6 C 216/2021

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: navrácení daru, určovací žaloba

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem id. ½ nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře [číslo] m² a pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře [anonymizováno] m², vše zapsáno na [list vlastnictví], v k.ú. [obec], [územní celek], vedeno u [stát. instituce], [stát. instituce], a dále kterou se domáhala určení, že nemovitost [adresa] – rodinný dům ležící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², zapsána na [list vlastnictví], v k.ú. [obec], [územní celek], vedena u [stát. instituce], [stát. instituce], je součástí společného jmění obou žalovaných, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 1) k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 30 580 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 2) k rukám jeho právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 38 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala určení, že je vlastníkem ideální ½ nemovitostí, a to pozemku p.č. st. [anonymizováno], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], [územní celek], vedeno u [stát. instituce], [stát. instituce], a dále určení, že nemovitost [adresa], rodinný dům, ležící na pozemku p.č. st. [anonymizováno], zapsána na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], [územní celek] vedeno u [stát. instituce], [stát. instituce], je součástí společného jmění obou žalovaných. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je matka žalovaného [číslo]) [celé jméno žalovaného] a tchýní žalované [číslo]) [celé jméno žalované]. Dne [datum] žalobkyně se svým již zesnulým manželem [jméno] [příjmení] na straně jedné uzavřeli kupní smlouvu s oběma žalovanými na straně druhé, na základě které byly do společného jmění manželů žalovaných převedeny níže uvedené nemovitosti, a to pozemek p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví], v k.ú. [obec], [územní celek]. Pozemky v kupní smlouvě byly definované jako pozemky p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví], pro k.ú. [obec], [územní celek]. Nemovitosti byly žalovaným převedeny na základě listiny nazvané kupní smlouva, ovšem jednalo se pouze o předstírané jednání na základě výslovného přání a požadavku ze strany žalovaných. Žalobkyně s manželem nikdy neobdrželi kupní cenu ve výši [částka]. Žalovaní převedením nemovitostí na základě kupní smlouvy měli za cíl získat ze strany banky hypoteční úvěr na úhradu kupní ceny pro žalobkyni a jejího manžela, ačkoli žalovaní věděli, že tyto peníze použijí pro výstavbu novostavby na pozemcích tvořících nemovitosti. Úmyslem a vůlí žalobkyně s manželem bylo žalovaným nemovitosti darovat. Mezi žalovanými a žalobkyní s manželem existovala dohoda ohledně nakládání a obstarávání pozemku p. [číslo] kdy žalovaní souhlasili s tím, že žalobkyně s manželem i nadále po uzavření kupní smlouvy budou hospodařit na uvedeném pozemku, a to až do jejich smrti. Součástí jimi užívané nemovitosti je i menší stavba – domek. Ze strany žalovaných vůči žalobkyni je však nevhodné chování, kdy vztahy mezi žalovanými a žalobkyní jsou hluboce a nenapravitelně narušeny. Žalovaní s žalobkyní nekomunikují, veškeré amorální skutky se začaly odehrávat po uplatnění nároku žalobkyně na užívanou nemovitost – stavbu a zařízení v dědickém řízení, tj. od [datum]. Od tohoto okamžiku žalovaní žalobkyni opakovaně slovně velmi vulgárně a hrubě napadají a užívají slova, které neodpovídají slušné mezilidské komunikaci. Žalovaní zabraňují a zatarasují řetězy užívanou nemovitost před žalobkyní, kdy žalobkyně má v nemovitosti stále své osobní věci a věci po zesnulém manželovi. K užívané nemovitosti se tak nemůže žádným způsobem dostat. Žalovaný [číslo]) opakovaně útočil na žalobkyni během jednání u notáře, u kterého probíhají od [datum] opakovaná jednání ohledně vypořádání dědictví po zesnulém manželovi žalobkyně. Žalovaný [číslo]) opovrhuje žalobkyní jako svou matkou, nejeví o ni nejmenší zájem, ignoruje veškeré snahy o komunikaci ze strany žalobkyně, žádným způsobem jí nepomáhá. Žalovaný [číslo]) dokonce žalobkyni řekl přímo do očí, že je„ piča největší“.

2. Posléze žalobkyně doplnila, že na předmětných nemovitostech stojí v současné době dva domy. Rodinný dům žalovaných evidovaný v katastru nemovitostí [adresa], jenž je součástí pozemku p.č. st. [anonymizováno], a dále dům na pozemku p. [číslo] který není evidován v katastru nemovitostí, není mu přiděleno č. popisné ani číslo evidenční. Dům na pozemku [parcelní číslo] byl vybudován žalobkyní a jejím manželem a právě tento objekt chtěla žalobkyně využívat nadále do své smrti, než-li se k ní žalovaní začali chovat v rozporu s dobrými mravy, kdy tento nevděk žalobkyni vedl k aktu odvolání daru. Postavení a následné užívání tohoto objektu žalobkyní a jejím manželem na předmětných nemovitostech bylo podmínkou darování předmětných nemovitostí. Žalobkyně proto žádá pouze o vrácení toho, co žalovaným s manželem darovala, t.j. jest předmětných nemovitostí: pozemků p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] respektive svého podílu velkosti jedné poloviny, kdy za zesnulého manžela žalobkyně nárok neuplatňuje. Žalobkyně nemá zájem a ani nechce žádným způsobem zasahovat do toho, co si žalovaní vybudovali. Proto rodinný dům [adresa] stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno] nechť je ponechán ve vlastnictví žalovaných. Žalobkyně si nárokuje rodinný dům bez č.p. a č.e. dosud nezkolaudovaný a nezapsaný v katastru nemovitostí, který se nachází na opačném konci parcel než je novostavba žalovaných.

3. Následně pak žalobkyně ohledně nemorálního jednání vůči své osobě doplnila, že vztahy mezi žalovanými a ní byly hluboce narušeny, ze strany žalovaných byly učiněny nejméně tři útoky nižší závažnosti a mezi těmito existovala časová souslednost. Za útoky vůči své osobě uvedla, že žalovaný [číslo]) v červenci roku 2020 žalobkyni oznámil, že dne [datum] bude zapíjet smrt svého otce, téměř celé rodině, přátelům i známým žalovaný [číslo]) zakázal jít na pohřeb a to z důvodu špatné covidové situace. Přitom manžel žalobkyně veškeré pohřby vždycky ctil a určitě by byl rád, kdyby měl na pohřbu rodinu a přátele. Když žalobkyně žalovaného [číslo]) v telefonním rozhovoru upozornila, že se to nehodí, ať nechá konečně klidně svého otce odpočívat, a neslaví jeho smrt, vulgárně ji napadl, že je to jeho věc, ať se nestará, o co nemá, že on má co slavit, že mu spadl do vínku další dům po otci, ve kterém otec uhořel a položil žalobkyni telefon. Žalovaný [číslo]) oslavu poté uspořádal. Dále v srpnu roku 2020 žalovaný [číslo]) žalobkyni na zahradě navštívil, upozornil ji, ať si uvědomí, kolik je jí let, že už je stará a on že jí ukáže, co v něm je. Taktéž v srpnu roku 2020 žalobkyně opět přijela obdělávat zahradu, a to v době, kdy přepokládala, že žalovaní nebudou doma, neboť zde měla zasazené plodiny a potřebovala si je sklidit. Na zahradě měla žalobkyně s manželem zasazené ovocné stromy. V momentě, kdy si šla žalobkyně utrhnout švestky z jednoho ze stromů, žalovaná [číslo]) na ni začala křičet z okna na celou obec:„ Podívej se, už zase šmejdí na zahradě a trhá naši úrodu“. V září roku 2020 žalobkyně opět o víkendu opět přijela na zahradu, kde okopávala jahody. Žalovaná [číslo]) na žalobkyni začala křičet, ať okamžitě přestane okopávat jahody, že je všechno jejich a že si na své zahradě zasadí ovocný sad. Když žalobkyně namítla, že má právo se o zahradu starat, žalovaná [číslo]) na žalobkyni křičela, ať jí ukáže papír, kde to má napsané, že žalobkyni tady nic nepatří a ať už vypadne. Žalobkyně si přestala žalované [číslo]) všímat a okopávala jahody dál. Žalovaná [číslo]) odešla, po chvilce se vrátila i s žalovaným [číslo]) a pokračovala v tom, že má žalobkyně okamžitě vypadnout ze zahrady. Žalovaná [číslo]) velmi hlasitě křičela. Nakonec žalobkyni řekla, že je„ piča největší a ať konečně vypadne“. Na základě tohoto žalobkyně dostala silný strach z toho, že ji žalovaná [číslo]) fyzicky napadne. Byla velmi rozzuřená a divoce gestikulovala před žalobkyní, až tato ztratila rovnováhu a upadla. Žalovaný 2) po celou dobu pouze mlčel a ke konci žalobkyni pouze sdělil, že se vším, co řekla žalovaná [číslo]), souhlasí a ať odsud vypadne. Žalobkyně měla otok a modřiny, jak se při konfliktu udeřila, a také musela navštívit lékaře. Od této doby užívá antidepresiva a zvýšenou dávku léků na spaní. V září roku 2020 o víkendu opět přijela žalobkyně na zahradu, kde si chtěla sklidit úrodu. Ovšem k brance k domu byl připevněn silný řetěz se zámkem. Úrodu, kterou si vypěstovala, tak nemohla sklidit a ani si dosud nemohla vyzvednout osobní věci a věci po manželovi. Když žalovaný [číslo]) viděl, že před bránou stojí žalobkyně, vyšel k zamčené bráně a sdělil jí, že by se jí také mohlo něco stát, třeba že nedojede autobusem domů a že ji tu v žádném případě trpět nebudou. Od tohoto dne se žalobkyně bojí o své zdraví z důvodu možného napadení ze strany žalovaného [číslo]), zhoršil se celkově její psychický stav. Dne [datum] se konalo jednání u notáře Mgr. [anonymizováno] ohledně dědictví po zesnulém manželovi žalobkyně. Žalovaný [číslo]) žalobkyni po uplatnění nároku na zahradní domek vulgárně napadl slovy:„ Zapomeň na to, ty seš piča, všechno je moje, nedám ti nic, už tam nikdy nevkročíš“. Po celou dobu jednání žalovaný [číslo]) na žalobkyni dělal vulgární gesta a mimiku, zvyšoval na ni hlas, choval se k ní hrubě a nevhodně. Odepřel jí poskytovat službu společného odběru a úhrady telefonních služeb, kterou rodina jako celek dosud využívali. V říjnu roku 2020 žalovaný [číslo]) byl vyzván žalobkyní o vydání věcí včetně zahradního nářadí. Žalovaný [číslo]) však žalobkyni ničeho nevrátil. Dne [datum] se konalo druhé jednání u notáře Mgr. [anonymizováno] ohledně dědictví po zesnulém manželovi žalobkyně, kdy žalovaný [číslo]) se po celou dobu jednání u notáře v uvedený den choval k žalobkyni vulgárně, používal vůči ní sprostá slova, zřekl se jí jako matky a urážel její osobní integritu. Žalobkyni nakonec vydal pouze třetinu požadovaného nářadí, kdy navíc toto nářadí opřel k plotu. Žalovaní zamezují v kontaktu žalobkyně s dětmi žalovaných a další rodinou ze strany žalované [číslo]), žalobkyni pomlouvají a pokusili se zničit její vztah s druhým synem i s její dcerou. Žalobkyně žádala opakovaně žalované o obnovení základních lidských vztahů mezi ní a jimi a jejich rodinou. Rovněž žádala o pomoc finanční a fyzickou.

