6 C 120/2024

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 66 542 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 542 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 66 542 Kč od 2.11.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 262 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 7.10.2022 dodávala žalobkyně žalovanému do jím označeného odběrného místa plyn. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 66 542 Kč s příslušenstvím jako ceny za odebraný plyn dle faktury č. , hodnota, .

2. Žalovaný uvedl, že s žalovanou částkou nesouhlasí, neboť smlouva byla uzavřena za trvání jeho manželství s , jméno FO, . Manželství bylo pravomocně rozvedeno dne , datum, . Dluh tedy vznikl za dobu trvání manželství.

3. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa , adresa, , jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému plyn a dále závazek žalovaného za odebraný plyn hradit cenu určenou platným ceníkem Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, cenu odebraného plynu za období od 19.10.2022 do 11.10.2023 po odečtení zaplacených záloh částkou 66 542 Kč. O zaplacení dlužné částky byl žalovaný několikrát upomenut dopisy ze dne 13.11.2023 a ze dne 22.11.2023 a naposledy předžalobní výzvou ze dne 2.2.2024.

5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 12.12.2023, č.j. , spisová značka, má soud za zjištěné, že manželství žalovaného a , jméno FO, uzavřené dne 22.6.2019 bylo rozvedeno, přičemž rozsudek nabyl dne 20.12.2023 právní moci.

6. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

7. Podle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud má na základě listin předložených žalobkyní za prokázané, že to byl žalovaný, který uzavřel s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se tato zavázala dodávat žalovanému plyn a žalovaný se zavázal za dodávku plynu platit cenu stanovenou ceníkem. Smluvní vztahy mezi účastníky založené smlouvou se řídí energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. a dále pak příslušnými ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. o kupní smlouvě dle § 2079 a násl. Žalovaný svou povinnost porušil, když neuhradil cenu za vyúčtování dodaného plynu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, vznikl žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení Vlády ČR č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení.

10. Soud pouze na okraj dodává, že výše uvedené nebylo mezi účastníky řízení sporné.

11. K námitce žalovaného, že dluh vznikl za trvání manželství, soud uvádí, že závazkový vztah byl uzavřen v době trvání manželství výlučně s žalovaným (nikoliv s jeho bývalou manželkou , jméno FO, ) při obstarávání běžných záležitostí. Dle názoru soudu totiž uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu lze hodnotit jako obstarávání běžné potřeby rodiny. Lze tedy uzavřít, že dle § 710 písm. b) o.z. dluh vzniklý z takto uzavřené smlouvy je dluhem společným.

12. Dle § 713 odst. 3 o.z. jsou ovšem z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Z výše uvedeného tedy plyne, že ustanovení § 713 odst. 3 o.z. stanovuje odpovědnost manželů za dluhy jako solidární. O tom, co představuje institut solidární odpovědnosti, obecně hovoří ustanovení § 1872 a násl. o.z.

13. Soud tedy uzavírá, že jeden z manželů, který právně jedná vůči třetím osobám v záležitostech týkajících se společného jmění jako celku, zavazuje vždy zároveň - svým jednáním samým - i svého manžela. Je tomu tak proto, že zvenčí, právně vzato, se považují za jednu osobu: jsou členy majetkového (zbožového) společenství (§ 1116, § 1236, § 1238). Právním jednáním se manželé stávají zejména společnými dlužníky. Pro věřitele to znamená, že může ujednané plnění žádat od kteréhokoli z manželů.

14. Ze shora uvedených důvodů proto žalobkyně byla oprávněna dlužné plnění požadovat pouze po žalovaném, což ovšem neznamená, že se žalovaný nemůže v budoucnu domáhat vůči své bývalé manželce regresu.

15. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobkyně, která byla ve věci úspěšná. Právo na náhradu nákladů řízení účastníka, jenž v řízení nebyl zastoupen advokátem, se řídí § 151 odst. 3 o. s. ř.: „Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.“ Zvláštním prováděcím předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“). Výše paušální náhrady tudíž podle § 2 odst. 3 vyhlášky činí 300 Kč za každý úkon. Žalobkyně učinila dva úkony (žaloba a předžalobní výzva), za něž jí náleží 600 Kč, dále jí náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek, který činil 2 662 Kč. Celkem náklady žalobkyně činí 3 262 Kč.