6 C 187/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 5 092,52 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 092,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 5 092,52 Kč z titulu dlužné platby za poskytování služeb třetích stran, které nejsou službami elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., tzv. služby AUDIOTEX, a z titulu neuhrazené části kupní ceny za poskytnutá koncová zařízení v celkové výši 5 092,52 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 10. 8. 2017 účastnickou smlouvu číslo dne 4. 8. 2017 smlouvu číslo dne 13. 4. 2017 smlouvu číslo dne 1. 11. 2017 smlouvu číslo o poskytování služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, a dále dne 29. 9. 2017 smlouvu číslo v níž byla sjednána kupní smlouva na koncové zařízení typu Huawei P9 lite 2017 Black v ceně 6 977,01 Kč, přičemž se žalovaná zavázala hradit cenu zařízení ve formě splátek. Žalobkyně na základě těchto smluv vystavila žalované fakturu číslo ze dne 24. 12. 2017 znějící na částku 200 Kč za splátku zařízení a 259 Kč za platby třetím stranám, fakturu číslo ze dne 25. 1. 2018 znějící na částku 200 Kč za splátku zařízení a 237 Kč za služby třetích stran, fakturu číslo ze dne 25. 2. 2018 znějící na částku 200 Kč za splátku zařízení, fakturu číslo ze dne 25. 3. 2018 znějící na částku 200 Kč za splátku zařízení, fakturu číslo ze dne 25. 4. 2018 znějící na částku 200 Kč za splátku zařízení, fakturu číslo ze dne 25. 5. 2018 znějící na částku 200 Kč za splátku zařízení a fakturu číslo ze dne 25. 6. 2018 znějící na částku 3 400 Kč za splátku zařízení. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně ze dne 12. 4. 2019. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb. o platebním styku, platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala jí za tyto služby řádně platit. Současně se dle těchto smluv žalobkyně zavázala poskytnout žalované ke koupi shora specifikované koncové zařízení a žalovaná se zavázala k úhradě kupní ceny formou splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaná přestala hradit předepsané splátky, zesplatnila žalobkyně zbytek dlužné částky. Žalovaná nesplnila své smluvní povinnosti, které jí vyplývaly z uzavřené účastnické smlouvy, neboť nezaplatil zbytek kupní ceny za poskytnutá koncová zařízení a cenu za služby třetích stran ve výši 5 092,52 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit dlužnou částku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 092,52 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.