4. Žalovaní s návrhem žalobkyně nesouhlasili, uvedli, že odmítají tvrzení o zastřenosti úkonu, kdy kupní cena byla uhrazena tak, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Žalovaný [číslo]) se ke své matce vždy choval slušně, matce nikdy pomoc neodepřel, až do května roku 2021 své matce hradil telefon. Na její výslovnou žádost tak přestal činit. Dále žalovaní uvedli, že součástí pozemku p.č. st. [anonymizováno] je stavba [adresa] rodinný dům, přičemž tento rodinný dům si postavili žalovaní, kteří původní stavbu nacházející se na tomto pozemku museli zbourat z důvodu špatného stavebně technického stavu. Dále žalovaní poukazovali na to, že předmětné nemovitosti nabyli na základě kupní smlouvy nejen od žalobkyně ale i od otce žalovaného [číslo]), kdy žalobkyně s tatínkem žalovaného [číslo]) (manželem žalobkyně) převedli předmětné nemovitosti na žalované jako celek nikoliv jako spoluvlastnické podíly. Jednalo se tak o nedílné právní jednání, které až do dne podání žaloby nikdo nerozporoval. Má tedy za to, že žalobkyně není ve věci aktivně věcně legitimována. Žalovaní dále uvedli, že na úhradu kupní ceny si žalovaní vyřídili hypoteční úvěr, který dosud splácí, kupní cena byla vyplacena na bankovní účet otce žalovaného 2), jak bylo sjednáno v kupní smlouvě. O žádný dar se tak nejednalo. Na pozemku p. [číslo] se nacházela rozestavěná vedlejší drobná stavba. V době převodu se jednalo o drobnou stavbu 4 x 4 m, která se nezapisovala do katastru nemovitostí a přešla s pozemkem na žalované. K jejímu rozšíření došlo až po převodu na žalované. Na dostavbě se žalovaní podíleli. Není pravdou, že by náklady nesl výlučně otec žalovaného a žalobkyně. Žalovaný měl se svým otcem krásný vztah a domek budovali a rozšiřovali spolu a následně v něm také společně včelařili a stáčeli med. Dne [datum] však došlo k požáru tohoto zahradního domku a jeho rozsáhlému poničení. Při požáru otec žalovaného umřel. Žalovaní proto zahradní domek museli zrekonstruovat. Výše opravy činila 334 907,54 Kč. Žalobkyně se tak domáhá cizího majetku. Žalovaní zcela odmítli, že by zahradní domek užívala žalobkyně. Zahradní domek užíval toliko otec žalovaného [číslo]), který se od žalobkyně odstěhoval. Žalobkyně mu občas přijela uvařit a vyprat. Po smrti otce začala žalobkyně žalovaného vinit ze smrti jeho otce. Přitom žalovaný č. 2) nezavinil předmětný požár. Obviňování žalovaného č. 2) ze strany žalobkyně hluboce zasáhlo. Nebyl to tedy žalovaný, nýbrž žalobkyně, která nevybíravým způsobem po žalovaném a jeho manželce křičela na zahradě. Žalovaný je přesvědčen, že se k žalobkyni vždy choval slušně, rodičům pomáhal rekonstruovat chatu v [obec], a kdykoliv požádali o pomoc, tak jim ochotně vyhověl. Je tedy přesvědčen, že i kdyby žalobkyně se svým manželem darovala nemovitosti žalovaným, tak žalovaní se nedopustili vůči žalobkyni žádného jednání, které by žalobkyni opravňovalo k podání předmětné žaloby a odvolání daru. Žalovaní rovněž vznesli námitku relativní neplatnosti právního jednání žalobkyně, kterým se domáhá vrácení údajného daru.

5. Na základě provedeného dokazování ve věci soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byla uzavřena na straně jedné mezi [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalobkyně] jako prodávajícími a na straně druhé oběma žalovanými jakožto kupujícími kupní smlouva o prodeji nemovitostí, a to: pozemku p.č. st. [anonymizováno] a stavby pro rodinnou rekreaci č. [anonymizováno], část [územní celek], na stavební parcele st. [anonymizováno], zahrady p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], část [územní celek] Tyto nemovitosti pak prodávající prodali kupujícím za dohodnutou kupní cenu [částka], kdy kupující se zavázali zaplatit kupní cenu do jednoho měsíce ode dne podpisu této smlouvy prostřednictvím hypotečního úvěru na účet prodávajícího č. [bankovní účet]. Prodávající zároveň souhlasili se zřízením zástavního práva ve prospěch úvěrující banky. Bylo dohodnuto, že nezaplatí-li kupující prodávajícím dohodnutou kupní cenu ve výši [částka], jsou prodávající oprávněni od této smlouvy odstoupit. Převáděné nemovitosti se měly stát společným jměním kupujících zápisem jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaní [číslo]) a [číslo]) mají ve společném jmění manželů pozemek p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Na těchto nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek [právnická osoba] Rovněž tak z výpisu z katastru nemovitostí soud jistil, že tyto nemovitosti žalovaní nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

7. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odvolala svůj dar pro nevděk spolu s výzvou k vrácení daru a odstoupila od darovací smlouvy. V tomto dopise uvedla, že nemovitosti byly sice na žalované převedeny na základě kupní smlouvy, ale jednalo se pouze o předstírané jednání, kdy nikdy žalobkyni ani jejímu manželovi nebyla simulovaná kupní cena ve výši [částka] uhrazena. Od zahájení dědického řízení, poté co uplatnila svůj vlastnický a užívací nárok na zahradní domek, se chování žalovaných k osobě žalobkyně radikálně změnilo. Žalovaný č. 2) měl žalobkyni osobně, beze svědků, i před nimi, jak na předmětných nemovitostech, tak při jednání u notáře, opakovaně slovně velmi vulgárně a hrubě napadat, stejně tak žalovaná [číslo]). Žalovaný č. 2) oslovil žalobkyni dne [datum] jako„ piču největší“ a odmítl ji vpustit na darovaný pozemek. Zároveň žalovaní žalobkyni bránili v užívání části pozemku nemovitostí, tyto zatarasili řetězy, ačkoliv při uzavírání předmětné smlouvy si žalovaní museli být velmi dobře vědomi toho, že část nemovitostí bude žalobkyně i se svým manželem nadále užívat a budovat na nich rodinných domek pro jejich klidné stáří. Nicméně žalovaní od [datum] fakticky žalobkyni brání v užívání vybudovaného rodinného domu i v odnesení si osobních věcí. Žalovaný [číslo]) opovrhuje žalobkyní jako svou matkou, nejeví o ni žádný zájem, ignoruje ji, odmítá jí pomoci, cokoliv pro ni obstarat či zabezpečit. Z tohoto důvodu proto odvolala darování nemovitostí, jež byly darovány na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. K tomu dopisu doložila žalobkyně fotokopie obálek od doručení tohoto dopisu do sféry žalované [číslo]) a žalovaného [číslo]).

8. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla z hypotečního úvěru [číslo] čerpána částka ve výši [částka] a poslána na účet č. [bankovní účet]. Tato skutečnost vyplývá i z výpisu z úvěrového účtu [číslo] [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem osobního účtu [bankovní účet] byl [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Z výpisu sporožirového účtu vedeného u [právnická osoba] dne [datum] soud zjistil, že zemřelému [celé jméno žalovaného] byla poskytnuta z hypotečního úvěru částka [částka]. Dne [datum] byla částka [částka] z tohoto účtu odeslána na číslo účtu: [bankovní účet] [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem osobního účtu [bankovní účet] je žalovaný č. 2).

9. Z odhadu obvyklé ceny nemovitosti [číslo] [rok] soud zjistil, že předmětem ocenění měl být objekt individuální rekreace [část obce a číslo] spolu s vedlejší stavbou a pozemky p. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a jejího manžela ze dne [datum], kde byla zjištěna obvyklá cena všech nemovitostí ve výši [částka] s tím, že u objektu se nachází zahrada a vedlejší stavba na pozemku p. [číslo].

10. Ze zprávy Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, Územní odbor [okres] soud zjistil, že dne [datum] asi ve [údaj o čase] hod. ráno došlo na adrese [adresa], kdy při požáru došlo ke zničení celého prostoru obytné místnosti, došlo ke zničení dvou plastových oken, dřevěného obkladu stropu, podlahy, vstupních dveří, rozvodu elektroinstalace, osvětlení, záclony v garnýži, koberce, dvou čalouněných křesel, postele s lůžkovinami, stojací lampy, prosklené skříně, dřevěného stolku, olejového elektrického radiátoru, LCD Televize, set-top boxu, mobilního telefonu, dvou obrazů, starých nástěnných hodin, oblečení a osobních věcí. Zplodinami hoření a mastnými sazemi došlo k zasažení i ostatních bytových prostor zahradního domku, kdy došlo k poškození dalšího nábytku, kuchyňské linky, elektrických spotřebičů v kuchyni, vybavení kuchyně nádobím a potravinami a koupelny a osobních věcí majitele. Příčina vzniku požáru byla stanovena jako technická závada na elektrickém spotřebiči, elektrickém olejovém radiátoru.

11. Ze soupisu prací bylo zjištěno, že dne [datum] firmě [právnická osoba] žalovaný [číslo]) zaplatil částku [částka] z důvodu opravy zahradního domku.

12. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp.zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného], [datum narození], bydliště [obec], [ulice a číslo] povolal za dědice dědického podílu, který bude představovat podíl na bytové jednotce [číslo] v k.ú. [část obce], na ulici [ulice a číslo] v [obec] včetně všech spoluvlastnických podílů na budově a pozemcích souvisejících s bytovou jednotkou svého syna Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného]. V případě, že se v dědickém řízení po něm bude vypořádávat SJM manželů, v rámci kterého spolu s manželkou vlastní majetek, pak přikázal, aby tento majetek byl vypořádán tak, že jeho ideální polovina připadne do dědictví po něm. Dále uvedl, že z nepominutelných dědiců má syna [celé jméno žalovaného], kterému přikazuje k započtení na jeho povinný díl nepominutelného dědice a na jeho zákonný podíl hodnotu zahrady se zahradním domkem v [anonymizováno] – v [část obce], okres [okres], neboť kupní cenu za předmětné nemovitosti spolu s manželkou [celé jméno žalobkyně] neobdrželi, ačkoliv její přijetí kvitovali v kupní smlouvě. Formu kupní smlouvy zvolil syn [celé jméno žalovaného] (žalovaný 2) proto, aby vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyla jeho manželka (žalovaná 1). Takto vzniklý dluh synovi prominuli darem. Jako dalšího nepominutelného dědice uvedl dceru [jméno] [příjmení], které přikázal k započtení na její povinný díl nepominutelného dědice a na její zákonný podíl dar nemovitých věcí v [obec], a to domu [adresa] a pozemků, které byly v jeho výlučném vlastnictví, neboť tyto nabyl z dědictví.

