6 C 12/2021
č. j. 6 C 12/2021-342
V PLATNOSTICitované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 146 § 148
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 § 8 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1969 § 1970 § 2001 § 2002 § 2003 § 2004 § 2005 § 2604 § 2605 § 2993 § 2999
Plný text
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 553 763 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se co do částky 72 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % p.a. z této částky za dobu od 17. 9. 2020 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně částku ve výši 480 943 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % p.a. z této částky za dobu od 17. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 2 326 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 12 568 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně k rukám jejich právního zástupce náklady řízení ve výši 143 129 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobci a) a b) se svou žalobou domáhali po žalovaném zaplacení společně a nerozdílně částky ve výši 553 763 Kč s úrokem z prodlení 7,25 % p.a. od 17. 9. 2020 do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnili tím, že žalobci uzavřeli s žalovaným dne 15. 1. 2018 smlouvu o rezervaci, jejímž předmětem byla rezervace domu - projektu domu [anonymizována dvě slova] a složení zálohy. K této dohodě pak byl uzavřen dne 28. 3. 2018 dodatek [číslo] který se týkal změny splatnosti zálohy 300 000 Kč, a dne 17. 10. 2018 byl uzavřen dodatek [číslo] který se týkal změny pozemku, na němž se mělo dílo zhotovit. Dne 16. dubna 2018 byla žalobkyní a) žalovanému uhrazena záloha ve výši 300 000 Kč. Dne 25. 9. 2019 bylo vydáno stavební povolení. Následně byla mezi žalobci jako objednateli a žalovaným jako zhotovitelem uzavřena dne 24. 10. 2019 písemná smlouva o dílo [číslo] na základě které se žalovaný zavázal pro žalobce zhotovit dílo, a to stavbu rodinného domu typu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na pozemcích p. [číslo] zapsaný na LV [číslo] oba zapsané na [list vlastnictví], vše pro [územní celek] a k.ú. [obec] na [anonymizováno], a to vše dle objednateli předložené projektové dokumentace s tím, že se zhotovitel zavázal dílo jako celek dokončit do 8 měsíců ode dne převzetí staveniště, podpisu smlouvy o dílo a za současného splnění podmínek uvedených v článku IV. 4.
1. Současně byla sjednána nepřekročitelná cena díla ve výši 1 890 000 Kč. Dne 24. 2. 2020 byla žalobkyní a) žalovanému uhrazena další část zálohy ve výši 160 000 Kč, dne 7. 5. 2020 částka za vícepráce výši 72 870 Kč a dne 26. 5. 2020 částka 260 000 Kč. Dne 4. 5. 2020, po urgencích, začal žalovaný s realizací stavby - základové desky, která byla dokončena dne 11. 5. 2020. Protože po realizaci základové desky byl žalovaný nečinný, dne 14. 8. 2020 zaslal zástupce žalobců zástupci žalovaného e-mail, v němž mu stanovil nejzazší termín pro pokračování v realizaci díla den 31. 8. 2020 s tím, že pokud do tohoto termínu nebude pokračováno v provádění díla, přistoupí k odstoupení od smlouvy o dílo. Následně žalovaný dopravil na staveniště nějaké řezivo, v realizaci díla však nepokračoval. Protože tedy žalovaný nepokračoval v realizaci díla, zaslal právní zástupce žalobců žalovanému a jeho zástupci dne 1. 9. 2020 přípis, ve kterém jim oznámil, že žalobci odstupují od smlouvy o dílo a požadoval vrácení části zálohy ve výši 553 763 Kč. Dopisem ze dne 2. 9. 2020 žalovaný sdělil žalobcům, že s odstoupením od smlouvy nesouhlasí, nicméně v realizaci díla žádným způsobem nepokračoval. Proto žalobci zaslali dne 7. 9. 2020 žalovanému písemnou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 553 763 Kč s požadavkem úhrady této částky do 16. 9. 2020.
2. Po zahájení jednání vzali žalobci při jednání soudu dne 15. 7. 2021 žalobu částečně co do částky 72 820 Kč s příslušenstvím zpět, a to s odůvodněním, že při jednání soudu se oba žalobci dozvěděli, že svědek [příjmení], kterému tato částka za vícepráce byla uhrazena, nebyl zaměstnancem žalovaného, byl subdodavatel žalovaného a částku za vícepráce přijal pro sebe.
3. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Požadoval však úhradu vzniklých nákladů řízení.
