6 C 158/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 21 240 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 21 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 13 658,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 7. 2020 domáhal po obou žalovaných zaplacení částky 21 240 Kč spolu s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že v roce 2016 se žalobce a žalovaní domluvili na stavbě společného plotu mezi jejich pozemky, p. [číslo] p. [číslo] to vše v obci [obec] a katastrálním území [obec]. V srpnu 2016 byl postaven základ společného plotu. Následně v roce 2019 se žalobce a žalovaní domluvili na pokračování stavby plotu, když tuto stavbu plotu zařizoval žalobce. Žalovaní po dokončení plotu měli uhradit polovinu nákladů na společný plot. Dne 3. 4. 2019 žalovaný č.1 odsouhlasil vzhled a rozložení plotu. Dne 10. 4. 2019 žalovaný č. 1 e-mailem odsouhlasil cenovou nabídku za materiál na plot. Následně žalovaní schválili nabídku na stavební práce společného plotu. Materiál na stavbu plotu činil 112 203 Kč (z toho částku 61 327 Kč představovala část plotu mezi žalobcem a žalovanými, částka 2 263 Kč představovala materiál pouze pro žalované, který si objednali, a částka 48 713 Kč představovala část plotu mezi žalobcem a manželi [příjmení]). Stavební práce činily částku 59 465,90 Kč (z toho práce na společném plotě činily částky 52 305 Kč a stavební práce na žádost žalovaných nad rámec stavby společného plotu činily 7 160,90 Kč). Náklady na vybudování společného plotu tedy činily částku 113 632,10 Kč. Částka 9 424 Kč pak představovala materiál a práce výlučně pro žalované. Žalovaní tak měli žalobci uhradit celkem částku 66 240 Kč (56 816 Kč za společný plot a 9 424 Kč za vlastní objednávku materiálu a prací). Žalovaní však uhradili žalobci na tuto částku pouze 45 000 Kč, a to přes několikeré výzvy, zbytek částky ve výši 21 240 Kč dosud nezaplatili.

2. Oba žalovaní se ve věci bránili tím, že je pravdou, že v roce 2019 se žalobce a žalovaní domluvili na pokračování stavby plotu, ovšem v pevné ceně 90 000 Kč. Po dokončení žalovaní uhradili žalobci částku 45 000 Kč, jež odpovídá polovině dohodnuté částky. Dále žalovaní uvedli, že v současné době na základě darovací smlouvy se stala výlučným vlastníkem celé nemovitosti, mimo jiné i parcely p. [číslo] žalovaná č. 2, z tohoto důvodu mají za to, že žalovaný č. 1 není ve věci pasivně věcně legitimován. Dále uvedli, že neuznali cenu plotu částkou ve výši 55 000 Kč bez DPH, v SMS zprávě žalovaný č. 1 udělal písařskou chybu, když na místo částky 45 000 Kč uvedl částku 55 000 Kč. Dále žalovaní uváděli, že žalobce jim předložil jako jedinou listinu na podporu dohodnuté ceny nabídku na plot v celkové výši 110 524 Kč včetně DPH, což je částka, jež zahrnuje i část plotu, který se vztahuje k sousedům [anonymizováno]. Navíc plot dle tvrzení žalovaných není dokončen. Žalovaní předmětný plot nepřevzali a nepodepsali žádný předávací protokol.

3. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že v roce 2016 se žalobce a oba žalovaní domluvili na stavbě společného plotu mezi jejich pozemky p. [číslo] p. [číslo]. Žalobce v tu dobu byl výhradním vlastníkem pozemku p. [číslo] pro obec a k.ú. [obec]. Žalovaný č. 1 a č. 2 byli v tu dobu podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] pro obec a k.ú. [obec], když žalovaný č. 1 vlastnil ideálních 7/8 předmětného pozemku, žalovaná č. 2 ideální 1/8 předmětného pozemku. V srpnu roku 2016 byl postaven základ společného plotu, když toto zařizoval a financoval žalovaný č.

