost právnická osoba, právní předchůdkyně žalobkyně. Závazek z předložené úvěrové smlouvy lze ztotožnit se závazkem, který žalovaný uznal, a lze tak zcela jednoznačně dovodit, jaký konkrétní závazek žalovaný uznal a jaký byl právní důvod jeho vzniku. Uznáním dluhu se zde uplatnila vyvratitelná právní domněnka o existenci dluhu v době jeho uznání. Tato domněnka pak v řízení nebyla ze strany žalovaného nikterak zpochybněna či vyvrácena. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 52 500 Kč, proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 86 741,12 Kč je důvodný. S ohledem na prodlení žalovaného je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který požadovala od prvního dne prodlení s úhradou poslední splátky, tj. od datum, v zákonné výši 8,25 % ročně z celé dlužné částky. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátil, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

6. Soud pro úplnost poukazuje na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a současně před uplynutím transpoziční lhůty pro provedení směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Soud se proto ani z úřední povinnosti nezabýval tím, zda a jak původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to s ohledem na skutečnost, že v rozhodné době právní úprava uvedenou povinnost poskytovatele úvěru vůbec neupravovala (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 513/2010 nebo ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Takovou povinnost pak neměla ani sama žalobkyně v době sjednání dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři (uznáním dluhu nebyl založen nový právní poměr, ale toliko utvrzen poměr existující již od r. 2008), neboť ji nelze vyvodit ani z přechodných ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 470 Kč a nákladů právního zastoupení – odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé - žaloba) a za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu částku 4 580 Kč a podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu 2 290 Kč. Dále náklady řízení představuje náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý provedený úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč. Dohromady tedy přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 18 413,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se plnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí dle zákona 120/2001 Sb.