4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Učinil však nesporným, že ze strany žalobců mu byla uhrazena částka 300 000 Kč, částka 160 000 Kč a částka 260 000 Kč, tedy celkem 720 000 Kč. Rozporoval úhradu částky ve výši 72 870 Kč (vícepráce na základové desce). Dále žalovaný potvrdil, že byla mezi žalobci a žalovaným uzavřena smlouva o dílo [číslo] tak, jak bylo tvrzeno žalobci, když potvrdil, že v uvedené smlouvě o dílo bylo dohodnuto dokončení díla do 8 měsíců ode dne převzetí stanoviště, podpisu smlouvy a splnění dalších smlouvou stanovených podmínek. Žalovaný však nesouhlasil s tvrzením, že by byl v prodlení s prováděním díla. Dne 4. 5. 2020 došlo k předání a převzetí stanoviště a k zahájení výstavby předmětného díla. Ke komplikacím došlo z důvodu tzv. vyšší moci, kterým bylo mimořádné opatření vlády týkající se epidemiologické situace Covid-19, kdy nebylo možné ubytovávat řemeslníky a najímat zahraniční řemeslníky. Nicméně žalovanému se podařilo základovou desku dokončit 11. 5. 2020. Základová deska pak musela 28 dnů vyzrát. Žalovaný následně pokračoval v zajišťování materiálu, výroby konstrukce stavby domu a střechy. Přestože žalovaný započal s pracemi na hrubé stavbě ve lhůtě do 31. 8. 2020, kdy na pozemek pro výstavbu domu navezl materiál na konstrukci domu a střechy, tak dne 1. 9. 2020 žalobci žalovanému zaslali odstoupení od smlouvy o dílo. Všechny důvody žalobci uváděnými pro odstoupení od smlouvy žalovaný ihned v dopise ze dne 2. 9. 2020 odmítl a poukázal na skutečnost, že mu ze strany žalobců bylo svévolně znemožněno pokračovat ve výstavbě díla. Poté dne 7. 9. 2020 žalovaný od žalobců obdržel předžalobní výzvu k úhradě částky 553 763 Kč a zároveň byl vyzván k vyklizení a předání stanoviště nejpozději do 16. 9. 2020. Proto žalovaný raději vše odvezl a přípisem ze dne 17. 9. 2021 upozornil žalobce, že mu znemožnili další pokračování ve výstavbě díla a upozornil je na vzniklé škody. Žalovaný rovněž rozporoval celkovou kalkulaci žalobců týkající se základové desky. Žalovaný tedy odstoupení žalobců od smlouvy o dílo považuje za neplatné. Žalobu považuje za předčasnou, neboť byla podána před uplynutím nejdříve možného termínu pro dokončení díla, který byl až do 19. 1. 2021. Navíc žalobci žalovanému neposkytli veškerou součinnost nezbytnou k řádnému a včasnému provedení díla. Dle názoru žalovaného tak bylo žalovanému znemožněno pokračovat ve stavbě díla zaslanou předžalobní výzvou, kdy od tohoto data se prodlužuje termín pro samotné dokončení díla, který ke dni podání žaloby nemohl uplynout.
5. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav.
6. Dne 15. 1. 2018 byla uzavřena mezi žalovaným, žalobci a) a b) a [jméno] [příjmení] smlouva o rezervaci domu na projekt domu [anonymizována dvě slova]. Předmětem smlouvy byl závazek objednatele (žalobců) zaplatit prodejci ([jméno] [anonymizováno] – [příjmení] [příjmení]), který má uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení se zhotovitelem (žalovaným), zálohu na cenu o dílo k domu, který je specifikovaný v článku II. této smlouvy. Předmětem smlouvy je rovněž i závazek prodejce tento dům u zhotovitele pro objednatele rezervovat na dobu do vyhotovení budoucí smlouvy o dílo. Cena o dílo byla stanovena ve výši 1 795 000 Kč včetně DPH. Dle této smlouvy se žalobci zavázali zaplatit zálohu na cenu díla ve výši 300 000 Kč. Součástí této smlouvy byly i důležité informace pro objednatele a specifikace standardu rodinného domu, v nichž se uvádí, že projektová dokumentace není součástí ceny domu. Stejně tak součástí této smlouvy bylo i sdělení pro zákazníky.
7. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o rezervaci byla pozměněna splatnost zálohy, kdy částka 300 000 Kč měla být splatná do 15. 4. 2018, nikoli do 31. 1. 2018, jak bylo původně sjednáno ve smlouvě o rezervaci.
8. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o rezervaci došlo ke změně typu domu z [anonymizována dvě slova] na typ domu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], díky čemuž se zvýšila i cena domu na částku 1 890 000 Kč včetně DPH. Taktéž došlo ke změně pozemku, kdy původně parcela žalobců [číslo] měla celkovou výměru 366 m² a parcela žalobců [číslo] měla výměru 144 m², nově pak parcela žalobců [číslo] měla mít celkovou výměru 610 m², parcela [číslo] výměru 64 m² a parcela [číslo] měla mít výměru 166 m².