1. Po výzvě žalovaného č. 1 žalobce uhradil polovinu nákladů na vybudování základů společného plotu, tedy částku 17 500 Kč (viz. také výpis z účtu ČSOB ke dni 20. 8. 2016).

5. Dále ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce i oba žalovaní se v roce 2019 domluvili na pokračování stavby plotu mezi shora uvedenými předmětnými pozemky (viz. skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě a písemné vyjádření žalovaných ze dne 14. 10. 2020).

6. Mezi stranami řízení tak zůstalo sporné, kolik měla činit cena za dostavbu společného plotu, resp. jakou částku mají žalovaní žalobci zaplatit.

7. Z předložené e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným č. 1 soud zjistil, že 3. 4. 2019 poslal žalobce žalovaným pohled na plot, přičemž žalovaný č. 1 žalobci sdělil, že vizualizace plotu je dle představ žalovaných a je možné objednat stavbu oplocení. E-mailem ze dne 10. 4. 2019 pak žalobce zaslal žalovanému č. 1 nabídku na nákup stavebnin v celkové výši 110 524 Kč včetně DPH, která obsahuje cenu za celý plot i„ s [anonymizováno]“ s tím, že v e-mailu se uvádí, že cena bude rozdělena podle kusů. Nabídka je koncipována se slevou 20 % na stavební materiál. Žalovaný č. 1 žalobci sdělil, že s návrhem objednávky souhlasí.

8. Z objednávky firmy [právnická osoba] OBJ – [číslo] soud zjistil, že tato [právnická osoba] objednala stavební materiál na stavbu plotu v hodnotě 112 303 Kč. Oproti původní nabídce této společnosti č. NAB [číslo] tam došlo ke změně množství tvarovek, proto původní nabídka počítala s cenou 110 524 Kč.

9. Závaznou objednávkou ze dne [datum] žalobce u [právnická osoba] objednal provedení prací a dodávek na stavbě plotu na stávajícím základu na hranici pozemků [číslo] a [číslo] na ulici [ulice] v [obec] ([obec] [spisová značka] [jméno] [celé jméno žalované]). Cena díla bez DPH měla činit 55 000 Kč. Práce měly být zahájeny v červnu 2019 a ukončeny v říjnu roku 2019. Z konečného předávacího protokolu sepsaného mezi žalobcem a [právnická osoba] vyplynulo, že žalobci byla předána stavba plotu na hranici předmětných pozemků, kdy práce byly dokončeny 10. 10. 2019, nebyly zjištěny žádné vady ani nedodělky, kvalita díla byla zjištěna jako výborná.

10. Z faktury č. 1910022 soud zjistil, že [právnická osoba] fakturovala žalobci materiál dle cenové nabídky [právnická osoba] dle objednávky OBJ [číslo] v částce 112 303 Kč. Tato faktura byla splatná 29. 5. 2019. Stejně tak [právnická osoba] fakturovala žalobci na základě objednávky žalobce ze dne 31. 5. 2019 stavební práce na akci plot [obec] – [spisová značka] v částce 59 465 Kč, tato faktura byla splatná 30. 10. 2019. Z příjmového pokladního dokladu č. 19HP015 soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] zaplatil částku 112 303 Kč dne [datum] a z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] zaplatil dne [datum] částku 59 465 Kč.

11. E-mailem ze dne 6. 5. 2020 žalobce žalovanému č. 1 poslal detailní vyúčtování jak společného plotu, tak materiálu a prací výlučně pro žalované. Ve vyúčtování se pak uvádí cena plotu v [obec] 113 632,10 Kč, přičemž polovina této částky představuje 56 816,6 Kč, a částka 9 424 Kč, jež představuje žalovanými objednaný materiál a práce pro jejich soukromé aktivity. Žalobce tedy požádal žalované o úhradu částky 66 240,10 Kč 12. Žalovaný č. 1 dne 18. 5. 2020 zaplatil žalobci částku 35 000 Kč a dne 26. 5. 2020 částku 10 000 Kč.