13. Z čestného prohlášení z dne [datum] sepsaného [jméno] [příjmení], soud zjistil, že je sousedem zesnulého pana [celé jméno žalovaného] a že zemřelý [celé jméno žalovaného] vlastnil rekreační domek, který si postupně s manželkou [celé jméno žalobkyně] stavěli svépomocí v období let 2007 – 2020 a že tento zahradní domek společně se svou manželkou užíval od jeho dokončení v roce 2009 až do dne své smrti. Totéž znění je i v čestném prohlášení paní [jméno] [příjmení] sepsané dne [datum], v čestném prohlášení [jméno] [příjmení], sepsané dne [datum]. Dne [datum] vnuci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] sepsali čestné prohlášení, že svého dědu pravidelně navštěvovali, že mu pomáhali se stavbou zahradního domku, upravovali terén okolo domku a pomáhali se zahradními pracemi. Rádi pořádali oslavy s rodinou a přáteli v tomto zahradním domku. Potvrdili, že jejich děda vlastnil rekreační domek, který si postupně s manželkou [celé jméno žalobkyně], tedy s jejich babičkou postavili ze svých finančních prostředků a svépomocí v období let 2007 2020, a to na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] [část obce]. Tento zahradní domek jejich děda spolu s babičkou užíval od jeho dokončení v roce 2009 až do dne své smrti dne [datum]. Dne [datum] [jméno] [příjmení] prohlásil, že byl přítelem zesnulého pana [celé jméno žalovaného], se kterým byl pravidelně ve styku, stavbu zahradního domku začal budovat v roce 2007, kdy mu [jméno] [příjmení] vyplatil 80 000 Kč za to, že na svůj dům v [obec] zřídil věcné břemeno ve prospěch jeho firmy [právnická osoba], kde si uložil kabel elektrického vedení. Po celý další život zemřelý p. [celé jméno žalovaného] budoval a užíval zahradní domek se svojí ženou [celé jméno žalobkyně], a to až do jeho smrti. Z čestného prohlášení Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] soud zjistil, že je příbuzným - bratrancem zesnulého pana [celé jméno žalovaného], že může potvrdit, že zesnulý pan [celé jméno žalovaného] vlastnil se svou manželkou v obci [obec] rekreační domek, který si postupně postavili ze svých finančních prostředků a svépomocí v období let od 2007 do 2020 na pozemku [číslo] v k. ú. [obec], část [část obce]. Občas mu na stavbě pomáhal. Je mu známo, že ve snaze pomoci svému synovi [celé jméno žalovaného] a jeho manželce jim parcelu, na které je domek, manželé [jméno] [jméno] darovali s tím, že pokud je mu známo, bylo sjednáno, že domek se zahradou mohou [jméno] [jméno] do své smrti užívat. S touto podmínkou také mladým pozemky dali. [ulice] domek zesnulý následně společně s manželkou užíval až do své smrti, kdy v tomto domku uhořel.

14. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil že od roku 2007 prováděl stavební práce pro manžele [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] na pozemku p. [číslo] v obci [obec] [část obce]. Za tyto práce fakturoval odhadem 75 000 Kč. Uvedl, že manželé [celé jméno žalovaného] budovali domek za účelem trvalého bydlení, a proto se půdorys stavby rozšiřoval o cca 4 x 2 metry. I výška krovu se prováděla tak, aby bylo možné využít podkroví. V roce 2008 prováděl zednické práce, za tyto práce fakturoval odhadem 95 000 Kč. V roce 2009 na domku prováděl rovněž zednické práce, ty v tomto roce fakturoval cca 70 000 Kč. V roce 2010 proběhly řemeslné práce, za které byla fakturována částka odhadem 30 000 Kč.

15. Z předložené dohody o pracovní činnosti žalobkyně pro rok 2016, 2017, 2018, 2019, z dohody o provedení práce žalobkyně za rok 2018, z dohody o pracovní činnosti žalobkyně pro rok 2018, z potvrzení o zaměstnání z období let 2008 až 2011, z potvrzení o příjmech za rok 2011, z potvrzení o důchodovém pojištění za rok 2010 a 2011 soud zjistil, že žalobkyně je ve starobním důchodu, stále si přivydělává brigádami u zaměstnavatele [anonymizováno] [územní celek], příspěvkové organizace, kde je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti případně dohody o provedení práce na pozici [anonymizována čtyři slova].

16. Z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne [datum] ve věci řízení o pozůstalosti po [celé jméno žalovaného], zemř. dne [datum] soud zjistil, že byla přítomna Mgr. [jméno] [příjmení], notářský kandidát, že k jednání se dostavili [jméno] [celé jméno žalovaného], žalovaný [číslo]), Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka, jakožto zástupce žalobkyně a Mgr. [jméno] [příjmení], dále žalobkyně a Mgr. [jméno] [příjmení]. Všichni přítomní prohlásili, že nemají námitek proti závěti zůstavitele ze dne [datum] a tuto uznávají za pravou a platnou. V protokolu je dále konstatováno, že ohledně vlastnictví budovy bez č. p. č. e. dosud nezapsané v katastru nemovitostí postavené na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], je mezi účastníky spor ohledně vlastnického práva ke shora uvedené budově, když žalovaný [číslo]) tvrdí, že vlastnické právo ke shora uvedené budově na něj a jeho manželku (žalovanou [číslo]) bylo převedeno na základě kupní smlouvy o prodeji nemovitosti ze dne [datum] a že tedy uvedená stavba je součástí pozemku p. [číslo] proto předmětná budova nespadá do společného jmění manželů zůstavitele a žalobkyně, ale patří do společného jmění manželů žalovaného [číslo]) a žalované [číslo]). Závěrem právní zástupce žalobkyně a Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] navrhla vypořádat dědictví tak, že chatka na p. [číslo] v k.ú. [obec], nechť připadne celá žalobkyni., s čímž žalovaný [číslo]) vyjádřil nesouhlas.

17. Z černobílé fotografie založených na čl. 114 spisu soud zjistil, že na brance je umístěn kovový řetěz.

18. Dopisem opakovaně žalobkyně žádala žalovaného [číslo]) o vydání těchto věcí: sazeče česneku, dvou motyk, dvou hrábí, dvou rýčů, sázecího kolíků, sázecí lopatky, kolků k rajčatům a dvou konví na zalévání. [Anonymizovaný odstavec.]

20. Z darovací smlouvy uzavřené mezi zemřelým [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] (nyní [příjmení]) uzavřenou dne [datum] soud zjistil, že zemřelý [celé jméno žalovaného] daroval své dceři tyto nemovitosti: RD [adresa] na p.č. st. [anonymizováno] v k.ú. a [územní celek], dále pozemek st. p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec].

21. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], notářské kandidátky soudního komisaře Mgr. [anonymizováno] soud zjistil, že účastníci jsou účastníky v dědickém řízení po zemř. [celé jméno žalovaného] a z tohoto důvodu se s nimi svědkyně v rámci dědického řízení setkala. V průběhu dědického řízení nezaznamenala, zejména mezi žalovaným [číslo]) a žalobkyní, žádný útok ani urážky. Uvedla, že je pravdou, že účastníci se v rámci dědické řízení nejsou schopni dohodnout, jednání však nebyla vyhrocena, nenadávali si, ani se k sobě hrubě nechovali. Problém spočívá v tom, že žalobkyně spolu se zesnulým panem [příjmení] měli darovat pozemky žalovaným s tím, že na jednom z těchto pozemků se nachází nějaký zahradní domek, kdy žalobkyně tvrdí, že tento zahradní domek nebyl předmětem darování a žalovaný naopak uvádí, že byl předmětem převodu nemovitostí a to spolu s pozemky. Nepamatuje si, že by v rámci dědického řízení došlo k nějakému nevhodnému, škaredému chování ze strany žalovaného 2) vůči žalobkyni. Pokud by k tomu došlo, bylo by to zaprotokolováno v protokolu o dědickém řízení. Jednání má velkou spoustu, proto nebyla schopna odpovědět na otázku, zda někdo na jednání zvyšoval hlas či nikoli. Nicméně u jednání je vždy přítomna, na začátku si odchází ofotit určité listiny, ale jinak je jednání přítomna. Délka její nepřítomnosti v případě ofocení listin může být tak minuta až dvě.

22. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobkyně, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně je její kolega, kdy ještě s Mgr. [příjmení] jsou všichni ve sdružení advokátů, mají společné prostory, předmět řízení zná z dědického řízení, ve kterém zastupuje shora uvedené osoby. Uvedla, že v rámci dědického řízení nebyla dosud vypořádána nemovitost, a to zahradní chatka, která se nachází na pozemku žalovaných. K této uplatnila žalobkyně vlastnické právo. V rámci dědického řízení probíhala tři jednání, kdy žalovaný [číslo]) útočil na žalobkyni hrubým způsobem, křičel na ni, používal sprostá slova„ kurva, piča“, nicméně nikoli jako oslovení žalobkyně, ale jako proložku ve větách. Říkal, že všechno je jeho, ať už ona táhne a že ať nikdy nepáchne na jeho pozemek. Toto vnímala jako nesmírně urážlivé. Napadal ji i kvůli tomu, že žalobkyně žádala o vydání nějakých věcí ze zahradního domku, načež žalovaný [číslo]) opět vulgárně žalobkyni odpovídal, že si vymýšlí, že to jsou krámy a zbytečnosti. Dalším sporným tématem bylo placení telefonu, kdy žalovaný [číslo]) platil nějaký kredit v rámci celé rodiny při volání s tím, že žalovaný [číslo]) žalobkyni napadl, že to za ni platit nebude a že mu dluží určitou sumu peněz. Svědkyni je známo, že pan [příjmení] uhořel v zahradním domku, všichni přítomní byli z celé situace zaskočeni, neboť se nejednalo o přirozenou smrt, zůstaly tam nevyřčené otázky, zda to je či není něčí vina. Bylo to velmi emotivní a tíživé. Pro žalobkyni bylo traumatizující, že do tohoto objektu nemohla jít a vzít si nějaké své věci či listiny. Vlastnické právo k zahradnímu domku žalobkyně začala uplatňovat hned na začátku dědického řízení, neboť svědkyni říkala, že je to to jediné, na čem jí záleží, že k tomu má citový vztah. Dále uvedla, že při dědickém řízení není možné, aby strany na sebe nějak vulgárně křičely, ty útoky probíhaly spíše v krátkých pauzách mezitím, kdy notářská kandidátka odešla a než se vrátila. Poté situaci vždy zklidnila a pokračovalo se v jednání. Byla tam i mimika, posunky, tím má na mysli zlé pohledy a agresi či nenávist, kterou zaznamenala v pohledu žalovaného [číslo]) vůči žalobkyni.

23. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně je její matka, ke které má velmi pěkný vztah, žalovaný [číslo]) je její bratr, žalovaná [číslo]) je její švagrová, kdy vztahy mezi ní a žalovanými nejsou vůbec pěkné. Svědkyně byla přítomna dědickému řízení, při kterém se žalovaný [číslo]) nehezky choval, sama se za něj styděla před notářkou, používal vulgární výrazy, jako„ piča největší“. Žalobkyni řekl, že nepřekročí práh jeho zahrady. První jednání u notáře bylo nejhorší, ty konfrontace probíhaly, když notářka odešla kopírovat nějaké listiny. Žalobkyně byla srozuměná s tím, že zahradní domek bude ve vlastnictví žalovaného [číslo]), nicméně že na ten zahradní domek bude jezdit do své smrti. Nečekala, že žalovaný [číslo]) dá na branku řetěz a když se tak stalo, postavila se k tomu tak, že ten domek chce, neboť do něj nainvestovala se svým zesnulým manželem veškeré své peníze. Proto se rozhodla, že jej bude chtít do svého vlastnictví. Dalším tématem a problémovou záležitostí byly osobní věci a nářadí žalobkyně, kdy žalobkyně psala žalovanému [číslo]) dopisy o vydání věci. [jméno] svědkyně mu je házela do schránky. Po druhém dopisu žalovaný [číslo]) opřel o plot staré nepotřebné nářadí či věci, které se nedaly užívat. Žalobkyni tak vydal jednu třetinu jejích věcí. Ví, že žalobkyně měla eminentní zájem na vydání sazeče česneku. Do týdne po úmrtí pana [celé jméno žalovaného] žalovaný [číslo]) volal žalobkyni, ať si přijede vzít do zahradního domku, co chce, ale že má na ni málo času, neboť jde na noční službu. Žalobkyně, když na místo přijela, byla v šoku, vše bylo černé. Říkala, že neví, co by si měla vzít, že snad asi nic nebude chtít. Při druhém dědickém jednání ty konfrontace byly mírnější, žalobkyni a svědkyni bylo řečeno, že nepřekročí práh zahrady. [příjmení] jednání však už byla mírná, při třetím dědickém řízení již žádná konfrontace neprobíhala. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným [číslo]) se vyhrotily po pohřbu pana [celé jméno žalovaného], přičemž v tu dobu žalovaný [číslo]) žalobkyni říkal, že domek zrekonstruuje, že tam může přijet a uvařit si kávu. Poté žalovaný [číslo]) spoustě lidem nedoporučoval jít na pohřeb a to z důvodu špatné covidové situace, proto také spousta lidí nedojela. Z tohoto důvodu se žalovaný [číslo]) rozhodl, že udělá oslavu v nově zrekonstruovaném domku na počest dědy. Žalobkyně žalovanému [číslo]) telefonicky sdělila, že to považuje za nevhodné, což žalovaného [číslo]) rozčílilo. Od té doby se vztahy začaly vyhrocovat. Žalovaný 2) začal být na žalobkyni nepříjemný a vulgární. Na zahradu měla žalobkyně přístup zhruba do začátku září roku 2020 Ani vnuci se k rodičům svědkyně nechovali hezky, nepřáli jim k svátkům ani k narozeninám, na pohřbu se dívali pohrdavě na ostatní, žalobkyni nepozdravili. Z vyprávění žalobkyně svědkyně ví, že žalobkyně si dojela sklízet zeleninu na zahradu žalovaných, okopávala tam jahody, načež jí žalovaná [číslo]) sdělila, aby jahody přestala okopávat, že si tam vysadí sad, že je to její zahrada. Na to žalobkyně žalované [číslo]) odpověděla, že to není pravda, že je to její zahrada a její domek a že si tam může dělat, co chce. Poté se dostavil žalovaný [číslo]), oba na žalobkyni křičeli. Mělo tam zaznít, že je„ piča největší“. Říkali jí, že tam nic není její, ať vypadne. Poté oba žalovaní odešli. Žalobkyně se tak lekla, že upadla na zem, volala svědkyni, byla uplakaná a roztřepaná s tím, že ji svědkyně čekala na autobusovém nádraží na zastávce. Po tomto incidentu se u žalobkyně zhoršil její psychický stav. Svědkyně dále uvedla, že žalobkyně si přivydělávala, nikdy nouzí netrpěla ani netrpí. Posledních pět let žalovaný [číslo]) žalobkyni nijak nepomáhal, ani o ni nejevil žádný zájem. Svědkyně uvedla, že byla přítomna pouze tomu, kdy se rodiče rozhodli, že každému ze svých dětí darují nějaký majetek. Další byla pouze interní záležitost.

24. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že žalobkyně je jeho matka, žalovaný č. 2) je jeho bratr, žalovaná č. 1) je jeho švagrová. V dřívější době nikdy nezaznamenal nějaké hádky mezi rodiči a dětmi. V rámci dědického řízení to bylo poněkud ostřejší, kdy právní zástupce žalobkyně a jeho sestry hledala nějaké východisko, kdy žalobkyně chtěla domek užívat, s čímže žalovaný č. 2) zásadně nesouhlasil. Žalobkyni i sestře Mgr. [příjmení] říkal:„ Vy dvě tam nebudete chodit“. Bylo to takové nepříjemné a emočně vypjaté. Svědek uvedl, že se nepamatuje, že by na dědickém řízení padala nějaká vulgární slova. Ještě po pohřbu byly vztahy poměrně dobré, kdy žalovaný č. 2) žalobkyni říkal, že jí to tam spraví, aby si mohla uvařit kafe. Poté svědek dostal smsku o tom, že je tam řetěz. Ty vztahy nikdy nebyly ideální, byly tam spory už v minulosti. Každý si uměl postěžovat na to své. A byly to takové ty řeči a ty spory, co se v rámci rodiny odehrávají. Sám si nevzpomněl, že by se na pohřbu odehrávalo něco nepříjemného, kar se odehrával na zahradě u sestry pod pergolou, kde také žádná nepříjemnost nebyla. Je mu známo, že žalobkyně jednou zmínila, že kdyby se její manžel neopil se synem žalovaného 2), tak by to tak nemuselo dopadnout. Nechala si vyjet i nějakou zprávu z patologie, kde bylo zjištěno, že zemřelý pan [celé jméno žalovaného] byl pod vlivem alkoholu. Všichni dostali příležitost vybrat si věci v tom domku po zemřelém taťkovi, žalovaný 2) jim řekl, ať si vyberou, co chtějí, sám svědek tam byl zhruba 2- 3 hodiny. Věci si mohla vybrat i žalobkyně. Zároveň uvedl, že má za to, že z domku nebylo moc co vzít, protože vše bylo zničené. Je mu známo, že žalobkyně ještě chtěla nějaký sazeč česneku a nějaký rýček. Zahradní domek pak byl rychle zrekonstruovaný. Svědkovi je známo, že žalobkyně si přivydělává, ničeho nepotřebuje, nouzí netrpí. Ví, že posledního půl roku případně celého roku vztahy mezi žalobkyní a žalovanými velmi ochladly, žalobkyně ani nevěděla, že se ženil syn žalovaného 2). Svědek se do řešení majetku nikdy nezapojoval, až u notáře se dozvěděl, že byla uzavřena nějaká kupní smlouva a že otec pořídil závěť. Je mu známo, že rodiče žili s přesvědčením, že si mohou zahradní domek a část zahrady užívat. Přišlo mu proto divné, když žalovaný č. 2) nechtěl žalobkyni dovolit po smrti otce užívání části zahrady. Žalovaný č. 2) však trval na svém stanovisku, že v žádném případě ty dvě, a tím měl na mysli žalobkyni a svou sestru, tam nepustí. Proč, to nevysvětloval. Je mu známo, že vztah mezi Mgr. [příjmení], žalobkyní a žalovanými je na nože.

25. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že s žalobkyní i žalovaným je v příbuzenském vztahu, s žalobkyní má velmi pěkný vztah, žalovaného č. 2) viděl pouze párkrát v životě. Žalovanou č. 1) nezná vůbec. Nikdy nebyl přítomen nějakému nevhodnému chování ze strany žalovaných vůči žalobkyni. Od Žalobkyně však ví, že vztah mezi ní a jejím synem není ideální. Žalobkyně svědkovi řekla, že v podstatě byla vyhozena na dlažbu ven z jejího rodového majetku. Sám asi týden po smrti svého příbuzného viděl na bráně velký řetěz, který do dálky svítil. Sám zesnulému panu [celé jméno žalovaného] jednou tak za půl roku s něčím pomohl. Pokud zesnulý mluvil o žalovaném 2), tak má za to, že vztah mezi nimi byl slušný. Na pohřbu zemřelého pana [celé jméno žalovaného] nezaznamenal žádný atak či konflikt. Na smuteční kar však již nešel. Od zesnulého pana [celé jméno žalovaného] ví, že zahradní domek včetně pozemku formálně žalovanému prodal, protože ten potřeboval hypotéku, nicméně s žalovanými se domluvil na tom, že to tam on a žalobkyně mohou doživotně užívat. V poslední době se svědek se žalobkyní stýká často a pravidelně, žalobkyně mu vše vysvětlila, zejména mu popsala, jak se věci mají. Svědek potvrdil, že čestné prohlášení sepsal sám na svém vlastním počítači, vlastnoručně ho podepsal a také ho podepsala jeho žena.

26. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že žalobkyně je jeho babička, žalovaní jsou jeho rodiče. Vztah k žalobkyni je po delší dobu víceméně formální. Vztahy mezi žalobkyní a žalovanými popsal tak, že jsou zhruba 15 let spíše vlažné. Ví, že tam pak byla nějaká snaha o nápravu těch vztahů, ale nepodařilo se to. Původně měl k babičce vztah normální, někdy jezdil za babičkou a dědou na chalupu v [obec]. Na návštěvu k prarodičům jezdili o Velikonocích či na Vánoce. K zemřelému panu [celé jméno žalovaného], což byl jeho dědeček, měl vztah perfektní. S babičkou byl vztah spíše normální. Nikdy nebyl přítomen tomu, že by oba žalovaní byli vůči žalobkyni vulgární, že by na ni verbálně či jinak útočili. Svědek uvedl, že když dědeček bydlel v chatce u nich na zahradě, tak vztahy s ním měli bezvadné. Když stavěli dům, tak dědeček jim pomáhal, občas za nimi přišel i na vínko. Kontakt mezi svědkem, žalovaným č. 2) a dědou byl velmi blízký a častý. Když babička za dědou v sobotu přijela, tak za nimi nikdy nechodila. Ty vztahy byly v tu dobu již vlažné. Po dobu, kdy svědek býval s rodiči na nemovitostech, nezažil, že by docházelo k nějakým třenicím mezi jeho rodiči a žalobkyní. Nefungovala tam žádná komunikace. Vzpomněl si, že krátce po smrti dědečka žalovaný č. 2) hovořil telefonicky s žalobkyní, říkal jí, že má sehnanou firmu, která dá domek do pořádku, že to bude všechno připravené tak, aby to žalobkyně mohla užívat. Žalovaný č. 2) z toho telefonátu však byl špatný, posléze sdělil, že jej žalobkyně obvinila ze smrti dědy a že děda byl kvůli němu„ blbý“. Tím měla asi na mysli, že ke konci už měl demenci. Svědkovi je známo, že žalobkyně obvinila žalovaného č. 2) ze smrti dědečka, dokonce napadla i svědka a rovněž jej obvinila ze smrti dědečka. Toto sdělila rodičům svědka, což se svědka nesmírně dotklo, neboť to byla pro něj velmi citlivá záležitost. Svědkovi je známo, že rodiče si chtěli koupit chalupu k rekreaci, posléze však měl dědeček nabídnout žalovanému č. 2) předmětnou zahradu s tím, že žalovaný č. 2) ale trval na tom, že si pozemek s chatkou koupí. Rovněž ví, že žalovaný č. 2) zaplatil kupní cenu. Ví, že dědeček poté žalovanému č. 2) nabídl, že mu peníze půjčí, aby se stavba dala rychle do pořádku. Svědek byl u toho osobně, když to dědeček říkal. Původně dědeček bydlel v rodinném domě v [obec] u Mgr. [příjmení], poté se nastěhoval do zahradního domku u žalovaných na zahradě. Žalovaný č. 2) byl za to rád, neboť dědeček nemovitosti hlídal. Využíval garáž i sklep a areál nebyl opuštěný. Je mu známo, že na branku byl dán řetěz, a to z důvodu, že se branka dala volně otevřít, v tu dobu tam pracovali řemeslníci, kteří domek spravovali, nechávali si tam náčiní. Poté, co byl konflikt mezi žalovanou č. 1) a žalobkyní, tak žalobkyni klíč nepředali. Svědkovi je známo, že dědeček zemřel v dubnu roku 2020 a že tam pak žalobkyně jezdila až do doby konfliktu s jeho matkou, tedy žalovanou č. 1), což bylo na přelomu léta a podzimu. Co bylo předmětem incidentu mezi žalobkyní a žalovanou 1), svědek neví, ale bylo mu řečeno, že žalobkyně jeho a žalovaného č. 2) obvinila ze smrti dědy, což se žalované č. 1) velmi dotklo. Svědek byl přítomen tomu, když si žalobkyně i jeho teta přišly vybrat věci po zemřelém dědečkovi. Ví, že si tam braly nějaké věci. Poté také ví, že po nějaké době teta přinesla papírek, že chce ještě vydat nějaké věci, takže to s žalovaným č.2) chystali, bylo to nějaké zahradní nářadí. V roce 2018 se svědek ženil, v tu dobu už nezval na svatbu ani žalobkyni, ani dědečka, ani tetu, pouze strejdu a bratrance. Babičku s tetou nezval z důvodu narušených vztahů, dědu nezval z toho důvodu, že on by stejně nešel, neboť nešel ani na padesátiny svého syna - žalovaného č. 2). On však o té svatbě věděl. Po smrti dědečka se žalovaný č. 2) snažil, aby se vztahy s žalobkyní obnovily, proto se snažil dát i zahradní domek rychle dohromady, aby v něm žalobkyně mohla fungovat, ale evidentně to nějak nedopadlo.

27. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že vztahy mezi ní a žalovanými se zhoršily v době, kdy zahradní domek s manželem vybudovali. V okamžiku, kdy se dobudoval, což bylo asi před pěti lety, tedy zhruba v roce 2017, tak nastaly vztahové problémy. Zejména žalovaná č. 1) dědu (zemřelého pana [celé jméno žalovaného], manžela žalobkyně) vyháněla ze zahradního domku. Křičela na něho, dvakrát před ním plivla, dělala mu různé schválnosti. Její manžel si na žalovanou č. 1) stěžoval. Také žalovaný č. 2) na jejího manžela křičíval a dělal mu schválnosti. S manželem se v době, kdy jim odcházely síly, dohodli, že darují svůj majetek dětem. Všechny děti proto svolali a žalovaní řekli, že by chtěli předmětné nemovitosti, tedy [anonymizováno]. Dcera chtěla domek v [obec], synovi ve [obec] proto řekli, že dostane byt. Nikomu z dětí nechtěli nic prodávat. Poté však přišel žalovaný č. 2) s tím, že by potřeboval peníze, půjčku, aby mohl začít stavět. Ačkoli žalobkyně s manželem si chtěli nechat kousek pole, žalovaný č. 2) je přemluvil, aby mu předmětné nemovitosti napsali celé, aby měl co nejvíce peněz. Poté žalobkyni na její účet přišlo půl milionu korun, ale hned následující den tuto částku poslali zpátky žalovaným poníženou o [částka], což byl poplatek, který se strhával. Žalovaný č. 2) při té příležitosti řekl, že si to tady žalobkyně s manželem může užívat až do smrti. Zahradní domek si žalobkyně spolu se svým manželem pak začali opravovat. Nainvestovali zhruba do něj tak 400 000 až 500 000 Kč. V současné době si žalobkyně nechala domek odhadnout a má za to, že má hodnotu 1 800 000 Kč, a to bez pozemků. Když její manžel zemřel, tak se tam všichni sešli, vnuk plakal a říkal, že zavinil, že její manžel zemřel. Žalobkyně to po něm pouze opakovala a říkala tedy to, co říkal její vnuk. Je to její domněnka, že za smrt jejího manžela může žalovaný č. 2) s jeho synem. Pohřeb zajišťoval žalovaný č. 2) s její dcerou a probíhal v [obec]. Nechali vytisknout parte, které žalovaný č. 2) rozvezl po rodině. Všem v rodině žalovaný č. 2) navykládal, že nemůžou jít na pohřeb, ať nechodí. Žalovaná č. 1) na pohřeb také nepřišla. Žalovaný č. 2) na pohřeb se syny přišel. Ti žalobkyni nepozdravili. Žalobkyně poté na předmětnou nemovitost jezdila, měla tam zasazenou zeleninu, postupně si to chtěla sklízet. V době, kdy okopávala jahody, přišla za ní žalovaná č. 1) a začala jí říkat, ať už tam nic nedělá a že si tam zasadí sad. Když si šla žalobkyně utrhnout švestku, slyšela žalovanou č. 1) jak volá na žalovaného č. 2), že na zahradě šmejdí. Proto si zavolala žalovaného č. 2) a ptala se ho na tyto skutečnosti, načež žalovaný č. 2 jí řekl, že žalobkyně měla říct, že [příjmení] zavinil smrt dědy. Žalovaná č. 1) začala křičet, dotazovala se žalobkyně, zda má nějaký papír na užívání těch nemovitostí, načež jí žalobkyně sdělila, že si tedy nějaký obstará. Žalovaná č. 1) pak žalobkyni řekla, že je„ největší piča“. Žalovaný č. 2) u toho byl a žalobkyni řekl, že se vším, co žalovaná č. 1) řekla, souhlasí. Žalobkyni se z toho udělalo špatně, takže upadla. Když odcházela, žalovaný č. 2) jí řekl, že tady užívání měl pouze její manžel. Žalobkyně byla takto vyhozena. Posléze žalovanému č. 2) posílala dopis po dceři, ať jí vydá alespoň nějaké nářadí. Obdržela asi třetinu ze svého původního nářadí. Pak asi za týden, když jela sklízet na zahradu zbytek zeleniny, už byl na branku daný řetěz, takže se do nemovitosti nedostala. Je pravdou, že si dříve mohla vybrat věci, které by si chtěla vzít. Nevěděla však, že v budoucnu nebude do nemovitosti vpuštěna, proto si ničeho nebrala. Žalobkyni se nelíbilo, že žalovaní jejího manžela napadali, a proto se s nimi víceméně nestýkala, nechodila za nimi, vyhýbala se jim. Její manžel měl nehezký vztah s žalovanou č. 1). Když žalovaný č. 2) slavil padesátiny, její manžel odmítl jít na oslavu s odůvodněním, že žalovaný č. 2) nepozval na tuto oslavu svou sestru. Žalovaný č. 2) neměl se svou sestrou žádný problém, vztah mezi nimi byl hezký, problémy mezi nimi dělala žalovaná č. 1). Žalobkyně si myslí, že žalovaná č. 1) má velký vliv na žalovaného č. 2). Žalobkyně si po smrti manžela přinesla pitevní zprávu, viděla, kolik měl její manžel alkoholu v krvi, proto když jí volal žalovaný č. 2), tak na něj byla pěkně naštvaná a řekla mu všechno, co si myslí, zejména že za tu smrt dědy může. A proto mu také řekla, ať nic neoslavuje, že už se jejího manžela za života natýrali dost, tak ať už ho nechají v klidu. Poté on jí praštil telefonem. Od té doby v podstatě spolu nekomunikují. Co se týče dědického řízení žalovaný č. 2) vyštěkl na její právní zástupkyni že:„ Ta už tam nevkročí“. Snad v rámci toho dědického řízení padlo nějaké vulgární slovo, ale žalobkyně už neví, jak to bylo. Žalovaný č. 2) jejímu manželovi občas pomáhal, více mu však pomáhala jeho dcera. I žalobkyni žalovaný č. 2) pomáhal. To však bylo do doby, než byl zahradní domek postavený. Pak se to změnilo a za všechno může žalovaná č. 1). Důvodem bylo to, že žalovaná č. 1) chtěla ten zahradní domek zpátky pro sebe. Naváděla proti žalobkyni a jejímu manželovi i své děti. Žalovaná č. 1) verbálně napadla žalobkyni na zahradě, kdy žalovaný č. 2) po celou dobu mlčel a poté řekl, že se vším souhlasí. Uvedla, že je pravdou, že po smrti jejího manžela žalovaný č. 2) říkal, že domek opraví, aby jej žalobkyně mohla užívat, ale pak se to zase změnilo a ona byla vyhozena. S žalovaným č.2) se přestala stýkat po pohřbu. Je pravdou však, že po pohřbu jí žalovaný č. 2) ještě přivezl asi pět kilo medu. Rovněž uvedla, že při uzavírání kupní smlouvy si ten zahradní domek s manželem chtěli ponechat k užívání. Když ho pak dostavěli a zvětšili, tak ho chtěli i do vlastnictví. S manželem se žalobkyně měla bavit o tom, že by to rozjeli, že by chtěli vrátit to, co žalovaným dali. Po tom incidentu na zahradě za týden žalobkyně přijela opět na zahradu a na brance uviděla řetěz. Byla z toho velmi rozrušená, stejně jako po dědickém řízení, kdy jí žalovaný č. 2) řekl, že na tu zahradu již nevkročí. [příjmení] si vzít prášek na uklidnění. V rámci toho dědického řízení proto nic dalšího nevnímala.