9. Mezi stranami nebylo sporné, že dne 24. 10. 2019 byla mezi nimi uzavřena smlouva o dílo, v níž se žalovaný zavázal provést pro žalobce a) a b) dílo - rodinný dům, tedy konkrétně dodávku a montáž rodinného domu typu dům [anonymizována tři slova], jenž měl být postaven na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v obci [obec], k.ú. [obec] na [anonymizováno]. Ve smlouvě v článku 4. 1. dále bylo dohodnuto, že žalovaný je povinen dílo dokončit v termínu 8 měsíců ode dne převzetí stanoviště, podpisu smlouvy o dílo a za současného splnění těchto podmínek: žalobci řádně uhradí finanční prostředky za [anonymizováno] [číslo] dle článku VI. této smlouvy a předají připravené stanoviště pro stavbu včetně možnosti připojení k elektrické energii 230 V a přívodu užitkové vody. Dle článku 4. 5. smlouvy termín dokončení díla bylo možné prodloužit v případě, kdy žalovaný nebude moci pokračovat v realizací díla z důvodu překážek majících původ v tzv. vyšší moci. Tou se rozumí (dle smlouvy) mimořádná situace, jež objektivně nastala po uzavření této smlouvy a současně ji žalovaný nezavinil a nemohl kvalifikovaně předvídat ani při vynaložení veškeré odborné péče. V závorce se mimo jiné uvádí mimořádné opatření vlády. Cena díla byla sjednána na částku 1 890 000 Kč včetně DPH. V platebních podmínkách se pak pro [anonymizováno] [číslo] uvádí částka 160 000 Kč a pro [anonymizováno] [číslo] částka 260 000 Kč (po dokončení základové desky a jejího obvodového zateplení). Co se týče projektové dokumentace tato dle smlouvy o dílo představuje částku 67 620 Kč a není zaúčtována v ceně díla. Dle článku 6. 4. všechny platby měly být uhrazeny formou bankovního převodu anebo převodního příkazu na účet žalovaného. Toto ujednání se týká i plateb za vícepráce. V článku XII. bylo sjednáno mezi stranami právo odstoupit od smlouvy. Dle článku 12.1 pokud některá ze stran od smlouvy odstoupí, smí tak učinit výlučně z důvodů stanovených zákonem. Bude-li práva na odstoupení využito, smlouva se neruší od počátku, ale s účinky dojití projevu vůle druhé smluvní straně. Strany si ujednaly, že za podstatné porušení se pro účely této smlouvy pokládá na straně žalovaného, že žalovaný bezdůvodně přeruší provádění díla pod dobu více než 30 dnů po sobě jdoucích. Pro případ odstoupení si pak strany sjednaly, že tak lze učinit pouze písemným oznámením oprávněné strany adresovaným druhé straně. V případě odstoupení od smlouvy si strany odsouhlasí písemným protokolem doposud provedené práce a plnění. Pro případ rozporu o objemu a ocenění těchto prací strany souhlasí s tím, že tyto práce ocení znalec. Znalci bude umožněn přístup na staveniště. Dále si strany sjednaly, že jakékoliv změny či doplňky smlouvy o dílo je možno činit výlučně formou řádných písemných dodatků k této smlouvě.
10. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně soud zjistil, že žalovaný je zapsán pod identifikačním [číslo].
11. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek] a k.ú. [obec] na [anonymizováno] soud zjistil, že pozemek p. [číslo] vlastnicky patří žalobkyni a), pozemek p. [číslo] vlastnicky patří žalobcům a) a b), když tito jej mají v podílovém spoluvlastnictví, každý vlastní ideální ½, pozemek p. [číslo] pak vlastnicky patří žalobkyni a).
12. Z výpisu z účtu [právnická osoba] soud zjistil, že žalobci zaplatili zálohu dle rezervační smlouvy ve výši 300 000 Kč dne 16. 4. 2008 na účet [právnická osoba] [příjmení] tak, jak je specifikováno v rezervační smlouvě.
13. Z výpisu z účtu [právnická osoba] soud zjistil, že žalobci zaplatili žalovanému dne 26. 5. 2020 částku 260 000 Kč a dne 24. 2. 2020 částku 160 000 Kč.
14. Z SMS komunikace mezi žalobci a panem [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně a) vyzvala pana [příjmení], zda jí může poslat potvrzení o převzetí peněz za vícepráce. Na to pan [příjmení] sdělil, formou SMS žalobkyni a) že tímto jí potvrzuje převzetí částky 72 820 Kč za provedené dohodnuté vícepráce na stavbě základové desky.
15. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobcům, že po podpisu smlouvy o dílo budou žalobci zařazeni do výstavby, nicméně žalovaný má momentálně kapacitu na zhotovení základových desek na měsíce říjen a listopad již vyčerpanou, s výstavbou proto bude započato dle počasí.
16. Rovněž e-mailem ze dne 13. 3. 2020 žalovaný sdělil žalobcům, že na základě mimořádného opatření vlády jim sděluje, že se práce na výstavbě rodinného domu mohou posunout nebo pozastavit, jelikož dodávky materiálu, výroba ve všech odvětvích a samozřejmě také možnosti řemeslníků jsou částečně omezeny. Proto není schopen stoprocentně zajistit výstavbu domu. Práce budou probíhat nadále tak, jak mu mimořádná situace umožní.
17. Následně jim žalovaný sdělil e-mailem ze dne 20. 4. 2020, že dle informací od pana [příjmení] by se mělo nastoupit na stavbu dne [ulice]. Žalovaný žalobcům sdělil, ať počítají se zpožděním výstavby, neboť problémy nedokážou nijak ovlivnit. Pan [anonymizováno] se sice s žalobci domluvil na únor, a proto jim byla také zaslána faktura na první etapu, ale z důvodu počasí nebylo možné stavbu realizovat.