13. Z SMS žalovaného č. 1 ze dne 31. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný č. 1 žalobci sdělil, že považuje za chybu, že se s žalobcem na společném plotě domluvili, nikdy by nepřistoupili na to mít plot s 21 % DPH, proto vychází z částky 55 000 Kč bez DPH tak, jak se ústně domluvili na začátku a jak také navrhovala přítelkyně žalobce. Z SMS zprávy žalovaného č. 1 vůči žalobci ze dne 1. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný č. 1 žalobci sdělil, že jej žádá o zaslání faktury za montáž poloviny plotu na jeho jméno, fakturu žádá vystavit s 15 % DPH, poté obratem provede konečnou platbu. Nechce-li žalobce vystavit fakturu, je ochoten žalovaný č.1 zaslat posledních 10 000 Kč. Plotové pole před TČ bude starost žalovaných.

14. Právní zástupce žalobce e-mailem zaslal žalovanému č. 1 v létě roku 2020 dokumenty, které si žalovaný č. 1 vyžádal. Součástí těchto e-mailů bylo opět velmi detailní vyúčtování materiálu použitého na plot a vyúčtování montáže za plot. Na to žalovaný č. 1 sdělil právnímu zástupci žalobce, že zaslané vyúčtování považuje za účelové a uměle vytvořené. Z přiloženého vyúčtování materiálu použitého na plot mezi předmětnými pozemky vyplývá, že představoval celkem částku 61 327,10 Kč a stavební práce na společném plotě pak činily celkem částku 52 305 Kč. Součástí vyúčtování jsou i barevné fotografie a vizualizace plotu spolu s přesnými rozměry. Soukromé aktivity žalovaných byly vyúčtovány jednak v částce 2 263,10 Kč za materiál a jednak v částce 7 160,90 Kč za montáž.

15. Dopisem ze dne 22. 6. 2020 právní zástupce žalobce vyzval žalovaného č. 1 k úhradě dlužné částky ve výši 21 240 Kč do 30. 6. 2020. Součástí tohoto dopisu je i rekapitulace jednotlivých položek vynaložených na stavbu plotu. Přílohou tohoto dopisu je opět podrobný rozpis jednotlivých položek.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] soud zjistil, že v současné době je majitelkou pozemků p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je stavba, žalovaná [číslo].

17. Dle § 1024 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné nebo přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.

18. Dle § 1122 odst. 3 o.z., má se za to, že podíly jsou stejné.

19. Dle § 1127 o.z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

20. Dle § 1129 odst. 1 o.z., k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne – li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

21. Dle § 1893 odst. 1 o. z., převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhu, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavřením smlouvy věděl, nebo musel vědět. Nabyvatel však není povinen splnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl. Dle odst. 2 téhož, převezme-li takový majetek osoba zciziteli blízká, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhu, které s převzetím majetkem souvisí, bez omezení na hodnotu majetku, jehož takto nabyl. To neplatí, prokáže-li, že o určitém dluhu nevěděla ani vědět nemusela.

22. Při právním posouzení věci ohledně částky 56 816 Kč (jakožto poloviny ceny za výstavbu společného plotu) soud vycházel z ustanovení shora citovaných, když především soud vyšel z vyvratitelné právní domněnky, že jednoduché rozhrady mezi pozemky jsou společné. V souladu s ustanovením § 1115 a násl. o.z., se právní režim těchto společných rozhrad řídí příslušnými ustanoveními o spoluvlastnictví, konkrétně pak ustanovením § 1122 odst. 3 občanského zákoníku, dle kterého podíly ohledně této společné věci jsou stejné.