28. Z výslechu žalované č. 1) soud zjistil, že žalovaný č. 2) vždy fungoval tak, že pro své rodiče všechno zařídil a to včetně veškeré zdravotní péče. Rodiče jejího manžela měli tři děti, protěžovaná byla však jejich dcera. Ta také způsobovala největší problémy v rodinných vztazích. Neustále žalovanou č. 1) pomlouvala, žalovaná 1) nikdy pro žalobkyni nebyla dobrou snachou. Žalobkyně jezdila k žalovaným sporadicky, vnoučatům se nikdy nevěnovala. Její manžel byl jejím opakem. Protože však žalovaná č.1) neměla dobrou zkušenost s rodiči žalovaného č. 2), trvala na tom, že dům v [obec] s pozemky nechce formou darovací smlouvy jako dar, trvala na tom, že je ochotna si nemovitosti od nich pouze koupit. Proto byla uzavřena kupní smlouva. Žalovaní si v tu dobu chtěli vzít nějakou hypotéku na to, aby mohli na předmětných nemovitostech postavit hrubou stavbu. Otec žalovaného č. 2) však žalovanému č. 2) přislíbil, že mu půjčí nějaké peníze a že mu to pak budou žalovaní splácet. Nicméně poté získala Mgr. [příjmení] byt po rodičích, který prodala a odstěhovala se do [obec], které dostala od svých rodičů, a bratrovi žalovaného [číslo]) [jméno] [celé jméno žalovaného] byl přislíbený byt po žalobkyni a jejím manželovi, proto zemřelý pan [celé jméno žalovaného] žalovanému [číslo]) řekl, že půjčené peníze vrátit nechce. V zahradním domku bydlel zemřelý pan [celé jméno žalovaného], žalovaní za to byli rádi. Se zesnulým panem [celé jméno žalovaného] měli žalovaní krásné vztahy. Nicméně poté paní [příjmení] začala otce žalovaného [číslo]) proti žalované č. 1) popouzet, žalovanou č. 1) pomlouvala. Ví, že o ní mluvila jako o„ krávě, o piče“ atd. U dojednání kupní smlouvy byl přítomen žalovaný č. 2) a syn žalovaných, dále žalobkyně a její manžel. Kolik měla činit kupní cena si žalovaná č. 1) již nepamatuje. Ale bylo dohodnuto, že rodiče žalovaného č. 2) jim půjčí [částka]. Za otcem žalovaného č. 2) jezdívala i žalobkyně, pracovala tam na zahradě, měla tam zeleninu. Měla vyčleněnou část zahrady, na které si hospodařili. Žalovaná 1) ale viděla, že zemřelý pan [celé jméno žalovaného] byl jako mezi dvěma mlýnskými kameny, tedy mezi žalobkyní a sestrou žalovaného č. 2) a jí samotnou. Proto ty vztahy utlumila, aby z toho otec žalovaného č. 2) neměl problémy. [jméno] na pohřeb zesnulého pana [celé jméno žalovaného] nešla z důvodu covidové situace, a také proto, že s rodinou manžela skončila, nechtěla se potkat ani s žalobkyní ani s paní [příjmení]. A na hrob se šla rozloučit sama osobně s kytkou. Ví, že po smrti pana [celé jméno žalovaného] chtěl žalovaný č. 2) dát vztahy s žalobkyní dohromady, ona mu však řekla, že si tam dopěstuje nějakou zeleninu a už tam jezdit nebude. Mezitím žalovaný č. 2) nechal zahradní domek opravit, ještě žalobkyni nabízel, že si tam může uvařit kafe apod. Poté se odehrál incident na zahradě, když žalobkyně obrývala jahody, žalovaná č. 1) za ní přišla a říkala jí, ať už to nedělá, že si to udělají sami, že si tam vysadí stromy. Žalobkyně však na ni začala křičet, že jí do toho nic není, nadávala jí, že je„ ludra“. Žalovaný č. 2) když to viděl, přišel na místo a žalobkyně začala na žalovaného č. 2) křičet, že zavinil smrt dědy, a taky že jejich syn zabil dědu, což byla pro žalovanou č. 1) poslední kapka. Byla z toho vyřízená. Manžel ji vzal pod paži a žalobkyni řekl, ať už tam nechodí. Není pravdou, že by srpnu měli na terase svého domu dělat oslavu smrti dědy. V tu dobu rekonstruovali celou terasu. Žalovaná č. 1) má za tím účelem pořízené fotografie uložené v mobilním telefonu. Rovněž poukazuje na vulgární sms zprávu, kterou zaslal syn Mgr. [příjmení] jejich synovi poté, co byl ve věci vyslechnut. Dále uvedla, že poté co se zahradní domek zrekonstruoval, bylo třeba v něm větrat, řemeslníci tam měli uložené nářadí, proto se žalovaný č. 2) rozhodl, že na branku dá řetěz. Původně chtěl dát klíč i žalobkyni, ale po tom incidentu na zahradě se rozhodl, že klíč žalobkyni již nedá, nepřál si, aby tam chodila. Když pan [celé jméno žalovaného] zemřel, žalovaný č. 2) všem příbuzným umožnil, aby si vzali věci, které v tom domku zůstaly. [příjmení] [příjmení] s žalobkyní navíc měly klíče, vzaly si všechno, co potřebovaly, stejně jako bratr žalovaného č. 2). Největší scéna byla kvůli sazeči česneku, který se nenašel a který Mgr. [příjmení] jela osobně vymáhat po žalovaném č. 2), kterému nadávala do„ čuráků“. Žalovaný č. 2) ještě po smrti svého otce vezl žalobkyni 10 kg medu. Poté, co proběhlo dědické řízení, se žalovaná č. 1) dozvěděla, že právní zástupkyně paní [příjmení] a žalobkyně při dědickém jednání žalovaného č. 2) napadla a že to bylo strašné. Žalovaní a jejich děti se nestýkají pouze s paní [příjmení] a žalobkyní, naopak velmi pěkný vztah mají se sestrou žalobkyně, s bratranci i s bratrem žalovaného č. 2).

29. Z výslechu žalovaného č. 2) soud zjistil, že žalovaný č. 2) se snažil vždy svým rodičům pomáhat. I přesto se v 90. letech s ním matka jeden rok nebavila. Žalobkyně nikdy neměla zájem o vnoučata, tedy o jeho děti, sama má rozvrácený vztah se svou sestrou, se kterou se 20 let nebaví. Žalovaný č. 2) v rodině vždy fungoval jako ten, kdo všechno pro rodiče zařídil. V roce 2007 měl vyhlídnutý domek na Vyškovsku, přičemž jeho otec (tedy zesnulý pan [celé jméno žalovaného]) jej přesvědčil, ať si vezme [anonymizováno]. Žalovaný č. 2) s ohledem na vztahy v rodině však trval na tom, že si tedy předmětné nemovitosti koupí. Když si předmětné nemovitosti kupoval, potřeboval hypotéku, aby si mohl postavit rekreační objekt. Kupní cena byla poukázána na účet jeho otce. Protože žalovaný č. 2) dostal malou hypotéku, požádal svého otce, zdali by mu nějaké peníze nepůjčil. Tento s tím souhlasil, poukázal mu částku [částka] s tím, že již neměl celých [částka]. Poplatky hypotéky platil žalovaný č. 2). Díky tomu mohli chalupu zbourat a začali stavět novou. Zhruba po roce, kdy už měli chalupu obyvatelnou, se jeho sestra rozhodla, že by chtěla chalupu v [obec], Proto žalovaný č. 2) přišel s tím, že pokud sestra dostane chalupu v [obec], tak ať bratr dostane byt po rodičích. Poté žalovanému č. 2) jeho otec sdělil, že mu nemusí žalovaný č. 2) půjčené peníze vracet. Protože se jeho otec nepohodl v [obec] u sestry s jejím partnerem, přestěhoval se do zahradního domku u žalovaných. Zahradní domek byl malý cca 4 x 4 m, pozemek, který otec žalovaného č.2) a žalobkyně obdělávali, byl zhruba 8 x 12 m. Žalovaný č. 2) se tam se svým otcem potkával o sobotách a o nedělích, pomáhal mu s čímkoliv potřeboval. Žalobkyni tam občas také potkával, ona tam jezdila i ve všední dny. To manželovi navařila a odvezla mu prádlo. Taktéž tam jezdívala i v sobotu. Se svým otcem měl žalovaný vztah hezký, měli společné záliby. Dále žalovaný č. 2) popsal incident, který měl se svou sestrou z důvodu, že její syn ukradl žalované č. 1) nějaké peníze z kabelky, takže sestra žalovaného č. 2) s žalovanou č. 1) úplně přerušila vztahy, s žalovaným č. 2) se bavila napůl. Sestra žalovaného č. 2) štvala žalobkyni i zemřelého pana [celé jméno žalovaného] proti žalovaným, žalobkyně se nebyla asi osm roků podívat v chalupě žalovaných. Žalobkyně byla dle názoru žalovaného č. 2) na své dceři chorobně závislá. Také poštvávala otce žalovaného č. 2) proti žalovaným a nabádala ho, aby si pozemek oplotili. Otec žalovaného č. 2) byl z důvodu rozbrojů, které sestra žalovaného dělala, jak mezi mlýnskými kameny. Proto se žalovaný č. 2) rozhodl, že svou sestru nepozve na své padesáté narozeniny, což žalobkyně nebyla ochotna překousnout, takže žalovaného č. 2) vydírali, že tedy oni jako rodiče taktéž na oslavu nepůjdou. Poté došlo k tragické události - smrti otci žalovaného 2), kdy syn žalovaného č. 2) vzal jednou svého dědu do [obec], kde si popil s tchánem. Syn žalovaného č. 2) ho pak uložil v domku, nicméně otec žalovaného č. 2) už měl velké problémy s chůzí, takže když spadl, nebyl schopen se sám zvednout. Proto zřejmě když olejový radiátor spadl a vybuchl a začal hořet, tak otec žalovaného zřejmě spadl a již nebyl schopen se zvednout. Otec žalovaného 2) se v zahradním domku udusil. Jediný, komu žalovaný č. 2) volal, ať nejezdí na pohřeb, byla sestřenice z [obec], a to protože v tu dobu byla nejtvrdší covidová opatření, kdy se nesmělo jezdit ani z okresu do okresu. Sám jí sděloval, ať nejezdí, že poté až to bude lepší udělá nějakou trachtu, kde na dědu všichni zavzpomínají. Pohřeb proběhl normálně. Ještě na trachtě a po pohřbu žalovaný č. 2) žalobkyni říkal, že by byl rád, kdyby se vztahy daly do pořádku a trochu se urovnaly. Na to mu žalobkyně sdělila, že si dopěstuje nějaké plodiny na zahradě a dál už na zahradu jezdit nebude. Žalovaný č. 2) žalobkyni říkal, že tam klidně jezdit může. Žalobkyně pak v průběhu léta na zahradu jezdila, žalovaný jí tam dal rýnu se sudem, aby se měla kde umýt. Žalobkyně však nesnáší bytostně žalovanou č. 1), proto když žalovaná č. 1) nebyla jednou na chalupě, přemluvil žalovaný č. 2) žalobkyni, aby se šla k němu do chalupy podívat, aby viděla, jak to tam má hezké. Poté spolu hovořili asi po čtrnácti dnech telefonicky, kdy žalobkyně byla na žalovaného velmi sprostá, křičela na něho, že jeho otec byl„ blbej kvůli němu“, čímž měla na mysli, že otec žalovaného č. 2) trpěl demencí. Měsíc po smrti svého otce žalovaný č. 2) udělal fotoknihy, které rozdal v rámci rodiny. V září 2020 byla žalobkyně na zahradě, střetla se s žalovanou č. 1), která se jí ptala, proč to tam ryje, přičemž žalobkyně začala křičet, začala žalované č. 1) nadávat, oslovovala ji:„ Ty ludro jedna“. Poté, co došel žalovaný č. 2), začala žalobkyně křičet i na něho, že zabil otce, poté začala řvát, že nikoliv žalovaný č. 2), ale syn žalovaných. Žalovaný č. 2) z toho byl velmi rozhozený, tudíž žalobkyni řekl, že již nemá na to nervy a že má-li žalobkyně proti němu něco, tak ať už tam nechodí. Poté se rozhodl dát na branku řetěz z důvodu, že branka se jednoduše otvírala, kdokoliv mohl na zahradu přijít. Měl nachystaný jeden klíč i pro žalobkyni, ale po tomto incidentu se rozhodl, že jí jej už nedá. Po smrti svého otce žalovaný č. 2) sourozencům i žalobkyni nabízel, ať si vezmou, co chtějí. Bratr si vzal, co chtěl, sestra žalovaného č. 2) si brala věci i bez žalovaných, měla klíče od zahradního domku. Žalovaný č. 2) se snažil žalobkyni a sestře nachystat zahradní nářadí, nachystal jim hrábě, rýče, konve, jediný sazeček česneku nenašel. Sestra mu pak ohledně toho psala trapné smsky. Poté bylo jednání u notáře, kam přišla žalobkyně a sestra s právní zástupkyní a notářka začala říkat, že by žalovaný měl ponechat své sestře a žalobkyni doživotní přístup a užívání části zahrady. Na to žalovaný odpověděl, že v žádném případě. Sestra žalovaného č. 2) z toho byla rozčilená, pak žalovaného č. 2) napadla jejich právní zástupkyně, která žalovanému č. 2) začala říkat, že by se mu také mohlo stát, že ho děti nechají uhořet v domečku, což jej velmi rozčílilo, a proto na právní zástupkyni zvýšil hlas. Žádné vulgarismy v rámci dědického řízení však nezazněli. Poté byli žalovaní konsternovaní, když jim od soudu byla zaslána žaloba. Proto si k třetímu dědickému jednání vzal žalovaný č. 2) advokátku a z důvodu urovnání a klidu v rodině navrhl žalobkyni a sestře, že jim dá [částka] Zahradní domek shořel a věci, které se z něj daly použít, měly naprosto minimální hodnotu. Sám žalovaný č.2) k této částce došel tak, že zbylé věci mají hodnotu [částka], tedy polovinu této částky že by dal žalobkyni se svou sestrou. Tyto však s tímto nesouhlasily, za investice do zahradního domku chtěli [částka], což žalovaný č. 2) považoval za zcela nehorázné. Žalovaný č. 2) uváděl, že jeho synové se vždy k jeho rodičům slušně chovali. Bohužel žalobkyně je manipulována svou dcerou, na kterou je chorobně navázaná. Ještě v červnu roku 2020 žalovaný č. 2) vezl žalobkyni 10 kg medu s tím, že jí chtěl pak přivést ještě lipový, ale po incidentu na zahradě jí už nic nezavezl. Žádný fyzický útok mezi žalovaným a žalobkyní neproběhl, pokud žalobkyně někdy spadla, tak žalovaní u toho nebyli. Co se týče napadení žalovaného č. 2), že měl slavit smrt svého otce, tak se mělo jednat o trachtu, na kterou chtěl žalovaný č. 2) pozvat kamarády zemřelého otce, kteří se nemohli účastnit pohřbu. Nakonec se však nic takového neuskutečnilo. V zahradním domku má v současné době žalovaný č. 2) včely, medomed, koupil si tam ponk a vzhledem k tomu, že hraje v country kabele, tak se tam někdy se svými kamarády sejde. Ke svým rodičům se vždy choval slušně, dědovi, tedy svému otci, až do jeho smrti dával pravidelně dárky, žalobkyni poslední dva roky spíš už jenom popřál, dárky si nedávali. Žalobkyně mu v současné době také k narozeninám nepřeje.

30. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 téhož, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 téhož, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

31. V souladu s výše uvedeným a v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, a to rozhodnutím ze dne 31.3.2020, sp.zn. 33 Cdo 2339/2019, ze dne 23.9.2020 33, Cdo 2574 2020, a ze dne 16.7.2020, sp.zn. 33 Cdo 1841/2020, soud při právním posouzení věci postupoval v souladu s ustanovením § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku Nejvyšší soud České republiky totiž uzavřel, že byla-li tvrzená darovací smlouva uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum], pak právo dárce žádat obdarovaného o navrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit, je úzce spjato se samotnou darovací smlouvou. Proto byla-li tvrzená darovací smlouva uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po [datum].

32. Dle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

33. Podle § 46 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvy o převodech nemovitostí jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, musí mít písemnou formu.

34. Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný (§ 40 odst. 1 o.z.).

35. Má.li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený (§ 41 a odst. 2 o.z.).

36. Smlouva je uzavřena, jakmile se účastníci shodnou na jejím obsahu (§ 44 o.z.).

37. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že mezi žalobkyní a jejím zemřelým manželem na straně jedné byla dne [datum] uzavřena s žalovaným č. 1) a 2) na straně druhé kupní smlouva, na základě které byly do společného jmění manželů obou žalovaných převedeny nemovitosti uvedené v odst. 1 tohoto rozsudku. Dle tvrzení žalobkyně se mělo jednat o simulovaný úkon, neboť žalobkyně se zesnulým manželem nikdy kupní cenu neobdrželi, kupní smlouva byla uzavřena na základě výslovného přání a požadavku žalovaných. Úmyslem i vůlí žalobkyně se zesnulým manželem bylo žalovaným nemovitosti darovat.

38. K této otázce se vyjádřil několikrát Nejvyšší soud České republiky, na jehož rozhodnutí soud ve stručnosti odkazuje. Jedná se o rozhodnutí ze dne 25.1.2017, sp.zn. 22 Cdo 5387/2016, ze dne 10.5.2000, sp. zn. 22 Cdo 102/99, a ze dne 5.2.2008, sp.zn. 22 Cdo 1513/2007. Z těchto rozhodnutí vyplývá, že pokud účastníci uzavřeli simulovanou písemnou kupní smlouvu ohledně nemovitosti, kterou chtěli zastřít darování této nemovitosti, není disimulovaná darovací smlouva platná, pokud nebyla uzavřena písemně a z jejího znění není zřejmé, že šlo o darování. V uvedených rozhodnutích poté Nejvyšší soud České republiky rozebírá, že požadavek písemné formy smlouvy je splněn, pokud jsou v písemném projevu vůle účastníků vyjádřeny podstatné složky jejich projevu vůle. Podstatné náležitosti tvořící obsah smlouvy o převodu nemovitosti musí být proto vyjádřeny v písemné formě. Ústní jednání týkající se podstatných náležitostí nejsou součástí smlouvy, pro kterou je předepsána písemná forma. Uzavírají-li účastnici darovací smlouvu ohledně nemovitosti, musí být skutečnost, že jde o darování, vyjádřena v písemné formě, jinak darovací smlouva platně nevznikne. Proto v případě, že účastníci uzavřeli simulovanou písemnou kupní smlouvu ohledně nemovitosti, kterou chtěli zastřít darování této nemovitosti, není darovací smlouva platná, pokud nebyla uzavřena písemně a z jejího znění není zřejmé, že šlo o darování. Náležitosti této smlouvy je třeba posuzovat i s ohledem na skutečnost, že jde o zastřený právní úkon.

39. V daném případě z písemné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a jejím zesnulým manželem na straně jedné a žalovanými na straně druhé ze dne [datum] nevyplývá, že by mělo jít o darovací smlouvu. Předložená smlouva nese veškeré náležitosti kupní smlouvy (byl dohodnut předmět prodeje a kupní cena). Tím, že se tedy jedná o smlouvu úplatnou, nelze ji považovat za smlouvu darovací, jež je bezúplatná. Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že předmětná smlouva je smlouvou kupní, nikoli darovací. Kupní cena byla posléze v souladu s kupní smlouvou zaplacena.

40. Již z výše uvedeného tedy vyplývá, že byla-li uzavřena kupní smlouva, nelze na ni aplikovat ustanovení § 630 občanského zákoníku, jež se vztahuje k darovací smlouvě, tedy domáhat se vrácení tvrzeného daru.

41. Pouze na okraj soud doplňuje, že ani v případě, že by nebyla kupní cena dosud uhrazena, nelze bez dalšího dovozovat závěr, že jde o zastřený, a tudíž neplatný, právní úkon. Skutečnost, že kupní cena nebyla ze strany kupujících uhrazena, neznamená, že uzavřená kupní smlouva je neplatná, neboť nadále existuje pohledávka prodávajících vůči kupujícím na zaplacení kupní ceny. Prodávající vždy může disponovat nárokem na zaplacení kupní ceny, dokonce se jí i vzdát, aniž by to mělo vliv na platnost kupní smlouvy.

42. Vzhledem k tomu, co soud výše popsal, by bylo možné žalobu žalobkyně bez dalšího zamítnout. Nicméně soud z důvodu právní jistoty a komplexního posouzení věci provedl rozsáhlé dokazování za účelem zjištění, zda i v případě, že by mezi žalobkyní a jejím zesnulým manželem na straně jedné a žalovanými na straně druhé byla uzavřena darovací smlouva, zda by žalobkyně byla oprávněna domáhat se vrácení daru z důvodů žalobkyní tvrzených.

43. Ustanovení § 630 občanského zákoníku umožňovalo dárci požadovat za určitých okolností vrácení daru, a to v souvislosti s tím, že poskytl obdarovanému majetkový prospěch, za který neobdržel žádnou protihodnotu. Obecně se proto očekávalo, že této velkorysosti dárce bude odpovídat adekvátní chování obdarovaného k dárci, případně k členům jeho rodiny. Z dikce § 630 občanského zákoníku vyplynulo, že k zániku darovacího vztahu dojde na základě dvou na sebe navazujících právních událostí. Jako první zde musí být chování obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušující dobré mravy a následně zde musí být jednostranný právní úkon dárce, jímž po obdarovaném bude požadovat vrácení daru.

44. Předpokladem vzniku práva požadovat vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové, které s ohledem na okolnosti případu je možné kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů s ohledem na značnou intenzitu a váhu, je-li uskutečněno jedním činem, nebo soustavnost a dlouhou dobu (fyzické napadání, hrubé urážky neposkytnutí pomoci apod.). Rozhodující není subjektivní pocit dárce, ale zda dané jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy.

45. Otázka dobrých mravů byla zakotvena jako zásada v ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, stejně jakož i v ustanovení § 39 občanského zákoníku.

46. Otázku dobrých mravů se snažil v rámci judikatury vymezit jak Ústavní soud České republiky, tak Nejvyšší soud České republiky, přičemž soud opět pro stručnost na některá rozhodnutí zabývající se výkladem dobrých mravů odkazuje. Jedná se o rozhodnutí NS ČR ze dne 26.4.2001, sp.zn. 25 Cdo 52/2001, ze dne 27.11.2003, sp.zn. 30 Cdo 664/2002, ze dne 12.8.2003, sp. zn. 21 Cdo 633/2002, a ze dne [datum], sp.zn. IV. ÚS 114/1997, popř. další.

47. Dle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 249/1997, předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilí, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Dárce se jako důvodu k vrácení daru nemůže dovolávat skutkových okolností, jež nastaly či existovaly v době před darováním a za nichž byl právní úkon učiněn a o nichž obě strany při uzavírání smlouvy věděly. Za členy rodiny dárce se považují kromě rodičů a dětí i další příbuzní v řadě přímé a sourozenci.

48. Z provedeného dokazování soudu jednoznačně vyplynulo, že se žalovaní vůči žalobkyni nedopustili žádného hrubého porušení dobrých mravů. Naopak z provedeného dokazování soud nabyl přesvědčení, že žaloba má pouze zástupný a účelový charakter, kdy žalobkyně se skrze možnost danou ustanovením § 630 o.z. snaží bez relevantních důvodů získat zpět majetek, který spolu s manželem předtím převedli na žalované. Tyto závěry soudu vyplynuly jak ze samotné výpovědi žalobkyně, která uvedla, že ještě za života svého manžela, poté co dostavěli a zvětšili zahradní domek, uvažovali s manželem o tom, že by jej chtěli zpět do vlastnictví, dále z toho, že v rámci dědického řízení začala zpochybňovat vlastnické právo žalovaných k zahradnímu domku tvrzením, že zahradní domek nebyl předmětem uzavřené kupní smlouvy, a také proto že se intenzivně zajímala o současnou hodnotu zahradního domku, který si za tím účelem nechala ocenit. V situaci, kdy by žalobkyně prožívala tak hluboké zklamání z chování žalovaných, jak sama tvrdila, by jistě hodnota domku byla to poslední, co by řešila. Žalobkyně si však„ rozmyslela“ dřívější převod nemovitostí na žalované a nyní hledá cestu, jak toho dosáhnout. Skutková tvrzení uvedená v žalobě jsou tak tomuto přání žalobkyně přizpůsobena, a proto také značně zveličena či nadnesena.