18. Poté žalobci urgovali žalovaného o sdělení termínu dokončení. Žalovaný jim sdělil, že základová deska musí měsíc vyzrát. Uvedl také, že z důvodu veškerých omezení se ale může další etapa konstrukce domu posunout, měli snížené dodávky materiálu a omezený počet řemeslníků na konstrukce. Vše však již funguje asi týden normálně, takže zdržení brzy doženou.
19. Na žádost žalobců o stavební deník jim žalovaný sdělil, že stavební deník má u sebe pan [příjmení] st., který dozoruje stavby a provádí s klienty kontrolní dny.
20. Dopisem právního zástupce žalobců ze dne 5. 8. 2020 bylo sděleno právnímu zástupci žalovaného, že žalovaný stále hledá zástupné problémy, proč ve stavbě nepokračovat. Pokud však není připraven stavbu provést, bylo by vhodné na tuto skutečnost ihned upozornit. Naopak pokud je připraven dílo provést, měl by začít dílo realizovat. Stavba je více než dva měsíce bez jakéhokoli vývoje, a to pouze z důvodů na straně žalovaného.
21. E-mailem ze dne 14.8.2020 právní zástupce žalobců sděluje právnímu zástupci žalovaného, že žalobci očekávají, že výstavba díla započne nejpozději do 31.8.2020. Nestane-li se tak, žaloci od smlouvy odstoupí.
22. E-mailem ze dne 17. 8. 2020 právní zástupce žalovaného žalobcům sdělil, že žalovaný je připraven do 31. 8. 2020 započít s pracemi na hrubé stavbě, jinak k termínu dokončení díla sděluje, že žalovaný je připraven jej dokončit v co nejkratší době, ta je však také ovlivněna řadou faktorů a v neposlední řadě upravena i smlouvou o dílo.
23. Z dopisu ze dne 1. 9. 2020 včetně doručenky do datové schránky žalovaného soud zjistil, že žalobci písemně odstoupili od smlouvy, kterou uzavřeli s žalovaným dne 24. 10. 2019, dle které žalovaný měl zhotovit pro žalobce rodinný dům typu [anonymizována tři slova] za cenu 1 890 000 Kč. V odstoupení uvedli, že dne 4. 5. 2020 došlo k předání staveniště, nicméně žalovaný po zhotovení základové desky žádnou činnost nevyvíjel, nepokračoval ve výstavbě, proto mu byla poskytnuta nejzazší lhůta do 31. 8. 2020 pro pokračování v započaté stavbě. Protože tedy žalovaný bezdůvodně přerušil provádění díla po dobu více než třiceti dnů po sobě jdoucích a nedodržel započetí prací v dodatečném termínu do 31. 8. 2020, rozhodli se žalobci od smlouvy o dílo [číslo] odstoupit.
24. Dopisem ze dne 2. 9. 2020 žalovaný na toto odstoupení od smlouvy reagoval dopisem, ve kterém uvedl, že toto neuznává a neshledává žádný zákonný důvod pro odstoupení od smlouvy.
25. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 9. 2020 soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 553 763 Kč, dále k předání stavebního deníku a k vyklizení staveniště, to vše do 16. 9. 2020. Tato předžalobní upomínka byla doručena jak právnímu zástupci žalovaného, tak samotnému žalovanému.
26. Z dopisu ze dne 17. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalovaného sdělil žalobcům, že žalovaný odstoupení od smlouvy neuznává, s pracemi začal na hrubé stavbě v termínu do 31. 8. 2020, taktéž neuznává jejich požadavek na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 553 763 Kč a zároveň vyzývá žalobce k prokázání úhrady částky 72 820 Kč, kterou žalovaný nikdy neobdržel.
27. Z cenové nabídky firmy [právnická osoba] soud zjistil, že dle této firmy cenová kalkulace na zhotovení základové desky rodinného domu, jenž má být postaven na výše uvedených pozemcích, dle předložené projektové dokumentace činí 171 437 Kč bez DPH. K nacenění je doložen i podrobný rozpočet.
28. Z písemného vyúčtování víceprací soud zjistil, že vícepráce týkající se základové desky činily 72 820 Kč bez DPH.
29. Z fotokopie stavebního deníku soud zjistil, že dne 4. 5. 2020 bylo započato se zemními a výkopovými pracemi na stavbě rodinného domu žalobců. Tyto práce probíhaly až do 11. 5. 2020, kdy byl proveden úklid stanoviště a přilehlé komunikace. Další zápis ve stavebním deníku je ze dne 31. 8. 2020, kdy je uvedeno přivezení a složení řeziva pro konstrukci stěn a střechy. Poslední záznam je ze dne 1. 9. 2020 s tím, že nebylo možné izolovat základovou desku pro déšť.
30. Z předložených fotografií vyplývá, že byla realizována základová deska pro předmětný rodinný dům a dále že na staveništi došlo ke složení řeziva (dřeva).
31. Z fotografií pořízených dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že na staveništi byl složen dřevěný materiál, část materiálu byla zaplachtována.