23. V dané věci lze shrnout, že v roce 2016 se žalobce i žalovaní společně dohodli na výstavbě společného plotu (rozhrady), když za tímto účelem vybudovali základ plotu. O náklady na vybudování základu plotu se obě strany sporu podělili stejným dílem. Následné vybudování oplocení pak spadá v souladu s ustanovením § 1129 do tzv. mimořádné správy společné věci, neboť v daném případě lze uzavřít, že výstavba oplocení znamenala podstatné zlepšení společné věci, tedy již vybudovaných základů plotu. Samotný komentář k předmětnému ustanovení § 1129 občanského zákoníku publikovaný ve velkém komentáři nakladatelství C.H. Beck (1. vydání rok 2013) hovoří o tom, že pod mimořádnou správu spadá podstatné zlepšení nebo zhoršení společné věci, změna jejího účelu, či jejího zpracování. Lze tedy zobecnit, že se musí jednat o důležitou změnu společné věci. O tom, co je možné vztáhnout pod tzv. mimořádnou správu věci, hovoří dále i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 22 Cdo 2288/2017. V konkrétním případě je pak soud přesvědčen, že vybudováním oplocení plotu na jeho základě došlo k podstatnému zlepšení společné věci, tudíž toto jednání lze vztáhnout pod pojem mimořádné správy společné věci.

24. K rozhodnutí o takto významné záležitosti je pak zapotřebí alespoň dvoutřetinové většiny hlasů od spoluvlastníků.

25. Ze shodných tvrzení obou stran vyplynulo, že obě strany sporu se na dostavbě plotu v roce 2019 dohodly s tím, že toto zajistí žalobce. Nebylo zjištěno, že by některý ze spoluvlastníků s dostavbou plotu nesouhlasil. Lze tedy opět uzavřít, že mezi účastníky řízení byla stoprocentní shoda o dostavbě plotu, kterou zajistí žalobce.

26. Z provedeného dokazování pak rovněž vyplynulo, že oba žalovaní byli žalobcem písemně i ústně seznámeni s tím, jak by plot po dostavbě měl vypadat (viz e-mail ze dne 3.4.2019) a jaká je cenová nabídka jak na nákup materiálu potřebného na stavbu plotu (viz e-mail ze dne 10.4.2019) tak i cena prací za stavbu plotu (viz SMS zpráva ze dne 31.5.2020, jež odkazuje na ústní projednání). Z provedených důkazů tedy vyplývá, že oba žalovaní byli poměrně detailně seznámeni, kolik dostavba plotu bude stát a jak má plot vypadat. Tento závěr mimo jiné vyplývá i z předložených SMS zpráv žalovaného č. 1, který v nich opakovaně operuje s částkou 55 000 Kč (bez DPH), což přesně odpovídá tvrzení žalobce, že žalovaní byli seznámeni s hodnotou prací na společném plotě. Stručně lze tedy shrnout, že všichni spoluvlastníci byli informováni (ústně, jak vyplývá z SMS zpráv, i písemně) o druhu a výši uvažovaných investic do společné věci. Jejich rozhodnutí tak má veškeré právní účinky pro spoluvlastníky, z čehož vyplývá, že žalobce, který vynaložil na společnou věc finanční náklad, je oprávněn požadovat úhradu poloviny této částky, jež vynaložil na dostavbu společného plotu, po obou žalovaných. Bylo prokázáno, že náklady na výstavbu plotu tak byly 113 632 Kč, přičemž polovina, kterou jsou žalovaní povinni zaplatit žalobci, představuje částku 56 816 Kč.

27. Ohledně částky 9 424 Kč soud postupoval dle § 2 430 o.z. s následující týkající se příkazní smlouvy.

28. Dle § 2 430 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

29. Dle § 2 435 o.z. příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu. Po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

30. Dle § 2 436 o.z. příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil.

31. Žalovaní si navíc (nad rámec dostavby společného plotu) vyžádali rozebrání dlažby u plotu, odvoz stávající štěrkové drtě u budoucího plotu a odstranění stávajících OSB desek, izolování plotu a zpětné zahrabání, vyzdění dvou pilířů na budoucí branku, založení plotu pro budoucí obezdění elektro skříněk, to vše na svém pozemku. Tyto práce a materiál se žalovaní zavázali uhradit v plné výši po dokončení stavby plotu. Hodnota těchto prací a materiálu představovala částku 9 424 Kč (materiál 2 263,10 Kč, stavební práce 7 160,90 Kč). Žalobce pro žalované výše uvedené zajistil, toto jim řádně a podrobně vyúčtoval a toto také [právnická osoba] zaplatil. Vyúčtování žalovaným zaslal prostřednictvím e-mailů. Tato skutečnost mimo jiné vyplývá jak z e-mailů tak i z SMS ze dne 31. 5. 2020. Činil tak bez nároku na odměnu.