49. Je sice evidentní, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanými dlouhodobě nebyly bezproblémové. Žalobkyně se netají tím, že žalovanou č. 1) nesnášela, s žalovanými se proto stýkala velmi sporadicky, měla vůči nim neustále nějaké výhrady a výtky. Opomenout nelze ani to, že po smrti svého manžela žalovaného č. 2) a jeho syna obvinila ze smrti svého manžela. Vztah žalobkyně vůči žalovaným, zejm. vůči žalované 1) bylo možno dlouhodobě hodnotit tedy jako spíše negativní. Zásadně se však vyhrotil po smrti jejího manžela. Žalovaný č. 2) se sice průběžně snažil vztahy urovnat a alespoň částečně obnovit, ale vzhledem k silně negativním emocím žalobkyně toto již nebylo možné.

50. Soud tedy dospěl k závěru, že ve věci by nebyly naplněny zákonné podmínky pro odvolání daru pro nevděk ani v případě, že by byla uzavřena darovací smlouva, neboť chování žalovaných vůči žalobkyni nelze hodnotit jako rozporné s dobrými mravy. Skutečnost, že žalovaní zakázali žalobkyni vstup na předmětné nemovitosti, je omluvitelný tím, že žalobkyně opakovaně obvinila žalovaného č. 2) a jeho syna ze smrti svého manžela, což se obou žalovaných citelně dotklo. Toto obvinění žalobkyně nelze vnímat jako zkratkovité jednání způsobené úmrtím jejího manžela. Žalobkyně je o svém názoru absolutně přesvědčena a nijak se tím netají. Navíc žalovaní jsou přesvědčeni, že velmi negativní roli sehrává ve vztahu žalobkyně vůči nim i sestra žalovaného č. 2), která žalobkyní manipuluje, žalované před žalobkyní pomlouvá a dehonestuje a v neposlední míře hledá záminky pro vyvolávání konfliktů, ale která by přesto na předmětné nemovitosti za žalobkyní chodila a spory dále hrotila. Důsledkem tady těchto postupných rozepří a nesouladu je vzájemný rozvrat vztahů, díky kterému proto žalovaní žalobkyni z předmětných nemovitostí vykázali, což je s ohledem na uvedené do značné míry pochopitelné.

51. Žalobkyně sice tvrdila hrubé porušení dobrých mravů, svá tvrzení ovšem nijak neprokázala. Kromě toho, že žalobkyně svá skutková tvrzení postupně měnila, lze především konfrontací jejích tvrzení a jejího účastnického výslechu dospět k závěru, že ani sama žalobkyně svá skutková tvrzení vyjmenovaná v žalobě nepotvrdila.

52. Dle jejích skutkových tvrzení ji měl žalovaný 2) v průběhu dědického řízení vulgárně napadat. Při svém výslechu ale uvedla, že tam možná padlo nějaké vulgární slovo, ale už vlastně neví, jak to bylo. Pouze si vzpomněla, že žalovaný 2)„ vyštěkl“ na její právní zástupkyni, že:„ Ta už tam nevkročí“.

53. Z provedeného dokazování sice vyplynulo, že první jednání v pozůstalostním řízení bylo emočně vypjaté, ale nijak v zásadě nevybočovalo z rámce přijatelného chování. Druhé a třetí jednání je pak možno hodnotit jako korektní.

54. V tomto smyslu lze za nejobjektivnější považovat svědeckou výpověď Mgr. [jméno] [příjmení], notářské kandidátky, a svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], kteří vypovídali nezaujatě a nestranně. Žádný z nich nepotvrdil, že by se žalovaný 2) vůči žalobkyni choval způsobem hrubě porušujícím dobré mravy. Soud v této souvislosti uzavírá, že naopak výslech advokátky Mgr. [příjmení] považuje za tendenční a emočně zaujatý. Tato svědkyně sice velmi sugestivně líčila, jak žalovaný 2) na žalobkyni hrubým způsobem útočil, jak na ni křičel a používal na ni hrubá slova a jak jeho chování bylo nesmírně urážlivé, nicméně ostatní ve věci vyslechnutí svědci ani sama žalobkyně nic takového nepotvrdili.

55. Stejně tak další tvrzení žalobkyně specifikovaná v žalobě týkající se toho, že žalovaný 2) zakazoval příbuzným a známým chodit na pohřeb pana [celé jméno žalovaného], se ukázala být nepravdivými a zkreslenými. Žalovaný 2) se naopak iniciativně chopil zařizování pohřbu, pouze těm, kteří se nemohli z důvodu tvrdých covidových opatření dostavit na pohřeb, slíbil, že v budoucnu pro ně udělá nějakou trachtu. Žádnou oslavu smrti svého otce neplánoval a také se žádná nekonala, k čemuž má žalovaná 1) z doby, kdy se měla dle tvrzení žalobkyně konat, pořízené fotografie rekonstrukce terasy.

56. Stejně tak žalobkyní v žalobě uváděné výhrůžky, kterými ji měli žalovaní zastrašovat, nebyly v rámci provedeného dokazování nikým potvrzeny. Dokonce sama žalobkyně, když ve věci vypovídala, nic takového nezmínila, průběh„ incidentů“ popsala odlišně od svých skutkových tvrzení.

57. Ani tvrzení žalobkyně, že jí žalovaný 2) nechce vydat její osobní věci a věci po zemřelém manželovi, nelze považovat za pravdivé. Bylo prokázáno, že žalovaný 2) všechny (včetně žalobkyně) pozval, aby si vybrali věci, které si chtějí vzít. Žalovaný 2) i později na žádost žalobkyně této nachystal zahradní nářadí, o které si napsala. To, že nenašel vše, např. požadovaný sazeč česneku, nelze vnímat jako škodolibost či zlou vůli žalovaného 2).

58. Co se týče tvrzení žalobkyně, že žalovaní zabraňují žalobkyni v kontaktu s dětmi žalovaných, lze vnímat jako absurdní. Děti žalovaných jsou dospělí svéprávní lidé. Pokud by se chtěli s žalobkyní stýkat, jistě by se s ní stýkaly. Lze však jen stěží předpokládat, že poté, co žalobkyně žalovaného č. 2) a jednoho ze synů žalovaných obvinila (a na svém stanovisku stále trvá) ze smrti svého manžela a jejich dědečka, a že její vztah k žalovaným (jejich rodičům) není hezký, že budou mít zájem se s ní potkávat.

59. Tvrzení, že žalobkyně žádala žalované o pomoc finanční i fyzickou nebylo ničím prokázáno. Naopak z dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně nouzí netrpí a je zcela samostatná.

60. Z celého dokazování vyplynulo, že tím, kdo se snažil vztahy urovnat a vzniklé problémy překlenout, byl žalovaný 2). Naproti tomu žalobkyně se v jeho jednání snažila vidět zlý úmysl, na jeho počínání nahlížela s nepochopením.

61. K námitce žalovaných týkající se relativní neplatnosti právního jednání žalobkyně, kterým se domáhá vrácení údajného daru a dále zpochybňování nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, soud uvádí, že je pravdou, že pokud manželé poskytnou dar ze svého společného jmění, je zapotřebí přihlížet při jeho revokaci k povaze konkrétního daru (jeho hodnotě a významu pro SJM). Lze v této souvislosti poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.12.2001, sp.zn. 22 Cdo 2731/2000, podle něhož k platnosti revokace daru nemovité věci je zapotřebí souhlasu obou manželů (§ 145 odst. 2 o.z.). V daném případě by bylo však třeba vycházet ze situace, že jeden z dárců (manžel žalobkyně) dne [datum] zemřel. Smrtí manžela žalobkyně tak došlo k zániku společného jmění manželů. Lze tak souhlasit s žalobkyní, že v daném případě by nebylo zapotřebí k revokaci daru souhlasu druhého tedy v tomto případě zemřelého manžela, když žalobkyni by měla připadnout při vypořádání společného jmění manželů jedna polovina ze sumy SJM. Dle názoru soudu by tedy žalobkyně dle své vůle mohla disponovat se svým podílem. Soud proto z důvodů právě uvedených (ale i s ohledem na odůvodnění uvedené v odst. 37. – 40. tohoto rozhodnutí) obě námitky považuje za bezpředmětné, resp. za vyvrácené.

62. Soud s ohledem na shora uvedené závěry další dokazování ve věci neprováděl, další návrhy na provádění dokazování zamítl (výslech svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], faktura za platby telefonu, e-mail s převodem vyúčtování, sdělení operátora, kdo je vlastníkem telefonního čísla [tel. číslo], výpisem z [list vlastnictví] v k.ú. [obec], oznámením o drobné stavbě z roku 2005, sdělením Stavebního úřadu ze dne [datum] o povolení drobné stavby a dopisem ze dne [datum], sdělením, na co žalovaní čerpali pojistku, v jaké výši včetně veškerých podkladů k pojistce), když provádění dalšího dokazování ve věci soud považoval za nadbytečné a tedy v rozporu s procesní ekonomií. Další důkazy navržené ze strany žalobkyně, a to čestné prohlášení [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení] soud neprováděl, neboť tyto důkazy žalobkyně navrhla až po koncentraci řízení v podání ze dne [datum].

63. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl.

64. Ohledně námitky, že petit žalobkyní navržený je vadný, že žalobkyně nemá právní zájem na určení toho, že dům žalovaných [adresa] ležící na pozemku p.č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] je v [anonymizováno] žalovaných a že hmotněprávní úkon odvolání daru není řádný, soud uvádí, že vzhledem k tomu, že žalobu zamítl, těmito námitkami se jako irelevantními již nezabýval.

65. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého byli oba žalovaní ve věci úspěšní, proto každému z nich přísluší náhrada nákladů řízení.

66. Ve vztahu žalobkyně a žalované č. 1) sestávají vzniklé náklady řízení z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 27 280 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném, (dále jen a.t.), když soud vycházel z tarifní hodnoty věci 50 000 Kč, přičemž odměna za jeden úkon činí 3 100 Kč. Dle § 12 odst. 4 a.t. se však odměna snižuje o 20%, tedy odměna za jeden úkon činí 2 480 Kč. Ve věci bylo učiněno 11 úkonů - převzetí věci, sepis vyjádření ze dne 6.12.2021 a 18.1.2022, účast na jednáních soudu ve dnech 13.1. 2022, 15.3.2022 (4 úkony), 19.4.2022 (2 úkony) a 23.5.2022 Náklady řízení dále sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 3 300 Kč za shora uvedených 11 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a 4 a.t. Celkem je žalobkyně povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalované č. 1) náklady řízení ve výši 30 580 Kč.

67. Ve vztahu žalobkyně a žalovaného č. 2) sestávají vzniklé náklady řízení z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 34 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném, (dále jen a.t.), když soud vycházel z tarifní hodnoty věci 50 000 Kč, přičemž odměna za jeden úkon činí 3 100 Kč. Dle § 12 odst. 4 a.t. se však odměna snižuje o 20%, tedy odměna za jeden úkon činí 2 480 Kč. Ve věci byly učiněny 3 úkony po 3 100 Kč - převzetí věci, sepis vyjádření ze dne 15.9.2021 a 20.10.2021, a 10 úkonů po 2 480 Kč – sepis vyjádření ze dne 6.12.2021 a 18.1.2022, účast na jednáních soudu ve dnech 13.1. 2022, 15.3.2022 (4 úkony), 19.4.2022 (2 úkony) a 23.5.2022 Náklady řízení dále sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 3 900 Kč za shora uvedených 13 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a 4 a.t. Celkem je žalobkyně povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného č. 2) náklady řízení ve výši 38 000 Kč.