32. Z faktury [číslo] [rok] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] účtoval žalovanému za provedené stavební práce na stavbě základové desky rodinného domu p. [číslo] v k.ú. [obec] částku 213 234 Kč. Faktura byla doložena položkovým rozpočtem.
33. Z faktury [číslo] [rok] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] účtoval žalovanému dodávku impregnovaného smrkového řeziva dle dodacího listu DL [anonymizováno] [rok] v ceně 76 287 Kč. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že tato částka byla dne 1. 12. 2020 žalovaným uhrazena.
34. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zná jednatele žalovaného pana [příjmení], s žalovaným je v obchodním kontaktu, kdy od roku 2016 pro něj provádí základové desky. Na stavbu samotné základové desky rodinného pro oba žalobce si vzpomíná, se stavbou se začalo začátkem května roku 2020. Základovou desku provedli, její provedení trvalo zhruba něco přes týden. Pro žalobce prováděl na základové desce vícepráce, za které od žalobců dostal zaplaceno něco přes 70 000 Kč. Svědek potvrdil, že SMS zpráva tak, jak je zachycena na čl. 39, byla svědkem odeslána a potvrdil i převzetí částky za vícepráce. S panem [příjmení] měl nasmlouvané provedení základové desky na začátek května roku 2020. Termín provedení základové desky neposouval. Cena za základovou desku byla cca 200 000 Kč bez DPH. Tato základová deska pak vyzrává standardně 28 dnů. Svědek uvedl, že mu není známo, že by základová deska pro rodinný dům žalobců měla být prováděna na přelomu února a března roku 2020. Uvedl, že sice byl trochu problém sehnat ubytování na dobu provádění prací, ale nebylo to žádné drama. Pro firmy byla možnost ubytování na IČO. Dále svědek uvedl, že obvykle základové desky provádí od jara do podzimu včetně listopadu někdy i prosince. Největším problémem je sníh a déšť, má však za to, že v roce 2020 základové desky prováděl už od ledna.
35. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zná jednatele žalovaného pana [příjmení], s žalovaným spolupracuje po dobu tři a půl roku jako OSVČ. Spolupráce s žalovaným spočívá v tom, že svědek pro žalovaného staví domy. Žalovaný dodá materiál, svědek dodá lidi a staví pro něj dřevěné a v současné době i zděné domy. Co se týče zakázky žalobců, když měli nastoupit, začalo pršet, takže se to muselo oddálit. Potom mu volal pan [příjmení], že to padá. Svědek potvrdil, že zhruba měsíc dopředu ví, kdy má na stavbu nastoupit. Co se týče zakázky u žalobců, takto věděl zhruba už na jaře. Věděl tedy od jara, že má pracovat na zakázce žalobců, nicméně termín se může posunout. Zakázky se začaly zpožďovat z důvodu covidu, kdy ukrajinští pracovníci nedostávali víza. Svědek uvedl, že zakázky postupně plní, ale s velkým zpožděním. Rovněž uvedl, že nebylo možno ani zaměstnance ubytovávat na ubytovnách, museli se vystěhovat. Do září byli ve skluzu mínus třicet domů. Svědek uvedl, že provádí pouze hrubou stavbu a konstrukci se střechou. Stavba jednoho domu dle velikosti a počtu zaměstnanců trvá 12 až 30 dnů. Když se blížila výstavba rodinného domu žalobců někdy v létě 2020, tak se byl na staveništi podívat. Dále uvedl, že složil materiál na stavbě žalobců, dával tam tzv. sušené hranoly, ze kterých se sestavuje dřevostavba, pak věci na střechu, izolace a kompletní hrubou stavbu.
36. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zná jednatele žalovaného pana [příjmení], je subdodavatelem žalovaného, jsou v obchodním styku. Svědek má pilu, kde zpracovává řezivo z kulatiny, také má autodopravu. Pro žalovaného vyrábí střešní konstrukce, také má sklad materiálu pro žalovaného, zajišťuje pro něj i dopravu materiálu. Od pana [příjmení] obdrží projektovou dokumentaci, na základě které nachystá materiál na střešní konstrukci, také zajistí další materiál, vše naloží a zaveze na místo určení. Vzpomíná si, co se týče zakázky žalobců, že od žalovaného dostal v září roku 2020 tuto zakázku, kdy zhruba do 14 dnů od dodání projektové dokumentace od žalovaného dodává kompletně zakázku podle projektové dokumentace. Závoz dělá dvakrát týdně. Co se týče covidu, přímý důsledek svědek nepocítil. Co se týče předmětné zakázky, na nic konkrétně si nevzpomíná, ví však, že od žalovaného dostal zaplaceno. Také si vzpomíná, že materiál zase odvážel zpátky. Část toho materiálu byla naprosto standardizovaná, bylo možno jej použít. Co se týče střešní konstrukce, ta byla dělaná tzv. na míru, ovšem jedná se o typizované domky, kde ty střešní konstrukce v tom daném typu jsou vždy stejné, nicméně do té doby se ten samý typ domku neobjevil, takže střešní konstrukce u svědka stále zůstává. Ostatní firmy staví stejné domky jako pan žalovaný, bylo by možné jim střešní konstrukci prodat, svědek ale čeká že se v brzké době objeví zakázka na stejný typ domku, kde tuto konstrukci bude moci použít. Svědka je pouze střešní konstrukce, zbytek materiálu patří žalovanému.