32. Nutno zdůraznit, že žalovaní nevznesli žádné námitky proti vyúčtované částce 9 424 Kč za materiál a práce provedené výhradně na jejich pozemku, soud tedy z výše uvedeného má za to, že k těmto vyúčtovaným částkám žalovaní nemají žádné připomínky a s vyúčtovanou částkou souhlasí. Jediné námitky, které ze strany žalovaných zazněly, totiž směřovaly pouze do vyúčtované částky za materiál a stavební práce na společném plotě.

33. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že mezi žalobcem a žalovanými č. 1 a č. 2 byla zároveň uzavřena i příkazní smlouva dle ustanovení § 2 430 a násl., kterou se žalobce zavázal obstarat záležitost žalovaných. Žalobce také v souladu s ustanovením § 2 435 řádně zaslal žalovaným vyúčtování. Je nutno uvést, že žalobce tak činil bez nároku na odměnu. O tom, že žalobce záležitost pro žalované obstaral, svědčí i předložená fotodokumentace. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaní žalobci dluží částku ve výši 9 424 Kč, jež odpovídá vynaloženým nákladům na materiál a stavební práce na jejich pozemku.

34. Poté, co byl plot dostavěn, byl žalovanému č. 1 zaslán e-mail s velmi podrobným vyúčtováním. Žalovaný č. 1 však na úhradu takto vyúčtované částky zaplatil pouze částku 45 000 Kč (dne 18.5.2020 částku 35 000 Kč a dne 26.5.2020 částku 10 000 Kč), a to bez uvedení účelu této platby.

35. Dle § 2 054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

36. Kromě výše uvedeného právního posouzení by dle názoru soudu bylo možno uvažovat v souladu s ustanovením § 2054 odst. 2 o.z. i o tom, že žalovaný č. 1 tím, že plnil na předmětný dluh, uznal i zbytek dluhu. Žalovaní totiž při provedení předmětné platby plnili jednak na existující dluh a zároveň výslovně neuvedli, že částečným plněním dluh plně neuznávají.

37. Každopádně je třeba konstatovat, že jakékoliv posléze žalovanými uvedené námitky soud považuje za zcela účelové a dodatečně uměle vytvořené, uváděné pouze s cílem vyhnout se své povinnosti.

38. Co se týče vznesené námitky nedostatku pasivní věcné legitimace na straně žalovaného č.1, soud odkazuje na výše citované ustanovení § 1893 o.z., díky kterému převezme-li někdo majetek, stává se společně a nerozdílně spolu se zcizitelem dlužníkem z dluhů, jež s převzatým majetkem souvisí. Dochází tak k přistoupení nabyvatele k dluhu ze zákona. Jinými slovy tedy lze říci, že nabyvatel (v tomto případě žalovaná č. 2) je zavázaná z dluhů souvisejících s majetkem společně a nerozdílně s jeho zcizitelem (s žalovaným č. 1). A ačkoliv zákon omezuje výši jejich závazků hodnotou nabytého majetku, je zcela zřejmé, že hodnota jejich dluhu vůči žalobci je mnohonásobně nižší než hodnota zcizeného majetku. Navíc v daném případě lze poukázat i na to, že žalovaná č. 2 je osoba žalovanému č. 1 blízká, když se jedná o osoby, které spolu trvale žijí. V tomto případě pak je osoba blízká zavázaná z dluhů souvisejících s majetkem zcizitele bez omezení výše hodnoty převzatého majetku.

39. Stejně tak jakékoliv námitky žalovaných, že chtějí odlišnou sazbu DPH, než jaká je uvedena ve fakturách, které platil žalobce, jsou zcela irelevantní, neboť výši sazby DPH stanoví zákon, když na nákup stavebního materiálu se vztahuje DPH ve výši 21 %, naopak na stavební práce se vztahuje 15 % sazba DPH. Výše sazby DPH tedy není na dohodě jednotlivých účastníků.