37. Ze znaleckého posudku [číslo] jeho doplnění včetně výslechu znalce soud dospěl k závěru, že obvyklá cena základové desky bez provedených víceprací svědkem [příjmení] představuje částku 169 960 Kč včetně DPH (151 943 Kč + 18 017 Kč). Znalec uvedl, že provedl místní šetření, přičemž práce a dodávky jsou podrobně popsány a vyčísleny v přiloženém rozpočtu. Znalec pak provedl ocenění rozsahu provedených stavebních prací na díle dle Katalogů popisů a směrných cen stavebních prací a sborníků plánovaných cen, materiálů, výrobků a polotovarů, vydaných a cenově aktualizovaných [anonymizováno] [právnická osoba], což jsou ceny obvyklé ve stavebnictví České republiky.
38. Při právním posouzení věci soud postupoval dle níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když předmětný závazek vznikl již za účinnosti nového občanského zákoníku (dále jen o.z.).
39. Dle 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednavatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
40. Dle § 2604 o.z. dílo je provedeno, jeli dokončeno a předáno.
41. Dle § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
42. Dle § 2001 o.z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
43. Dle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit.
44. Dle § 2003 o.z. jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit.
45. Dle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Dle odst. 2 téhož, plnil-li dlužník z části, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. Dle odst. 3 téhož, zavazuje-li smlouva k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.
46. Dle § 2005 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinku práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.
47. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
48. Dle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.
49. Dle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
50. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
51. Na úvod soud musí především konstatovat, že žalobci vzali svou žalobu částečně co do částky 72 820 Kč s příslušenstvím z této částky za dobu od 17. 9. 2020 do zaplacení zpět. Žalovaný s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. a řízení v požadované výši zastavil (viz. výrok I.).
52. Co se týče zbytku žaloby, pak soud uvádí, že žalobci žádali po žalovaném zaplatit částku 480 943 Kč s příslušenstvím. Soud má za to, že požadavek žalobců na zaplacení této částky je důvodný, a to z následujících důvodů. Především je nutno konstatovat, že mezi účastníky řízení byla shoda o tom, že mezi nimi byla platně uzavřena jak smlouva o rezervaci, tak smlouva o dílo. Taktéž byla mezi nimi shoda o tom, že žalobci zaplatili žalovanému na zálohách částku 720 000 Kč. Rovněž se účastníci shodli na tom, že žalobci dne 4. 5. 2020 předali žalovanému staveniště a že žalovaný obdržel od žalobců písemné odstoupení od smlouvy. S ohledem na výše uvedené a s ohledem i na provedené dokazování má tedy soud za to, že žalovaný měl počínaje dnem 4. 5. 2020 povinnost dílo dokončit ve lhůtě osmi měsíců, jak bylo ve smlouvě od dílo dohodnuto.
53. Zároveň z provedeného dokazování vyplynulo, že poté co byla provedena základová deska dne 11. 5. 2020, již následně žalovaný v provádění díla bezdůvodně nepokračoval, ač k tomu byl žalobci urgován a vyzýván. Dokonce žalobci e-mailem ze dne 14. 8. 2020 stanovili žalovanému nejzazší termín pro pokračování v provádění díla do 31. 8. 2020 s tím, že žalovaného upozornili, že jinak od smlouvy odstoupí. Žalovaný přesto v provádění díla nepokračoval. Z tohoto důvodu proto žalobci dopisem ze dne 1. 9. 2020 písemně v souladu s příslušnými ustanoveními smlouvy o dílo od smlouvy odstoupili a zároveň posléze žalovaného žádali o vrácení částky 553 763 Kč jakožto bezdůvodného obohacení.
54. Ač žalovaný na písemné odstoupení od smlouvy ze strany žalobců reagoval dopisem ze dne 2. 9. 2020 tak, že s tímto nesouhlasí, je třeba uvést, že soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalovaný skutečně podstatným způsobem porušil smlouvu o dílo, když bezdůvodně přerušil provádění díla po dobu více než 30 dnů po sobě jdoucích. Poté co byla dokončena základová deska dne 11. 5. 2020, bylo třeba nechat základovou desku 28 dnů vyzrát. Po uplynutí této doby však měl žalovaný začít pokračovat v provádění díla. Žalovaný tedy měl počínaje dnem 9. 6. 2020 pokračovat v provádění hrubé stavby. Jak ovšem z provedeného dokazování vyplynulo, žalovaný od 9.6.2020 do 31. 8. 2020 v započatém díle nepokračoval.
55. Žalovaný uváděl v průběhu řízení zástupné důvody, proč v započatém díle nepokračoval, nicméně soud má za to, že bylo prokázáno, že zde žádné takové důvody pro nepokračování v provádění díla nebyly. Tyto závěry soudu vyplynulo především ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] uvedl, že s žalovaným měl nasmlouvané provedení základové desky až na začátek května roku 2020, nikoli na přelom února a března 2020, jak žalovaný tvrdil. Co se týče covidové situace uvedl doslovně, že to nebylo„ žádné drama“, neboť pro firmy byla možnost ubytování tzv. na IČO. Sám kvůli epidemiologické situaci termín realizace základové desky neměnil, tuto v dohodnutém termínu provedl. Obdobně vypovídal i svědek [příjmení] který uvedl, že zakázku dostal od žalovaného až v září roku 2020, kdy zhruba do 14 dnů od dodání projektové dokumentace dodává kompletně zakázku. Rovněž uvedl, že co se týče covidu, přímý důsledek nepocítil. Termín zakázky neposouval.
56. Je tedy zjevné, že žalovaný si na stavby domů najímal subdodavatele, kteří s ním byli na termínech dopředu dohodnuti, sami termíny nijak neposouvali. Žalovaný tedy epidemiologickou situací nebyl nijak dotčen. Naopak vše bylo na organizaci žalovaného, který koordinaci staveb nezvládal a dohodnuté termíny dokončení staveb bezdůvodně posouval.
57. Soud také odkazuje v souvislosti s propuklou epidemiologickou situací Covid-19 v roce 2020 na níže uvedená usnesení vlády ČR. Z usnesení vlády České republiky ze dne 15. 3. 2020 č. 214, o přijetí krizového opatření, vyplývá, že toto se nevztahuje mimo jiné na provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřictví apod. Totéž se týká i usnesení vlády České republiky ze dne 15. 3. 2020 č. 215, kdy byl umožněn volný pohyb osob na území celé České republiky u osob, kteří cestovali do zaměstnání a výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti.
58. Co se týče svědka [příjmení], tak tento měl na stavbu nastoupit až na provádění samotné hrubé stavby a konstrukci střechy, tzn. až poté, co svědek [příjmení] jako subdodavatel dodá materiál, který zaveze na místo určení. Ten sice uváděl, že byl dotčen epidemiologickou situací, kvůli čemuž začal mít při provádění staveb zpoždění, ale jeho skluz při provádění staveb se však již týkal již doby, kdy žalobci od smlouvy odstoupili.
59. Z výše uvedených důvodů proto soud považuje odstoupení žalobců od smlouvy za platné a důvodné, když toto bylo písemně řádně oznámeno a doručeno druhé straně. Naopak námitky žalovaného, kterými zdůvodňoval svou nečinnost, soud považuje za účelové a zástupné.
60. Z důvodu odstoupení pak bylo třeba, aby si strany vyrovnaly svá vzájemná plnění. Jak již bylo několikrát řečeno, žalobci zaplatili žalovanému částku 720 000 Kč na zálohách. Za to obdrželi základovou desku v celkové hodnotě 169 960 Kč a projektovou dokumentaci v hodnotě 67 620 Kč, tedy celkem plnění v hodnotě 237 580 Kč. Soud pouze dodává, že v rámci sjednané ceny o dílo nebylo specifikováno, jakou částku představuje zhotovení základové desky. Soud proto přizval k ocenění hodnoty základové desky znalce, který po vypracování znaleckého posudku a jeho doplnění tuto ocenil na částku 169 960 Kč (bez víceprací).
61. K námitkám žalovaného do vypracovaného znaleckého posudku soud uvádí, že má za to, že znalecký posudek byl vypracován řádně a úplně, že se znalec vypořádal se všemi připomínkami žalovaného, svůj znalecký posudek zdůvodnil a obhájil, veškeré práce a dodávky provedených stavebních prací podrobně popsal a vyčíslil v přiložených rozpočtech.
62. Z výše uvedených důvodů by proto měli žalobci z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného nárok na zaplacení částky 482 420 Kč (720 000 Kč - 237 580 Kč). Protože však žalobci žádali částku 480 943 Kč, a soud nemůže přiznat více, než kolik je v petitu požadováno, soud jejich žalobě zcela vyhověl.
63. Protože žalobci vyzvali žalovaného k úhradě přeplatků na zálohách – bezdůvodného obohacení s termínem do 16. 9. 2020, a žalovaný této své povinnosti nedostál, ocitl se počínaje dnem 17. 9. 2020 v prodlení s úhradou této částky. Mezi stranami nebyl sjednán úrok z prodlení, proto by žalobcům příslušel úrok z prodlení v zákonné výši, jenž k datu prodlení představoval 8,25 % ročně. Protože však žalobci žádali úrok z prodlení jen ve výši 7,25 % ročně, soud jim nebyl oprávněn přiznat více, než kolik požadovali.