40. Další námitky žalovaných, že plot dosud není dokončen, soud považuje za zcela irelevantní a účelové, když tato námitka padla až v rámci soudního řízení, doposud žalovaní žádné tady tyto námitky nevznesli. Navíc z předávacího protokolu i z fotografií vyplývá opak. Rovněž z SMS ze dne 1.6.2020 plyne, že část plotu před tepelným čerpadlem je„ starostí žalovaných“.

41. Za zcela liché pak soud považuje tvrzení žalovaných, že žalovaní dosud předmětný plot nepřevzali a nepodepsali žádný předávací protokol, když tento protokol podepsal a stavbu převzal žalobce, jež byl pověřen dostavbou společného plotu.

42. Námitka žalovaných, že žalobce jim předložil nabídku na plot v celkové výši 110 524 Kč vč. DPH, jež v sobě zahrnuje část plotu se sousedy [anonymizováno] a tito přesto nejsou ve věci žalováni, je dle názoru soudu opět nepřiléhavá. Zde pak soud uvádí, že nabídka v ceně 110 524 Kč se týkala pouze nákupu stavebního materiálu (nikoli ceny za montáž plotu), který byl nakonec (kvůli změně množství tvarovek) zakoupen za částku 112 303 Kč. Z této částky jen a pouze částka 61 327 Kč se týkala nákupu stavebního materiálu na společný plot. Na část plotu mezi žalobcem a [anonymizováno] se použila částka 48 713 Kč, jež však není předmětem řízení, proto ani [jméno] nejsou a nemohou být v dané věci žalovanými. Částka 2 263 Kč se pak použila na nákup materiálu pouze pro žalované.

43. Oba žalovaní jsou tedy ze shora uvedených důvodů povinni zaplatit žalobci částku 66 240 Kč (56 816 Kč jakožto polovinu za vybudovaný plot a 9 424 Kč za práce a materiál na pozemku žalovaných). Žalovaní však dosud žalobci uhradili pouze částku 45 000 Kč. Zůstali tak žalobci dlužit zbytek dlužné částky ve výši 21 240 Kč. S ohledem na shora zmíněné ustanovení § [číslo] jsou oba žalovaní povinní dluh zaplatit žalobci společně a nerozdílně.

44. Žalovaní svůj dluh vůči žalobci dosud nezaplatili, ač k tomu byli vyzváni předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2020, přičemž jim byl stanoven termín do [datum]. V souladu s ustanovením § 1968 o.z. a § 1970 o.z. proto žalobci přísluší i úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky, který požaduje počínaje dnem [datum] do zaplacení. Mezi stranami nebyly dohodnuty žádné úroky z prodlení, proto jsou žalovaní povinni tyto úroky z prodlení plnit v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném.

45. Další důkazy, které navrhovali žalovaní, a to výslech účastníků, výslech Mgr. [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a návrh na vypracování znaleckého posudku z oboru účetnictví za účelem zkoumání účetnictví [právnická osoba] soud neprováděl, neboť má za to, že byl řádně a úplně zjištěn skutkový stav věci, další dokazování soud ve věci považoval za zcela nadbytečné a tudíž neekonomické, pouze zbytečně prodlužující předmětné řízení.

46. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého byl žalobce zcela úspěšný, proto mu přísluší vzniklé náklady řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 062 Kč a dále z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 8 910 Kč (4,5 úkonu právních služeb, a to polovina úkonu za výzvu k plnění a plný úkon za převzetí věci, sepis žaloby, sepis písemného vyjádření ze dne 30. 10. 2020 a za účast na jednání soudu dne 7. 1. 2021) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006 (dále jen a. t.), když soud vycházel z tarifní hodnoty věci 21 240 Kč dle § 7 bod 5 a.t., přičemž odměna za jeden úkon činí 1 980 Kč Náklady řízení dále sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč za pět shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a 4 a.t. a dále z 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 2 186,10 Kč Celkem tedy náklady řízení činí částku 13 658,10 Kč, kterou jsou žalovaní dle § 149 odst. 1 o.s.ř., povinni zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.