64. Co se týče dalších námitek žalovaného, že žalobci neposkytli žalovanému veškerou potřebnou součinnost k provádění díla soud uvádí, že se opět jedná o zástupný argument, kdy naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci měli stavbu připravenou. Jak bylo prostřednictvím svědků prokázáno, ačkoli byl příjezd ke stanovišti komplikovaný, neznemožnil provádění samotného díla. Stejně tak argument žalovaného, že žaloba byla podána předčasně, soud považuje za lichý. Žalobci v době trvání závazkového vztahu od smlouvy odstoupili a požadovali vrácení bezdůvodného obohacení, na které jim odstoupením od smlouvy vznikl nárok. Co se týče argumentu žalovaného, že ke dni 31. 8. 2020 začal na začal pokračovat v provádění díla, ani toto tvrzení žalovaného soud nepovažuje za prokázané, když naopak bylo prokázáno, že svědek [příjmení] dne 31. 8. 2020 pouze navezl část materiálu na stavbu, aniž by došlo k nějakému provádění prací. Dovoz materiálu na stavbu jistě nelze považovat za provádění samotného díla. Dokonce ani dne 1. 9. 2020 pak nikdo na provádění díla nenastoupil.
65. Další důkazy soud ve věci neprováděl (e-mailová komunikace mezi žalovaným a panem [příjmení] a panem [příjmení], výrobní a projektová dokumentace a vyčíslení nákladů pro pana [příjmení]), když soud má za to, že z provedeného dokazování byl řádně a úplně zjištěn skutkový stav věci, na základě kterého bylo možno ve věci rozhodnout. Další dokazování pak soud ve věci považoval za zcela nadbytečné a tudíž neekonomické.
66. Závěrem tedy soud uvádí, že předmětnou žalobu považuje za důvodnou, a proto jí v jejím zbytku po provedením částečném zpětvzetí zcela vyhověl.
67. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., když soud konstatuje, že žalobci byli v řízení částečně neúspěšní, a to z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, ve zbytku žaloby pak byli zcela úspěšní. S ohledem na jejich poměr úspěchu a neúspěchu soud konstatuje, že žalobci byli neúspěšní co do částky 72 820 Kč (13 %) a úspěšní ve zbytku žaloby (87 %). Z výše uvedeného mají proto žalobci právo na náhradu nákladů řízení odpovídající 74 %.
68. Náklady řízení žalobců sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 27 689 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobců a) a b) advokátem. Advokát žalobců má podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) nárok na odměnu ve výši 94 860 Kč za každého z žalobců za 9 úkonů právních služeb á 10 540 Kč, když soud vycházel z předmětu sporu ve výši 553 763 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 4.2.2021, 23.4.2021 a 30.3.2022 a účast na jednáních soudu ve dnech 1.6.2021, 15.7.2021, 3.11.2022 a 20.7.2023). Rovněž mu za každý z výše uvedených úkonů přísluší i náhrada hotových výdajů ve výši 2 700 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. Dále náklady řízení tvoří náhrada ztraceného času dle ust. § 14 odst. 1 a 3 a.t. v celkové výši 3 200 Kč za třicet dva půlhodin ztraceného času. Rovněž žalobci náleží náhrada hotových cestovních výdajů dle ust. § 13 odst. 1 a.t., a to za účast na jednáních soudu dne 1.6.2021 ve výši 1 785,60 Kč za cestu Jihlava - Hodonín a zpět osobním vozem Škoda octavia, [registrační značka], ujeto 310 km, průměrná spotřeba motorové nafty 5,0 l /100 km a za použití vyhlášky č. 589/2020 Sb., dne 15.7.2021 ve výši 1 785,60 Kč za cestu Jihlava - Hodonín a zpět osobním vozem Škoda octavia, [registrační značka], ujeto 310 km, průměrná spotřeba motorové nafty 5,0 l /100 km a za použití vyhlášky č. 589/2020 Sb., dne 3.11.2022 ve výši 2 187,05 Kč za cestu Jihlava - Hodonín a zpět osobním vozem Škoda octavia, [registrační značka], ujeto 310 km, průměrná spotřeba motorové nafty 5,0 l /100 km a za použití vyhlášky č. 511/2021 Sb., a dne 20.7.2023 ve výši 2 295,55 Kč za cestu Jihlava - Hodonín a zpět osobním vozem Škoda octavia, [registrační značka], ujeto 310 km, průměrná spotřeba motorové nafty 5,0 l /100 km a za použití vyhlášky č. 467/2022 Sb.
69. Dle § 12 odst. 3 a.t. při zastupování více osob náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu odměna snížená o 20%, tzn. 75 888 Kč za každého z žalobců. Celkem by tak náklady řízení činily částku ve výši 193 418,79 Kč (zaplacený soudní poplatek, 2 x odměna za zastupování snížená vždy o 20%, hotové výdaje, náhrada za ztrátu času a cestovné). 74% těchto nákladů řízení pak představuje po zaokrouhlení částku 143 129 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobců.
70. V souladu s ustanovením § 148 o.s.ř. má stát dle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Ve věci bylo přiznáno znalečné v celkové výši 17 894 Kč. Z tohoto důvodu proto žalobci jsou povinni uhradit státu 13 % z takto vzniklých nákladů řízení, což představuje částku 2 326 Kč a žalovaný pak částku odpovídající 87 %, což představuje částku 15 568 Kč. Po odečtení zálohy, kterou žalovaný na znalečné zaplatil ve výši 3 000 Kč, je tak povinen zaplatit státu částku 12 568 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.